Jaroslav Flegr

Kdo nic nedělá – nic nezkazí, a platí to i v evoluci. Tak by se dal shrnout výsledek nové studie, která byla právě uveřejněna ve vědeckém časopise Biological Journal of the Linnean Society. Její závěr se může zdát triviální. Mohl by ale pomoci rozlousknout letitou záhadu existence sexu.

Běžně se uvádí, že parazitem Toxoplasma gondii je nakažena zhruba třetina lidstva. Studie, která vyšla tento měsíc v časopise Epidemiology and Infections však ukázala, že toto číslo může být silně podhodnocené, a že ve skutečnosti bude promořenost populace asi podstatně vyšší.

Sice na to není sám, nicméně z 15 studovaných faktorů skončil co do síly na pěkném třetím místě, a to v těsném závěsu za počtem dětí připadajících na jednu ženu a s nepříliš velkou ztrátou za faktorem nejsilnějším – upřednostňováním potomků mužského pohlaví. Za sebou nechal i takové borce, jako je hrubý domácí produkt na hlavu, celková nemocnost a vzdálenost země od rovníku.

Asi se shodneme, že žijeme v zajímavé době. Jednou z oblastí, která právě nyní prochází dramatickým vývojem, je oblast publikování vědeckých poznatků. Asi tak do poloviny 80. let se zde zase tak moc nedělo. Většina vědeckých poznatků byla publikována formou krátkých článků v odborných časopisech, za které museli čtenáři či spíše odborné knihovny, velmi draze platit. V té době už totiž vyšroubovala komerční vydavatelství ceny odborných časopisů do takové výšky, že podle některých odhadů zaplatí čtenáři za každý článek vydavatelům v průměru více než 5000 dolarů.

Experimentální psychologové měří altruismus (obětavost, nezištnost) různě, kupříkladu pomocí hry na diktátora. Při ní dostane studovaná osoba určitý obnos, například 2000 korun, a libovolnou část z těchto peněz, třeba taky nic, může anonymně poslat neznámému spoluhráči. Kupodivu, lidé se v této hře projevují jako altruisté – v průměru mu věnují kolem 25 % získané částky. Nedávné výsledky publikované v časopise PLoS ONE ukázaly, že míra našeho altruismu závisí na nečekaných faktorech.

Ve většině studovaných populací bylo pozorováno, že jak u mužů, tak u žen koreluje pozitivně inteligence s tělesnou výškou, tedy že vyšší lidé jsou v průměru inteligentnější. Otázkou je, proč.