Chřipková vakcína selhává kvůli způsobu výroby  
Někteří jsme na vakcíny vyráběné na vejcích alergičtí. Nedaří se z nich ptačí proteiny zcela odstranit a ty pak provokují imunitní systém k nepatřičné odezvě. Této komplikaci se ale tentokrát věnovat nebudeme. Výroba vakcíny s použitím vajec totiž v sobě skrývá ještě jeden problém. Ten je mnohem svízelnější, netýká se alergie ani minoritní části populace, ale té většinové.
Z mnoha vyčnívajících struktur na povrch viru se ve stovkách exemplářů vyskytují molekuly hemaglutininu (modře) a neuraminidázy (fialově).  Každá z kopií se podobá hříbečku, který má hlavičku a nožku. Na změnách ve stavbě hlavičky proteinu (mutaci) závisí, zda vakcinací vyškolený imunitní systém nebezpečí pozná, rychle zareaguje a zabrání propuknutí nemoci. Kredit CDC.
Z mnoha vyčnívajících struktur na povrch viru se ve stovkách exemplářů vyskytují molekuly hemaglutininu (modře) a neuraminidázy (fialově). Každá z kopií se podobá hříbečku, který má hlavičku a nožku. Na změnách ve stavbě hlavičky proteinu (mutaci) závisí, zda vakcinací vyškolený imunitní systém nebezpečí pozná, rychle zareaguje a zabrání propuknutí nemoci. Kredit CDC.

Chřipka (influenza) je asi nejrozšířenější nemocí současnosti. V anglických zemích ji proto familiárně zkracují na „flu“. Označení původně znělo „influentiae“, což  pochází z Italštiny a vyjadřuje, že příčinou jsou nepříznivé astrologické síly. Dnes už to astrologové s obživou mají těžší, protože víme, že na vině jsou RNA viry z čeledi Orthomyxoviridae. Tito 80 nanometrů velcí prevíti se množí tak rychle, že se světem valí v sezónních epidemiích. V případě španělské chřipky si vybrali nejvyšší daň na 10 až 20 % nakažených. Celkem tehdy zahubili 50 až 100 milionů lidí.


Chřipce se už dokážeme bránit očkováním. Chřipkový virus k výrobě vakcíny se většinou připravuje kultivací ve slepičích vejcích. Vědci z Výzkumného ústavu Scripps (TSRI) zjistili, že právě tento způsob výroby je příčinou změn v cílovém místě vazby protilátek a že to je důvodem, proč účinnost vakcinace u lidí selhává.

 

Jak se nyní ukázalo, tak mutace L194P je adaptací viru na prostředí ve vejci. Tato mutace dramaticky zvyšuje pohyblivost hlavního epitopu na hemaglutininu viru chřipky H3. Bohužel je s tím spojena také účinnost vakcinace. Červená: vysoká motilita; bílá: střední motilita; modrá: nízká motilita. Kredit: Wilson Lab.
Jak se nyní ukázalo, tak mutace L194P je adaptací viru na prostředí ve vejci. Tato mutace dramaticky zvyšuje pohyblivost hlavního epitopu na hemaglutininu viru chřipky H3. Bohužel je s tím spojena také účinnost vakcinace. Červená: vysoká motilita; bílá: střední motilita; modrá: nízká motilita. Kredit: Wilson Lab.

Přezdívkou „vaječné vakcíny“ se označují ty, k jejichž výrobě slouží vejce. Používají se k tomu tak zvaná vejce embryonovaná. Někdy se v této souvislosti hovoří o kultuře kuřecích fibroblastů, ale v podstatě jde jen o slovíčkaření. Převedeno do lidštiny obojí znamená, že bez kohouta vakcínu na vejci vyrobit nejde. Musí v něm totiž být embryo a dělá se to tak, že do oplozených a již vyvíjejících se vajec, z nichž by se časem vyklubala kuřátka, se vpravuje chřipkový virus. Je geneticky upravený na neškodného invalidu, ale stále se dokáže množit a má i požadovanou povrchovou strukturu zvanou antigen. Ten má tu vlastnost, že provokuje náš imunitní systém, a tak po čase stačí namnožené viry z vejce izolovat, usmrtit a vakcína je hotová. Je to levné, a tak se prakticky stejným způsobem vakcína proti chřipce vyrábí už déle než 70 let.

 

Viry získané z vajec se následně „čistí“ centrifugací, nebo chromatograficky na kolonách, ale i přes veškerou snahu se ve finálním produktu nějaké ty proteiny cizího (ptačího) druhu přece jen najdou. Ty pak u někoho přivodí nežádoucí alergickou reakci. Popsaná výroba vakcíny ve vejcích s sebou nese ještě jedenu komplikaci a ta je mnohem závažnější, než jakou jsou sporadické reakce osob nesnášejících vaječný bílek. Než se k tomuto novému objevu dostaneme, bude dobré si připomenout, co vakcína a vakcinace jsou, a co všechno se může postarat o jejich sníženou účinnost.

 

Od sympatizantů hnutí antivax často slýcháváme, jak vakcinace škodí a že s nástupem očkování se stal skoro každý jedinec alergickým. Aniž bychom zlehčovali rizika vakcinace, která mohou být i smrtelná, odmítači vakcinace obvykle ve své propagandě zamlčují to hlavní - čísla. Například, že u chřipkových vakcín (připravených i tou nejjednodušší a nejlevnější metodou) na vejcích, se alergická reakce objevuje pouze u 1 – 3 % dětí. A to jsou v těchto procentech a pod pojmem alergická reakce, zahrnuty i bolestivé reakce v místě vpichu, zvýšená teplota, laicky řečeno prkotiny. Vážnější komplikace a úmrtí jsou výjimečné (anafylaktický šok po podání chřipkové vakcíny připadá podle CDC na 1,31 milionu vakcinačních dávek).

 

Američtí vojáci nemocní španělskou chřipkou na nemocničním oddělení v Camp Funston (Kansas).
Američtí vojáci nemocní španělskou chřipkou na nemocničním oddělení v Camp Funston (Kansas).

Aby vakcinace byla co nejúspěšnější, experti Světové zdravotnické organizace (WHO) neustále monitorují výskyt ložisek po celém světě a každým rokem odhadují, jaké virové kmeny budou v nové sezóně světu hrozit nejvíce a ty doporučí výrobcům k výrobě vakcín. WHO tuto prognózu zveřejňuje v únoru, to aby farmaceutické firmy zvládli do konce srpna vyrobit dostatečné množství imunizačních dávek a aby se do začátku sezóny (tj. do konce září) dostaly do distribuce a k potřebným. Obvykle se doporučení WHO týká dvou typů chřipkových virů A a jednoho až dvou typů B.

 

K rekonstrukci zabijáka z roku 1918 posloužila jeho oběť uchovaná v sibiřském permafrostu. (Kredit: CDC)

Nové výrobní technologie přináší zkrácení doby potřebné k výrobě vakcín ze zhruba 22 týdnů na polovinu. To dává expertům WHO více času na sledování šíření virů a tím i ke zpřesnění předpovědi. V případě, že se svou předpovědí rizikových kmenů experti WHO „trefí“, účinnost vakcín je vyšší než v 50 % případů. Někdy se ale světem začne šířit zmutovaný kmen, na který vakcína vyrobena nebyla a na změnu výroby už není čas. K takovému případu došlo v sezóně 2014/2015 a právem se jí přezdívá „černý pátek vakcinace“. Tehdy účinnost vakcíny v USA dosáhla na ubohých 22 % a v našich evropských končinách to byl doslova tříprocentní propadák. Chřipkovému kmenu H3N2 (zapamatujte si ho, protože o němž ještě bude řeč později), se tehdy podařilo změnit své antigeny a úspěšně se šířit i v proočkované populaci. Vakcinace tehdy ochránila jen tři ze 100 naočkovaných a právě tímto neúspěchem odpůrci vakcinací argumentují. Většinou zapomínají dodat, že se to týkalo jen jednoho chřipkového kmene (H3) a že proti dalším kmenům H1N1 (prasečí) a chřipky typu B zmiňovaná vakcína očkované chránila dostatečně.

 

Ačkoliv původce pocházel z Asie, paradoxně se mu přezdívalo „španělská chřipka“. Šlo o virus A H1N1. Typem tedy stejný virus u něhož kultivace na vejcích se může zavinit problém neúčinnosti. Je proto obávanou hrozbou dodnes. Kredit: CDC.
Ačkoliv původce pocházel z Asie, paradoxně se mu přezdívalo „španělská chřipka“. Šlo o virus A H1N1. Typem tedy stejný virus, u něhož kultivace na vejcích může zavinit problém neúčinnosti. Varianty španělské chřipky jsou proto obávanou hrozbou dodnes. Kredit: CDC.

Vakcinace není výdobytkem poslední doby. Znali ji už kdysi dávno v Číně a Indii. Používaly se tam vysušené puchýřky od nemocných s prodělanými pravými neštovicemi. Bylo to riskantní, nicméně zdraví, vakcinovaní jedinci nejspíš přežili, když se pak v dobách „hubených“, kdy byla populace oslabena a valila se krajinou pandemie. V Evropě jsme s něčím podobným začali na konci 18. století. Tehdy si lékař Jenner všimnul, že krávy mají také často neštovice na vemenech a že od nich mají dojičky malé jizvy na rukách. To hlavní bylo, že se jim pak pravé neštovice vyhýbaly. Od té doby se v našem slovníku zabydlelo slovo vakcína - pochází z výrazu pro krávu – vacca.

 

Guillaume Apollinaire, polský anarchista, dramatik, básník a seržant pěchoty bojující v první světové válce byl jednou z mnoha obětí španělské chřipky ve Francii.
Guillaume Apollinaire, polský anarchista, dramatik, básník a seržant pěchoty bojující v první světové válce byl jednou z mnoha obětí španělské chřipky ve Francii.

I když už je dnes k dispozici celá řada vakcín a některé se již místo na vejcích vyrábějí na kultivovaných  savčích či jiných buňkách (bakteriích či kvasinkách), v případě vakcín proti chřipce výrobci stále rádi volí „klasiku“ s využitím embryonovaných vajec s přídavkem adjuvans a konzervačních látek. Většina protichřipkových vakcín spadá do kategorie inaktivovaných. To znamená, že se nepoužívají viry živé, ale usmrcené tak, aby zůstala zachována struktura antigenů. Na ty náš imunitní systém po jejich podání silně reaguje a během týdne nám stoupne hladina imunoglobulinů v krvi, především třídy IgG, namířených proti příslušnému chřipkovému antigenu (hemaglutininu). Takto vytvořené protilátky lze v těle detekovat zhruba rok po vakcinaci.     Aby vakcína vpravená do lidského těla neztrácela na účinnosti a měla co největší odezvu, jsou někdy jejich součástí stabilizátory a smáčedla. Ty mají za úkol stabilizovat křehké proteinové molekuly, kterým  vodné prostředí moc nesedí a snadno v něm přicházejí o svou terciární strukturu - tu  která je dělá pro imunitní systém žádoucím provokatérem. Látkou, která molekulám „v lahvičce“ pomáhá přežít ve smyslu účinnosti vakcíny, bývá smáčedlo zvané Tween. Bez něj to s účinností vakcíny není moc slavné.

 

Vakcína proti chřipce se takto podobně vyrábí už déle než 70 let. Kredit: WHO / D. Henrioud
Vakcína proti chřipce se takto podobně vyrábí už déle než 70 let. Kredit: WHO / D. Henrioud

Dnešní chřipkové vakcíny nejsou namířeny proti jednomu typu chřipky, ale obsahují většinou tři virové kmeny. Ty, které nejčastěji reprezentují celosvětový výskyt sezónní chřipky (typ B a typ A s kmeny/ subtypy: H1N1 a H3N2). Virové kmeny, charakterizované typem glykoproteinu hemaglutininu a neuraminidázy, doporučuje Světová zdravotnická organizace, a to pro každou chřipkovou sezónu zvlášť a pro severní a jižní polokouli se doporučení často liší.

 

Náš případ má ale jinou příčinu, proč vakcína občas „nevakcinuje“. Tou je zjištění, že se viry množící se na drůbeži mění. Platí to přinejmenším pro již zmíněný subtyp chřipky H3N2, u něhož to zjistili a který patří mezi typ A. To, že se rád adaptuje a mění mutacemi, by nám nevadilo, kdyby! Kdyby nešlo o mutaci v molekule hemaglutininu. Tedy ve struktuře, která rozhoduje o tom, zda se po aplikaci vakcíny staneme odolnými.

Laboratoř profesora Jamese Swartze  ze Stanford University je jedním z pracovišť, kde jsou v přípravě univerzální chřipkové vakcíny nejdál.  Kredit: Joel Simon
Laboratoř profesora Jamese Swartze ze Stanford University je jedním z pracovišť, kde jsou v přípravě univerzální chřipkové vakcíny nejdál. Kredit: Joel Simon

 

Nový poznatek ukazuje na riziko vyplývající ze samotné výroby vakcíny. Jinak řečeno, i když experti a WHO odhadnou kmen šířící se chřipky A správně a výrobci vakcíny použijí správný subtyp H3N2, tak v případě kultivace ve vejcích rádo dojde k jeho proměně v tom nejdůležitějším místě. Změní se to, kvůli čemu virus množíme  – jeho povrchová struktura hemaglutininu. Pozměněná molekula pak náš imunitní systém při očkování nasměruje špatně. V praxi to znamená, že když na nás osoba nemocná kmenem H3N1 prskne, není nám vakcinace tímtéž kmenem/subtypem H3N1 namnoženým ve vejcích nic platná. Klidně pak může dojít k pandemii, protože virus se šíří populací vakcinovanou stejně jako nevakcinovanou.

 

Nový poznatek zákonitě nyní povede k odklonu zájmu o vakcíny vyráběné na vejcích. To se  prodraží a změní to dostupnost vakcíny pro široké vrstvy. Svým způsobem by to mohla  kompenzovat vyšší účinnost vakcinace vyráběná jiným způsobem. Jak s poznatkem, týkajícím se jednoho z nejrozšířenějších chřipkových virů (typ A) společnost naloží, se brzo ukáže. Dost možná, že nastolené dilema vyřeší již několik let avizovaná univerzální chřipková vakcína. K takové teoretické možnosti dospěly svými pokusy na zvířatech už dvě nezávislá pracoviště.

 

Dosavadní přístup při výrobě vakcín se soustředil na specifické antigeny tvořené molekulou hemaglutininu  (jeho typy jsou označované čísly H1 až H15) a molekulou enzymu neuraminidázy (jejíž typů už je také známo asi deset N1, N2, N3,...). Univerzální vakcína má provokovat zcela jinou povrchovou strukturou chřipkových virů. Nikoli tou, která tvoří hlavu hemaglutininu či neuraminázy, struktury podléhající častým mutacím, ale strukturou vyskytující se na  „nožce“ těchto molekul (někdy se hovoří o vnitřní vrstvě viru). Tu má naštěstí celá řada kmenů společnou a co víc, prakticky nepodléhající mutacím. Taková imunizace by skýtala onu odolnost možná i univerzální (myšleno v rámci kmenů virů chřipky).

 

Profesorka Sarah Gilbertová spoluzakladatelka společnosti Vaccitech. Tato společnost, ve spolupráci s Oxfordskou universitou vyvinula univerzální vakcínu, jejíž účinnost prověří britští dobrovolníci. Kredit: Oxford Univ.
Profesorka Sarah Gilbertová spoluzakladatelka společnosti Vaccitech. Tato společnost, ve spolupráci s Oxfordskou universitou, vyvinula univerzální vakcínu, jejíž účinnost prověří britští dobrovolníci. Kredit: Oxford Univ.

I když na Oxfordské univerzitě k testům na lidech přistoupili, jak to s univerzální vakcínou dopadne je zatím tak trochu ve hvězdách. Hovoří se sice o průlomu a revoluci v medicíně přirovnávané svým významem k objevu antibiotik, nicméně se moc nezmiňuje možný zádrhel. Zatímco klasické vakcíny těmi antigeny z hemaglutuninu a neuraminidázy, vystrčenými do prostoru, jsou pro naše lymfocyty značkami dobře čitelnými a reagují na ně imunitní buňky zvané B lymfocyty s náplní práce tvořit protilátky, univerzální vakcína sází na provokaci hůře přístupným antigenem. Ten je čitelný jen pro T lymfocyty. B lymfocyty nás chrání protilátkami, jakýmsi výkonným dalekonosným dělostřelectvem, schopným zasahovat okamžitě na celém území včetně palce u nohy během vteřin.

 

V případě univerzální vakcíny přenášíme tíhu boje na vražedná komanda T lymfocytů. Ty mají zcela odlišnou taktiku a protivníka likvidují technikou boje přímého kontaktu připomínající spíš boj muže proti muži. Zda změna taktiky na rychle se množící chřipkové viry bude dobrou volbou, by se mohlo ukázat už brzo. Universita v Oxfordu oslovuje deset tisíc seniorů starších 65 let s cílem na pěti stech z nich provést klinický test. Všichni do testu přihlášení lidští pokusní králíci obdrží klasickou vakcinaci a někteří z nich ještě navíc nově vyvinutou „universální chřipkovou vakcínu“. Současné klasické vakcíny jsou u této věkové kategorie účinné pouze z 30 až 40 %. Pokud toto číslo nová evropská universální vakcína vylepší, bude to důkazem její účinnosti a správné cesty k onomu avizovanému průlomu. Angličtí důchodci v hrabství Berkshire by nám to měli dát vědět během několika nadcházejících let.


Literatura

Yuan Lu, et al.: Production and stabilization of the trimeric influenza hemagglutinin stem domain for potentially broadly protective influenza vaccines. PNAS, doi: 10.1073/pnas.1308701110
Nicholas C. Wu, et al.: A structural explanation for the low effectiveness of the seasonal influenza H3N2 vaccine. PLOS Pathogens, October 23, 2017. https://doi.org/10.1371/journal.ppat.1006682      
Influenza, Centers for Disease Control and Prevention. https://www.cdc.gov/flu/index.htm
The Jenner Institute News: Vaccitech: Spin out kick starts with £10m from Oxford Sciences Innovation, 2017

Datum: 06.11.2017
Tisk článku

Související články:

Genetici môžu vysvetliť ťažší priebeh chrípky u Číňanov     Autor: Tomáš Molčányi (03.02.2013)
Tetování je lepší než injekce do svalu či žíly     Autor: Josef Pazdera (27.09.2016)
Vakcinovat méně ale „explozivně“     Autor: Josef Pazdera (09.12.2016)
Zda se žena nakazí virem HIV, závisí na baktériích, keré má ve vagíně     Autor: Josef Pazdera (12.01.2017)
Zika a Ebola - očkovanie už čoskoro     Autor: Matej Čiernik (24.10.2017)
Očkování proti spalničkám zachránilo 20 milionů životů od roku 2000     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2017)



Diskuze:

kacíři

Vaclav Prochazka,2017-12-05 21:54:24

Vážený autore,

každá doba má své kacíře...

> Od sympatizantů hnutí antivax často slýcháváme,

Aha, oni jsou antivax sdruženi přímo do hnutí, již nestačí aby člověk třeba jako imunolog projevil výhrady:-)

> jak vakcinace škodí a že s nástupem očkování se stal skoro každý jedinec alergickým.

Za posledních 20 let došlo k rapidnímu nárůstu alergií, s ohledem na technologii výroby vakcín by bylo zcela nevědecké a iracionální vakcíny a priori z podezřelých činitelů vyloučit, zvláště při vzniku alergií na vaječnou bílkovinu po podání vakcín na vejcích vyráběných. Tušíte vůbec co všechno vakcíny a jejich kultivační media obsahují a mohou obsahovat? Například co všechno obsahují kultury buněk opičích ledvinek na nichž se připravují polio vakcíny?

> Aniž bychom zlehčovali rizika vakcinace, která mohou být i smrtelná,

Báječné, takže v tomto článku se připouští,m že po podání vakcín je možné i zemřít. Takže otázka není o tom zda-li, ale pouze o počtech těch mrtvých, že? Například před rokem 1919 umíral na vakcinaci proti pravým neštovicím 1 z 15 až 30 tis. očkovaných...

> odmítači vakcinace obvykle ve své propagandě

Ano a je to tady, krásná ukázka nástroje propagandy tzv. nálepkování: odmítač = popírač = kacíř:-)

> zamlčují to hlavní - čísla.

Jaká čísla máte na mysli? Myslíte třeba ta, že se v USA do systému VAERS hlásí pouze 1% nežádoucích účinků a nebo ta z českého SÚKLU, který tvrdí na základě svých vlastních odhadů, že se mu hlásí 2-5% závažných NÚ, mezi které alergie opravdu nepatří? A jak dlouho myslíte při své zjevné odbornosti, že trvá rozvoj alergie, aby jí bylo možné jednoznačně spojit s vakcinací? Myslíte, že se u Vás rozvine alergie hodinu po očkování? Kolik lékařů se přihlásí k tomu, že Vám podali léčivou látku a následně se u Vás rozvinul nepříjemný zdravotní problém, kterého se pravděpodobně již do konce života nezbavíte?

> Například, že u chřipkových vakcín (připravených i tou nejjednodušší a nejlevnější metodou) na vejcích, se alergická reakce objevuje pouze u 1 – 3 % dětí.

A opravdu jsou tato čísla vztažená na děti a nebo na počet dávek? I kdyby takto malá čísla, byla pravdivá, pak jak vzroste riziko pro dítě, pokud budete podávat vakcínu každý rok po dobu řekněme 25 let? Stejně jako je u vakcín potřeba opakovaná dávka pro vytvoření protilátek, tak i pro vznik alergie může být toto opakované podávání podstatné.

Kdo tvrdí, že jsou vakcíny bezpečné a účinné, především výrobce, že? Když Vám jako výrobce auta budu tvrdit, že jezdí za 2 litry na 100 km rychlostí 250 km /h a je ještě navíc 100% bezpečné, uvěříte mi? Asi ne, že? Ale co kdyby neexistovala možnost, abyste si mé tvrzení ověřil, například, když byste měl auto pronajaté a PHM v paušálu a z nějakého důvodu by žádná media o selhání aut nepsala?

Uvažujme ta 3 % alergických dětí. Jak se mohla alergie vyvinout? No zřejmě je to chyba vakcíny, že? Nicméně výrobce nám asi bude tvrdit, že je to chyba na straně oněch dětí, viďte?

Odpovědět

Důkazy tvrzení

Milan Krnic,2017-11-06 19:15:24

Poprosil bych důkaz k tvrzení "se alergická reakce objevuje pouze u 1 – 3 % dětí".
A "Vážnější komplikace a úmrtí jsou vyjímečné."
Neboť bych chtěl vidět prokázanou alergickou reakci, případně jinou komplikaci.
Později možná poprosím o stejně precizní srovnání s procházkou po lese.
Děkuji. :)

Odpovědět


Re: Důkazy tvrzení

Josef Pazdera,2017-11-07 07:01:57

Pravda, pravda. Důkaz asi těžko někdo poskytne, protože u těchto čísel jde jen o odhady. Jakési metaanalýzy z metaanalýz. S uvedenými čísly operuje CDC (ale ne vždy se stejnými čísly, záleží na tom ze kterého roku zprávu čteme), odkazuje vždy na celou řadu studií, které se od sebe liší - záleží na tom, na jaké populaci se sledování dělalo, zda je prováděli lékaři, nebo jde o dotazníkovou akci rodičů, jaká vakcína se sledovala a to nejen od jakého výrobce, ale i v kterém roce. Údaje z USA jsou vždy vyšší, nejspíš proto, že je tam zvykem chodit k lékaři s každým ‚větrem‘. Jakákoliv takováto diskuse ale nutně musí zabřednout do neřešitelných sporů, protože každý si můžeme z nabídky separátních studií vybrat podporu svých čísel a představ. Číslem, kterým operuje CDC v případě úmrtí navozených anafylaktickým šokem po podání chřipkových vakcín, má hodnotu 1,31 na milion podaných vakcinačních dávek. Ale i v tomto případě zpráva zamlčuje, zda máme toto číslo vztáhnout spíše na nejmladší kategorii, nebo na důchodce nad hrobem. Na mne ta čísla týkající se souvislostí s komplikacemi navozenými chřipkovými vakcinacemi dělají dojem, že nemusí být daleko reality už proto, že se dost podobají závěrům jiných týmů, kterým je chřipka u zadele. Alergologové také operují s podobnými čísly když uvádějí kolik z nás je alergických na vaječný albumin a a vaječné bílkoviny. Momentálně jedu v nouzovém režimu na starém PC, až mi přijde opravené Lenovo (krásné a s podsvícenou klávesnicí), přihodím sem pár odkazů. Jsem si ale vědom toho, že jde o podávání biologického materiálu, který se vyrábí každoročně znova. Že ho dělá řada provozoven a že lidé jsou omylní, může dojít ke kontaminacím a že ani lidská populace není nijak standardizovaná a proto i výsledky "¨důkazy"
platí jen pro konkrétní rok, konkrétní oblast a konkrétní věkovou kategorii a že stejný tým s novou šarží vakcíny...

Odpovědět


Re: Re: Důkazy tvrzení

Milan Krnic,2017-11-07 18:57:52

Děkuji za obsáhnou odpověď (a přeji, aby brzy opravený ntb dlouho vydržel).
Pak se tedy otázkou, proč ta čísla vůbec uvádíme. Na oděvech, schodech, komunikacích, lesích, s vodou souvisejících strukturách, a dále a dále také neuvádíme dojmovou statistiku úmrtnosti. To pak vytváří u některých lidí falešný dojem, že něco je bezpečné, a něco není (reálně něco více, něco méně, záleží na okolnostech). Stejné nebo podobné je to ale ledaskde jinde (astronomie - rýp), tedy s tím nic nenadělám. Je to svým způsobem legrace. Já bych navrhoval uvádět riziko vztažené poměrem k chodcům, řidičům, kuřákům, a pijanům. To by byla sice 4 čísla, ale každý by si vybral :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Důkazy tvrzení

Jana Volejníková,2017-11-08 07:37:13

Myslím, že je dobré ta čísla uvádět, jsou jakýmsi zestručněním, které nám laikům dává rámcovou představu o rizikovosti, aby demagogům lidé neskočili na špek. Nemáte pravdu, že se taková čísla neuvádějí. Uvádějí. Například kolik osob ročně se utopí, kolik jich zemře na silnici, kolik životů zhasne protože se rozhodli letět letadlem,...také nás už pro získání představy rizika nezajímá, zda letadlo spadlo kvůli závadě na turbodmychadlu, nebo konstrukční vadě materiálu trupu, vlétlo do hejna ptáků, nebo vinou navigace, náhlého závanu větru...

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Důkazy tvrzení

Milan Krnic,2017-11-08 19:15:04

Jenže já myslel na příbalovém letáku k očkovací látce. Při úzkém úhlu pohledu "teď řešíme očkování" si zjevně někteří ta ostatní čísla, vycházející z běžného života neuvědomují.
Co se týče zobecnění (např. proč letadlo spadlo), to je pochopitelné, ba nutné - ale i tak má odhalování příčin pádu letadel (tedy těch bez účasti politiky) ve srovnání s negativními účinky očkování z principu nefér výhodu (např. ve formě černé skříňky).

Odpovědět

Chřipková vakcína.

Vlastislav Výprachtický,2017-11-06 15:28:23

Starou metodu bych ještě neodepisoval, zbránit mutaci by se mohlo podařit odzkoušenou dávkou ozářením.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz