Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméněwww.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
Řecká lyrika archaické doby, zvláště Archilochos z Paru v 7. století před n. l. „Žijeme v náručí vln.“ Potěšení smrtelníků uvnitř jejich nouze, konečnosti. Má filosofie, která vzniká o století později, nouzi překonat – nebo v ní obstát?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.03.2022 13:45 | 16916x | Diskuze: 15 |
Tradice o „Pelopově“ obří kosti, nejspíš lopatce, a o jejím přenášení. Legenda o rozsekání a opětovném scelení Pelopa. Touha mít svého obra. Subfosilní nebo fosilní kost, slona nebo dinosaura?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 24.02.2022 22:13 | 17124x | Diskuze: 3 |
Soupis olympijských disciplín v klasické době. Způsob ustanovování a proměny disciplín od archaické doby po římskou. Héřiny hry pro dívky. Úbory olympioniků a olympioniček. Racionalistická kritika her. Představuje se trenér Ikkos.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 15.02.2022 13:34 | 18683x | Diskuze: 10 |
Svatyně Dia a Héry na Peloponésu, pod Kronovým návrším. Zakládající příběh olympijských her. Věštírna se ztratila, stadion se postupně stěhoval pořád dál od chrámů, jak se sport vyděloval z náboženství.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 06.02.2022 14:22 | 15826x | Diskuze: 6 |
Diův dub v sakrální ohrádce („temenos“) a chrámky bohyň Dioné a Themis (Diovy druhé ženy). Věštění ze sil země, šumění dubu a zvuků větru. A nakonec řecké divadlo přestavěné na římský cirkus.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.01.2022 14:57 | 15906x | Diskuze: 6 |
Legendy o Delfách a umístění svatyň pod Parnasem. Od Gaie a Pythóna k Apollónovi a Dionýsovi. Nejstarší místa kultu dole u Athéniných chrámů a Kastalský pramen. Hlavní areál: Posvátná cesta, věštírna Apollónova chrámu, omfalos, stadion pythijských her.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.01.2022 12:33 | 22468x | Diskuze: 10 |
Vládcové první generace bohů. Spíše božský pár, který zakládá rámec světa. Skoro jako plodnost a přírodní zákony.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.01.2022 16:56 | 17486x | Diskuze: 3 |
Píseň práce z doby kolem roku 700 před n. l.? Spíš manuál pro přežití z pera pesimistického venkovana a vlivná předloha kalendářních rad a průpovědí. Zná řecká antika nějaké optimističtější alternativy? A bude podle Hésioda letošní Silvestr šťastným dnem, navíc vhodným k pití?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2021 11:06 | 14582x | Diskuze: 3 |
Generace bohů podle Hésiodovy epicky podané systematiky z doby kolem roku 700 před n. l. S rozením bohů bývají komplikace a s jeho pochopením taky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.12.2021 14:14 | 30695x | Diskuze: 27 |
Hláskové písmo převzali Řekové od Féničanů asi v 9. století před n. l. Upravili si znaky, které použili pro zápis samohlásek, neboť semitský jazyk samohlásky nezapisoval. Alfabeta je prvním písemným systémem, který zapisuje samohlásky, a také zdrojem dalších písem v Evropě a v širším okolí. Od nápisů na keramice a kameni k papyrům a kodexům.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2021 02:43 | 20684x | Diskuze: 3 |
Odeysseia popisuje také Věštírnu mrtvých. Kupodivu jde o reálné místo na severozápadě řecké pevniny, takže je můžeme navštívit, dokonce se tam dá fotografovat. Prohlédneme si Hádův palác i s věštírnou a podzemím, zlatým hřebem bude zbytek mechanismu (asi) na vyjevování duší.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2021 00:14 | 35142x | Diskuze: 33 |
Mořské příšery (Sirény; Skylla a Charybda). Na ostrově nymfy Kalypsó, hostem Faiáků na Scherii. V zajetí Kyklopa, u čarodějnice Kirké, sestup do Věštírny mrtvých, návrat domů na Ithaku. Odysseus je prototypem člověka nové doby, prostě „zchytralý muž“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.11.2021 20:02 | 29742x | Diskuze: 9 |
Kosmos, harmonie, prostor, začátky „epické astronomie“. Optická metaforika, myšlení a vnímání, dualita mysli i dualita dějů. Úpadek všeho průběhem času, smyčky osudu, boje mezi bohy, rození bohů. Vojenská demokracie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.11.2021 08:00 | 13241x | Diskuze: 3 |
Štíty bývaly často zdobené. Ten bájný, který pro Achillea vyrobil božský kovář Héfaistos, prý na sobě nesl schéma kosmu i uspořádání society. K tomu poznámka o koncentrické metafoře vnímání světa.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.10.2021 14:42 | 29957x | Diskuze: 6 |
Vnímání lidské i zvířecí postavy v době tvorby homérských eposů dobře ilustrují také drobné bronzové a keramické figurky z 9. a 8. století před n. l., většinou v geometrickém stylu. Představují dost svéráznou kapitolu dějin řeckého výtvarného umění, ve srovnání s pozdějšími díly působí téměř „barbarsky“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.10.2021 14:15 | 10619x | Diskuze: 3 |
Vnímání těla a duševních stavů podle textu homérských eposů. Nečekané nejstarší významy slov pro tělo i duši (život) a tzv. psychofyzické orgány.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.10.2021 13:13 | 13867x | Diskuze: 5 |
Keramika z doby vzniku homérských eposů, většinou z 9. a 8. století, i když s přesahy. Jednoduchá a dobře funkční. Nabízí také pěkné doklady dobové reflexe vidění lidského i zvířecího těla.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.10.2021 14:49 | 14169x | Diskuze: 6 |
Nejstarší evropské eposy, Ílias a Odysseia, popisují děje před koncem doby bronzové, v 12. století před n. l. Známou podobu získaly díky rapsódovi, kterému tradičně říkáme Homér, v 9. nebo spíš 8. století před n. l., Odysseia asi o málo později. V 6. století před n. l. athénský tyran Peisistratos nařídil, aby jejich text byl písemně fixován, a tak ochráněn před dalším spontánním vývojem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.09.2021 20:28 | 20815x | Diskuze: 7 |
Pro ilegální kopáče ve službách překupníků tu byla cesta zarubaná, poklady skončily v místním muzeu. Napřed tedy poklady z rané doby bronzové, pak něco málo řecké antiky, nakonec záhadný falický reliéf s motýlem. (Poslední článek z minisérie detailů řecké kultury, s dovětkem o detailech a celku i problémech s příklady.)
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.09.2021 07:34 | 12813x | Diskuze: 9 |
Obzvláštní horský městys uprostřed Naxu má opravdu 5 muzeí, nahlédneme však jenom do tří: geologického (už kvůli paleoloxodontovi), vlastivědného a předběžně i do archeologického. Prolínání vědy a romantiky. Na konec ještě něco málo o podivuhodném městečku a okolí.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.09.2021 00:15 | 7735x | Diskuze: 2 |
Antické sloupy z 6. století před n. l. funkčně použité ve středověké architektuře. Příklad recyklace architektonických prvků, tentokrát z Naxijské Chóry. K tomu antické brány v ulicích současného města a další zvláštnosti. Kéž by tak pěkně fungovala i návaznost naší kultury na antické motivy poetiky, intelektu a rovnosti před zákonem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.08.2021 07:40 | 12137x | Diskuze: 3 |
Názorná analogie naší kultury: Středověký hrad v Paroikii (Parikii) na Paru (Parosu) byl postaven přeskupením stavebních článků antického chrámu Athény a Níké. Kusy chrámu zůstaly, jeho základy posloužily i dalším stavbám, samy při tom stojí na čemsi ještě starším. K dovršení všeho je hrad stále obydlený. Co s tím udělat? Nejspíš nic, je to pěkné a funkční.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 12.08.2021 13:23 | 15685x | Diskuze: 4 |
Jak bohatý sedlák svou lidumilností k ještě většímu štěstí přišel, k tomu poctivý potomek křižácké šlechty a spravedlivý osmanský soudce. Selanka z Naxu z raného 18. století. S dovětkem o problémech právních států, rovnosti před zákonem, povaze práva a jeho vymahatelnosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.08.2021 23:31 | 9877x | Diskuze: 4 |
Úvod do novodobých ozvěn řeckých mýtů. Jako příklad poslouží reklamní mýty spojené s jedním z naxijských vynálezů, totiž s citronovicí, kterou vyrábí destilérka v Chalki. Půjde tedy o části řecké mytologie, naxijských místních legend a střípek z novodobých dějin likérnictví.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.07.2021 23:21 | 10444x | Diskuze: 4 |
Příklad konce, který se stal příležitostí: Dožívání mykénské civilizace v tzv. temných stoletích Řecka (11. a 10. před n. l.) není jen úpadkem prostým, ale také dobou transformací society i její keramiky a dobou převzetí metalurgie železa. Pak už přijde nový boom, který vyústí v obvykle popisovaných obdobích řecké antiky. Modelovým místem je pevnost v Tiryntu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 16.07.2021 19:39 | 11630x | Diskuze: 3 |
Úvod do sakrální struktury dávné egejské krajiny. Příklad z Naxu: cesta k jeskyni, nitro jeskyně, dál na vrchol hory Zás (hrdý 1001 m), zpátky posvátným okrskem Dia Pastýřského kolem antického nápisu. Nakonec neolitické nálezy z jeskyně v hlavním naxijském muzeu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 07.07.2021 23:57 | 12525x | Diskuze: 6 |
Ostrovní formy (nejen) mykénské civilizace bývají zajímavé. Ta naxijská nabízí (kromě obvyklé keramiky, šperků, nástrojů a zbraní) také miniaturní reliéf „Thésea“, naprosto jedinečné zlaté ozdoby z hrobu aristokratického malého chlapce a zbytky keramické dílny vyrábějící fajáns. Pozoruhodné jsou i některé malby na keramice, zachycující děj.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.06.2021 23:47 | 9447x | Diskuze: 2 |
Řecká keramika od 16. do 12. století před n. l. Problémy, vlivy, konstanty, nové specifické tvary, figurální vázová malba, dozvuky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.06.2021 01:27 | 8979x | Diskuze: 4 |
Od paleolitického tábořiště přes mezolit po neolitickou osadu řemeslníků a zemědělců; s nálezy od paleolitických pazourků a obsidiánů (!) po neolitické šperky, keramiku a figurky bohyň. Nálezy odtud zasáhly i do diskuze o původu zemědělství v končinách západně od Malé Asie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.06.2021 07:00 | 9672x | Diskuze: 5 |
Fresky patří mezi typické výtvarné žánry mykénské kultury, tedy kultury achájských Řeků pozdní doby bronzové, a to zdaleka nejen přímo v Mykénách. Většinou zobrazují náboženské rituály. Zjevná je návaznost na umění minojské Kréty.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.06.2021 17:49 | 8685x | Diskuze: 0 |
Díky knihám prý může mít dvacetiletý mladík zkušenost sedmdesátiletého starce, a přitom život před sebou. Opravdu? V čem ano a v čem ne? Místo nářku nad úpadkem sečtělosti to bude o renesančním optimismu Marsilia Ficina a problémech literární orientace vzdělanosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.05.2021 22:48 | 14590x | Diskuze: 8 |
Nejstarší písmo pro zápis řečtiny, totiž v jejím mykénském dialektu. Je slabičné. Používalo se v pozdní době bronzové, hlavně ve skladovém hospodářství. Rozluštěno bylo v 50. letech 20. století.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.05.2021 06:49 | 17042x | Diskuze: 3 |
Velká nádoba z doby kolem roku 670 před n. l. je zdobená reliéfy, které zobrazují závěr legendární války o Tróju: Achájci opouštějí úkryt v útrobách dřevěného koně a posléze ve městě mordují děti. Je to vážný kandidát na nejstarší zobrazení trójského koně – a současně na nejdrastičtější scény v rámci řeckého umění.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 03.05.2021 10:33 | 35931x | Diskuze: 39 |
Lovecké dýky taušírované zlatem a stříbrem. Meče, přilby a šílené brnění. To vše bronzové, protože jsme ještě v bronzové době. K tomu malby válečných scén na keramice. Něco přímo z Mykén, ostatní z širšího prostoru achájské civilizace, až po Kypr.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 25.04.2021 13:46 | 24181x | Diskuze: 5 |
Nehledejte v tom přímočarou aktualitu, nýbrž trochu zvláštní alternativu za obvyklé periodizace vývoje společnosti. Georges Bataille navrhnul, abychom místo o feudalismu, kapitalismu a lecčem dalším raději mluvili o panství nad životem a smrtí, společnosti pod uzavřením a společnosti namátkové kontroly.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.04.2021 22:09 | 29928x | Diskuze: 18 |
Nejstarší řecké plastiky: jedna socha, kvalitní řezby ze slonoviny, figury bohyň i lecčehos, většinou keramické, plus drobné „ptačí bohyně“. To vše z pozdní doby bronzové, nejen přímo z Mykén, ale z celého jižního Řecka, z časoprostorového rozsahu achájské kultury.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 12.04.2021 00:15 | 11666x | Diskuze: 8 |
„To je dobré znamení! Vidím tě docela rád! Vítej, krásná tanečnice, družko při hostině! Přicházíš mi právě vhod. Vezmu si tě domů, budeš mi užitečná! Doma je líp, venku je nebezpečno. Zaživa jsi ochranou proti zlomocným kouzlům, což teprve až zemřeš, jak krásně budeš zpívat!“
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.03.2021 06:05 | 14360x | Diskuze: 13 |
Zlaté pohřební masky z Mykén patří mezi nejznámější archeologické předměty a megalitické kopule hrobů obdivuje řada lidí. Obojí dobře ilustruje majestát i zvláštnosti Mykén pozdní doby bronzové, přestože je kolem toho dost pojmoslovných nedorozumění.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.03.2021 14:25 | 18652x | Diskuze: 12 |
„Zlaté Mykény“ představují mohutnou předehru dějin řecké kultury, k níž se pak „normální“ řecká antika vztahuje jako k době héroů. Mykény byly nejdůležitějším centrem této civilizace, která ovšem byl doma i jinde v jižním Řecku, odkud postupně expandovala.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.02.2021 20:32 | 22826x | Diskuze: 11 |
Odehrálo se v Asklépiově svatyni v Epidauru na Peloponésu. Žádné obzvláštní tajemno nečekejme. Spíše dietu, „cvičení“ (chození, běh a studium) a lázeňské procedury, byť v kontextu obětí bohům a Asklépiových vnuknutí. Skoro případová studie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.02.2021 23:18 | 10732x | Diskuze: 7 |
Napřed dávní Kyklaďáci, pak Minojci, po nich řečtí Achájci, div ne podle jednotlivých epoch doby bronzové. Prostě míchanice. Dál už normální řecká antika. To vše na malebném sopečném ostrově s bohatými přírodními zdroji, i když pro Kyklady ne vždy typickými. Tedy: Od obsidiánu přes keramiku několika kultur po Paní z Fylakopi a obsidián.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.02.2021 18:05 | 14616x | Diskuze: 17 |
Víno se pěstovalo a pilo už dřív a taky leckde jinde, ale prostor dnešního Řecka a jeho okolí je unikátní. Navíc tu máme dobré doklady, někdy dokonce zábavné. V řecké antice víno patří k poezii, výtvarnému umění, filosofii i přírodovědě, samozřejmě podle náležité míry.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.01.2021 20:08 | 14354x | Diskuze: 16 |
Minojský překryv starokykladské kultury na sopečném ostrově, s katastrofickým koncem. Možná předloha literárního tématu Atlantidy, spíš ale takový menší Singapur, zato už začátkem pozdní doby bronzové. Vše nasvědčuje tomu, že tam opravdu uměli žít!
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.01.2021 01:19 | 15476x | Diskuze: 11 |
Rekapitulace života na Krétě střední a pozdní doby bronzové, teď už ne chronologicky, ale podle zajímavých témat a pěkných předmětů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.01.2021 21:21 | 19657x | Diskuze: 23 |
Začneme falickým kamenem a horským bohem raně minojské Kréty. Pak dojde na mužské rituály a na „Prince“. Potom na restaurátorské problémy a klukovské božstvo Kréty, což byl dárek pro sira Evanse. Nakonec pozoruhodnosti o falzech.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2020 21:23 | 12256x | Diskuze: 6 |
Jenom drobná přehlídka jejich zpodobnění v minojské kultuře na Krétě.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 26.12.2020 18:26 | 16382x | Diskuze: 11 |
Zpravodajskými portály prolétly zprávy o nečekaném archeologickém objevu v jižních Čechách. Tady se pokusím podat jen předběžný rozvrh možností.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 22.12.2020 05:31 | 28653x | Diskuze: 27 |
To nejlepší z minojské Kréty střední doby bronzové, tedy v žánru keramiky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 16.12.2020 14:44 | 32780x | Diskuze: 10 |
Minojská keramika patří k té nejlepší, jakou můžeme v době bronzové potkat. (Ale tu vůbec nejhezčí nechám na příští článek.)
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 12.12.2020 22:41 | 29402x | Diskuze: 2 |
Věčný bůh se narodil v nejedné jeskyni. Teď půjde o Dia na Krétě, neboť takhle Řekové pochopili minojský kult. Hlavní roli v něm však mívala spíš Velká bohyně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 03.12.2020 14:24 | 15043x | Diskuze: 15 |
