Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméněwww.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
Na bláznivém ostrově Santorini je o vodu velká nouze. Je zde však jeskynní pramen, z něhož pili asi už dávní Kyklaďáci, pak ctitelé minojských (starokrétských) božstev, určitě antičtí Řekové a křesťané staré i pozdější doby, občas se tu osvěží i dnešní pocestní.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 03.01.2023 10:06 | 19085x | Diskuze: 10 |
Afrodítin povzdech v Pseudo(?)-Platónově epigramu ilustruje dobové rozpaky nad Praxitelovou sochou z let 360 až 340 před n. l. Byl to snad první ženský akt, a hned bohyně. Dílo se rychle stalo velice slavným. Byla to nejvýtečnější socha na světě, jak napsal Plinius?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2022 08:18 | 271031x | Diskuze: 9 |
Apollón se narodil především na Délu, ale taky dál na východě v Lýkii, možná i jinde. Jeho sestrou je Artemis, společně bývají zváni „krásné děti“, děti přívětivé bohyně Létó, bohorodičky oděné sluncem a pronásledované drakem. Provázet nás budou hymny a jiné památky z řecké archaické doby na oslavu Apollónova narození.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.12.2022 02:39 | 18098x | Diskuze: 15 |
Polotovary kolosálních soch ležící v antických lomech patří ke specialitám Naxu. Dva mladíci (kúrové) a jeden macatější bůh, ve velikostech od 5,5 do 10,5 metru, si hoví v pěkné krajině. Tahat v 7. a 6. století před n. l. takové drobečky do přístavu a nakládat na lodě, to musela být fuška, ten největší váží nejmíň 50 tun.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2022 06:10 | 35416x | Diskuze: 20 |
Nejedli boby? Byli vegetariáni nebo stačilo nejíst maso bílého kohouta? Drželi celibát? Nosili šperky? Kterou botu si obouvat nejprve? Rizika silnic, lázní a chrámů. Alegorické výklady. Mistrovo obřadné vystupování a zlaté stehno. Objev systematické pastorace.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2022 11:34 | 26179x | Diskuze: 11 |
Obří sochy kúrů z raného 6. století před n. l., ve velikostech 3,5 až 10 metrů, si ukážeme na třech příkladech. Všechny jsou z řeckých ostrovů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.11.2022 14:21 | 19879x | Diskuze: 12 |
Harmonie v kosmu. Mez a bezmezné, resp. vymezené a nevymezené, tj. určité a neurčité. Deset základních protikladů? Primát vymezující stránky čehokoli před nevymezenou, také primát intelektu, neboť se dokáže přidržet mezí. Primát teorie. Zvuk jako hlas duše. Stěhování duší. Dali pythagorejci filosofii její pojmenování?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.11.2022 21:47 | 26861x | Diskuze: 12 |
Stylizované sochy neoděných mladých mužů mají náboženský kontext, často stály u chrámů, většinou Apollónových, občas na hrobech. Pocházejí z let 650 až 490 před n. l. Přeznačený původně egyptský styl soch se v Řecku svébytně rozvíjel, až se začátkem klasické doby promění se do soch atletů, efébů a chlapců.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.10.2022 10:40 | 40268x | Diskuze: 15 |
Něco takového tvrdil v 3. století n. l. Diogenés Laertios: Jeden počátek řecké filosofie je prý v Iónii, u Anaximandra, zatímco druhý v Itálii, u Pythagory. Zkusme tuto hypotézu otestovat, co unese. Kupodivu se zdá být trefnější než zpětně aplikovaná novověká rozdělení typu materialismus a idealismus.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.10.2022 07:38 | 21382x | Diskuze: 13 |
V jednotném čísle koré. Sochy dospělých dívek a mladých žen z let 650 až 490 před n. l. bývají divácky vděčné. Ty první jsou ještě silně stylizované, vznešené, postupně nabývají realističtější výraz, některé se dokonce usmívají. Oblečené jsou skoro od hlavy až k patě. Patří k pokladům předních antikářských muzeí.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.10.2022 07:39 | 26441x | Diskuze: 7 |
Zázračný muž boží a zakladatel velice vlivné a zvláštní školy. Víme o něm skoro jen z mnohem pozdějších legend. Školu tvořili esoterici a exoterici, alias matematici a posluchači. Překvapením je, že tou vědeckou částí byli esoterici! Současně šlo o první známý pokus o monopol na vědu, filosofii, náboženství, životosprávu i politiku, jedním vrzem a důkladně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.09.2022 07:37 | 37118x | Diskuze: 26 |
Galileiho přístroje, knihy a instrumenty jím inspirované, k tomu jeho prostředníček (originál), neboť jsme v Itálii, totiž v Museo Galileo ve Florencii. Zvláště půjde o optiku jeho dalekohledů a o kuriozní Joviláb, byť ten Galilei nevyrobil, pouze navrhl; souvisí s prvním odhadem rychlosti světla už v 17. století.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.09.2022 16:11 | 29048x | Diskuze: 21 |
Nepůjde teď o trapné gipsové náhražky, ale o svébytné příležitosti. Třeba k pokusům o rekonstrukci původní polychromie. Nebo k tomu, jak sestavit dílo, jehož části se ocitly ve vzdálených muzeích. Nebo k prohlížení zblízka a z různých úhlů, což u slavných originálů není vždy možné. Někdy jen jako možnost vidět věci, které jsou moc daleko. K tomu úvaha o „auře originálu“ a roli materiálu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.09.2022 09:16 | 17215x | Diskuze: 8 |
Empedoklés, objevitel přírodního výběru, mínil, že v dávných dobách mohly v teplejším a vlhčím klimatu přežívat i chiméry. Ukážeme si jejich pouť z Malé Asie do Řecka, pak velkou etruskou Chiméru z Arezza. Dále hrdinu Bellerofonta s věrným okřídleným koněm Pegasem, kteří nás Chiméry zbavili. Nakonec naxijská trochu odlehčená verze.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.08.2022 13:44 | 25013x | Diskuze: 14 |
Palác Kinských v minulém desetiletí chvíli hostil největší expozici antického umění, jaká kdy byla v této zemi vystavována. Nabízela nečekaně kvalitní a rozsáhlý průřez starým uměním. Měla to být stálá expozice, leč byla zrušena. Ty předměty někde jsou a některé z nich snad občas tu či onde uvidíme. Zůstaly mi fotky pořízené před hektickou likvidací, kdy už se smělo dokonce i fotit.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.08.2022 07:33 | 13889x | Diskuze: 12 |
Náprava omylů a nejasností kolem tzv. Agamemnonovy masky. Pak další zlato, včetně jemně rytých scén na prstenech, dále náhrdelníky zlaté, jantarové a z polodrahokamů; hřeben ze slonoviny, předělávané kamenné nádoby, váhy a závaží, rituální dýky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.08.2022 02:50 | 21528x | Diskuze: 9 |
Po stručném představení stylu a předmětu si ukážeme detaily půvabně namalovaných zvířat bájných i reálných a jejich pastýře, takový pohodový bestiář. Pak zmínka o (ne)dostupnosti vázy, porovnání s nabídkou světových sbírek a minimalistické poučení o Etruscích.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.08.2022 10:00 | 13770x | Diskuze: 22 |
Mytograf a „muž boží“ v 6. století před n. l., kterého doporučuje Aristotelés. Podle některých také svérázný filosof, považovaný za Pythagorova učitele, např. co do reinkarnací. Ve svém díle Jeskyně se sedmi kouty nás poučí o povaze bohů, zvláště o průběhu svatby Dia a Země. Slíbí i poučení o tom, co je okřídlený dub, ale to nedodrží (zato nás poučí, co je proud spermatu).
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 26.07.2022 13:55 | 12559x | Diskuze: 14 |
Opomíjené athénské muzeum. Proč o něm psát? Protože je krásné a nanejvýše příjemné v každém ohledu, navíc nabízí i unikáty. Teď nám umožní přehlednou rekapitulaci památek řecké antiky a vůbec egejského umění – a nakonec úvahy o tom, jak v muzeích postupovat, abychom si užili a nepropadli malomyslnosti nebo dokonce nudě.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.07.2022 19:34 | 10038x | Diskuze: 11 |
Divotvůrce z pořečtěné Kréty. Věštec, který věštil minulost, a přitom očistil Athény od moru. Reformátor mýtů, který poprvé zmiňuje „kosmické vejce“. Kupodivu taky autor nejstaršího řeckého pojednání v žánru epické astronomie, předlohy Arátových Jevů na nebi. To všechno v 6. století před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.07.2022 05:23 | 11919x | Diskuze: 0 |
Bohatství zlatonosného kykladského ostrova bývalo příslovečné. Prý každý rok posílali Apollónovi do Delf „zlatý míč“, navíc tam měli svou pokladnici. Pak se se něco pokazilo a bylo po bohatství, zůstal jen pokad v uložený v Delfách, nakonec zmizel i ten.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.06.2022 07:49 | 24544x | Diskuze: 6 |
Athénský aristokrat a demokratický politik, básník, jeden ze „Sedmi mudrců“. Žil v letech přibližně 638 až 559 před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.06.2022 20:42 | 14570x | Diskuze: 3 |
Pokladnice Sifnijských v Delfách uchovávala poklady zlatonosného kykladského ostrova. Zachované reliéfy z její vnější výzdoby patří k reprezentativním ukázkám výtvarného umění řecké archaické doby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.06.2022 23:56 | 16097x | Diskuze: 7 |
Nejslavnější z výroků, které se připisují Sedmi mudrcům. Prý tak Apollón zdravil poutníka, přicházejícího do Delf. Co to vlastně znamená, to naznačuje odpověď Apollónovi: Jsi. Člověk je totiž jen tak trochu, pořádně je jenom Apollón. Potom se časy změní, přejde se na morální chápání, pak na hledání jistoty v sobě, a nakonec na hledání vlastní identity.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.05.2022 22:06 | 32602x | Diskuze: 29 |
Legendární kolegium, které mělo reprezentovat moudrost archaického Řecka. Platónova literární fantazie je přivedla také do Delf a další tradice jim připsala řadu moudrých výroků. Přitom jde o reálné postavy, jenže většina těch výroků jim byla připsána dodatečně. Je to specifický žánr „moudrých ponaučení“ a „výroků“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.05.2022 17:08 | 18243x | Diskuze: 6 |
Z Delf do svahů Parnasu, přes útesy Fedriád k jeskyni s kultem od neolitu po konec antiky, do hájemství Pana a nymf. Prý se odtud konaly průvody dolů do Delf s novorozeným Dionýsem, zatímco nahoře na Parnasu Apollónův kněz tančil k jeho poctě. Předtím zde Tyfón věznil Dia, pak zase Zeus Tyfóna, a Apollón tu možná zabil dračici Delfys.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.05.2022 22:16 | 14052x | Diskuze: 0 |
Příklady věšteb, antické výklady a současné pochybnosti. Za co může asfalt, za co vzduch a za co duch doby. Apollón občas mohl osud mírně korigovat, jeho služebníci ho v tom možná někdy napodobovali. Nakonec odhalený omyl věštírny.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.04.2022 07:15 | 27958x | Diskuze: 10 |
Postup věštění v Delfách, kam se poutníci i vládcové přicházeli zeptat Apollóna na svůj osud.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.04.2022 07:44 | 22261x | Diskuze: 5 |
Památky z řecké archaické doby v Delfách: řada pokladnic, sfinga z Naxu, opěrná zeď chrámové terasy, zbytky výzdoby archaického Apollónova chrámu. V Delfách měli všechno, od věštírny po stadion. Málem pokus o Vatikán antiky, i když bez papeže a dalších institučních hrátek, protože nic na způsob církve Řekové neměli.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.04.2022 03:12 | 22870x | Diskuze: 5 |
Kritická revize obecně známého výroku o památném skákání na ostrově Rhodu a o tom, že lépe je skákat tady a teď. Jen přitom nenaletět. Netají nám didaktici a mravokárci skutečnou povahu antiky? Příklad strastiplné cesty kritického zkoumání: Od naivní důvěry přes nalezená alternativní fakta po obrat k pramenům. Některé otázky však zůstávají otevřené.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.04.2022 03:34 | 347303x | Diskuze: 21 |
Mýtus o Daidalovi a Ikarovi. Hlavně však sochy, které se prý musely přivazovat řetězy, aby neutekly, protože byly jako živé. Nám tak většinou nepřipadají, ale to je jinou perspektivou pohledu. V 7. století před n. l. byla hodnotící kritéria jiná.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.03.2022 14:31 | 24559x | Diskuze: 6 |
„Krásná“ alias „orientalizující“ keramika je jedním z pomyslných vrcholů řecké antické produkce. Typická je pro 7. století před n. l., hlavně v Korintu a na egejských ostrovech. Působí trochu exoticky až snově, nicméně skvěle ilustruje náladu dobové lyrické poezie. Na rozdíl od ní ovšem převažují velká zvířata reálná i bájná, i když na lidi občas taky dojde.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.03.2022 13:23 | 13902x | Diskuze: 2 |
Řecká lyrika archaické doby, zvláště Archilochos z Paru v 7. století před n. l. „Žijeme v náručí vln.“ Potěšení smrtelníků uvnitř jejich nouze, konečnosti. Má filosofie, která vzniká o století později, nouzi překonat – nebo v ní obstát?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.03.2022 13:45 | 15867x | Diskuze: 15 |
Tradice o „Pelopově“ obří kosti, nejspíš lopatce, a o jejím přenášení. Legenda o rozsekání a opětovném scelení Pelopa. Touha mít svého obra. Subfosilní nebo fosilní kost, slona nebo dinosaura?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 24.02.2022 22:13 | 16707x | Diskuze: 3 |
Soupis olympijských disciplín v klasické době. Způsob ustanovování a proměny disciplín od archaické doby po římskou. Héřiny hry pro dívky. Úbory olympioniků a olympioniček. Racionalistická kritika her. Představuje se trenér Ikkos.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 15.02.2022 13:34 | 17941x | Diskuze: 10 |
Svatyně Dia a Héry na Peloponésu, pod Kronovým návrším. Zakládající příběh olympijských her. Věštírna se ztratila, stadion se postupně stěhoval pořád dál od chrámů, jak se sport vyděloval z náboženství.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 06.02.2022 14:22 | 15244x | Diskuze: 6 |
Diův dub v sakrální ohrádce („temenos“) a chrámky bohyň Dioné a Themis (Diovy druhé ženy). Věštění ze sil země, šumění dubu a zvuků větru. A nakonec řecké divadlo přestavěné na římský cirkus.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.01.2022 14:57 | 15175x | Diskuze: 6 |
Legendy o Delfách a umístění svatyň pod Parnasem. Od Gaie a Pythóna k Apollónovi a Dionýsovi. Nejstarší místa kultu dole u Athéniných chrámů a Kastalský pramen. Hlavní areál: Posvátná cesta, věštírna Apollónova chrámu, omfalos, stadion pythijských her.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.01.2022 12:33 | 21394x | Diskuze: 10 |
Vládcové první generace bohů. Spíše božský pár, který zakládá rámec světa. Skoro jako plodnost a přírodní zákony.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.01.2022 16:56 | 16889x | Diskuze: 3 |
Píseň práce z doby kolem roku 700 před n. l.? Spíš manuál pro přežití z pera pesimistického venkovana a vlivná předloha kalendářních rad a průpovědí. Zná řecká antika nějaké optimističtější alternativy? A bude podle Hésioda letošní Silvestr šťastným dnem, navíc vhodným k pití?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2021 11:06 | 14013x | Diskuze: 3 |
Generace bohů podle Hésiodovy epicky podané systematiky z doby kolem roku 700 před n. l. S rozením bohů bývají komplikace a s jeho pochopením taky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.12.2021 14:14 | 28429x | Diskuze: 27 |
Hláskové písmo převzali Řekové od Féničanů asi v 9. století před n. l. Upravili si znaky, které použili pro zápis samohlásek, neboť semitský jazyk samohlásky nezapisoval. Alfabeta je prvním písemným systémem, který zapisuje samohlásky, a také zdrojem dalších písem v Evropě a v širším okolí. Od nápisů na keramice a kameni k papyrům a kodexům.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2021 02:43 | 19950x | Diskuze: 3 |
Odeysseia popisuje také Věštírnu mrtvých. Kupodivu jde o reálné místo na severozápadě řecké pevniny, takže je můžeme navštívit, dokonce se tam dá fotografovat. Prohlédneme si Hádův palác i s věštírnou a podzemím, zlatým hřebem bude zbytek mechanismu (asi) na vyjevování duší.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2021 00:14 | 32861x | Diskuze: 33 |
Mořské příšery (Sirény; Skylla a Charybda). Na ostrově nymfy Kalypsó, hostem Faiáků na Scherii. V zajetí Kyklopa, u čarodějnice Kirké, sestup do Věštírny mrtvých, návrat domů na Ithaku. Odysseus je prototypem člověka nové doby, prostě „zchytralý muž“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.11.2021 20:02 | 27941x | Diskuze: 9 |
Kosmos, harmonie, prostor, začátky „epické astronomie“. Optická metaforika, myšlení a vnímání, dualita mysli i dualita dějů. Úpadek všeho průběhem času, smyčky osudu, boje mezi bohy, rození bohů. Vojenská demokracie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.11.2021 08:00 | 12916x | Diskuze: 3 |
Štíty bývaly často zdobené. Ten bájný, který pro Achillea vyrobil božský kovář Héfaistos, prý na sobě nesl schéma kosmu i uspořádání society. K tomu poznámka o koncentrické metafoře vnímání světa.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.10.2021 14:42 | 28614x | Diskuze: 6 |
Vnímání lidské i zvířecí postavy v době tvorby homérských eposů dobře ilustrují také drobné bronzové a keramické figurky z 9. a 8. století před n. l., většinou v geometrickém stylu. Představují dost svéráznou kapitolu dějin řeckého výtvarného umění, ve srovnání s pozdějšími díly působí téměř „barbarsky“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.10.2021 14:15 | 10155x | Diskuze: 3 |
Vnímání těla a duševních stavů podle textu homérských eposů. Nečekané nejstarší významy slov pro tělo i duši (život) a tzv. psychofyzické orgány.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.10.2021 13:13 | 13267x | Diskuze: 5 |
Keramika z doby vzniku homérských eposů, většinou z 9. a 8. století, i když s přesahy. Jednoduchá a dobře funkční. Nabízí také pěkné doklady dobové reflexe vidění lidského i zvířecího těla.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.10.2021 14:49 | 13007x | Diskuze: 6 |
Nejstarší evropské eposy, Ílias a Odysseia, popisují děje před koncem doby bronzové, v 12. století před n. l. Známou podobu získaly díky rapsódovi, kterému tradičně říkáme Homér, v 9. nebo spíš 8. století před n. l., Odysseia asi o málo později. V 6. století před n. l. athénský tyran Peisistratos nařídil, aby jejich text byl písemně fixován, a tak ochráněn před dalším spontánním vývojem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.09.2021 20:28 | 19591x | Diskuze: 7 |
