Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméněwww.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
Málo očekávaný příklad toho, jak také může vypadat hrdina. Drobná pocta princátku zabitému hadem a úvodní orientace na místě nemejských her na Peloponésu. Nečekaně i s příkladem antické magické kletby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.06.2023 17:40 | 15832x | Diskuze: 8 |
Několik málo příkladů proplétání různých dob, dokonce různých časových měřítek, s vyznáním priority přírody a s poklonou Vojenu Ložkovi i jedné naxijské společnosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.06.2023 05:30 | 13557x | Diskuze: 8 |
Přístavní město na Korintské šíji bývalo slavné velkým Poseidónovým chrámem a také hrami, které byly třetí nejvýznamnější v Řecku, hned po hrách v Olympii a v Delfách. Zachovaly se stopy po startovacím zařízení na běžecké dráze.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.05.2023 11:43 | 13544x | Diskuze: 12 |
Porodit Athénu z vlastní hlavy byl problém i pro Dia. Zvláště když ji rodil dospělou a v plné zbroji. Ale povedlo se. Nebo je to jen zástěrka, která má zakrýt, že Athénu Zeus zplodil se svou první ženou, bohyní Métis?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.05.2023 05:22 | 16876x | Diskuze: 11 |
Silueta athénské Akropole je snad obecně známá. Na plošině nad mohutnými hradbami jí vévodí Parthenon, velký Athénin chrám z klasické doby. Na témže místě stával archaický Athénin chrám, z něhož zůstala jen řada velkých plastik, zato pozoruhodných nejen výtvarně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.05.2023 21:13 | 15124x | Diskuze: 13 |
Nadpis není reklamní, nýbrž tradiční. Efesos a zvláště jeho chrám Velké Artemidy Efesanů, jeden ze sedmi divů světa, je odedávna spojen s řadou tajemství. To základní – skoro příslovečné – tady popíšu, aniž bych je porušil. Nakonec přihodím kuriozity z pozdní antiky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.04.2023 22:50 | 30150x | Diskuze: 36 |
Půjde o přírodovědce, zvláště o biology. Pominu leckde povinný mem o humanizaci přírodních věd. Možné odpovědi: Pro rozšíření zorného pole (to ne každý potřebuje a vítá). Pro zkomplikování otázek. Pro skeptičtější a opatrnější přístup. Proto, aby ji vědci uviděli uvnitř ve svých oborech, ne pouze jako indoktrinaci ze školení.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 22.04.2023 20:47 | 34756x | Diskuze: 54 |
Co, proč a jak – od cvaknutí spouště po využití fotogalerií
Vývoj výtvarných stylů?
Kulturní změny a jejich synchrony
Lokální a regionální tendence
Aura originálu a kopie
Nebo si jen tak prohlížet
Vývoj výtvarných stylů?
Kulturní změny a jejich synchrony
Lokální a regionální tendence
Aura originálu a kopie
Nebo si jen tak prohlížet
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.04.2023 14:42 | 11956x | Diskuze: 4 |
Každodenní život dávných Řeků, jak si jej sami malovali a modelovali. Od vyšší střední vrstvy po rustikální prostředí.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.04.2023 02:06 | 20101x | Diskuze: 17 |
Zatím je to spíš hračka, i když mohutně medializovaná: chatbot, tedy jazykový model. Někdy fascinuje, občas se ztrácí, často bohapustě lže. Zkoušku z kurzu Antická filosofie a věda neudělal. Kecat umí, k tomu je určen, přitom v lidech probouzí emoce. Co to s námi provede?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.04.2023 02:10 | 43930x | Diskuze: 90 |
Nepůjde teď o slavný obraz Johanna Vermeera, nýbrž o výtvarné téma doby kolem roku 600 před n. l., známé z kykladských ostrovů. Náušnice je velká, takže je zakotvená také ve tváři. Na Kykladách má svůj předobraz už v rané době bronzové.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.03.2023 13:43 | 16123x | Diskuze: 10 |
Jak různě by mohl vypadat kalendář. Jak vyladit měsíce s cyklem měsíčních fází. A proč vlastně? A to naštěstí neměli týdny. Cesta k Metónově kalendářní reformě a dál. Ozvěnou tohoto úsilí je i slavný mechanismus z Antikythéry.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.03.2023 19:38 | 19441x | Diskuze: 12 |
Půvabná kuriozita mezi řeckými stavebními řády archaické doby, s unikátním řešením osvětlení interiéru. Přitom je všechno jen z kamene. Měl to být nejkrásnější chrám! Pro architekty to bylo krajně náročné. Postavili jich v tomto stylu jenom několik, včetně mysterijní svatyně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.03.2023 15:09 | 15832x | Diskuze: 9 |
Jak sladit kalendář s roční dobou, tedy s ročním cyklem Slunce. A jak to zařídit, aby se to v průběhu let moc nerozběhlo. Od Hésioda přes Kleostráta a Míléťany k Hipparchovi.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.02.2023 23:38 | 18042x | Diskuze: 18 |
Minimalistické poučení o řeckých stavebních řádech (stylech) na příkladech hlavic sloupů. Vznik chrámů a vývoj stylů. Ukázky nejstarších dodnes stojících řeckých chrámů, včetně zbytků polychromie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.02.2023 13:05 | 24136x | Diskuze: 8 |
Právě vyšel český překlad I. knihy tohoto Aristotelova díla, i s doprovodnými studiemi a renesančními anatomickými obrázky. Jeden ze zakládajících spisů zoologie jakožto vědy, která metodicky zobecňuje zkušenost pozorování a pitev živočichů. Ukazuje úžasné výsledky i tvrdé limitace Aristotelovy zoologie, k tomu řadu kuriozit. Plus systematika živočichů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.02.2023 08:59 | 17735x | Diskuze: 7 |
Na povrchu toho mnoho nevidíme, přesto areál tohoto chrámu vydal mnohé poklady. A v jeho těsné blízkosti se v hrobě mytických postav, „panen hyperborejských“, našla keramika z doby bronzové. Máme i literární svědectví o zdejších velice starých formách kultu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.01.2023 12:23 | 17432x | Diskuze: 8 |
Nález fragmentů Hipparchova katalogu stálic z 2. století před n. l. přesvědčivě ukazuje, že byl výrazně přesnější a celkově modernější než standardně zachovaný Ptolemaiův katalog z 2. století n. l. Možná byl i o něco obsáhlejší. Pokrok vědeckého poznání není vždy lineární.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.01.2023 01:58 | 29222x | Diskuze: 25 |
Na bláznivém ostrově Santorini je o vodu velká nouze. Je zde však jeskynní pramen, z něhož pili asi už dávní Kyklaďáci, pak ctitelé minojských (starokrétských) božstev, určitě antičtí Řekové a křesťané staré i pozdější doby, občas se tu osvěží i dnešní pocestní.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 03.01.2023 10:06 | 19751x | Diskuze: 10 |
Afrodítin povzdech v Pseudo(?)-Platónově epigramu ilustruje dobové rozpaky nad Praxitelovou sochou z let 360 až 340 před n. l. Byl to snad první ženský akt, a hned bohyně. Dílo se rychle stalo velice slavným. Byla to nejvýtečnější socha na světě, jak napsal Plinius?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2022 08:18 | 272034x | Diskuze: 9 |
Apollón se narodil především na Délu, ale taky dál na východě v Lýkii, možná i jinde. Jeho sestrou je Artemis, společně bývají zváni „krásné děti“, děti přívětivé bohyně Létó, bohorodičky oděné sluncem a pronásledované drakem. Provázet nás budou hymny a jiné památky z řecké archaické doby na oslavu Apollónova narození.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.12.2022 02:39 | 19072x | Diskuze: 15 |
Polotovary kolosálních soch ležící v antických lomech patří ke specialitám Naxu. Dva mladíci (kúrové) a jeden macatější bůh, ve velikostech od 5,5 do 10,5 metru, si hoví v pěkné krajině. Tahat v 7. a 6. století před n. l. takové drobečky do přístavu a nakládat na lodě, to musela být fuška, ten největší váží nejmíň 50 tun.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2022 06:10 | 37111x | Diskuze: 20 |
Nejedli boby? Byli vegetariáni nebo stačilo nejíst maso bílého kohouta? Drželi celibát? Nosili šperky? Kterou botu si obouvat nejprve? Rizika silnic, lázní a chrámů. Alegorické výklady. Mistrovo obřadné vystupování a zlaté stehno. Objev systematické pastorace.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2022 11:34 | 26933x | Diskuze: 11 |
Obří sochy kúrů z raného 6. století před n. l., ve velikostech 3,5 až 10 metrů, si ukážeme na třech příkladech. Všechny jsou z řeckých ostrovů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.11.2022 14:21 | 20877x | Diskuze: 12 |
Harmonie v kosmu. Mez a bezmezné, resp. vymezené a nevymezené, tj. určité a neurčité. Deset základních protikladů? Primát vymezující stránky čehokoli před nevymezenou, také primát intelektu, neboť se dokáže přidržet mezí. Primát teorie. Zvuk jako hlas duše. Stěhování duší. Dali pythagorejci filosofii její pojmenování?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.11.2022 21:47 | 27743x | Diskuze: 12 |
Stylizované sochy neoděných mladých mužů mají náboženský kontext, často stály u chrámů, většinou Apollónových, občas na hrobech. Pocházejí z let 650 až 490 před n. l. Přeznačený původně egyptský styl soch se v Řecku svébytně rozvíjel, až se začátkem klasické doby promění se do soch atletů, efébů a chlapců.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.10.2022 10:40 | 41510x | Diskuze: 15 |
Něco takového tvrdil v 3. století n. l. Diogenés Laertios: Jeden počátek řecké filosofie je prý v Iónii, u Anaximandra, zatímco druhý v Itálii, u Pythagory. Zkusme tuto hypotézu otestovat, co unese. Kupodivu se zdá být trefnější než zpětně aplikovaná novověká rozdělení typu materialismus a idealismus.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.10.2022 07:38 | 22196x | Diskuze: 13 |
V jednotném čísle koré. Sochy dospělých dívek a mladých žen z let 650 až 490 před n. l. bývají divácky vděčné. Ty první jsou ještě silně stylizované, vznešené, postupně nabývají realističtější výraz, některé se dokonce usmívají. Oblečené jsou skoro od hlavy až k patě. Patří k pokladům předních antikářských muzeí.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.10.2022 07:39 | 27193x | Diskuze: 7 |
Zázračný muž boží a zakladatel velice vlivné a zvláštní školy. Víme o něm skoro jen z mnohem pozdějších legend. Školu tvořili esoterici a exoterici, alias matematici a posluchači. Překvapením je, že tou vědeckou částí byli esoterici! Současně šlo o první známý pokus o monopol na vědu, filosofii, náboženství, životosprávu i politiku, jedním vrzem a důkladně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.09.2022 07:37 | 39319x | Diskuze: 26 |
Galileiho přístroje, knihy a instrumenty jím inspirované, k tomu jeho prostředníček (originál), neboť jsme v Itálii, totiž v Museo Galileo ve Florencii. Zvláště půjde o optiku jeho dalekohledů a o kuriozní Joviláb, byť ten Galilei nevyrobil, pouze navrhl; souvisí s prvním odhadem rychlosti světla už v 17. století.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.09.2022 16:11 | 30253x | Diskuze: 21 |
Nepůjde teď o trapné gipsové náhražky, ale o svébytné příležitosti. Třeba k pokusům o rekonstrukci původní polychromie. Nebo k tomu, jak sestavit dílo, jehož části se ocitly ve vzdálených muzeích. Nebo k prohlížení zblízka a z různých úhlů, což u slavných originálů není vždy možné. Někdy jen jako možnost vidět věci, které jsou moc daleko. K tomu úvaha o „auře originálu“ a roli materiálu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.09.2022 09:16 | 17876x | Diskuze: 8 |
Empedoklés, objevitel přírodního výběru, mínil, že v dávných dobách mohly v teplejším a vlhčím klimatu přežívat i chiméry. Ukážeme si jejich pouť z Malé Asie do Řecka, pak velkou etruskou Chiméru z Arezza. Dále hrdinu Bellerofonta s věrným okřídleným koněm Pegasem, kteří nás Chiméry zbavili. Nakonec naxijská trochu odlehčená verze.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.08.2022 13:44 | 26067x | Diskuze: 14 |
Palác Kinských v minulém desetiletí chvíli hostil největší expozici antického umění, jaká kdy byla v této zemi vystavována. Nabízela nečekaně kvalitní a rozsáhlý průřez starým uměním. Měla to být stálá expozice, leč byla zrušena. Ty předměty někde jsou a některé z nich snad občas tu či onde uvidíme. Zůstaly mi fotky pořízené před hektickou likvidací, kdy už se smělo dokonce i fotit.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.08.2022 07:33 | 14718x | Diskuze: 12 |
Náprava omylů a nejasností kolem tzv. Agamemnonovy masky. Pak další zlato, včetně jemně rytých scén na prstenech, dále náhrdelníky zlaté, jantarové a z polodrahokamů; hřeben ze slonoviny, předělávané kamenné nádoby, váhy a závaží, rituální dýky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.08.2022 02:50 | 22294x | Diskuze: 9 |
Po stručném představení stylu a předmětu si ukážeme detaily půvabně namalovaných zvířat bájných i reálných a jejich pastýře, takový pohodový bestiář. Pak zmínka o (ne)dostupnosti vázy, porovnání s nabídkou světových sbírek a minimalistické poučení o Etruscích.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.08.2022 10:00 | 15066x | Diskuze: 22 |
Mytograf a „muž boží“ v 6. století před n. l., kterého doporučuje Aristotelés. Podle některých také svérázný filosof, považovaný za Pythagorova učitele, např. co do reinkarnací. Ve svém díle Jeskyně se sedmi kouty nás poučí o povaze bohů, zvláště o průběhu svatby Dia a Země. Slíbí i poučení o tom, co je okřídlený dub, ale to nedodrží (zato nás poučí, co je proud spermatu).
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 26.07.2022 13:55 | 13482x | Diskuze: 14 |
Opomíjené athénské muzeum. Proč o něm psát? Protože je krásné a nanejvýše příjemné v každém ohledu, navíc nabízí i unikáty. Teď nám umožní přehlednou rekapitulaci památek řecké antiky a vůbec egejského umění – a nakonec úvahy o tom, jak v muzeích postupovat, abychom si užili a nepropadli malomyslnosti nebo dokonce nudě.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.07.2022 19:34 | 10685x | Diskuze: 11 |
Divotvůrce z pořečtěné Kréty. Věštec, který věštil minulost, a přitom očistil Athény od moru. Reformátor mýtů, který poprvé zmiňuje „kosmické vejce“. Kupodivu taky autor nejstaršího řeckého pojednání v žánru epické astronomie, předlohy Arátových Jevů na nebi. To všechno v 6. století před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.07.2022 05:23 | 12219x | Diskuze: 0 |
Bohatství zlatonosného kykladského ostrova bývalo příslovečné. Prý každý rok posílali Apollónovi do Delf „zlatý míč“, navíc tam měli svou pokladnici. Pak se se něco pokazilo a bylo po bohatství, zůstal jen pokad v uložený v Delfách, nakonec zmizel i ten.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.06.2022 07:49 | 24952x | Diskuze: 6 |
Athénský aristokrat a demokratický politik, básník, jeden ze „Sedmi mudrců“. Žil v letech přibližně 638 až 559 před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.06.2022 20:42 | 15066x | Diskuze: 3 |
Pokladnice Sifnijských v Delfách uchovávala poklady zlatonosného kykladského ostrova. Zachované reliéfy z její vnější výzdoby patří k reprezentativním ukázkám výtvarného umění řecké archaické doby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.06.2022 23:56 | 16551x | Diskuze: 7 |
Nejslavnější z výroků, které se připisují Sedmi mudrcům. Prý tak Apollón zdravil poutníka, přicházejícího do Delf. Co to vlastně znamená, to naznačuje odpověď Apollónovi: Jsi. Člověk je totiž jen tak trochu, pořádně je jenom Apollón. Potom se časy změní, přejde se na morální chápání, pak na hledání jistoty v sobě, a nakonec na hledání vlastní identity.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.05.2022 22:06 | 34471x | Diskuze: 29 |
Legendární kolegium, které mělo reprezentovat moudrost archaického Řecka. Platónova literární fantazie je přivedla také do Delf a další tradice jim připsala řadu moudrých výroků. Přitom jde o reálné postavy, jenže většina těch výroků jim byla připsána dodatečně. Je to specifický žánr „moudrých ponaučení“ a „výroků“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.05.2022 17:08 | 18785x | Diskuze: 6 |
Z Delf do svahů Parnasu, přes útesy Fedriád k jeskyni s kultem od neolitu po konec antiky, do hájemství Pana a nymf. Prý se odtud konaly průvody dolů do Delf s novorozeným Dionýsem, zatímco nahoře na Parnasu Apollónův kněz tančil k jeho poctě. Předtím zde Tyfón věznil Dia, pak zase Zeus Tyfóna, a Apollón tu možná zabil dračici Delfys.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.05.2022 22:16 | 14284x | Diskuze: 0 |
Příklady věšteb, antické výklady a současné pochybnosti. Za co může asfalt, za co vzduch a za co duch doby. Apollón občas mohl osud mírně korigovat, jeho služebníci ho v tom možná někdy napodobovali. Nakonec odhalený omyl věštírny.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.04.2022 07:15 | 28866x | Diskuze: 10 |
Postup věštění v Delfách, kam se poutníci i vládcové přicházeli zeptat Apollóna na svůj osud.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.04.2022 07:44 | 23158x | Diskuze: 5 |
Památky z řecké archaické doby v Delfách: řada pokladnic, sfinga z Naxu, opěrná zeď chrámové terasy, zbytky výzdoby archaického Apollónova chrámu. V Delfách měli všechno, od věštírny po stadion. Málem pokus o Vatikán antiky, i když bez papeže a dalších institučních hrátek, protože nic na způsob církve Řekové neměli.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.04.2022 03:12 | 23516x | Diskuze: 5 |
Kritická revize obecně známého výroku o památném skákání na ostrově Rhodu a o tom, že lépe je skákat tady a teď. Jen přitom nenaletět. Netají nám didaktici a mravokárci skutečnou povahu antiky? Příklad strastiplné cesty kritického zkoumání: Od naivní důvěry přes nalezená alternativní fakta po obrat k pramenům. Některé otázky však zůstávají otevřené.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.04.2022 03:34 | 350202x | Diskuze: 21 |
Mýtus o Daidalovi a Ikarovi. Hlavně však sochy, které se prý musely přivazovat řetězy, aby neutekly, protože byly jako živé. Nám tak většinou nepřipadají, ale to je jinou perspektivou pohledu. V 7. století před n. l. byla hodnotící kritéria jiná.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.03.2022 14:31 | 25258x | Diskuze: 6 |
„Krásná“ alias „orientalizující“ keramika je jedním z pomyslných vrcholů řecké antické produkce. Typická je pro 7. století před n. l., hlavně v Korintu a na egejských ostrovech. Působí trochu exoticky až snově, nicméně skvěle ilustruje náladu dobové lyrické poezie. Na rozdíl od ní ovšem převažují velká zvířata reálná i bájná, i když na lidi občas taky dojde.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.03.2022 13:23 | 14252x | Diskuze: 2 |
