Zdeněk Kratochvíl

 

Fotka je z roku 2006 po návratu z ostrovního terénu.

 

 

Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).

Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.

Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméně www.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.

 


Je před námi příležitost vidět Merkur, a to díky sklonu ekliptiky v této roční době. Ukáže se na podvečerní obloze. Navíc i pěkná konfigurace Měsíce s Jupiterem a Plejádami. Záludnosti sklonu ekliptiky mají i další následky: různý dojem z fází Měsíce v průběhu roku a možnost nyní vidět zodiakální svit.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 07.03.2024 22:23 24414x Diskuze: 27

Pod romantickým názvem se skrývá pevnůstka z helénistické doby, kolem roku 300 před n. l. Je to obranná nebo spíše signální věž, vysoká přes 15 metrů. Tahle je snad nejlépe zachovaná a najde se v odlehlých končinách na jihovýchodě Naxu.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 27.02.2024 11:50 17297x Diskuze: 9

Dojemný příběh Orfea a Eurydiky, krásné verše s hlubokými myšlenkami, – ale taky odcizení pozemskému životu a rady do podsvětí, jak vyzrát na převtělování. K tomu falza textů. Na řecké poměry podivnost. Co s tím? Dokážeme si užít umělecký motiv, aniž bychom propadli divnostem, které evokuje?
Autor: , Zdeněk Kratochvíl 18.02.2024 17:43 17337x Diskuze: 16

Erechtheion stojí na athénské Akropoli vedle Parthenonu. Chrám z let 421 až 406 před n. l. sdružoval řadu základních athénských kultů, zvláště Athény Městské, Erechthea (Erechtheona) a Poseidóna. Je slušně zachovaný, dost lidí jej považuje za nejhezčí řecký chrám.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 08.02.2024 15:35 12386x Diskuze: 7

Jeden z nejužívanějších a také nejčastěji zneužívaných výrazů řecké filosofie. Co se slovem fysis vlastně myslelo? Ponaučení o pojmosloví staré doby by snad mohlo pomoci, abychom nepáchali zmatky alespoň nechtěně.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 29.01.2024 22:53 11967x Diskuze: 0

Před několika dny vyšel článek o výzkumu hnědých fleků, které občas kazí vzhled mramorových metop z dob řecké antiky. Na kousíčku jedné takové skvrny se vědci vyřádili mnoha metodami: fyzikálními, chemickými a biochemickými. Jsou to metamorfáty zbytků polychromie? Nebo metamorfáty navátých nečistot? Nebo něco jiného?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 20.01.2024 00:45 26128x Diskuze: 14

Hlavní Athénin chrám na athénské Akropoli je patrně nejznámější památkou řecké antiky. Bodejť ne, když je z řecké klasické doby, stojí v centru Athén, jeho stavbu nařídil Periklés a velel jí Feidiás. Navíc je hodně velký a má pohnuté osudy, ještě i v novověku.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 18.01.2024 10:46 15740x Diskuze: 2

Ostrov kabeirských mystérií. Zlomkovitý popis mystérií a vzpomínek na cestu před více než třiceti lety.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 08.01.2024 17:00 13235x Diskuze: 8

Když v Héfaistově automatické pasti uvízla jeho žena Afrodíté s Areem v nejlepším, svolal božský kovář a technik ostatní bohy, aby mu u toho byli svědky. Ti se váleli smíchy. K takové věci bývá lepší svědky nevolat.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 29.12.2023 12:37 50463x Diskuze: 2

Moni  
Nejstarší kompletně stojící kostel na Naxu s freskami z 6. nebo 7. století, v odlehlé podhorské vsi v nádherné krajině. Asi to bývala katedrála, dokonce opředená legendou o zmizelém pokladu, pokud tam ovšem jaký byl.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 19.12.2023 04:34 21075x Diskuze: 5

Jak chápal proměny světa třetí scholarcha stoické školy. Nejstarší předloha pojmu přírodní zákon, objev proměn forem energie. Exemplární věda i exemplární pavěda pod jednou střechou.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.12.2023 16:55 19164x Diskuze: 16

Héfaistos nebyl jen božsky zručný kovář a kovotepec, ale také konstruktér automatů a předchůdce robotiky. Přesto byl jeho život na Olympu plný problémů. Nakonec něco o problémech techniky v řecké antice a o problémech časové orientace v mýtech.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 30.11.2023 03:09 29339x Diskuze: 17

Nezávislost na mínění davu, inovace fyziky a kosmická zbožnost druhého scholarchy stoické školy. Od tonality ve hmotě po oslavu Dia, který i zlé skutky začleňuje do chodu světa.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 20.11.2023 12:11 22025x Diskuze: 16

Říká se, že u chrámu na vrcholu důkladného kopce nad Korintem se ženy na počest bohyně nabízely mužům. V Řecku to bylo unikátní a leckdo se nad tím pozastavoval. Reálně se to asi v režii chrámu odehrávalo spíš dole ve městě, alespoň v pozdější antice.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.11.2023 08:30 30709x Diskuze: 9

Něco málo drbů, hlavně však úvah o tom, jak vše plyne jako řeka, a jak to souvisí s životem. Nakonec poznámka o energii hmotné duše, tedy podle Zénóna.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 30.10.2023 01:40 23446x Diskuze: 17

Klid stoických mudrců se stal příslovečným. Všimneme si prvních tří scholarchů staré stoické školy v Athénách a studijního programu školy, tedy logiky, fyziky a etiky. Nakonec něco drbů ze života. Detaily necháme na jindy, stejně tak i pozdější stoiky.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 16.10.2023 20:35 18152x Diskuze: 12

Zdálo by se, že z lásky Herma a Afrodíty vzešel dokonale harmonický potomek, který spojuje protiklady. Leč není tomu tak. Hermafrodítos je líčen spíše jako nešťastný tvor. Přitom má předlohu v ithyfalické verzi Afrodíty, v Afrodítovi, na jehož svátky se na Kypru a v Malé Asii odehrávala veselá travesti show.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.10.2023 01:24 69185x Diskuze: 20

Bohyně vítaná bohy i lidmi se zrodila v moři, a to následkem pádu Úranova mužství po zmrzačení Kronem. Díky tomuto pádu z nebe se narodila z „mořské pěny“ a doplavala na Kypr, kde se osušila, oblékla, upravila a vyrazila mezi lidi. Od té doby spolu s Erótem vládne lidské erotice. Její zbraně jsou mocné.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 28.09.2023 03:49 18985x Diskuze: 10

Dionýsovy svatyně potkáme leckde – a na Délu stála kvanta chrámů mnoha božstev. Není tedy divu, že tady potkáme i Dionýsův. Co ukáže Dionýsova svatyně z rané helénistické doby na posvátném ostrově Apollóna a Artemidy?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 18.09.2023 05:50 14255x Diskuze: 6

Vážný kandidát na hlavní Dionýsovu svatyni. Tady byl Dionýsos doma. Kult od pozdní doby bronzové do konce antiky, většina viditelných zbytků pochází z 6. století před n. l.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 08.09.2023 00:22 14872x Diskuze: 8

Žárlivá Héra zlákala princeznu Semelu, aby si od svého milence vyžádala příchod v pravé podobě. Zeus přišel jako blesk, což těhotná Semelé nepřežila a Zeus musel Dionýsa donosit sám. Pak ho svěřil do péče Hermovi a ten zase Silénovi na výchovu. Nenadálost a nevázanost pak patří k základním Dionýsovým vlastnostem.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 28.08.2023 09:52 22817x Diskuze: 11

Jednu z několika málo větších kolekcí nástěnných maleb z řecké antiky najdeme na posvátném ostrově Délu, pochází z doby kolem roku 100 před n. l. Navzdory očekávání potkáme jen málo hlubokomyslných témat, spíše rozvernosti.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 17.08.2023 14:10 17232x Diskuze: 10

Takové byly zákony na posvátném ostrově Délu v 5. a 4. století před n. l. Tehdy přebujel zvláštní sport zvaný „očišťování Délu“. Athéňané přemístili všechny hroby na sousední ostrov Rhéneia, kam se pak také jezdilo umírat. Rodit se mělo jezdit na Mykonos. Navíc očistili Délos i od jeho obyvatel, které po vysídlení pro jistotu povraždili.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 08.08.2023 10:23 23133x Diskuze: 14

Freska zvaná Námořní slavnost neboli Procesí lodí patří k významným výtvarným památkám egejské doby bronzové. Pochází z Akrotiri na Théře (Santorini), nejspíše ze 17. století před n. l. Doprovázejí ji další fresky, často také s námořní tematikou.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 29.07.2023 11:03 18652x Diskuze: 15

Tyhle krásné fresky ilustrují život v Akrotiri a také dokumentují prolínání kykladských motivů s minojskými, tedy krétskými. Vznikly v 17. století před n. l. na kulturní a obchodní křižovatce námořních cest, před katastrofickou erupcí. Téma sběru šafránu v souvislosti s dívčí iniciací má kontinuitu od dávné Kréty až po eleusinská mystéria v Řecku.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 19.07.2023 17:54 20870x Diskuze: 13

Známe to ze školy: „Soustřeďte se, nerozptylujte se!“ Někteří se soustředí, někteří dokonce meditují. Známe však i (zdánlivě?) opačný apel, totiž k otevřenosti vůči okolí. Někteří rádi lelkují. Teď se podíváme, jak v průběhu antiky metafora otevřenosti ustoupila metafoře soustředění, koncentrace až meditace.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.07.2023 03:13 16923x Diskuze: 3

Poslední z tzv. panhelénských her. Závodilo se totiž nejen v Olympii, Delfách a Isthmii, ale také tady. Vítězové nebyli ověnčení vavřínem, nýbrž celerem.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 23.06.2023 21:16 15220x Diskuze: 4

Málo očekávaný příklad toho, jak také může vypadat hrdina. Drobná pocta princátku zabitému hadem a úvodní orientace na místě nemejských her na Peloponésu. Nečekaně i s příkladem antické magické kletby.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 19.06.2023 17:40 16733x Diskuze: 8

Několik málo příkladů proplétání různých dob, dokonce různých časových měřítek, s vyznáním priority přírody a s poklonou Vojenu Ložkovi i jedné naxijské společnosti.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.06.2023 05:30 14409x Diskuze: 8

Přístavní město na Korintské šíji bývalo slavné velkým Poseidónovým chrámem a také hrami, které byly třetí nejvýznamnější v Řecku, hned po hrách v Olympii a v Delfách. Zachovaly se stopy po startovacím zařízení na běžecké dráze.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 31.05.2023 11:43 14711x Diskuze: 12

Porodit Athénu z vlastní hlavy byl problém i pro Dia. Zvláště když ji rodil dospělou a v plné zbroji. Ale povedlo se. Nebo je to jen zástěrka, která má zakrýt, že Athénu Zeus zplodil se svou první ženou, bohyní Métis?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 21.05.2023 05:22 18208x Diskuze: 11

Silueta athénské Akropole je snad obecně známá. Na plošině nad mohutnými hradbami jí vévodí Parthenon, velký Athénin chrám z klasické doby. Na témže místě stával archaický Athénin chrám, z něhož zůstala jen řada velkých plastik, zato pozoruhodných nejen výtvarně.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 11.05.2023 21:13 16494x Diskuze: 13

Nadpis není reklamní, nýbrž tradiční. Efesos a zvláště jeho chrám Velké Artemidy Efesanů, jeden ze sedmi divů světa, je odedávna spojen s řadou tajemství. To základní – skoro příslovečné – tady popíšu, aniž bych je porušil. Nakonec přihodím kuriozity z pozdní antiky.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 30.04.2023 22:50 33742x Diskuze: 36

Půjde o přírodovědce, zvláště o biology. Pominu leckde povinný mem o humanizaci přírodních věd. Možné odpovědi: Pro rozšíření zorného pole (to ne každý potřebuje a vítá). Pro zkomplikování otázek. Pro skeptičtější a opatrnější přístup. Proto, aby ji vědci uviděli uvnitř ve svých oborech, ne pouze jako indoktrinaci ze školení.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 22.04.2023 20:47 39869x Diskuze: 54

Co, proč a jak – od cvaknutí spouště po využití fotogalerií
Vývoj výtvarných stylů?
Kulturní změny a jejich synchrony
Lokální a regionální tendence
Aura originálu a kopie
Nebo si jen tak prohlížet
Autor: Zdeněk Kratochvíl 14.04.2023 14:42 12565x Diskuze: 4

Každodenní život dávných Řeků, jak si jej sami malovali a modelovali. Od vyšší střední vrstvy po rustikální prostředí.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 11.04.2023 02:06 21837x Diskuze: 17

Zatím je to spíš hračka, i když mohutně medializovaná: chatbot, tedy jazykový model. Někdy fascinuje, občas se ztrácí, často bohapustě lže. Zkoušku z kurzu Antická filosofie a věda neudělal. Kecat umí, k tomu je určen, přitom v lidech probouzí emoce. Co to s námi provede?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 01.04.2023 02:10 58812x Diskuze: 90

Nepůjde teď o slavný obraz Johanna Vermeera, nýbrž o výtvarné téma doby kolem roku 600 před n. l., známé z kykladských ostrovů. Náušnice je velká, takže je zakotvená také ve tváři. Na Kykladách má svůj předobraz už v rané době bronzové.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 21.03.2023 13:43 17995x Diskuze: 10

Jak různě by mohl vypadat kalendář. Jak vyladit měsíce s cyklem měsíčních fází. A proč vlastně? A to naštěstí neměli týdny. Cesta k Metónově kalendářní reformě a dál. Ozvěnou tohoto úsilí je i slavný mechanismus z Antikythéry.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 11.03.2023 19:38 21816x Diskuze: 12

Půvabná kuriozita mezi řeckými stavebními řády archaické doby, s unikátním řešením osvětlení interiéru. Přitom je všechno jen z kamene. Měl to být nejkrásnější chrám! Pro architekty to bylo krajně náročné. Postavili jich v tomto stylu jenom několik, včetně mysterijní svatyně.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 01.03.2023 15:09 16895x Diskuze: 9

Jak sladit kalendář s roční dobou, tedy s ročním cyklem Slunce. A jak to zařídit, aby se to v průběhu let moc nerozběhlo. Od Hésioda přes Kleostráta a Míléťany k Hipparchovi.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 20.02.2023 23:38 19821x Diskuze: 18

Minimalistické poučení o řeckých stavebních řádech (stylech) na příkladech hlavic sloupů. Vznik chrámů a vývoj stylů. Ukázky nejstarších dodnes stojících řeckých chrámů, včetně zbytků polychromie.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 11.02.2023 13:05 25921x Diskuze: 8

Právě vyšel český překlad I. knihy tohoto Aristotelova díla, i s doprovodnými studiemi a renesančními anatomickými obrázky. Jeden ze zakládajících spisů zoologie jakožto vědy, která metodicky zobecňuje zkušenost pozorování a pitev živočichů. Ukazuje úžasné výsledky i tvrdé limitace Aristotelovy zoologie, k tomu řadu kuriozit. Plus systematika živočichů.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 02.02.2023 08:59 19013x Diskuze: 7

Na povrchu toho mnoho nevidíme, přesto areál tohoto chrámu vydal mnohé poklady. A v jeho těsné blízkosti se v hrobě mytických postav, „panen hyperborejských“, našla keramika z doby bronzové. Máme i literární svědectví o zdejších velice starých formách kultu.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 23.01.2023 12:23 18429x Diskuze: 8

Nález fragmentů Hipparchova katalogu stálic z 2. století před n. l. přesvědčivě ukazuje, že byl výrazně přesnější a celkově modernější než standardně zachovaný Ptolemaiův katalog z 2. století n. l. Možná byl i o něco obsáhlejší. Pokrok vědeckého poznání není vždy lineární.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 13.01.2023 01:58 31901x Diskuze: 25

Na bláznivém ostrově Santorini je o vodu velká nouze. Je zde však jeskynní pramen, z něhož pili asi už dávní Kyklaďáci, pak ctitelé minojských (starokrétských) božstev, určitě antičtí Řekové a křesťané staré i pozdější doby, občas se tu osvěží i dnešní pocestní.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 03.01.2023 10:06 21099x Diskuze: 10

Afrodítin povzdech v Pseudo(?)-Platónově epigramu ilustruje dobové rozpaky nad Praxitelovou sochou z let 360 až 340 před n. l. Byl to snad první ženský akt, a hned bohyně. Dílo se rychle stalo velice slavným. Byla to nejvýtečnější socha na světě, jak napsal Plinius?
Autor: Zdeněk Kratochvíl 30.12.2022 08:18 273616x Diskuze: 9

Apollón se narodil především na Délu, ale taky dál na východě v Lýkii, možná i jinde. Jeho sestrou je Artemis, společně bývají zváni „krásné děti“, děti přívětivé bohyně Létó, bohorodičky oděné sluncem a pronásledované drakem. Provázet nás budou hymny a jiné památky z řecké archaické doby na oslavu Apollónova narození.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 20.12.2022 02:39 20971x Diskuze: 15

Polotovary kolosálních soch ležící v antických lomech patří ke specialitám Naxu. Dva mladíci (kúrové) a jeden macatější bůh, ve velikostech od 5,5 do 10,5 metru, si hoví v pěkné krajině. Tahat v 7. a 6. století před n. l. takové drobečky do přístavu a nakládat na lodě, to musela být fuška, ten největší váží nejmíň 50 tun.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 10.12.2022 06:10 39696x Diskuze: 20

Nejedli boby? Byli vegetariáni nebo stačilo nejíst maso bílého kohouta? Drželi celibát? Nosili šperky? Kterou botu si obouvat nejprve? Rizika silnic, lázní a chrámů. Alegorické výklady. Mistrovo obřadné vystupování a zlaté stehno. Objev systematické pastorace.
Autor: Zdeněk Kratochvíl 30.11.2022 11:34 30703x Diskuze: 11




Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz