Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméně www.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
Je před námi příležitost vidět Merkur, a to díky sklonu ekliptiky v této roční době. Ukáže se na podvečerní obloze. Navíc i pěkná konfigurace Měsíce s Jupiterem a Plejádami. Záludnosti sklonu ekliptiky mají i další následky: různý dojem z fází Měsíce v průběhu roku a možnost nyní vidět zodiakální svit.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 07.03.2024 22:23 | 24414x | Diskuze: 27 |
Pod romantickým názvem se skrývá pevnůstka z helénistické doby, kolem roku 300 před n. l. Je to obranná nebo spíše signální věž, vysoká přes 15 metrů. Tahle je snad nejlépe zachovaná a najde se v odlehlých končinách na jihovýchodě Naxu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 27.02.2024 11:50 | 17297x | Diskuze: 9 |
Dojemný příběh Orfea a Eurydiky, krásné verše s hlubokými myšlenkami, – ale taky odcizení pozemskému životu a rady do podsvětí, jak vyzrát na převtělování. K tomu falza textů. Na řecké poměry podivnost. Co s tím? Dokážeme si užít umělecký motiv, aniž bychom propadli divnostem, které evokuje?
| Autor: , Zdeněk Kratochvíl | 18.02.2024 17:43 | 17337x | Diskuze: 16 |
Erechtheion stojí na athénské Akropoli vedle Parthenonu. Chrám z let 421 až 406 před n. l. sdružoval řadu základních athénských kultů, zvláště Athény Městské, Erechthea (Erechtheona) a Poseidóna. Je slušně zachovaný, dost lidí jej považuje za nejhezčí řecký chrám.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.02.2024 15:35 | 12386x | Diskuze: 7 |
Jeden z nejužívanějších a také nejčastěji zneužívaných výrazů řecké filosofie. Co se slovem fysis vlastně myslelo? Ponaučení o pojmosloví staré doby by snad mohlo pomoci, abychom nepáchali zmatky alespoň nechtěně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.01.2024 22:53 | 11967x | Diskuze: 0 |
Před několika dny vyšel článek o výzkumu hnědých fleků, které občas kazí vzhled mramorových metop z dob řecké antiky. Na kousíčku jedné takové skvrny se vědci vyřádili mnoha metodami: fyzikálními, chemickými a biochemickými. Jsou to metamorfáty zbytků polychromie? Nebo metamorfáty navátých nečistot? Nebo něco jiného?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.01.2024 00:45 | 26128x | Diskuze: 14 |
Hlavní Athénin chrám na athénské Akropoli je patrně nejznámější památkou řecké antiky. Bodejť ne, když je z řecké klasické doby, stojí v centru Athén, jeho stavbu nařídil Periklés a velel jí Feidiás. Navíc je hodně velký a má pohnuté osudy, ještě i v novověku.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.01.2024 10:46 | 15740x | Diskuze: 2 |
Ostrov kabeirských mystérií. Zlomkovitý popis mystérií a vzpomínek na cestu před více než třiceti lety.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.01.2024 17:00 | 13235x | Diskuze: 8 |
Když v Héfaistově automatické pasti uvízla jeho žena Afrodíté s Areem v nejlepším, svolal božský kovář a technik ostatní bohy, aby mu u toho byli svědky. Ti se váleli smíchy. K takové věci bývá lepší svědky nevolat.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.12.2023 12:37 | 50463x | Diskuze: 2 |
Nejstarší kompletně stojící kostel na Naxu s freskami z 6. nebo 7. století, v odlehlé podhorské vsi v nádherné krajině. Asi to bývala katedrála, dokonce opředená legendou o zmizelém pokladu, pokud tam ovšem jaký byl.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.12.2023 04:34 | 21075x | Diskuze: 5 |
Jak chápal proměny světa třetí scholarcha stoické školy. Nejstarší předloha pojmu přírodní zákon, objev proměn forem energie. Exemplární věda i exemplární pavěda pod jednou střechou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2023 16:55 | 19164x | Diskuze: 16 |
Héfaistos nebyl jen božsky zručný kovář a kovotepec, ale také konstruktér automatů a předchůdce robotiky. Přesto byl jeho život na Olympu plný problémů. Nakonec něco o problémech techniky v řecké antice a o problémech časové orientace v mýtech.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2023 03:09 | 29339x | Diskuze: 17 |
Nezávislost na mínění davu, inovace fyziky a kosmická zbožnost druhého scholarchy stoické školy. Od tonality ve hmotě po oslavu Dia, který i zlé skutky začleňuje do chodu světa.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.11.2023 12:11 | 22025x | Diskuze: 16 |
Říká se, že u chrámu na vrcholu důkladného kopce nad Korintem se ženy na počest bohyně nabízely mužům. V Řecku to bylo unikátní a leckdo se nad tím pozastavoval. Reálně se to asi v režii chrámu odehrávalo spíš dole ve městě, alespoň v pozdější antice.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.11.2023 08:30 | 30709x | Diskuze: 9 |
Něco málo drbů, hlavně však úvah o tom, jak vše plyne jako řeka, a jak to souvisí s životem. Nakonec poznámka o energii hmotné duše, tedy podle Zénóna.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.10.2023 01:40 | 23446x | Diskuze: 17 |
Klid stoických mudrců se stal příslovečným. Všimneme si prvních tří scholarchů staré stoické školy v Athénách a studijního programu školy, tedy logiky, fyziky a etiky. Nakonec něco drbů ze života. Detaily necháme na jindy, stejně tak i pozdější stoiky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 16.10.2023 20:35 | 18152x | Diskuze: 12 |
Zdálo by se, že z lásky Herma a Afrodíty vzešel dokonale harmonický potomek, který spojuje protiklady. Leč není tomu tak. Hermafrodítos je líčen spíše jako nešťastný tvor. Přitom má předlohu v ithyfalické verzi Afrodíty, v Afrodítovi, na jehož svátky se na Kypru a v Malé Asii odehrávala veselá travesti show.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.10.2023 01:24 | 69185x | Diskuze: 20 |
Bohyně vítaná bohy i lidmi se zrodila v moři, a to následkem pádu Úranova mužství po zmrzačení Kronem. Díky tomuto pádu z nebe se narodila z „mořské pěny“ a doplavala na Kypr, kde se osušila, oblékla, upravila a vyrazila mezi lidi. Od té doby spolu s Erótem vládne lidské erotice. Její zbraně jsou mocné.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.09.2023 03:49 | 18985x | Diskuze: 10 |
Dionýsovy svatyně potkáme leckde – a na Délu stála kvanta chrámů mnoha božstev. Není tedy divu, že tady potkáme i Dionýsův. Co ukáže Dionýsova svatyně z rané helénistické doby na posvátném ostrově Apollóna a Artemidy?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.09.2023 05:50 | 14255x | Diskuze: 6 |
Vážný kandidát na hlavní Dionýsovu svatyni. Tady byl Dionýsos doma. Kult od pozdní doby bronzové do konce antiky, většina viditelných zbytků pochází z 6. století před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.09.2023 00:22 | 14872x | Diskuze: 8 |
Žárlivá Héra zlákala princeznu Semelu, aby si od svého milence vyžádala příchod v pravé podobě. Zeus přišel jako blesk, což těhotná Semelé nepřežila a Zeus musel Dionýsa donosit sám. Pak ho svěřil do péče Hermovi a ten zase Silénovi na výchovu. Nenadálost a nevázanost pak patří k základním Dionýsovým vlastnostem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.08.2023 09:52 | 22817x | Diskuze: 11 |
Jednu z několika málo větších kolekcí nástěnných maleb z řecké antiky najdeme na posvátném ostrově Délu, pochází z doby kolem roku 100 před n. l. Navzdory očekávání potkáme jen málo hlubokomyslných témat, spíše rozvernosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.08.2023 14:10 | 17232x | Diskuze: 10 |
Takové byly zákony na posvátném ostrově Délu v 5. a 4. století před n. l. Tehdy přebujel zvláštní sport zvaný „očišťování Délu“. Athéňané přemístili všechny hroby na sousední ostrov Rhéneia, kam se pak také jezdilo umírat. Rodit se mělo jezdit na Mykonos. Navíc očistili Délos i od jeho obyvatel, které po vysídlení pro jistotu povraždili.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.08.2023 10:23 | 23133x | Diskuze: 14 |
Freska zvaná Námořní slavnost neboli Procesí lodí patří k významným výtvarným památkám egejské doby bronzové. Pochází z Akrotiri na Théře (Santorini), nejspíše ze 17. století před n. l. Doprovázejí ji další fresky, často také s námořní tematikou.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.07.2023 11:03 | 18652x | Diskuze: 15 |
Tyhle krásné fresky ilustrují život v Akrotiri a také dokumentují prolínání kykladských motivů s minojskými, tedy krétskými. Vznikly v 17. století před n. l. na kulturní a obchodní křižovatce námořních cest, před katastrofickou erupcí. Téma sběru šafránu v souvislosti s dívčí iniciací má kontinuitu od dávné Kréty až po eleusinská mystéria v Řecku.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.07.2023 17:54 | 20870x | Diskuze: 13 |
Známe to ze školy: „Soustřeďte se, nerozptylujte se!“ Někteří se soustředí, někteří dokonce meditují. Známe však i (zdánlivě?) opačný apel, totiž k otevřenosti vůči okolí. Někteří rádi lelkují. Teď se podíváme, jak v průběhu antiky metafora otevřenosti ustoupila metafoře soustředění, koncentrace až meditace.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.07.2023 03:13 | 16923x | Diskuze: 3 |
Poslední z tzv. panhelénských her. Závodilo se totiž nejen v Olympii, Delfách a Isthmii, ale také tady. Vítězové nebyli ověnčení vavřínem, nýbrž celerem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.06.2023 21:16 | 15220x | Diskuze: 4 |
Málo očekávaný příklad toho, jak také může vypadat hrdina. Drobná pocta princátku zabitému hadem a úvodní orientace na místě nemejských her na Peloponésu. Nečekaně i s příkladem antické magické kletby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.06.2023 17:40 | 16733x | Diskuze: 8 |
Několik málo příkladů proplétání různých dob, dokonce různých časových měřítek, s vyznáním priority přírody a s poklonou Vojenu Ložkovi i jedné naxijské společnosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.06.2023 05:30 | 14409x | Diskuze: 8 |
Přístavní město na Korintské šíji bývalo slavné velkým Poseidónovým chrámem a také hrami, které byly třetí nejvýznamnější v Řecku, hned po hrách v Olympii a v Delfách. Zachovaly se stopy po startovacím zařízení na běžecké dráze.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 31.05.2023 11:43 | 14711x | Diskuze: 12 |
Porodit Athénu z vlastní hlavy byl problém i pro Dia. Zvláště když ji rodil dospělou a v plné zbroji. Ale povedlo se. Nebo je to jen zástěrka, která má zakrýt, že Athénu Zeus zplodil se svou první ženou, bohyní Métis?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.05.2023 05:22 | 18208x | Diskuze: 11 |
Silueta athénské Akropole je snad obecně známá. Na plošině nad mohutnými hradbami jí vévodí Parthenon, velký Athénin chrám z klasické doby. Na témže místě stával archaický Athénin chrám, z něhož zůstala jen řada velkých plastik, zato pozoruhodných nejen výtvarně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.05.2023 21:13 | 16494x | Diskuze: 13 |
Nadpis není reklamní, nýbrž tradiční. Efesos a zvláště jeho chrám Velké Artemidy Efesanů, jeden ze sedmi divů světa, je odedávna spojen s řadou tajemství. To základní – skoro příslovečné – tady popíšu, aniž bych je porušil. Nakonec přihodím kuriozity z pozdní antiky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.04.2023 22:50 | 33742x | Diskuze: 36 |
Půjde o přírodovědce, zvláště o biology. Pominu leckde povinný mem o humanizaci přírodních věd. Možné odpovědi: Pro rozšíření zorného pole (to ne každý potřebuje a vítá). Pro zkomplikování otázek. Pro skeptičtější a opatrnější přístup. Proto, aby ji vědci uviděli uvnitř ve svých oborech, ne pouze jako indoktrinaci ze školení.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 22.04.2023 20:47 | 39869x | Diskuze: 54 |
Co, proč a jak – od cvaknutí spouště po využití fotogalerií
Vývoj výtvarných stylů?
Kulturní změny a jejich synchrony
Lokální a regionální tendence
Aura originálu a kopie
Nebo si jen tak prohlížet
Vývoj výtvarných stylů?
Kulturní změny a jejich synchrony
Lokální a regionální tendence
Aura originálu a kopie
Nebo si jen tak prohlížet
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.04.2023 14:42 | 12565x | Diskuze: 4 |
Každodenní život dávných Řeků, jak si jej sami malovali a modelovali. Od vyšší střední vrstvy po rustikální prostředí.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.04.2023 02:06 | 21837x | Diskuze: 17 |
Zatím je to spíš hračka, i když mohutně medializovaná: chatbot, tedy jazykový model. Někdy fascinuje, občas se ztrácí, často bohapustě lže. Zkoušku z kurzu Antická filosofie a věda neudělal. Kecat umí, k tomu je určen, přitom v lidech probouzí emoce. Co to s námi provede?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.04.2023 02:10 | 58812x | Diskuze: 90 |
Nepůjde teď o slavný obraz Johanna Vermeera, nýbrž o výtvarné téma doby kolem roku 600 před n. l., známé z kykladských ostrovů. Náušnice je velká, takže je zakotvená také ve tváři. Na Kykladách má svůj předobraz už v rané době bronzové.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.03.2023 13:43 | 17995x | Diskuze: 10 |
Jak různě by mohl vypadat kalendář. Jak vyladit měsíce s cyklem měsíčních fází. A proč vlastně? A to naštěstí neměli týdny. Cesta k Metónově kalendářní reformě a dál. Ozvěnou tohoto úsilí je i slavný mechanismus z Antikythéry.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.03.2023 19:38 | 21816x | Diskuze: 12 |
Půvabná kuriozita mezi řeckými stavebními řády archaické doby, s unikátním řešením osvětlení interiéru. Přitom je všechno jen z kamene. Měl to být nejkrásnější chrám! Pro architekty to bylo krajně náročné. Postavili jich v tomto stylu jenom několik, včetně mysterijní svatyně.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.03.2023 15:09 | 16895x | Diskuze: 9 |
Jak sladit kalendář s roční dobou, tedy s ročním cyklem Slunce. A jak to zařídit, aby se to v průběhu let moc nerozběhlo. Od Hésioda přes Kleostráta a Míléťany k Hipparchovi.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.02.2023 23:38 | 19821x | Diskuze: 18 |
Minimalistické poučení o řeckých stavebních řádech (stylech) na příkladech hlavic sloupů. Vznik chrámů a vývoj stylů. Ukázky nejstarších dodnes stojících řeckých chrámů, včetně zbytků polychromie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 11.02.2023 13:05 | 25921x | Diskuze: 8 |
Právě vyšel český překlad I. knihy tohoto Aristotelova díla, i s doprovodnými studiemi a renesančními anatomickými obrázky. Jeden ze zakládajících spisů zoologie jakožto vědy, která metodicky zobecňuje zkušenost pozorování a pitev živočichů. Ukazuje úžasné výsledky i tvrdé limitace Aristotelovy zoologie, k tomu řadu kuriozit. Plus systematika živočichů.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.02.2023 08:59 | 19013x | Diskuze: 7 |
Na povrchu toho mnoho nevidíme, přesto areál tohoto chrámu vydal mnohé poklady. A v jeho těsné blízkosti se v hrobě mytických postav, „panen hyperborejských“, našla keramika z doby bronzové. Máme i literární svědectví o zdejších velice starých formách kultu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.01.2023 12:23 | 18429x | Diskuze: 8 |
Nález fragmentů Hipparchova katalogu stálic z 2. století před n. l. přesvědčivě ukazuje, že byl výrazně přesnější a celkově modernější než standardně zachovaný Ptolemaiův katalog z 2. století n. l. Možná byl i o něco obsáhlejší. Pokrok vědeckého poznání není vždy lineární.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.01.2023 01:58 | 31901x | Diskuze: 25 |
Na bláznivém ostrově Santorini je o vodu velká nouze. Je zde však jeskynní pramen, z něhož pili asi už dávní Kyklaďáci, pak ctitelé minojských (starokrétských) božstev, určitě antičtí Řekové a křesťané staré i pozdější doby, občas se tu osvěží i dnešní pocestní.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 03.01.2023 10:06 | 21099x | Diskuze: 10 |
Afrodítin povzdech v Pseudo(?)-Platónově epigramu ilustruje dobové rozpaky nad Praxitelovou sochou z let 360 až 340 před n. l. Byl to snad první ženský akt, a hned bohyně. Dílo se rychle stalo velice slavným. Byla to nejvýtečnější socha na světě, jak napsal Plinius?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2022 08:18 | 273616x | Diskuze: 9 |
Apollón se narodil především na Délu, ale taky dál na východě v Lýkii, možná i jinde. Jeho sestrou je Artemis, společně bývají zváni „krásné děti“, děti přívětivé bohyně Létó, bohorodičky oděné sluncem a pronásledované drakem. Provázet nás budou hymny a jiné památky z řecké archaické doby na oslavu Apollónova narození.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.12.2022 02:39 | 20971x | Diskuze: 15 |
Polotovary kolosálních soch ležící v antických lomech patří ke specialitám Naxu. Dva mladíci (kúrové) a jeden macatější bůh, ve velikostech od 5,5 do 10,5 metru, si hoví v pěkné krajině. Tahat v 7. a 6. století před n. l. takové drobečky do přístavu a nakládat na lodě, to musela být fuška, ten největší váží nejmíň 50 tun.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2022 06:10 | 39696x | Diskuze: 20 |
Nejedli boby? Byli vegetariáni nebo stačilo nejíst maso bílého kohouta? Drželi celibát? Nosili šperky? Kterou botu si obouvat nejprve? Rizika silnic, lázní a chrámů. Alegorické výklady. Mistrovo obřadné vystupování a zlaté stehno. Objev systematické pastorace.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2022 11:34 | 30703x | Diskuze: 11 |
