Zdeněk Kratochvíl
Vyrůstal na dně Dalešické přehrady. Záliba ve věcech dávno zašlých se u něj profesionalizovala do zkoumání filosofie a přírodovědy řecké archaické doby, což od roku 1990 navzdory své špatné kompatibilitě se školními naukami vykládá studentům Přírodovědecké fakulty v Praze (zanáší i na FF).
Grafomanie se u něj projevila řadou knih; fotomanie fotkama muzejních artefaktů a archeologických areálů, jimiž zahlcuje prostředí Wikimmedia Commons.
Archaický vzhled má i jeho veřejně přístupná pracovna na doméněwww.fysis.cz, zatímco sekundárně nabytému kykladskému ostrovnímu nacionalismu dal průchod na www.keros.cz. Z vrozeného šťouralství obtěžuje i Osla.
Po stručném představení stylu a předmětu si ukážeme detaily půvabně namalovaných zvířat bájných i reálných a jejich pastýře, takový pohodový bestiář. Pak zmínka o (ne)dostupnosti vázy, porovnání s nabídkou světových sbírek a minimalistické poučení o Etruscích.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 04.08.2022 10:00 | 12680x | Diskuze: 22 |
Mytograf a „muž boží“ v 6. století před n. l., kterého doporučuje Aristotelés. Podle některých také svérázný filosof, považovaný za Pythagorova učitele, např. co do reinkarnací. Ve svém díle Jeskyně se sedmi kouty nás poučí o povaze bohů, zvláště o průběhu svatby Dia a Země. Slíbí i poučení o tom, co je okřídlený dub, ale to nedodrží (zato nás poučí, co je proud spermatu).
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 26.07.2022 13:55 | 11710x | Diskuze: 14 |
Opomíjené athénské muzeum. Proč o něm psát? Protože je krásné a nanejvýše příjemné v každém ohledu, navíc nabízí i unikáty. Teď nám umožní přehlednou rekapitulaci památek řecké antiky a vůbec egejského umění – a nakonec úvahy o tom, jak v muzeích postupovat, abychom si užili a nepropadli malomyslnosti nebo dokonce nudě.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 18.07.2022 19:34 | 9443x | Diskuze: 11 |
Divotvůrce z pořečtěné Kréty. Věštec, který věštil minulost, a přitom očistil Athény od moru. Reformátor mýtů, který poprvé zmiňuje „kosmické vejce“. Kupodivu taky autor nejstaršího řeckého pojednání v žánru epické astronomie, předlohy Arátových Jevů na nebi. To všechno v 6. století před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.07.2022 05:23 | 11527x | Diskuze: 0 |
Bohatství zlatonosného kykladského ostrova bývalo příslovečné. Prý každý rok posílali Apollónovi do Delf „zlatý míč“, navíc tam měli svou pokladnici. Pak se se něco pokazilo a bylo po bohatství, zůstal jen pokad v uložený v Delfách, nakonec zmizel i ten.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.06.2022 07:49 | 24138x | Diskuze: 6 |
Athénský aristokrat a demokratický politik, básník, jeden ze „Sedmi mudrců“. Žil v letech přibližně 638 až 559 před n. l.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.06.2022 20:42 | 13947x | Diskuze: 3 |
Pokladnice Sifnijských v Delfách uchovávala poklady zlatonosného kykladského ostrova. Zachované reliéfy z její vnější výzdoby patří k reprezentativním ukázkám výtvarného umění řecké archaické doby.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.06.2022 23:56 | 15561x | Diskuze: 7 |
Nejslavnější z výroků, které se připisují Sedmi mudrcům. Prý tak Apollón zdravil poutníka, přicházejícího do Delf. Co to vlastně znamená, to naznačuje odpověď Apollónovi: Jsi. Člověk je totiž jen tak trochu, pořádně je jenom Apollón. Potom se časy změní, přejde se na morální chápání, pak na hledání jistoty v sobě, a nakonec na hledání vlastní identity.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.05.2022 22:06 | 30653x | Diskuze: 29 |
Legendární kolegium, které mělo reprezentovat moudrost archaického Řecka. Platónova literární fantazie je přivedla také do Delf a další tradice jim připsala řadu moudrých výroků. Přitom jde o reálné postavy, jenže většina těch výroků jim byla připsána dodatečně. Je to specifický žánr „moudrých ponaučení“ a „výroků“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 17.05.2022 17:08 | 17588x | Diskuze: 6 |
Z Delf do svahů Parnasu, přes útesy Fedriád k jeskyni s kultem od neolitu po konec antiky, do hájemství Pana a nymf. Prý se odtud konaly průvody dolů do Delf s novorozeným Dionýsem, zatímco nahoře na Parnasu Apollónův kněz tančil k jeho poctě. Předtím zde Tyfón věznil Dia, pak zase Zeus Tyfóna, a Apollón tu možná zabil dračici Delfys.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 08.05.2022 22:16 | 13754x | Diskuze: 0 |
Příklady věšteb, antické výklady a současné pochybnosti. Za co může asfalt, za co vzduch a za co duch doby. Apollón občas mohl osud mírně korigovat, jeho služebníci ho v tom možná někdy napodobovali. Nakonec odhalený omyl věštírny.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.04.2022 07:15 | 27018x | Diskuze: 10 |
Postup věštění v Delfách, kam se poutníci i vládcové přicházeli zeptat Apollóna na svůj osud.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.04.2022 07:44 | 21346x | Diskuze: 5 |
Památky z řecké archaické doby v Delfách: řada pokladnic, sfinga z Naxu, opěrná zeď chrámové terasy, zbytky výzdoby archaického Apollónova chrámu. V Delfách měli všechno, od věštírny po stadion. Málem pokus o Vatikán antiky, i když bez papeže a dalších institučních hrátek, protože nic na způsob církve Řekové neměli.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.04.2022 03:12 | 22350x | Diskuze: 5 |
Kritická revize obecně známého výroku o památném skákání na ostrově Rhodu a o tom, že lépe je skákat tady a teď. Jen přitom nenaletět. Netají nám didaktici a mravokárci skutečnou povahu antiky? Příklad strastiplné cesty kritického zkoumání: Od naivní důvěry přes nalezená alternativní fakta po obrat k pramenům. Některé otázky však zůstávají otevřené.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.04.2022 03:34 | 344734x | Diskuze: 21 |
Mýtus o Daidalovi a Ikarovi. Hlavně však sochy, které se prý musely přivazovat řetězy, aby neutekly, protože byly jako živé. Nám tak většinou nepřipadají, ale to je jinou perspektivou pohledu. V 7. století před n. l. byla hodnotící kritéria jiná.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.03.2022 14:31 | 23785x | Diskuze: 6 |
„Krásná“ alias „orientalizující“ keramika je jedním z pomyslných vrcholů řecké antické produkce. Typická je pro 7. století před n. l., hlavně v Korintu a na egejských ostrovech. Působí trochu exoticky až snově, nicméně skvěle ilustruje náladu dobové lyrické poezie. Na rozdíl od ní ovšem převažují velká zvířata reálná i bájná, i když na lidi občas taky dojde.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 14.03.2022 13:23 | 13496x | Diskuze: 2 |
Řecká lyrika archaické doby, zvláště Archilochos z Paru v 7. století před n. l. „Žijeme v náručí vln.“ Potěšení smrtelníků uvnitř jejich nouze, konečnosti. Má filosofie, která vzniká o století později, nouzi překonat – nebo v ní obstát?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.03.2022 13:45 | 14817x | Diskuze: 15 |
Tradice o „Pelopově“ obří kosti, nejspíš lopatce, a o jejím přenášení. Legenda o rozsekání a opětovném scelení Pelopa. Touha mít svého obra. Subfosilní nebo fosilní kost, slona nebo dinosaura?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 24.02.2022 22:13 | 16295x | Diskuze: 3 |
Soupis olympijských disciplín v klasické době. Způsob ustanovování a proměny disciplín od archaické doby po římskou. Héřiny hry pro dívky. Úbory olympioniků a olympioniček. Racionalistická kritika her. Představuje se trenér Ikkos.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 15.02.2022 13:34 | 17179x | Diskuze: 10 |
Svatyně Dia a Héry na Peloponésu, pod Kronovým návrším. Zakládající příběh olympijských her. Věštírna se ztratila, stadion se postupně stěhoval pořád dál od chrámů, jak se sport vyděloval z náboženství.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 06.02.2022 14:22 | 14674x | Diskuze: 6 |
Diův dub v sakrální ohrádce („temenos“) a chrámky bohyň Dioné a Themis (Diovy druhé ženy). Věštění ze sil země, šumění dubu a zvuků větru. A nakonec řecké divadlo přestavěné na římský cirkus.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.01.2022 14:57 | 14483x | Diskuze: 6 |
Legendy o Delfách a umístění svatyň pod Parnasem. Od Gaie a Pythóna k Apollónovi a Dionýsovi. Nejstarší místa kultu dole u Athéniných chrámů a Kastalský pramen. Hlavní areál: Posvátná cesta, věštírna Apollónova chrámu, omfalos, stadion pythijských her.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.01.2022 12:33 | 20651x | Diskuze: 10 |
Vládcové první generace bohů. Spíše božský pár, který zakládá rámec světa. Skoro jako plodnost a přírodní zákony.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 09.01.2022 16:56 | 15963x | Diskuze: 3 |
Píseň práce z doby kolem roku 700 před n. l.? Spíš manuál pro přežití z pera pesimistického venkovana a vlivná předloha kalendářních rad a průpovědí. Zná řecká antika nějaké optimističtější alternativy? A bude podle Hésioda letošní Silvestr šťastným dnem, navíc vhodným k pití?
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.12.2021 11:06 | 13116x | Diskuze: 3 |
Generace bohů podle Hésiodovy epicky podané systematiky z doby kolem roku 700 před n. l. S rozením bohů bývají komplikace a s jeho pochopením taky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.12.2021 14:14 | 26148x | Diskuze: 27 |
Hláskové písmo převzali Řekové od Féničanů asi v 9. století před n. l. Upravili si znaky, které použili pro zápis samohlásek, neboť semitský jazyk samohlásky nezapisoval. Alfabeta je prvním písemným systémem, který zapisuje samohlásky, a také zdrojem dalších písem v Evropě a v širším okolí. Od nápisů na keramice a kameni k papyrům a kodexům.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.12.2021 02:43 | 19121x | Diskuze: 3 |
Odeysseia popisuje také Věštírnu mrtvých. Kupodivu jde o reálné místo na severozápadě řecké pevniny, takže je můžeme navštívit, dokonce se tam dá fotografovat. Prohlédneme si Hádův palác i s věštírnou a podzemím, zlatým hřebem bude zbytek mechanismu (asi) na vyjevování duší.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.11.2021 00:14 | 31157x | Diskuze: 33 |
Mořské příšery (Sirény; Skylla a Charybda). Na ostrově nymfy Kalypsó, hostem Faiáků na Scherii. V zajetí Kyklopa, u čarodějnice Kirké, sestup do Věštírny mrtvých, návrat domů na Ithaku. Odysseus je prototypem člověka nové doby, prostě „zchytralý muž“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 19.11.2021 20:02 | 25528x | Diskuze: 9 |
Kosmos, harmonie, prostor, začátky „epické astronomie“. Optická metaforika, myšlení a vnímání, dualita mysli i dualita dějů. Úpadek všeho průběhem času, smyčky osudu, boje mezi bohy, rození bohů. Vojenská demokracie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.11.2021 08:00 | 12546x | Diskuze: 3 |
Štíty bývaly často zdobené. Ten bájný, který pro Achillea vyrobil božský kovář Héfaistos, prý na sobě nesl schéma kosmu i uspořádání society. K tomu poznámka o koncentrické metafoře vnímání světa.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 30.10.2021 14:42 | 27216x | Diskuze: 6 |
Vnímání lidské i zvířecí postavy v době tvorby homérských eposů dobře ilustrují také drobné bronzové a keramické figurky z 9. a 8. století před n. l., většinou v geometrickém stylu. Představují dost svéráznou kapitolu dějin řeckého výtvarného umění, ve srovnání s pozdějšími díly působí téměř „barbarsky“.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 20.10.2021 14:15 | 9620x | Diskuze: 3 |
Vnímání těla a duševních stavů podle textu homérských eposů. Nečekané nejstarší významy slov pro tělo i duši (život) a tzv. psychofyzické orgány.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.10.2021 13:13 | 12775x | Diskuze: 5 |
Keramika z doby vzniku homérských eposů, většinou z 9. a 8. století, i když s přesahy. Jednoduchá a dobře funkční. Nabízí také pěkné doklady dobové reflexe vidění lidského i zvířecího těla.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 01.10.2021 14:49 | 11771x | Diskuze: 6 |
Nejstarší evropské eposy, Ílias a Odysseia, popisují děje před koncem doby bronzové, v 12. století před n. l. Známou podobu získaly díky rapsódovi, kterému tradičně říkáme Homér, v 9. nebo spíš 8. století před n. l., Odysseia asi o málo později. V 6. století před n. l. athénský tyran Peisistratos nařídil, aby jejich text byl písemně fixován, a tak ochráněn před dalším spontánním vývojem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.09.2021 20:28 | 18246x | Diskuze: 7 |
Pro ilegální kopáče ve službách překupníků tu byla cesta zarubaná, poklady skončily v místním muzeu. Napřed tedy poklady z rané doby bronzové, pak něco málo řecké antiky, nakonec záhadný falický reliéf s motýlem. (Poslední článek z minisérie detailů řecké kultury, s dovětkem o detailech a celku i problémech s příklady.)
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.09.2021 07:34 | 11685x | Diskuze: 9 |
Obzvláštní horský městys uprostřed Naxu má opravdu 5 muzeí, nahlédneme však jenom do tří: geologického (už kvůli paleoloxodontovi), vlastivědného a předběžně i do archeologického. Prolínání vědy a romantiky. Na konec ještě něco málo o podivuhodném městečku a okolí.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.09.2021 00:15 | 7122x | Diskuze: 2 |
Antické sloupy z 6. století před n. l. funkčně použité ve středověké architektuře. Příklad recyklace architektonických prvků, tentokrát z Naxijské Chóry. K tomu antické brány v ulicích současného města a další zvláštnosti. Kéž by tak pěkně fungovala i návaznost naší kultury na antické motivy poetiky, intelektu a rovnosti před zákonem.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.08.2021 07:40 | 11388x | Diskuze: 3 |
Názorná analogie naší kultury: Středověký hrad v Paroikii (Parikii) na Paru (Parosu) byl postaven přeskupením stavebních článků antického chrámu Athény a Níké. Kusy chrámu zůstaly, jeho základy posloužily i dalším stavbám, samy při tom stojí na čemsi ještě starším. K dovršení všeho je hrad stále obydlený. Co s tím udělat? Nejspíš nic, je to pěkné a funkční.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 12.08.2021 13:23 | 14943x | Diskuze: 4 |
Jak bohatý sedlák svou lidumilností k ještě většímu štěstí přišel, k tomu poctivý potomek křižácké šlechty a spravedlivý osmanský soudce. Selanka z Naxu z raného 18. století. S dovětkem o problémech právních států, rovnosti před zákonem, povaze práva a jeho vymahatelnosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 02.08.2021 23:31 | 9031x | Diskuze: 4 |
Úvod do novodobých ozvěn řeckých mýtů. Jako příklad poslouží reklamní mýty spojené s jedním z naxijských vynálezů, totiž s citronovicí, kterou vyrábí destilérka v Chalki. Půjde tedy o části řecké mytologie, naxijských místních legend a střípek z novodobých dějin likérnictví.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 23.07.2021 23:21 | 9399x | Diskuze: 4 |
Příklad konce, který se stal příležitostí: Dožívání mykénské civilizace v tzv. temných stoletích Řecka (11. a 10. před n. l.) není jen úpadkem prostým, ale také dobou transformací society i její keramiky a dobou převzetí metalurgie železa. Pak už přijde nový boom, který vyústí v obvykle popisovaných obdobích řecké antiky. Modelovým místem je pevnost v Tiryntu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 16.07.2021 19:39 | 10876x | Diskuze: 3 |
Úvod do sakrální struktury dávné egejské krajiny. Příklad z Naxu: cesta k jeskyni, nitro jeskyně, dál na vrchol hory Zás (hrdý 1001 m), zpátky posvátným okrskem Dia Pastýřského kolem antického nápisu. Nakonec neolitické nálezy z jeskyně v hlavním naxijském muzeu.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 07.07.2021 23:57 | 11378x | Diskuze: 6 |
Ostrovní formy (nejen) mykénské civilizace bývají zajímavé. Ta naxijská nabízí (kromě obvyklé keramiky, šperků, nástrojů a zbraní) také miniaturní reliéf „Thésea“, naprosto jedinečné zlaté ozdoby z hrobu aristokratického malého chlapce a zbytky keramické dílny vyrábějící fajáns. Pozoruhodné jsou i některé malby na keramice, zachycující děj.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 28.06.2021 23:47 | 8963x | Diskuze: 2 |
Řecká keramika od 16. do 12. století před n. l. Problémy, vlivy, konstanty, nové specifické tvary, figurální vázová malba, dozvuky.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 21.06.2021 01:27 | 7783x | Diskuze: 4 |
Od paleolitického tábořiště přes mezolit po neolitickou osadu řemeslníků a zemědělců; s nálezy od paleolitických pazourků a obsidiánů (!) po neolitické šperky, keramiku a figurky bohyň. Nálezy odtud zasáhly i do diskuze o původu zemědělství v končinách západně od Malé Asie.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 13.06.2021 07:00 | 8753x | Diskuze: 5 |
Fresky patří mezi typické výtvarné žánry mykénské kultury, tedy kultury achájských Řeků pozdní doby bronzové, a to zdaleka nejen přímo v Mykénách. Většinou zobrazují náboženské rituály. Zjevná je návaznost na umění minojské Kréty.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 05.06.2021 17:49 | 7731x | Diskuze: 0 |
Díky knihám prý může mít dvacetiletý mladík zkušenost sedmdesátiletého starce, a přitom život před sebou. Opravdu? V čem ano a v čem ne? Místo nářku nad úpadkem sečtělosti to bude o renesančním optimismu Marsilia Ficina a problémech literární orientace vzdělanosti.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 29.05.2021 22:48 | 13522x | Diskuze: 8 |
Nejstarší písmo pro zápis řečtiny, totiž v jejím mykénském dialektu. Je slabičné. Používalo se v pozdní době bronzové, hlavně ve skladovém hospodářství. Rozluštěno bylo v 50. letech 20. století.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 10.05.2021 06:49 | 15035x | Diskuze: 3 |
Velká nádoba z doby kolem roku 670 před n. l. je zdobená reliéfy, které zobrazují závěr legendární války o Tróju: Achájci opouštějí úkryt v útrobách dřevěného koně a posléze ve městě mordují děti. Je to vážný kandidát na nejstarší zobrazení trójského koně – a současně na nejdrastičtější scény v rámci řeckého umění.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 03.05.2021 10:33 | 31572x | Diskuze: 39 |
Lovecké dýky taušírované zlatem a stříbrem. Meče, přilby a šílené brnění. To vše bronzové, protože jsme ještě v bronzové době. K tomu malby válečných scén na keramice. Něco přímo z Mykén, ostatní z širšího prostoru achájské civilizace, až po Kypr.
| Autor: Zdeněk Kratochvíl | 25.04.2021 13:46 | 20960x | Diskuze: 5 |
