Sociologické a psychologické experimenty už zo svojej podstaty atakujú hranice porušovania etiky, morálky či práva. Nikdy sa ich nerobilo veľa a tie, ktoré sa kedysi vykonali, dnes už asi nikto nebude opakovať. (Radšej sa zvolí neškodná dotazníková metóda; ale je známe, že ľudia klamú pri vyplňovaní dotazníkov aj sami seba...) Takže nezaškodí pripomenúť si niektoré pozoruhodné experimenty, ktoré majú čo povedať k otázke v nadpise tohto článku.

Z vlastní zkušenosti je o tom přesvědčeno hodně žen. Mnozí výzkumníci podlehli kouzlu neverbální komunikace a vybudovali si na ní kariéru. Psychologové jim k tomu ochotně dodali zdůvodňující munici, a tak se o tom dnes v učebnicích píše jako o faktu a kantoři to na hodinách věnovaných feromonům dávají k lepšímu, aby si udrželi pozornost teenagerů. Má to ale chybu - nejspíš na tom není zbla pravdy.

Svět jako počítačová simulace, rozkoše solipsismu, Boltzmannovy mozky. Je to ale vůbec věda a co na to Ockhamova břitva?

Díky Vám, kteří jste nelitovali času s odpověďmi na otázky, můžeme nyní zveřejnit, jak na energetiku, její další rozvoj a řešení kontroverzních problémů pohlížíme.

Všechna náboženství mají jedno společné. Vydávají se za to pravé, které nás přivede ke spáse. Spásou přitom myslí až stav po smrti. I když se v představách, co se s námi po smrti děje, rozcházejí, u všech na tom věřící mají být za všech okolností lépe. Z logiky věci by se tedy ti, na něž čeká stav blažené spokojenosti, měli „překročení Rubikonu“ obávat méně, než příslušníci tábora nevěřících, které má provázet řada trablů.

Část našeho mozku je přísně logická a analytická. Jenomže skáče, jak píská sociální mozek. Tomu vůbec nezáleží na logice, ale na udržení v síti sociálních vztahů. Fake news jenom parazitují na tomhle evolučním nastavení.

Nejeden z pilotů je přesvědčen, že jeho schopnost bezpečně létat je lepší než u většiny jeho kolegů. Stejně tak, jako se většina ostatních pilotů domnívá, že patří k těm nadprůměrným. Je to lidské.

Hmyz jsou chytrá stvoření. Umí se například domluvit na směru, vzdálenosti i vydatnosti zdroje. Při hledání nového domova se o místě rozhodují demokraticky. Rozhodnutí se přijímá na základě vůle největší frakce (nejsilnější „strany“) a k získání mandátu je dokonce potřeba dostatečný počet hlasů. Při horším počasí roj včel uplatní zrychlené řízení a nutný počet hlasů potřebných k rozhodnutí sníží. Vylučují tím riziko, že komunita vyhladoví dříve, než se stihne ubytovat. Nedávno několik pokusů ukázalo, že včely umí počítat. V poslední době to ale jsou čmeláci, kteří nás udivují svou inteligencí a schopnostmi se učit.

Tahle inteligence vytváří nové krátké programy ve zlomku vteřiny. Jejím cílem není ovládnout svět, ale pomáhat psát programy lidem, kteří v tom nejsou moc dobří.

Vědci vytvořili použitelnou databázi stovek případů střelby na půdě amerických škol a mohli v ní pátrat po možných příčinách a souvislostech.

Úsměvné iniciativy typu Práce 4.0 by měly volit přiléhavější název, například Práce 0. Nastupující technologická revoluce vezme člověku tradiční vyšší profese, včetně lékařů, právníků, architektů nebo učitelů.

Závěr izraelských vědců, snažících se přijít na kloub altruismu, se nebude zamlouvat nikomu. Uráží ty, co v lásce k bližnímu spatřují Bohem projevenou vůli a cynický je i k těm, co laskavost a nezištné jednání považují za úcty hodný charakter osobnosti. Kloní se totiž k myšlence, že si nás k obrazu svému upravili a upravují mikrobi. Zištně mají napomáhat naší nezištnosti, aby se jim snáze přeskakovalo z jednoho na druhého.

To, co dříve sužovalo lidi, trápí dnes křečky a kdysi v Evropě hojné zvířátko je kvůli tomu na vymření. Viníkem překvapivě nejsou předpokládané pesticidy, nýbrž dostupnost a přemíra kukuřice. Samičky na takové dietě sice zplodí potomstvo, ale pak ho z 95 % zase samy zdlábnou.

Tak jako biologické vakcíny fungují proti virům, tak by i mediální vakcíny mohly imunizovat lehkomyslné uživatele zdivočelých sociálních sítí.

Chce to špetku optogenetiky, ochočené viry, modrý laser a trochu trpělivosti. A myš se pak zběsile vrhá na všechno od cvrčka po uzávěr od lahve.

Před půl rokem se v článku o superpočítačích na Oslovi psalo: „Čína kraluje žebříčku nejrychlejších superpočítačů už 7. rok“.

Lidské mozky mají slabinu. Důkazy, které odporují jejich politickému přesvědčení, je naopak ještě zatvrdí. Jak uvádí každá příručka správného propagandisty, když jde o politiku, fakta a čísla nehrají roli.

Kanadská studie zjišťovala, do jaké míry nás bydlení poblíž rušné komunikace vystavuje riziku stát se sklerotikem, parkinsonikem nebo dementním.

Malé zamyšlení nad názorovými bublinami a konfirmačním zkreslením.

Moderní zobrazovací techniky začínají přicházet na kloub náboženským duchovním prožitkům. Ve chvílích, kdy se věřící cítí být „Bohu blíž“, zjišťuje magnetická rezonance v mozkovém centru odměny aktivitu charakteristickou pro uspokojování žádostivosti po sexu či droze.

V Googlu si pěstují umělou inteligenci, před kterou je teď lepší nemluvit.

Mediální vědci, politici, ekonomové a sociální média teď řeší krizi, která naplno vyhřezla po amerických prezidentských volbách.

Na jedné z největších a také nejvýznačnějších universit v USA, si položili otázku: Co by se stalo, kdyby pod tlakem veřejnosti a aktivistů Greenpeace se politici zavázali k mezinárodním úmluvám a upustilo by se od pěstování geneticky modifikovaných plodin? Moc slavně by návrat ke klasickému hospodaření nedopadl. Vzrostly by ceny potravin, přibylo hladu v Africe a ještě by se o něco víc globálně oteplilo.

Vrt s příznačným jménem Thor geotermálního výzkumného projektu Iceland Deep Drilling Project by měl před koncem letošního roku dosáhnout hloubky 5 kilometrů a teploty 1000 stupňů Celsia.

Bylo to cílem výzkumu a nešlo o žádné složité šifrování. Ale jak se říká, každý začátek je těžký.

Otázka, zdali naplácat, či nenaplácat neposlušnému dítěti na zadek, dlouhodobě vyvolává divoké diskuze mezi rodiči, psychology a pediatry. Jak se k fyzickým trestům staví věda? Je možné, aby plácnutí na zadek způsobilo u dětí behaviorální problémy, nebo pomáhá při jejich výchově?

Začněte hrát videohry!

Alexandre Pongrácz Rossi z univerzity v Sao Paulo v Brazílii trénoval svoji fenku Sofii, aby používala klávesnici se symboly, které představovaly procházku, potravu, vodu, hračku, hru a její krabici. Sofia se naučila mačkat správnou klávesu v odpovídající situaci. Když jí Rossi koupil novou hračku, Sofia běžela ke klávesnici a stiskla symbol hračka.

Naše moderní, ekonomická a úspěchem posedlá společnost, která přetrhala přirozené vazby na rodinu, kulturu a tradiční spiritualitu, je možná důvodem proč boj se závislostí není ani přes širokou znalost souvisejících biochemických procesů u konce, myslí si kanadský psycholog Bruce K. Alexander. Dnes se závislost řeší jako problém jedince. Poukazuje se na individuální selhání a tudíž i jeho léčba je individuální. Alexander ale oponuje.

Inteligence je považována za jedno z nejkontroverznějších témat na poli psychologie. Přesto se dá říci, že měření IQ je považováno za její největší úspěch. Jak k tomu došlo? Komu za to psychologie může poděkovat? A je vlastně za co děkovat?

Když přijde řeč na tahání za nitky, nám laikům vytane na mysli investorsko-politická symbióza. Psychologové ale pod tím budou rozumět oblíbený test kognitivity, bez které se šíření kultury neobejde. Biologové v poslední době výsledky těchto testů skloňují nejen u primátů, ale i dalších savců a dokonce i papoušků či vran. Teď si schopnost šíření kultury odškrtli u čmeláků.

Topologické izolátory, molekulární strojky, autofagie a muži důchodového věku. To jsou v kostce letošní nobelovky.

Klauni skrývají svou totožnost, a hlavně své pocity. Proto představují nevypočitatelné riziko a jsou pro nás děsiví. Ani to nemusejí být lidožravá monstra z jiné dimenze, jako Pennywise.

Nová studie vraždění u tisícovky vybraných druhů savců odhaluje evoluční kořeny lidského zabíjení. Jsme primáti a sklony k vraždění jsou nám vlastní. Proti surikatám jsme ale učinění břídilové.

Sociální média jsou stoky. Lidští moderátoři nezvládají udržovat pořádek a trestat provinilce. Asi jediným rozumným řešením bude vypustit smečky sofistikovaných botů.

…aneb Jak „to“ dělali dinosauři?

Existuje supertajné a superzákeřné spiknutí, které hnojí lidi pomocí kondenzačních čar za letadly? Anebo to prostě jsou kondenzační čáry za letadly?

V časopise Evolutionary Psychology vyšel minulý týden článek, ve kterém výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty UK a z Národního ústavu duševního zdraví ukázal, že muži nakažení parazitem toxoplazmou vykazují častěji masochistické sexuální preference nežli muži nenakažení.

Pokud by média přestala zveřejňovat jména, podobu a osudy masových vrahů, tak podle psychologů dramaticky ubude šílených střelců. Co na to zástupci médií?

Na právě probíhající konferenci v kanadském Torontu věnované Alzheimerovi, což je už tradičně největší světové fórum věnované demenci, vzbudilo zájem vystoupení amerických psychiatrů z Columbia University. Hned dvěma nezávislými pracemi potvrdili, jak podle toho, jak se nám přestává dařit rozeznávat pachy, lze bezbolestně předpovědět riziko kvapného úbytku paměti. Třešničkou na dortu toho všeho je, že na to stačí několik minut a víme to nejspíš lépe, než po magnetické rezonanci či rizikovém šťourání se v pacientově mozkomíšním kanálku.

Podle výzkumu Diany Mutzové se hodnocení Trumpa zhoršuje dokonce s každou přečtenou knihou o brýlatém čaroději.

Umělá inteligence ALPHA deklasovala zkušené instruktory stíhacích pilotů US Air Force. Měl by se z ní stát neocenitelný pomocník na bojových misích.

Nálezy jsou sice staré jenom 65 let, začátky ale bývají těžké. Archeologie jiného živočišného druhu je fascinující.

My, co věříme v evoluci, jsme vlastně také rybami. Jen jsme kdysi vylezli na souš a už si to, jako třeba velryby a delfíni, znovu nerozmysleli. Když se to tak vezme, tak zjištění, že ti ve vodě dovedou číst v tvářích těch na suchu, zase až takovým překvapením není. A nebo je?

Nejnovější studie britských neuropsychofarmakologů dokazuje, že psilocybin z lysohlávek lze s úspěchem využít k léčbě vražedných depresí.

Ponecháme-li stranou historické památky „nevyčíslitelné hodnoty“, kterých je všude plno, tak je odpověď docela zajímavá.

Software All Prior Art generuje bláznivé popisy vynálezů a zveřejňuje je online, aby se tím zmenšil manévrovací prostor pro patentové trolly.

Vrány novokaledonské, a spolu s nimi i kavky a havrani obstáli v testu inteligence. Důvtipní ptáci se vyrovnali šimpanzům a bonobům.

Asi se shodneme, že žijeme v zajímavé době. Jednou z oblastí, která právě nyní prochází dramatickým vývojem, je oblast publikování vědeckých poznatků. Asi tak do poloviny 80. let se zde zase tak moc nedělo. Většina vědeckých poznatků byla publikována formou krátkých článků v odborných časopisech, za které museli čtenáři či spíše odborné knihovny, velmi draze platit. V té době už totiž vyšroubovala komerční vydavatelství ceny odborných časopisů do takové výšky, že podle některých odhadů zaplatí čtenáři za každý článek vydavatelům v průměru více než 5000 dolarů.

Halucinogeny byly donedávna tabu. Teď se ale vracejí do vědy s plnou parádou. Díky pokročilým technologiím neurozobrazování můžeme sledovat, co se vlastně v mozku na tripu děje.