Nová herní technologie možná pomůže vychovat ze zahraničních studentů spokojené konzumenty, kteří nechodí do mešit a nezapalují automobily.

Rozsáhlá studie ukázala, že lidé s podprůměrnou inteligencí jsou stejně bohatí jako ti, kteří se honosí vysokým IQ.

Lidé většinou používají látky měnící vědomí k relaxaci a lovu zajímavých zážitků. Tu a tam se najde nějaký zapšklý odpůrce čehokoliv příjemného, který si nedokáže představit, že by na světě mohlo být i veselo. Není jich zase tak mnoho, bývají ale hlasití a tak se psychoaktivní látky intenzivně studují v medicínských výzkumných centrech. Takový výzkum se většinou snaží dokázat, jak je užívání jednotlivých psychoaktivních látek nebezpečné a že by si na ně všichni měli dávat pozor.

Ne každá chemická látka má to štěstí, že se dostane do všeobecného povědomí. Testosteron toto privilegium již nějaký pátek požívá.

Zájemci o dráhu profesionálního zločince by měli počítat s tím, že se k běžně uvažovaným rizikům života mimo zákon přidávají ještě navíc rizika zdravotní.

Voňte k růžím!

Abychom neubližovali robotům a aby roboti neubližovali nám. To si klade za cíl charta tvořená korejskými odborníky.

Jestliže bůh – kmenový, křesťanský, muslimský, judaistický či ještě jiný – označí násilné chování za správné, začneme vidět o poznání ruději. I když na boha nevěříme.

Už pouhé zvýšení počtu bědných dětí z jednoho na dvě vede k významnému poklesu zájmu pokusných osob a jejich ochoty pomáhat. Právě tento mechanismus by mohl být v pozadí lhostejnosti vůči genocidám.

Každý z nás si v duchu plánuje, co v budoucnosti udělá, od času odchodu na oběd, po chystané uvolnění opěradla křesla našeho kolegy, až odejde na oběd on. Jak a kam ukládá tyto úmysly náš mozek nyní přiblížil John-Dylan Haynes s kolegy v příštím čísle Current Biology.

Vykopávky v tropickém pralese odhalují dávnou historii šimpanzí kultury rozbíječů ořechů.

Není to hoax, hraní Unreal Tournamentu a podobných her zlepší váš zrak až o 20 procent.

Časopis Neuoroscience zveřejnil článek s přímým důkazem toho, že ženy reagují na přítomnost druhého pohlaví fyziologickými změnami, které jsou obdobné těm, jako vykazují samice potkanů, můr a motýlů. Pouhé vdechování identifikované složky mužského potu vyvolá u žen hormonální bouři.

Vědci i laikové jsou přesvědčeni, že v mozku máme nějaký mechanismus, který nám umožňuje vnímat čas. Kdybychom totiž nebyli schopni se časově vypořádat s přicházejícími impulsy, nemohli bychom ani řešit priority našich reakcí. Problém je v tom, že zatím nikdo tyto hodiny v mozku nenašel a ani si nedovedeme představit jak by měly vypadat. Mladý Američan přichází s myšlenkou, že vlastně žádné hodiny nejsou.

Člověk je tvor společenský. Mohl by být jednou „superspolečenský“? Nebo přesněji řečeno eusociální?

Afroameričané (černí Američané) mají ve srovnání s bělochy (ale také s jinými minoritami) sníženou kognitivní schopnost při rozpoznání své nadváhy a obezity.

Vědci z Indiana University zveřejnili důkaz, že nedávno objevený hormon kisspeptin ovlivňuje u zvířat pokles libida. Další souvislosti naznačují, že obdobný má i u lidí.

Možný důvod, proč jsou Shakespearovy hry považovány nejen za pravou pokladnici anglické literatury, ale také za převratná literární díla všech dob, se může překvapivě skrývat v jejich formě a nikoliv jen obsahu. Stojí za tím specifické procesy v mozku, které četba gramaticky neobvyklých děl vyvolává.

Psychologové dokládají, že neviditelní společníci všeho druhu dětem prospívají a slouží k nácviku mezilidských vztahů.

Po stáletrvajících snahách o proklamaci “rovnostářství” mezi etniky a rasami, začínají vědci identifikovat stále častěji zřetelné rozdíly v kognitivních schopnostech, motivacích a emocích při mezi-etnickém srovnávání jednotlivců. Dokonce i u vlastností která byla dříve považována za univerzální. Kupř. východní Asiaté jsou, ve srovnání s příslušníky západních etnik, daleko více kolektivističtí a mají pocit vzájemné závislosti, snaží se o vytváření a zachovávaní společenské harmonie a dodržování závazku na bázi cti.

Vědcům se podařilo zjistit jak spolu komunikují mozkové oblasti v nichž sídlí paměť.

Vaše míra sebedůvěry zásadně ovlivňuje to, jaké napínavé příběhy se vám budou líbit.

Drobné mušky se perou docela jako my a tak se staly zajímavým modelem studie agresivního chování na úrovni genů.

Množství nedávných experimentů z oblasti behaviorálních věd ukazuje, že peníze nejsou určeny jen k jednoduššímu zprostředkování směny, ale již představa o nich je významným prvkem měnícím lidské chování. Zaměřme se na vztah mezi penězi v našem životě a vztahem k ostatním lidem.

Proslulá Toxoplazma gondii jak se zdá, manipuluje nejen chování jednotlivců, ale i celých kultur a národů. Naše dějiny nejsou naše ale její, to vše díky náhodné záměně lidí za myši.