Američtí vědci vedení Pedrem Irazoquim z Purdue University představili na mezinárodní konferenci ve francouzském Lyonu špičkovou technologii určenou ke kontrole nástupu epileptických záchvatů.

Jihoamerické opice malpy si snadno spočítají výnos obchodní transakce, v které směňují žetony za buráky.

Experiment s oblíbeností barevných odstínů odhalil, že lidské ženy vesměs dávají přednost růžové, bez ohledu na kulturní zázemí.

Potkani v laboratoři Serge Ahmeda na universitě ve francouzském Bordeaux čelili hned dvěma silným pokušením. Stisknutím jedné páky si mohli přes voperovanou tenkou hadičku vstříknout do žíly dávku kokainu. Když stlačili tlapkou druhou páku, otevřela se jim na dvacet sekund napáječka se sladkým roztokem. Ahmeda a jeho tým zajímalo, čemu dají potkani přednost.

Tak trochu jako reminiscence na slavný postarší film Awakenings se čtou zprávy o počinu Nicholase Schiffa z newyorské Weill Cornell Medical College. Schiff probudil osmatřicetiletého pacienta po šesti letech stavu, který lékaři označují jako „minimální vědomí“.

Ve studii, zaměřené na „svobodná povolání“ se zjišťovalo, jak jsou na tom pracující z pohledu vztahů, zdraví a kvality života. Nejhůře ze všech dopadli farmáři.

Řeč posunků je víc než výmluvná. Když maminka zahrozí prstem, nemusí k tomu dodávat ani obvyklé: „Ty ty ty!“ Dítěti je hned jasné, že se nechová, jak by mělo. Některé posunky a gesta jsou mezinárodně srozumitelné. Jiné používají jen určité skupiny lidí a pro ostatní jsou nesrozumitelné. Jak vnímá lidský mozek posunky „našich“ a jak reaguje na posunky „cizáků“?

Zpráva Organizace spojených národů konstatuje, že „k základním příčinám darfurského konfliktu patří změny klimatu, degradace půdy a následné soupeření o tenčící se přírodní zdroje“.

Výzkum a meditace se vzájemně moc rádi nemají. Vědeckých prací na toto téma je poskrovnu. Na mezinárodním kongresu neurologů (IBRO World Congress of Neuroscience) zaznělo minulý týden překvapivé zjištění. Týkalo se stavu meditujícího mozku.

Samice galapážských leguánů mořských jsou „čůzy“ (psáno choosy). stojí je to strašně času a spoustu sil.

Máte nějaké to kilo navíc a rodinka vám to předhazuje? Rozhodli jste se pro dietu jen proto, abyste měli doma klid? Pak najdete podobně postiženou spřízněnou duši mezi korálovými rybkami Paragobiodon xanthosomus z čeledi hlaváčovitých (Gobiidae).

Podle norských vědců mají provorození synové vyšší IQ. Tím by šlo vysvětlit, proč historicky měli vždy vyšší společenský status.

Když si myslíme, že šimpanzi něco neumějí, tak se nakonec ukáže, že to umějí, ale my to neumíme odhalit.

Daně vnímá většina lidí jako nutné zlo. V lidské přirozenosti je však i něco úplně jiného. Pokud jdou daně na dobrou věc, někteří lidé se z nich radují. Dokazuje to výzkum amerických vědců vedených Williamem Harbaughem z University of Oregon.

Dětí se naučí mluvit jazykem, kterým se hovoří v jejich nejbližším okolí. V naší DNA není gen, který by určoval, zda budeme mluvit česky, svahilsky nebo čínsky. Britští vědci přesto odhalili dědičné dispozice, které mohly ovlivnit typ jazyka, jakým mluví lidé z určité populace.

Sledujete hádky o to, co nám mají lékaři předepisovat za léky, na co si máme připlácet a kolik? Zajímavý náhled do zákulisí volby léků nabízí prestižní PLoS Medicine.

Nový zajímavý výzkum ukazuje, že lidé často vzhledem odpovídají svému jménu a jsou pak i lépe zapamatovatelní.

Duševní výkonnost sedmiletých dětí lze určit z délky prstů.

Pohlavní orientace a prostorová orientace spolu souvisejí úžeji, než by se mohlo zdát.

Malý klaun očkatý jménem Nemo by se ve skutečnosti nemusel hledat. Naopak, podle nové studie založené na značení radioaktivním baryem, by Nemo dost možná sám trefil zpátky k tátovi.

Počátky lidské řeči byly zřejmě tiché. Naši dávní zvířecí předci se nejdříve dorozumívali posunky a gesty.

Nová herní technologie možná pomůže vychovat ze zahraničních studentů spokojené konzumenty, kteří nechodí do mešit a nezapalují automobily.

Rozsáhlá studie ukázala, že lidé s podprůměrnou inteligencí jsou stejně bohatí jako ti, kteří se honosí vysokým IQ.

Lidé většinou používají látky měnící vědomí k relaxaci a lovu zajímavých zážitků. Tu a tam se najde nějaký zapšklý odpůrce čehokoliv příjemného, který si nedokáže představit, že by na světě mohlo být i veselo. Není jich zase tak mnoho, bývají ale hlasití a tak se psychoaktivní látky intenzivně studují v medicínských výzkumných centrech. Takový výzkum se většinou snaží dokázat, jak je užívání jednotlivých psychoaktivních látek nebezpečné a že by si na ně všichni měli dávat pozor.

Ne každá chemická látka má to štěstí, že se dostane do všeobecného povědomí. Testosteron toto privilegium již nějaký pátek požívá.

Zájemci o dráhu profesionálního zločince by měli počítat s tím, že se k běžně uvažovaným rizikům života mimo zákon přidávají ještě navíc rizika zdravotní.

Voňte k růžím!

Abychom neubližovali robotům a aby roboti neubližovali nám. To si klade za cíl charta tvořená korejskými odborníky.

Jestliže bůh – kmenový, křesťanský, muslimský, judaistický či ještě jiný – označí násilné chování za správné, začneme vidět o poznání ruději. I když na boha nevěříme.

Už pouhé zvýšení počtu bědných dětí z jednoho na dvě vede k významnému poklesu zájmu pokusných osob a jejich ochoty pomáhat. Právě tento mechanismus by mohl být v pozadí lhostejnosti vůči genocidám.

Každý z nás si v duchu plánuje, co v budoucnosti udělá, od času odchodu na oběd, po chystané uvolnění opěradla křesla našeho kolegy, až odejde na oběd on. Jak a kam ukládá tyto úmysly náš mozek nyní přiblížil John-Dylan Haynes s kolegy v příštím čísle Current Biology.

Vykopávky v tropickém pralese odhalují dávnou historii šimpanzí kultury rozbíječů ořechů.

Není to hoax, hraní Unreal Tournamentu a podobných her zlepší váš zrak až o 20 procent.

Časopis Neuoroscience zveřejnil článek s přímým důkazem toho, že ženy reagují na přítomnost druhého pohlaví fyziologickými změnami, které jsou obdobné těm, jako vykazují samice potkanů, můr a motýlů. Pouhé vdechování identifikované složky mužského potu vyvolá u žen hormonální bouři.

Vědci i laikové jsou přesvědčeni, že v mozku máme nějaký mechanismus, který nám umožňuje vnímat čas. Kdybychom totiž nebyli schopni se časově vypořádat s přicházejícími impulsy, nemohli bychom ani řešit priority našich reakcí. Problém je v tom, že zatím nikdo tyto hodiny v mozku nenašel a ani si nedovedeme představit jak by měly vypadat. Mladý Američan přichází s myšlenkou, že vlastně žádné hodiny nejsou.

Člověk je tvor společenský. Mohl by být jednou „superspolečenský“? Nebo přesněji řečeno eusociální?

Afroameričané (černí Američané) mají ve srovnání s bělochy (ale také s jinými minoritami) sníženou kognitivní schopnost při rozpoznání své nadváhy a obezity.

Vědci z Indiana University zveřejnili důkaz, že nedávno objevený hormon kisspeptin ovlivňuje u zvířat pokles libida. Další souvislosti naznačují, že obdobný má i u lidí.

Možný důvod, proč jsou Shakespearovy hry považovány nejen za pravou pokladnici anglické literatury, ale také za převratná literární díla všech dob, se může překvapivě skrývat v jejich formě a nikoliv jen obsahu. Stojí za tím specifické procesy v mozku, které četba gramaticky neobvyklých děl vyvolává.

Psychologové dokládají, že neviditelní společníci všeho druhu dětem prospívají a slouží k nácviku mezilidských vztahů.

Po stáletrvajících snahách o proklamaci “rovnostářství” mezi etniky a rasami, začínají vědci identifikovat stále častěji zřetelné rozdíly v kognitivních schopnostech, motivacích a emocích při mezi-etnickém srovnávání jednotlivců. Dokonce i u vlastností která byla dříve považována za univerzální. Kupř. východní Asiaté jsou, ve srovnání s příslušníky západních etnik, daleko více kolektivističtí a mají pocit vzájemné závislosti, snaží se o vytváření a zachovávaní společenské harmonie a dodržování závazku na bázi cti.

Vědcům se podařilo zjistit jak spolu komunikují mozkové oblasti v nichž sídlí paměť.

Vaše míra sebedůvěry zásadně ovlivňuje to, jaké napínavé příběhy se vám budou líbit.

Drobné mušky se perou docela jako my a tak se staly zajímavým modelem studie agresivního chování na úrovni genů.

Množství nedávných experimentů z oblasti behaviorálních věd ukazuje, že peníze nejsou určeny jen k jednoduššímu zprostředkování směny, ale již představa o nich je významným prvkem měnícím lidské chování. Zaměřme se na vztah mezi penězi v našem životě a vztahem k ostatním lidem.

Proslulá Toxoplazma gondii jak se zdá, manipuluje nejen chování jednotlivců, ale i celých kultur a národů. Naše dějiny nejsou naše ale její, to vše díky náhodné záměně lidí za myši.