Mladí lidé mají sklon ke zbytečnému hazardování se zdravím a životem. Zkoušejí, co s nimi udělá alkohol nebo drogy, pokoušejí osud za volantem automobilů či při adrenalinových sportech. Jen ve Spojených státech připraví „mladická nerozvážnost“ ročně o život 27 000 lidí ve věku od 10 do 24 roků.

Pokud jde o výběr partnera na potenciální pohlavní styk, jsou ženy stejně vybíravé, jako muži. Hodně závisí na tom, jak se jim zdáme atraktivní. Posuzování běží nezávisle na dvou úrovních.

Podle všeho ano. Neurologové z King’s College London přišli na to, že psychopati mají abnormality v uncinátním fascikulu bílé mozkové hmoty, který spojuje amygdala a orbitofrontální kůru mozkovou.

Když někdo s úpřimností do jisté míry napodobuje naše chování, protože nás považuje za vzor, lichotí nám to. A obráceně, když se snažíme o něčí přízeň, mírné, nevtíravé napodobování může vést k úspěchu. Chováme se tak i když si to ne zcela uvědomujeme a jak se zdá, je to v nás evolučně zakódované. Výzkum prokázal, že například i pro malpy kapucínské z řádu primátů platí, že napodobování může být nejen pro samotného jednotlivce, ale i pro celou skupinu prospěšné a že k němu vede evoluční vývojová stezka.

Ekonomicky rozvinuté země trpí nedostatkem dětí. Jejich obyvatelstvo stárne, a to s sebou nese celou řadu problémů. Opatření zaměřená na zvýšení porodnosti se zhusta míjejí účinkem. Úbytek obyvatel je kompenzován jen přílivem imigrantů z rozvojových zemí, což s sebou nese další problémy. Zdá se, že nejvyspělejší země světa z pasti stárnoucí populace jen tak nevybřednou. Tým amerických a italských demografů přesto našel „světlo na konci tunelu“. S dalším ekonomickým rozvojem dochází k nečekanému obratu. Pokles porodnosti se zastaví a začíná opět růst.ˇ

Rozsáhlý online výzkum se zapojením uživatelů sociální sítě sice nepotvrdil paranormální vnímání, ale na druhou stranu potvrdil Twitter jako nadějný nástroj moderních badatelů.

Ptáci v partnerském vztahu nedopouštějí horší péči o mladé. Lenost toho druhého kompenzují tím, že „pracují“ o to usilovněji.ˇ

Kočkám se povedlo rafinovaně zneužít vrozené vzorce komunikace mezi rodičem a potomkem. Při žádostivém předení využívají stejné frekvence, na kterých pláčou lidská mláďata.

Ženy si vybírají obratné tanečníky a nedělají chybu. Schopnost tančit u mužů překvapivě vypovídá i o jejich fyzické síle.ˇ

O tom, že bankroty a nezaměstnanost vedou k osobním tragediím, nikdo nepochybuje. Angličtí vědci nyní sestavili z dostupných dat model, který je schopen předpovědět, jak se bude vyvíjet počet sebevražd a vražd v závislosti na postupující ekonomické krizi.ˇ

Dlouhodobé pozorování chápanů v brazilském atlantském lese definitivně skoncovalo s představou hodných opiček, které milují bližního svého.ˇ

Kupodivu dost. Třeba blížící se krizi ve fungování firmy. Zbystřit by měli krizoví manažeři a analytici.

Mladé ženy se podle nedávného výzkumu opíjejí i proto, aby upoutaly pozornost opačného pohlaví. Muži ale podle všeho nemají zájem.

Vědcům z Kalifornské university se podařilo prokázat, že stres škodí reprodukčnímu systému dvakrát. Spojovacím článkem mezi stresem a neplodností je hormon GnIH.ˇ

Páření je časově i energeticky náročná záležitost, tak proč ho samice podstupují opakovaně, když jim k oplodnění stačí „jen jednou“? Takové myšlenky se honí hlavou nejen vědcům. Dosud všeobecně uznávaný názor, že promiskuita skýtá výhody pro potomstvo, nová studie na broucích zbořila.ˇ

V knize „Inženýři džihádu“ nabízí Diego Gambetta z oxfordské Nuffiled College spolu s pařížským orientalistou Stefenem Hertogem vodítka k odhalení islamistických extremistů odhodlaných k teroristickým útokům na západní země.

V celé živočišné říši se pestré barvy a komplikované chování využívají k upoutání pozornosti partnerky a snaze přimět jí ke svolnosti k páření. Jak je taková samčí reklama spolehlivá v tom co slibuje, se pokusili zjistit na Yale University.

Izraelští vědci zkoumali mikroorganismy v jejich přirozených podmínkách. Zjistili, že bakterie a dokonce i kvasinky dokážou periodické události poznat a začnou na měnící se situace reagovat s předstihem.

Kauza, která otřásla vědeckým vydavatelstvím Benthan Science Publishers, začala nevinnou studentskou recesí.

Vědci z Emory University odhalili překvapivý mechanismus v mozku matek. Zvuky s frekvencí připomínající pištění nemluvňat, vnímají ostřeji. Děje se tak díky utlumení aktivit neuronů zpracovávajících nižší zvukové frekvence.

Smiech je jedným z univerzálnych ľudských prejavov. Pozná ho a rozumie mu každý človek bez ohľadu na historickú dobu, kultúru, či krajinu v ktorej žije. Schopnosť sa smiať sme zdedili od našich predkov. Ale do akej dávnej minulosti siahajú jeho korene?

Pomáhat druhým je správné. Tuhle zásadu se učíme už od dětství například v pohádkách, kde se hlavní hrdina dočká odměny v podobě čarovného ubrousku za to, že se rozdělil s kouzelným dědečkem o skývu chleba. Kde se v nás touha pomáhat druhým bere? Americký evoluční biolog Samuel Bowles ze Santa Fe Institute došel k závěru, že u kořenů lidské nezištnosti stály válečné konflikty pravěkých lidí. Jeho teorii publikoval prestižní vědecký časopis Science.ˇ

Sejdou se dva ekonomové ve volební místnosti a jeden se ptá druhého: „Co tady děláš?“ „Žena mě sem donutila přijít.“ „Hm. Mne taky.“ První ekonom lehce pokývá hlavou a povídá: „Když mi slíbíš, že nikomu neřekneš, že jsi mě tady viděl, tak já nikomu neřeknu, že jsem tady viděl tebe.“ Druhý souhlasil a tak si potřásli ruce, odvolili a šli domů.ˇ

V rozmezí jediného měsíce přistihl britský zoolog David Dellatore z Oxford University v indonéském pralese Bukit Lawang hned dvě dospělé orangutaní samice při pojídání tělíčka jejich mrtvých mláďat.ˇ

Význam „mluvících“ klikyháků vznikal tak, že předmět nebo zvíře byly zobrazeny nějakou čmáranicí a té se přiřadila první slabika slova, které mělo předmět nebo zvíře označovat. Takovému postupu říkáme akrofonie. se postupně zjednodušovala až do určité standardní podoby a té už říkáme znak. Zprvu asi zastupoval slabiky, později hlásky.

V představách přeháníme. Výhra v loterii nám nepřinese takovou radost, v jakou jsme doufali, když jsme si kupovali los. Pomsta těm, kteří nám ublížili, není tak sladká, jak jsme si představovali, když jsme ji plánovali. A naopak. Těžká zkouška nakonec nebývá tak obtížná, jak jsme si mysleli. Dokonce i neúspěch při zkoušce je pro nás ve skutečnosti menší tragédií než fiasko, jehož jsme se obávali v představách. Důvod je prostý. Naše představy nepostihnou realitu v plné šíři.ˇ

Duše, duchovia, bohovia, démoni, anjeli, mimozemšťania, či iné neviditeľné mocnosti riadia naše životy. O tom nepochybuje väčšina ľudí na svete. Michael Shermer a Bruce Hood sa zamýšľajú nad otázkou prečo je to tak a hľadajú príčiny hlbokých koreňov ľudskej viery v nadprirodzeno.

Čmeláci patří mezi hmyzími opylovači mezi „těžké váhy“. Navzdory zdánlivé neohrabanosti usedají na vratké květy s nečekanou jistotou. Jen málokdy čmeláka přistihneme, když se mu smeknou nohy nebo dokonce z květu spadne. Poradí si v prudkém větru, kdy se květy divoce kymácí, nebo když jsou lístky květů mokré a kluzké. Inteligenční testy na čmelácích zase prokázaly, že ti chytřejší jsou i čistotnější.

Jak ukazuje měření hormonů účastníků sadomasochistických večírků, pokud spolu partneři provozují extrémnější zábavu, tak to jejich vztahu pěkně prospívá.

Jsou peníze lékem na fyzickou bolest a duševní strádání? Výsledky amerických a čínských psychologů naznačují, že za určitých okolností tomu tak skutečně je.ˇ

Co napsala k papežově kondomovému skandálu Debora MacKenzie pro Short Sharp Science, úderný blog popularizačního serveru par excellence New Scientist?

Kdy se poprvé políbíme, kdy máme první pohlavní styk a rozhodneme se pro prvé dítě, není jen počinem (ne)odpovědnosti, ale tak trochu i genovou diktaturou.

Aj hmat a zrak sa navzájom presviedčajú o svojej pravde. V živote zväčša oba zmysly vnímajú to isté a tak nám poskytujú harmonické, navzájom sa doplňujúce informácie o svete navôkol. Ale čo sa stane, ak im vedci skomplikujú situáciu a každý z týchto zmyslov prinútia vnímať podobnú, ale nie rovnakú realitu?

Šimpanzi ve volné přírodě kupčí se sexem. Samci své požitkářství dlouhodobě plánují a své vyvolené uplácejí masitými porcemi.ˇ

Pohled na gorilu drtící v čelistech křehké ptačí tělíčko a polykající krvavé kusy masa se naskytl ošetřovatelům jedné americké zoo. Ptáka, který se náhodou zatoulal do ubikace lidoopů, gorila ulovila zcela cíleně. Jak ukazuje studie týmu amerických zoologů, vedených Stevem Rossem z chicagské Lincoln Park Zoo, zveřejněná v mezinárodním vědeckém časopise American Journal of Primatology, podobné obrázky nejsou v amerických zoologických zahradách žádnou výjimkou.ˇ

Dávná evoluce velkého mozku a jeho neskromné energetické nároky zřejmě stojí za lidskou orientaci na výživnou stravu, která je ale zároveň nebezpečným svůdcem k obezitě.

Už nějakou dobu jsou známé určité poznatky o tom, jak krása, váha nebo výška ovlivňují naše platy. Krásní lidé budou při pohovoru mnohem úspěšnější než ti oškliví. Štíhlí lidé budou mít výhodu před těmi silnějšími a vyšší lidé se budou kochat větším úspěchem než ti krátcí. Čím to ale je?ˇ

Myši z laboratoře amerického neurologa Larryho Swansona z University of Southern California kočka nevyděsí. Může za to drobné poškození mozku.ˇ

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi se nenaučili soucitně reagovat na emoce svých přátel.ˇ

Většina z nás solí příliš. Vědci z University of Iova údajně zjistili proč. Je to návykové a vylepšuje nám to náladu.ˇ

Podle nového výzkumu středoškolských studentů rozhodně ano. Texty údajně popisující ponižující text mají svádět své nevinné posluchače k sexuálnímu zlobení.ˇ

Tvář člověka je pro nás důležitější, než jeho skutečné kvality. V tom se svět nezměnil přinejmenším od dob Platónových. Tvrdí to ve své nejnovější studii zveřejněné prestižním vědeckým týdeníkem Science ekonomové John Antonakis a Olaf Dalgas z university ve švýcarském Laussane.ˇ

Mozek dvanáctiletého dítěte se podobá mozku dospělého člověka. Má stejný tvar, hmotnost, zvrásnění záhybů a dokonce i jednotlivá specializovaná centra už jsou rozmístěna tam, kde setrvají po zbytek života. Přesto má před sebou mozek teenagera ještě dlouhou cestu k dospělosti.ˇ

Ze studie provedené v University of Texas v Austinu vyplynul vztah mezi hladinou pohlavního hormonu a nevěrou.ˇ

Zuřivý spor se rozhořel o hodnověrnost některých studií zabývajících se činností lidského mozku.ˇ

Devět z deseti amerických dětí ve věku do dvou let sleduje pravidelně televizi. Některé stráví před obrazovkou 40% času, který neprospí. Jaký to má na ně vliv?ˇ

Třicetiletá samice orangutana Bonnie poslouchala hvízdání svého ošetřovatele ve washingtonské zoologické zahradě tak dlouho, až se je naučila napodobovat. Zatímco lidé pískají při nejrůznějších příležitostech, orangutani nemají hvízdání v repertoáru hlasových projevů. Pískání je jim naprosto cizí. Přesto si je Bonnie osvojila.ˇ

Dánští lékaři provedli jeden z nejrozsáhlejších testů chuťových schopností a preferencí u dětí a mládeže. Zúčastnilo se jej bezmála devět tisíc školáků.

Podľa rozsiahlej štúdie dvoch amerických vedcov sa pocit šťastia medzi blízkymi priateľmi a príbuznými šíri ako emocionálna nákaza.

První příznaky po vypití šálku kávy nastupují už po deseti minutách.ˇ