Spor o patent na umělý život  
Bouřlivý spor vypukl kolem žádosti o patent, který podal záhy po svém založení v říjnu roku 2006 americký J.Craig Venter Institute. Když byla koncem května přihláška zveřejněna americkým patentovým úřadem, napadli ji téměř okamžitě aktivisté sdružení v kanadské ETC Group.

 

Zvětšit obrázek
Mycoplasma genitalium. Šipky ukazují na místa, kde mykoplasmy adherují k slizničním buňkám.

Výzkumný ústav založený americkým genetikem J. Craigem Venterem dnes zaměstnává více než 500 špičkových biologů a genetiků. Kromě jiného bádají i v oboru tzv. syntetické biologie, která si klade za cíl vytvoření umělého organismu.  Základem by měla být bakterie Mycoplasma genitalium, která byla objevena v roce 1980 a vyvolává infekce pohlavních orgánů. Mykoplasma patří k nejmenším volně žijícím pozemským organismů a má velmi jednoduchou dědičnou informaci. Craig Venter a  jeho spolupracovníci došli v roce 1999 k závěru, že bakterie vystačí se zhruba třemi stovkami. Jsou přesvědčeni, že tak velkou dědičnou informaci dokážou syntetizovat v laboratoři. 

Zvětšit obrázek
Aktivisté ETC group (nahoře): Kathy Jo Wetter, Jim Thomas, Erin O"Manique, Pat Mooney, (dole) Veronica Villa, Charlie, Hope Shand, Silvia Ribeiro

 Samotná syntetická DNA ke vzniku nové formy života nestačí. Proto Venter plánuje vnesení umělé dědičné informace do bakteriální buňky, jež byla své vlastní DNA zbavena. Vznikla by tak jakási „buněčná surovina“ připravená pro další vylepšení. Vědci by mohli do syntetické bakterie vnášet geny, jež by například zajistily rozklad vody na vodík a kyslík a byly použitelné pro výrobu ekologického paliva.

 

Venter podniká na palubě své soukromé jachty Wizard II cestu kolem světa, která kopíruje plavbu legendární plavbu Charlese Darwina na palubě lodi Beagle. Na vybraných místech odebírá vzorky mořské vody a  zkoumá dědičnou informaci mikroorganismů, kteří v ní žijí. Doufá, že objeví geny, které se budou hodit jako „součástky“ nových syntetických bakterií.

 


ETC Group požaduje, aby byla žádost o patent syntetických bakterií zamítnuta. Tvrdí, že případné patentování syntetických forem života bude mít dalekosáhlé a globální sociální a ekonomické dopady. Obávají se, že patent zajistí Venterovi v oblasti syntetické biologie stejně dominantní postavení, jaké zaujímá v oboru počítačového softwaru společnost Microsoft.

 

Zvětšit obrázek
J. Craig Venter, soudí, že bakterie vystačí se zhruba třemi stovkami genů. (Kredit: Boston University).


Odborníci na patentové právo vidí výsledek sporu celkem jednoznačně. Nejvyšší soud USA už před mnoha lety patentování mikroorganismů s pozměněnou dědičnou informací schválil. Experti z oboru syntetické biologie vidí hlavní háček pro udělení patentu především v tom, zda se Venterovi podaří prokázat jasný přínos syntetických bakterií.

 

„Neexistuje žádný důvod, proč bychom potřebovali kompletně syntetickou mykoplasmu  a proč by vodík nemohla stejně dobře vyrábět i běžná střevní bakterie Escherichia coli s poupravenou dědičnou informací,“ řekl v rozhovoru pro vědecký týdeník Science harvardský biolog Georgie Church.

 

ETC Group chce, aby byly nejprve vyřešeny otázky bezpečnosti syntetických bakterií. Ale odborníci namítají, že mykoplasma je z tohoto hlediska bezpečnější než jiné mikroorganismy. Dokáže přežít jen ve speciálních živných roztocích.
„Pokud by unikla mimo laboratoř, tak uhyne,“ tvrdí biolog Frederick Blattner z University of Wisconsin v americkém Madisonu.

 

Venterovi zbývá pro udělení patentu zdolat ještě jednu klíčovou překážku. Musí dokázat, že syntetickou mykoplasmu umí vyrobit, že jej takto vytvořený organismus poslouchá a vyrábí, co se po něm chce.

 


 

 

Zvětšit obrázek
Laurence Hurst odhaduje minimální genom na pět stovek genů.

Kolik genů potřebuje život
Bakterie Mycoplasma genitalium má dědičnou informaci uloženu do DNA 580 tisíci písmen genetického kódu.

Mycoplasma genitalium

Je v ní uloženo 517 genů. Blokováním jednotlivých genů vědci zjišťovali, které části dědičné informace jsou zbytečné. V roce 1999 došel americký genetik Craig Venter k závěru, že mykoplasma potřebuje pro zajištění základních životních pochodů 265 až 350 genů. Nedávná studie mezinárodního týmu vědců z Německa, Maďarska a Velké Británie ale tento odhad tzv. minimálního genomu zpochybnila. Při blokování jednotlivých genů dojde snadno k opominutí životně důležitých genů. Představme si, že nějaký životně důležitý pochod zajišťuje v mykoplasmě jeden z dvojice genů. Při „vypínání“ každého genu zvlášť jejich důležitost neodhalíme, protože za „vypnutý“ gen odvede jeho práci plně funkční „náhradník“. Když ale zbavíme bakterii obou „zbytečných“ genů, životně důležitý  proces uvízne a buňka uhyne. Tým vedený Laurencem Hurstem z university v britském Bathu odhaduje, že mykoplasma nemusí mít ve skutečnosti mnoho genů nazbyt a že minimální genom může tvořit pět stovek genů.


Datum: 08.10.2007 02:33
Tisk článku

Platónská kniha mrtvých - Kalweit Holger
 
 
cena původní: 259 Kč
cena: 231 Kč
Platónská kniha mrtvých
Kalweit Holger
Související články:

Vznik života opět snadnější     Autor: Josef Pazdera (28.11.2020)
Superobyvatelné planety: Žije se někde lépe než na Zemi?     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2020)
Uvnitř hvězd by mohly existovat životní formy ze strun a monopólů     Autor: Stanislav Mihulka (03.09.2020)
Rozpoutaly masové vymírání na sklonku devonu supernovy?     Autor: Stanislav Mihulka (19.08.2020)
Co je nejvíce děsivé ve vesmíru?     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2020)



Diskuze:

Ono je výhodnější

Colombo,2007-10-08 18:27:01

mít více genů. Nač mít jen tolik věcí, se kterými můžete přežít, hodí se mí i některé vybavení, ačkoliv navíc, které vám dovolí žít pohodlněji, případně překonat nepředpokládané věci.
Větší gen. materiál dovolí bakteriím provádět kousky, když se něco zvrtne.

Odpovědět

Minimalni pocet genu

Standa17,2007-10-08 16:56:43

Jen me napadlo, ze dohad okolo potrebneho minimalniho poctu jde verifikovat velice snadno tim, ze nevypinam jednotlive geny, ale vypnu celou skupinu "nepotrebnych" genu najednou a uvidim, zda to mykoplasma prezije. Pocitam, ze nejsem prvni, kdo na to prisel, pak ale nechapu, proc to p. Hurst odhaduje a nevyzkousi. Je problem jeste v necem jinem?

Odpovědět


tím

vosel,2007-10-08 18:12:11

tím dokážete to, že bez toho genu nedokáže organizmus přežít. Ale velikost minimálního možého genomu neznistíte.

Odpovědět


technicky problem

xmort,2007-10-08 23:08:50

no myslim, ze je to hlavne technicky problem jak vypnout celou skupinu genu najednou. v bakteriich si dokazu predstavit odstraneni\zablokovani nejake cele metabolicke drahy narusenim prislusneho operonu homologni rekombinaci, ale vypnuti dvou podobnych genu na ruznych mistech genomu si moc dobre predstavit nedokazu. nekdo vzdelanejsi?

Odpovědět


Dvojice genů

Marwyn,2007-11-08 17:49:56

Stando, co takhle vzít kalkulačku a trochu počítat? U organismu s 500 geny je JENOM DVOJIC genů zhruba 125 tisíc. To bych tomu pánovi nepřál, aby je musel všechny vyzkoušet :-)))

Odpovědět

minimalny genom

lyborko,2007-10-08 09:44:55

Toto je inak velmi dobra otazka: aky je minimalny genom?
Od tejto uvahy by sa mala odpichnut otazka, ci je vobec mozne, a ak ano tak ako, aby sa nahodnym procesom vznikol zivot (500 genov je velmi vela).
Je na to nejaka hypoteza?

Odpovědět


ako, aby sa nahodnym procesom vznikol zivot

ZEPHIR,2007-10-09 01:14:35

Je na to spousta teorií (biochemický reakce v geotermálních pramenech, jílech apod.) Nejblíž pravdě je nejspíš klasická Oparinova hypotéza, podle který život vznikl z koacervátový pěny. Živý buňky jsou velmi pravděpodobně fosfolipidový reverní micely, zoptimalizovaný na růst a následný dělení z roztoku. K tomu dojde tehdy, když se kapky naučej selektivně zachytávat a později vyrábět sloučeniny z roztoku tím, že do povrhový membrány nachytaj ty správný molekuly. Ostatně i elementární částice hmoty jsou patrně útvary zoptimalizovaný na svůj růst a množení z pěnovitýho prostředí.

Odpovědět


hmmm...

Špajda,2007-10-12 19:54:44

Úžasné, pan Zephir bude mít asi doktorát ze všech přírodních věd! Všemu rozumí a vše je tak jasné a prosté! Ještě k tomu všechno určitě souvisí s "kvantovejma jevama a časoprostorovejma dilatacema frluktuací neexistujícího étheru"...

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace