Mycoplasma mycoides JCVI-syn3A během dělení. Kredit: David S. Goodsell, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Vědci, kteří se zabývají transplantacemi genomů, měli problém s falešně pozitivními výsledky. Nebyli si jistí, zda transplantace úspěšně proběhla či nikoliv. John Glass z J. Craig Venter Institute (JCVI) a jeho kolegové dostali nápad, jak transplantace genomů vylepšit, aby měli větší jistotu.

John Glass. Kredit: JCVI.

Vzali buňky mykoplazmy Mycoplasma capricolum a zabili je. Tedy ne že by je úplně anihilovali, ale použili na ně mitomycin A, silné antibiotikum izolované z akinobakterie Streptomyces caespitosus, které se používá při léčbě nádorů, Tato látka vyřadí z provozu DNA a zabrání její replikaci transkripci v buňce.

Pak do takto „zabitých“ buněk vložili geneticky upravené genomy příbuzné mykoplazmy M. mycoides. Ukázalo se, že určitá část „zabitých“ buněk opětovně obživla. Badatelé jim rozverně říkají „zombie buňky“ (zombie cell) a doufají, že stejný postup bude fungovat i pro další druhy mikrobů.

Logo. Kredit: JCVI.

Syntetický biolog Tom Ellis z Imperial College London, který se na tomto výzkumu nepodílel, je ohromený, zvlášť, pokud se povede udělat zombie i z jiných bakterií. Podle Oliviera Borkowskiho z francouzského INRAE a Paris-Saclay University jde o významný pokrok v genomovém inženýrství a syntetické biologii.

Borkowski považuje za fascinující sledovat, když se takto vyrobeným zombie buňkám daří. Míchání genomů a buněk je pozoruhodné i z evoluční perspektivy. Tímto způsobem lze zkoušet, které kombinace genomů a buněčné výbavy fungují a které nikoliv. Ze zombie buněk by se podle něj mohla stát univerzální platforma syntetické biologie, třeba pro testování mikrobiálních genomů navržených umělou inteligencí

Video: J. Craig Venter Institute Minimal Cell Workshop 2025

Literatura

Nature News 24. 3. 2026.

BioRxiv 10.64898/2026.03.13.711674.