Před několika dny vědci z Liverpoolské University zveřejnili studií zabývající se důsledky četby Shakespearových děl na náš mozek. Nejznámější viktorián a představitel anglické renesance působil jako dramatik, básník a spisovatel. Používal ve svých dílech netradiční lingvistický postup (tzv. funkční záměnu), při které například podstatná jména používal tak, aby sloužila jako slovesa. Dalo se očekávat, že naše lingvisticko-kognitivní systémy na takovou záměnu budou nějak reagovat, je však překvapivé, že na ní zareagují později; až se jim podaří "pochopit" samotný význam takto změněné role slova ve větě. A tento časový nesoulad je provázen významným zvýšením aktivity v mozku, který ve snaze o správné pochopení Shakespearova díla je donucen si slova a jejich možné významy opakovaně "přemílat".
Dle profesora Davise věty typu "ba, vskutku Bůh-nil (zbohnil) mne" ("nay, godded me, indeed" z 5. dějství 3. scény tragédie Coriolanus) působí na mozek podobně jako skládání puzzle, přičemž zpracování a úspěšně porozumění v našem mozku vzbuzuje nadšení. Díky kladení slov v podivných slovních druzích do jinak standardních vět nejsou Shakespearovy hry nudné, neboť co se týče použitého jazyka je děj hry de facto nepredikovatelný a tudíž pro nás mozek stále překvapivý (tedy pakliže si dialogy již nepamatujeme).
Při měření mozkové činnosti EEG (elektroencefalogramem) se v okamžiku, kdy mozek narazil na větu nedávající smysl, projevil N400 efekt - modulace neurálních vln negativního charakteru; kdežto když je mozek donucen analyzovat gramaticky špatnou větu, avšak dávající smysl, jeho činnost se projeví jako P600 efekt - déletrvající efekt reflektující "analyzování" gramatiky. Při vybraných pasážích, které byly gramaticky netradiční, se příslušné části mozku intenzivně aktivovaly, zatímco při standardních větách zůstávala mozková činnost v obvyklých mezích. Prof. Roberts připodobnil uvedené procesy snaze o pochopení kouzelnického triků - víme, co se stalo, nicméně nikdo neví, jak se to stalo.
Při čtení Shakespeara však nedocházelo u pozorovaných k N400 efektu a tedy k odmítnutí věty jako nedávající smysl, nicméně věty tohoto typu byly pozitivně analyzovány a subjekty se jim snažily porozumět (což se projevovalo P600 efektem) a porozuměli jim. Vědci se nyní snaží zjistit, které části mozku jsou nejvíce řešením takovýchto slovních hádanek ovlivněny. Výzkum je cennou informací pro neurolingvistický výzkum hypotézy univerzální lidské gramatiky, jenž prozatím neumí vysvětlit přechod od nesyntaktické k syntaktické komunikaci v evoluci jazyka.
Prameny:
Liverpool University
Wikipedia (wikipedia.org)
Blog @ INBES
Stránky autora článku: www.inbes.org
Poznámka: pokud tedy narazíte na Oslovi na gramatické nebo sémantické provinění proti Pravidlům jazyka českého, vězte, že jsme chybu udělali záměrně, abychom procvičili Vaše mozky nejen obsahem příspěvku.
Diskuze:
Shakespeare nebyl viktorián, ale alžbětinec
Jan Horal,2007-01-02 17:15:26
Pane Koblovský, Shakespeare (1564-1616)nebyl viktorián (královna Viktorie vládla v letech 1837-1901), ale alžbětinec (Alžběta I. 1558-1603),!!!
socialna podmienost jazyka
Feri Macfričkins,2006-12-29 00:05:43
Zabuda sa tu na jednu vec...univerzalna ludska gramatika je neuchopitelny pojem.
Jazyk vznikol kulturou, je brutalne podmieneny narodenim v urcitej spolocnosti, takisto vselijake vnimanie takychto presmiciek vyplyva v hlavnej miere z tohto podmienene socialne naučeného.
Tento výskum je uzitocny iba pre anglosasku populaciu.
čeština
aitom,2006-12-27 22:30:17
Zajímalo by mě, jak je na tom čeština v takovýchto situacích. Je daleko pružnější a přirozeně přizpůsobivější. A všemožné novotvary jsou daleko lépe a rychleji pochopitelné.
BTW, překlad z-BŮH-nil [zbohnil] (nevím jak je to v originálním překladu), je imho kapku špatně. Asi by bylo lepší slovo zbožnil. Tak jako pobožný, náboženství atd.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
