Výzva rovnostářské korektnosti  
Po stáletrvajících snahách o proklamaci “rovnostářství” mezi etniky a rasami, začínají vědci identifikovat stále častěji zřetelné rozdíly v kognitivních schopnostech, motivacích a emocích při mezi-etnickém srovnávání jednotlivců. Dokonce i u vlastností která byla dříve považována za univerzální. Kupř. východní Asiaté jsou, ve srovnání s příslušníky západních etnik, daleko více kolektivističtí a mají pocit vzájemné závislosti, snaží se o vytváření a zachovávaní společenské harmonie a dodržování závazku na bázi cti.

 

 

Zvětšit obrázek
Kolik lidí ovlivní, když tento kus přirody změníme na národni park?

Zatím co Asiaté tíhnou ke kolektivismu, západoevropané jsou více individualističtí, zdůrazňují nezávislost a autonomii na ostatních. Co se týče kognitivních schopností vnímají příslušníci asijských etnik svět více holisticky - posuzují objekty v jejich vzájemných vztazích a uvědomují si působení okolí na tyto objekty. Příslušníci západních etnik dominují v analytickém vnímání světa, používání formální logiky a vnímají jednotlivé předměty odděleně od je obklopujícího prostoru.

 

Pozoruhodné je všímání si jednání ostatních. Západní etnika vysvětlují jedincovo chování s ohledem na jeho osobní charakter, Asiaté jej vysvětlují více jako důsledek působení okolí. Vražda může být tedy popisována novináři z různých etnik jako chování masového vraha se všemi “škaredými”vlastnostmi, které si dovedeme představit, či jako člověka, který byl “okolím”dohnán k ukončení několika životů. Stejná situace je i v případech hledání viníka. Zatímco západní etnika mají tendenci ze selhání obviňovat jednotlivce, východní Asiaté vidí vinu častěji ve více lidech, či lépe v nějaké identifikovatelné skupině. Asiaté rovněž mají snahu identifikovat více možných příčin, které vedly k nějaké události, než je tomu u například Američanů.

 


Vnímání vztahů různých příčin a následků je jednoznačně rozdílné, nicméně jak tomu bude v případě, známe-li příčinu i primární výsledek a máme odhadnout jeho důsledky. Předpoklad, který se snažili vědci z týmu Maddux-Yuki dokázat byl, že Asiaté budou více předpovídat společenské “rozčeření” jako následek dané události a navíc budou odhadovat větší množství touto událostí postižených osob.


 

Uvedené se zkoumalo na běžné biliárové hře. Zkoumané osoby tázány na názor jak “šťouch”ovlivní postavení dalších koulí resp. výsledek hry. Experimentu se zúčastnilo celkem 40 Američanů (vyrůstali ve stejné prostředí - USA) přičemž 22 z nich (mix pohlaví) asijského původu a zbytek tvořili “Euroameričané".

 

Zvětšit obrázek
Jak dopadne tato hra?

Účastníkům experimentu byl ukázán obrázek hráče biliáru a byly jim položeny otázky na to, jak mnoho ovlivní primární “šťouch” první, druhou a šestou osobu hrající po hráči na obrázku a jak mnoho ovlivní tento “šťouch”celkový výsledek hry. Zatímco u 3. šťouchu se neprojevila signifikantní etnická rozdílnost, u ostatních se ukázalo, že Asiaté jsou více "důslednější" v odhadu vlivu primární skutečnosti (šťouchu č. 1) na další vývoj. Západní etnika se soustředí jen na bezprostředně následující skutečnosti, kdežto čím je odhadovaný jev vzdálenější od primárního “šťouchu" tím menší význam je mu přikládán.

 


 

Druhá srovnávací studie spočívala ve snaze zjistit rozdíly v pohledu na následky změny “kusu” přírody v národní park. Záměrně byla vybrána fotografie přírody, která se může nalézat v obou etnicích a pro experiment byli vybráni lidé z etnik, ve kterých národní parky běžné existují (Japonsko a USA). Účastníci (cca 60 studentům obého pohlaví) byly požádáni, aby vyjmenovaly co nejvíce možných důsledku změny oblasti v národní park (odpovědi byly posléze pro zpracování kódovaný, dekódovány, zakódovány a zpracovány). Výsledky opět potvrzovaly silnou odlišnost. Japonci zmiňovali častěji a významněji nepřímé a společenské důsledky uvedené změny.

 


Třetí test byl proveden již na více "sociální" téma. Američané a Japonci byli postavení před situaci, v které se měli vžít do role manažéra, který díky ekonomické depresi musí vyprovodit ze zaměstnání několik zaměstnanců (cca 15 %) a snížit platy všem zůstavším. Hypotéza předpokládala, že Japonci budou více “řešit” nepřímé důsledky takovéhoto kroku.

 

 Otázkou bylo, jakou míru zodpovědnosti budou cítit dotazovaní při zkrácení své mzdy, snížení mzdy ostatním, ukončení pracovního poměru zaměstnanců a směrem k rodinám takto postižených. Navíc jak se budou cítit rok po takovéto události. Američané, na rozdíl od Japonců, v testu podhodnocovali počet lidí ovlivněných snižováním stavu resp. mzdy, cítili více zodpovědnosti za snížení své vlastní mzdy, nezajímali se tak mnoho o následky ukončení pracovního vztahů u svých podřízených. Zajímavostí snad je, že nebyly naměřeny rozdíly ve vnímání odpovědnosti za snižování platů u zaměstnanců. Obecně se Japonci opět ukázali být více zaměření na sociální a dlouhodobější efekty a zejména na cítění s více vzdálenými osobami.

 

 

Zvětšit obrázek
V Japonsku se musí bát o ztrátu zaměstnání jen velmi málo osob.

Uvedené studie ukazují (a autoři nekriticky zdůrazňují, že je tomu vůbec poprvé), že existují významné mezi-etnické rozdíly ve vnímání následků různých zaviněných i nezaviněných situací, přičemž Asiaté “vidí” více do budoucna a do společenské šíře než západní etnika. Za zdůvodnění je považováno zdůrazňování samostatnosti (individuality) v západních kulturách a tedy vnímání jednotlivostí méně v kontextu. Autoři se v závěru článku pak poněkud vymykají klasickému vědeckému principu hodnotové neutrality a mají tendenci uvádět “výhody” narození se jako příslušník asijského etnika. Jako příklad slouží deklamovaná menší pravděpodobnost zločinnosti, neboť prý zločinec v této kultuře nevnímá sám sebe jen ve vztahu on versus jeho oběť, nicméně v celospolečenském kontextu (sic!).

 

 

Autoři zmiňují také dvě zajímavosti související s diskutovanými odlišnostmi mezi etniky:

 

1.  Japonsko je jediná země, kde lidé trpí psychologickou poruchou (v extrému snad i psychiatrickou) zvanou taijin kyofush - patologickou obavou ze zapříčinění strasti jiné osobě, která se může projevovat až odmítáním vycházení na veřejnost (obdobou sociální fobie) po několik let či  dokonce až spácháním sebevraždy.

2.  Japonská veřejnost odsoudila (na rozdíl od americké, která je považuje za hrdiny) zajaté Japonce v souvislosti s válkou v Iráku, odmítla za ně vyplatit jakoukoliv náhradu a tito se přiznali, že v zajetí trpěli méně, než po propuštění a navrácení se do vlasti. Jejich pocit provinění za skončení v zajetí u nich vedl až k publikování veřejné omluvy v předním denním tisku.

 


S odkazem na ekonomickou stránku věci je pak nezbytné zmínit, že Asiaté jsou méně náchylní ke změnám v nezaměstnanosti při různých fázích ekonomického cyklu, přestože to ve výsledku může přinášet daleko vyšší společenské náklady. Kulturální (etnický) realismus nám umožní se dívat na svět bez růžových brýlí a může nám pomoci lépe se chápat a více se vzájemné tolerovat i přes rozdílné reakce na stejně podněty.

 

Zdoje:
Maddux, W. W. and Yuki, M.: The “Ripple Effect”: Cultural Differences in Perceptions of the Consequences of Events
Wikipedia
blog.inbes.org
Stránky autora článku: www.inbes.org/

Datum: 13.12.2006 02:20
Tisk článku


Diskuze:

kulturní setrvačnost

Pavel Veselský,2008-01-07 20:52:09

To, že se někdo narodil v zemi s jinou kulturní tradicí, než odkud pocházejí jeho předkové, ještě neznamená, že je plně asimilovaný do kultury, ve které žije. Základy kultury (třeba ten individualismus) se IMHO vštěpují v raném dětství a hlavně od rodičů, kteří si tyhle věci přivezli třeba z Japonska. Když k tomu přidáme vliv přistěhovaleckých komunit, ve kterých život probíhá hodně podobně jako v původních zemích, tak může trvat hodně generací než se z Japonského přistěhovalce stane Američan se vším všudy bez špetky japonské mentality.

Zajímavé by bylo srovnat středověké Evropany s Asiaty - co do individualismu by IMHO byli naši dávní předkové podobnější asiatům než nám. Tradiční komunity, kde každý zná každého, nahrávají kolektivismu všude stejně, a tehdy za sebou Evropané ještě neměli několik století, kdy se tato tradiční společnost pomalu rozkládala (v Americe tento proces vpodstatě začal s příchodem prvních bělochů, které tam okolnosti ke kolektivismu moc nemotivovaly).

Odpovědět

noticka k Japonsku

budikz,2007-02-16 10:52:12

odkudpak je ten komentář k obrázku?
V Japonsku se musí bát o ztrátu zaměstnání jen velmi málo osob.?

Nemyslím si, že je to pravda, spíš bych tvrdil opak vzhledem k jejich závislosti na pracovním kolektivu...

Odpovědět

Rovnostářství nehlásá totální identičnost...

xChaos,2006-12-21 23:53:02

Myslím, že podtitul článku trochu demagogicky překrucuje pojem "rovnostářství" (jakožto požadavek rovnoprávnosti lidských ras a etnik mezi sebou) s představou jakési homogení identity: zaměnitelnosti, nerozlišitelnosti, stejnosti...

Řekl bych, že žádný opravdový rovnostář nikdy nevtvrdil, že mezi rasami a etniky neexistují žádné rozdíly (koneckonců když jsou vidět i pouhým okem, tak nepřekvapí, že se mohou týkat i sociálního chování...). Rovnostářství znamená jenom a pouze požadavek rovných práv (či povinností) - není to vůbec popření nejrůznějších rozdílů mezi lidmi, ani jejich etnické identity.

Asijský kolektivismus je dobře známá věc... nicméně článek poněkud opomíjí skutečnost, že daleko větší kolektivní či komunitní zakotvení je na první pohled běžné i u Indů - kteří jsou ale po etnické stránce indoevropané stejně jako my. Které odlišnosti mezi etniky jsou biologicky determinované, a které jsou naopak dané spíše kulturně (např. strukturou jazyka) - to podle mě bude možné zkoumat ještě léta...

Odpovědět

Hmm

JAX (chlapisobe.org),2006-12-15 13:13:19

Článek obsahuje zajímavé informace - důležitá je zejména myšlenka vztažení viny na jednotlivce v západní společnosti. Dá se říci, že každý zločin má své společenské kořeny a popírat tento fakt znamená vytvářet půdu pro další zločinnost.

Jinak je to poměrně bezduchý přepis "něčeho" z USA. Pro nás Evropany žádná hodnota. Jak už uvedl někdo jiný, chce to srovnávací studii Evropana a USAna. To by bylo zajímavé.

Odpovědět


minimálně

pavelm,2006-12-15 14:10:42

Minimálně ve vztahu ke zločinu jsme na tom úplně stejně jako v USA. Stačí si přečíst nějakou diskuzi pod článkem na serverech typu iDnes, novinky atd...

Odpovědět

tak nevim

hx,2006-12-15 12:29:46

Trochu to na me pusobi rozpoluplne ... na jednu stranu se snazi "byt ohleduplni" a na druhou stranu jsou kruti ke zviratum, bezprizorne vyuzivaji prirodni zdroje (loveni velryb, kaceni a tezba, mega prehrady), apod.

Odpovědět

nuda

xyz,2006-12-14 16:14:44

To je zase clanek, staci si precist prvni vetu ("Zatím co Asiaté tíhnou ke kolektivismu, západoevropané jsou více individualističtí, zdůrazňují nezávislost a autonomii na ostatních.") a nemusim cist zbytek, to je jen trivialni dusledek. A je taky jasne ze jde ciste o kulturni zalezitost, s genetikou to nema moc spolecneho.

Odpovědět


jak čistě kulturní?

l4m4,2006-12-16 10:55:32

Pokud společenské prostředí, což je jeden z faktorů určující reprodukční šance jedince, dlouhodobě činí výhodnými určité psychické vlastnosti, z jakého důvodu by se neměl v populaci zvýšit počet jedinců, kteří mají tyto vlastnosti geneticky podmíněny?

Odpovědět

(sic!)

Lyborko,2006-12-14 13:07:51

Jako příklad slouží deklamovaná menší pravděpodobnost zločinnosti, neboť prý zločinec v této kultuře nevnímá sám sebe jen ve vztahu on versus jeho oběť, nicméně v celospolečenském kontextu (sic!).

Kto by mi prosim mohol povedat, co znamena ta "samozrejma" skratka na konci vety?

Odpovědět


re: sic

lubos,2006-12-15 16:17:44

"sic" se pise tam, kde by ctenar mohl pochybovat, zda se autor neprepsal a znamena to zhruba: "ano, opravdu jsem chtel napsat to, co vidite napsano".
V kontextu vety, potazmo slova, u ktereho to bylo napsano mi to vsak nedava moc smysl - veta je srozumitelna a na nejake pochyby o moznem vyznamu nebo podezreni z preklepu tam podle me neni moc misto.

Odpovědět

geny vs memy + amerika vs evropa

paranoiq,2006-12-13 20:11:35

1) i asiat vyrůstající v americe zůstává v kulturním vlivu asie díky svým rodičům. z článku tedy není jasné, zda jsou rozdíly v genech nebo v memech.

2) je škoda, še do porovnání nebyla zahrnuta i evropa. dle mmého názoru je americká kultura a společnost velmi odlišná od evropské - právě výrazným posunem k individualismu a krátkozrakosti, což si možná vynutily tvrdé podmínky při osidlování ameriky

Odpovědět

že by?

iks,2006-12-13 19:22:00

Že bych byl asiat? Jo a znam jednoho člověka, na kterýho by ten taijin kyofush občas docela seděl...

Odpovědět

deti

Martin,2006-12-13 19:13:02

Desmond Morris v Nahej opici píše o porovnávaní amerických detí "bieleho" a čínskeho pôvodu. "Biele" deti boli hlučnejšie, mali neohrabanejšie pohyby a neviem čo ešte, čínske deti mali lepšiu koordináciu pohybov a istú dôstojnosť... Ako to tam bolo so spoluprácou alebo individualizmom si už nepamätám, knihu som mal z knižnice.

Odpovědět

Koukám, že si zahráváte s ohněm:)

richard,2006-12-13 13:58:05

Analogicky to sedne k umění. Evropské umění se v minulosti vyžívalo v detailech, zatímco Asiaté zpracovávali celkovou "náladu" výjevu.

Porovnámo měřítky umění moderního, Asiaté byli umělecky pokročilejší.A porovnáno logicky, ze starého evropského umění šlo vyzískat tisíckrát více informací a zážitků, než z asijského nebo moderního

Odpovědět

zajímavé by bylo srovnání Japonců s Romy

Pepik,2006-12-13 11:31:59

;-)

Odpovědět

zrovna američani

CC,2006-12-13 10:41:55

sou docela extrém, nemyslíte? evropani silněji vázaní na vlastní sociální zázemí určitě nebyli tolik náchylní k emigraci.

Odpovědět

Genetika nebo kultura

jana P.,2006-12-13 08:34:43

Článek nedává odpověď na otázku, zda autoři připisují zjištěné rozdíly mezi etniky spíše vlivům kulturním nebo genetickým. Předpokládám, že i Američané asijského původu vyrůstají v poněkud odlišném sociokulturním prostředí než jejich vrstevníci evropského původu.
A autoři jsou, předpokládám, Asiaté - jejich výzkum vyzdvihuje vlastnosti lidí asijského původu a lidi evropského původu tak trochu shazuje...

Odpovědět


jojo

CC,2006-12-13 10:43:11

a přitom se v článku zmiňuje jen kulturní vliv

genetika má přitom dlouhý prsty

Odpovědět


Neřekl bych

H5N1,2006-12-13 11:17:40

Nezdá se mi že by autoři nějak výrazně shazovali Evropany, jenom konečně vyjádřili nahlas, že vše má svoje pro i proti. Léta jsou dle nepsaných pravidel Evropani (a to nejlépe arijského a keltského původu) považovámi za něco více. Ano, v něčem jsou skutečně lepší, ale v mnohém zase horší. Podobný trend jako autoři jsem už vypozoroval také.

Odpovědět


Doba ledova je holt doba ledova

Karel,2006-12-13 13:43:40

Snad je legicke ze na tom hraje svou roli genetika, protoze Asiate byli vystaveni daleko vetsimu selekcnimu tlaku a pro preziti museli mezi sebou mnohem vice spolupracovat nez Europane (o Africanech, kteri nepoznali mraz a k preziti jim stacilo natrhat si banany nemluve).

Odpovědět


Ad Karel

Dan,2006-12-19 20:47:45

Ad Karel - nezaměňuješ dvě věci? Selekční tlak by přeci znamenal právě posun k individualismu a ne snahu pomáhat druhým a víc se o ně zajímat ve smyslu "starat se " o ně.
Nejsem si jistý, jestli selekční tlak - a tedy podle mě pro jedince potřeba být co nejschopnější a nejvýkonnější - rozvíjí cit jedince pro vzdálenější osoby a globálnější myšlení.

Odpovědět


selekční tlak

Lenka,2006-12-20 14:05:18

Selekční tlak může samozřejmě vést k rozvoji spolupráce a ochranitelských pudů - je-li to pro přežití druhu /tlupy/ výhodnější...Ostatně i v naší individualistické společnosti je spolupráce značná, jednotlivý člověk nemá příliš velké šance přežít, mimo jiné pro extrémně dlouhou dobu péče o potomstvo.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace