Pavel Houser

Digno nebyl divoký. Mohl pes pomáhat Homo sapiens proti neandrtálcům?

Kolik názvů hraček se naučí váš pes? Pozná španělštinu od maďarštiny? A platí, že některá plemena si k člověku vytvářejí silnější vazbu než jiná?

A to bez ohledu na to, o co jde. Podle nového výzkumu lze tedy psovi dát pokyn (respektive naučit ho příkaz) Znovu, který spustí příslušnou proceduru. Její konkrétní „obsah“ už může být různý, podobně jako v lidských nebo programovacích jazycích. K tomuto výsledku alespoň došla studie vědců z Univerzity v Buffalu.

Co si z letošní produkce populárně-vědeckých knih v češtině nechat dát pod stromeček, co dát někomu jinému nebo co dokonce číst? Několik tipů, samozřejmě subjektivní výběr. Evoluce z mnoha stran, od autorů zvučných jmen. K tomu trocha historie, ekonomie, technologií, ba i filozofie matematiky. A k tomu rozcestník na úryvky, kterých je k dispozici také docela dost.

Je domestikace psa výsledkem umělého výběru se strany člověka, nebo se vlk domestikoval sám? Co nám k tomu říkají experimenty se sibiřskými liškami? Znovu vychází Dawkinsova Největší show pod sluncem.

V letošním roce jsme měli štěstí na nová vydání řady kvalitních populárně-naučných knih. Jednu z nich představuje také Je Bůh matematik? od Maria Livia, původní profesí astrofyzika. Kniha se v zásadě zabývá filozofií matematiky, speciálně pak otázkou, zda matematické objekty mají nějak realitu nezávislou na fyzickém světě či lidské mysli (matematický platonismus). S tím souvisí problém, zda matematické poznatky tedy spíše vynalézáme a vytváříme, nebo objevujeme. A za další je tu i hádanka, proč je svět vůbec matematický, respektive matematika poskytuje prakticky jediný jazyk pro jeho komplexnější popis.

Otázka, proč vůbec existuje sexualita, patří k velkým záhadám evoluční biologie. Ne snad, že bychom neměli žádné řešení této hádanky, problém je spíše v tom, že výkladů je k dispozici až příliš.

Cézannovy malby a produkce jablek. Věstonická venuše a masturbace. Války lovců a sběračů a mírnost válek moderních. Jak se zabíjejí vlci, lvi a lidoopi. Proč by v minulosti měli lidé všechno podnikat z rituálních důvodů?

Skutečně zemědělství vzniklo kvůli chrámu, krávy byly původně určeny na oběti a vlci z paleolitických malbách jsou něco jako Vlk z Wall Streetu? A je nejstarším řemeslem vylupování hrobů?

Svět jako počítačová simulace, rozkoše solipsismu, Boltzmannovy mozky. Je to ale vůbec věda a co na to Ockhamova břitva?

Jak se dělá evoluce po 13 letech. Ze zápisků stárnoucích primátích samců. Proč je dobré nepřicházet s ničím novým. Kurz negativního myšlení, chiméry, pes jednobuněčný i pes baskervillský, ale hlavně doporučení výborné knihy.

aneb „evoluce není nic než...“

Jaký je rozdíl mezi dámou, šachami, go a pokerem z hlediska počítačových programů a co k tomu může říct umělá inteligence? Strojové učení a neuronové sítě se dostávají do módy, triumfují nad člověkem stále častěji. A navíc ještě o hře kámen-nůžky-papír.

Může počítač projít řadu nekonečně čísel? Nebo se vám víc líbí představa, že člověk je z jednoho pohledu živý a z druhého mrtvý - aniž by v tom měla packy Schroedingerova kočka?

Richard Dawkins je nejen evolučním biologem a popularizátorem tohoto oboru. Sobecký gen znají minimálně jako slovní spojení i lidé, kteří se jinak o evoluci nezajímají. Dawkins představuje dnes prostě osobu vlivnou a známou, především jako odpůrce náboženství a naopak propagátor skeptického přístupu ke světu. Asi nikdo mu neupře. že dokáže výborně psát a přesvědčivě argumentovat. Osobně mívám po četbě jeho textů často dojem, že „jinak to přece být nemůže“.

Archimedův kodex neboli palimpsest je rukopis několika Archimédových děl na pergamenu, přepsaném křesťanskou liturgií (palimpsest se říká právě tomu přepsání). V roce 2007 se však díky moderním technologiím podařilo víceméně přečíst i „podkladovou“ vrstvu.

Co pod stromeček opatřit sobě či známým? Několik tipů pro ty, kdo preferují pop-science v češtině a tištěné podobě. A trochu skuhrání nad vývojem trhu.

Máme si snad myslet, že matematika nepředstavuje popis reality, ale že je s touto realitou totožná? Že matematika, fyzika a kosmologie jedno jest? Velmi neortodoxní pohled na věc a záplava myšlenkových experimentů.

Alexandre Pongrácz Rossi z univerzity v Sao Paulo v Brazílii trénoval svoji fenku Sofii, aby používala klávesnici se symboly, které představovaly procházku, potravu, vodu, hračku, hru a její krabici. Sofia se naučila mačkat správnou klávesu v odpovídající situaci. Když jí Rossi koupil novou hračku, Sofia běžela ke klávesnici a stiskla symbol hračka.

Poněkud nesouvislý rozklad (nikoliv výklad) jako reakce na situaci, kdy se kvantové počítání dostává (opět?) do módy a do oboru tečou peníze nejen z akademické sféry.

Když někomu řeknu, že mě baví zvrhlá věda, lidé (občas mluvím i s lidmi, i když přirozeně preferuji psy, čajové konvice a hlasy ve své hlavě) mnohdy předpokládají, že to znamená psát o experimentech v koncentračních táborech a šílených konstruktérech zbraní na zničení světa. Musím vysvětlovat, že je to jinak. Pojďme se ale podívat na jeden zdánlivě opravdu zvrhlý trend ve vědě, léčbu duševních poruch pomocí lobotomie.

Otázkou nejstaršího řemesla jsme se ve Zvrhlé vědě již zabývali. Pomiňme nyní v této souvislosti běžně zmiňovanou prostituci i mnohem zajímavější kandidáty, tedy čarodějnictví a vylupování hrobů. Podívejme se na dovednosti, které mají lepší pověst. V mladší době kamenné se možná jako první specializovaná činnost objevilo hrnčířství, pivovarnictví, tesařství – a snad i zubařství.

Koncept DNA počítačů existuje už asi 20 let a několik novinek z poslední doby ukazuje na možné oživení. Kam se obor posunul? Jaké přístupy se dnes zdají být perspektivní a jaké byly naopak (navždy? dočasně?) opuštěny? Bude DNA počítač spíše léčit rakovinu nebo lámat šifry?

Dovedete si představit, že by nejdřív vznikl angličák a až pak funkční auto? Zní to absurdně, ale mnohé technologie se nejdřív mohly objevovat v podobě hraček. Kdoví. A také nový pohled na známý slogan „drogy dětem“.

Láska se pokládá za vrchol iracionality, to je však samozřejmě omyl. Vypočítat lze všechno.

Rondely jsou stavby, které se v mladší a pozdní době kamenné budovaly od Podunají po Británii. Docela dost jich známe i z našeho území (např. u Kolína, Bylan a Ústí nad Labem), ve střední Evropě jich bylo už objeveno více než 100. Za počátek stavby rondelů na našem území můžeme pokládat 1. polovinu 5. tisíciletí př. n. l.