Funguje sex jako nástroj genových oprav?  
Otázka, proč vůbec existuje sexualita, patří k velkým záhadám evoluční biologie. Ne snad, že bychom neměli žádné řešení této hádanky, problém je spíše v tom, že výkladů je k dispozici až příliš.

Jak už jsme na Oslu zmiňovali, letos jsme se dočkali nových vydání řady výborných knih o evoluční biologii. Jedním z těchto titulů je i Červená královna od Matta Ridleyho, která se podrobně zabývá právě původem sexuality. Přinášíme úryvek.

 

 

Sexualita a teorie kopírky

Vůdčí postavou v táboře molekulárních biologů je Harris Bernstein z Arizonské univerzity. Tvrdí, že sex byl vynalezen jako mechanismus sloužící k opravě genů. K této myšlence ho přivedlo zjištění, že mutantní mouchy octomilky, které si nedokážou opravit poškozené geny, je nejsou schopny ani „rekombinovat“. A rekombinace, míšení genů ze dvou prarodičů při výrobě spermie nebo vajíčka, je klíčovým krokem sexuálního rozmnožování. Porušte genetické opravné mechanismy – a sex se zastaví.

Bernstein si všiml, že buňka při opravách genů používá stejné nástroje, jaké jí slouží při rekombinaci. Nedokázal však přesvědčit genetiky a ekology, proč by oprava genů měla být něco víc než původní a dávno překonaný nástroj, který sexualita od počátku využívá. Genetikové nepopírají, že se sexuální rozmnožování vyvinulo ze zařízení původně sloužícího k opravě genů, což ale není totéž jako tvrdit, že sexualita kvůli opravám genů existuje dodnes. Vždyť i lidské končetiny se vyvinuly z rybích ploutví. Jenže dnes slouží k chůzi, a nikoli k plavání. (Bernstein, Hopf, Michod, 1988)

Matt Ridley: Červená královna
Matt Ridley: Červená královna
Musíme se na chvíli ponořit do molekul. DNA, hmota, ze které jsou geny poskládány, je dlouhá a tenká chemická molekula, která zapisuje informace v jednoduché abecedě čtyř chemických „bází“. Abecedu si můžeme představit jako morseovku se dvěma druhy čárek a dvěma druhy teček. Říkejme bázím „písmena“: A, C, G a T. Krása DNA spočívá v tom, že každé písmeno je komplementární s některým jiným, což znamená, že se přednostně naváže k jinému konkrétnímu písmenu, které mu „přísluší“: A se páruje s T a naopak, C se páruje s G a naopak. Existuje tedy jen jeden způsob, jakým lze DNA kopírovat – nalepit na řetězec molekuly další řetězec složený z komplementárních písmen. Sekvence bází AAGTTC se na komplementárním řetězci napíše jako TTCAAG. Když novou sekvenci zkopírujete, dostanete zpátky původní sekvenci. Každý gen je normálně složen z pruhu DNA o určité délce a z jeho komplementární kopie, která je s ním svinutá do známé dvoušroubovice. Kolem pruhu DNA neustále putují specializované enzymy a okamžitě najdou a opraví případnou poruchu v podobě několika chybějících bází. Jako návod jim poslouží komplementární řetězec. V DNA dochází „vinou“ slunečního světla a chemikálií k neustálým poruchám. Nebýt opravných enzymů, DNA by místo informací brzy kódovala nesmyslný blábol.

Ale co když se oba řetězce poškodí na stejném místě? To se může stávat poměrně často, například když se dva řetězce prolnou, jako když kápnete lepidlo na zapnutý zip. Opravné enzymy pak nemají tušení, podle čeho DNA opravovat. Potřebují vzor, z něhož by vyčetly, jak geny vypadaly před poruchou. A ten jim poskytne sex. Dodá jim kopii téhož genu ze stejného tvora (při oplození) nebo z jiného chromozomu téže buňky (při rekombinaci). Opravna získá nový návod.

Jistě, i nový návod může být poškozen na stejném místě, ale je to málo pravděpodobné. Pokladní, který sčítá účet, kontroluje správnost součtu tak, že opakuje úkon. Přitom předpokládá, že neudělá stejnou chybu dvakrát po sobě.

Teorii genových oprav nahrává několik nepřímých důkazů. Jestliže například nějakého tvora vystavíte zničujícímu ultrafialovému záření, daří se mu lépe, pokud je schopen rekombinace, a ještě lépe, má-li ve svých buňkách dvě kopie každého chromozomu. Mutantní linie neschopné rekombinací jsou vůči ultrafialovému záření zvlášť citlivé. Bernstein navíc vysvětlil detaily, které se jeho rivalům vysvětlit nedaří, například podivuhodný fakt, že těsně předtím, než buňka při výrobě vajíčka rozdělí svůj chromozomový pár na dva chromozomy, se každý její chromozom zdvojí, načež buňka tři čtvrtiny produktů odhodí. Podle teorie oprav přitom vyhledává chyby, které mají být opraveny, a převádí je na „společný jazyk“. (Bernstein, 1983; Bernstein, Byerly, Hopf, Michod, 1985)

Kdo se rozmnožuje asexuálně, je jako hráč, který má mnoho losů se stejným číslem.
"Kdo se rozmnožuje asexuálně, je jako hráč, který má mnoho losů se stejným číslem."
Přesto teorie genových oprav nestačí na úkol, který si vytyčila. Taktně totiž zamlčuje, že při oplození poskytuje geny cizí jedinec. Vždyť pokud by cílem sexu bylo získat náhradní kopie genů, bylo by výhodnější dostávat je od příbuzných než hledat nepříbuzné příslušníky vlastního druhu. Bernstein tvrdí, že oplození pomáhá zakrýt mutace, což je vlastně jinak formulované zdůvodnění nevýhodnosti příbuzenské plemenitby. Jenže sexualita je příčinou, a nikoli následkem příbuzenské plemenitby.

Každé vysvětlení sexuality pocházející od zastánců teorie genových oprav navíc vlastně jen zdůrazňuje, že je výhodné vlastnit více kopií jednoho genu. Existuje však mnohem jednodušší způsob, jak si zajistit náhradní genové kopie, než jejich náhodné prohazování mezi chromozomy. Říká se mu diploidie (Maynard Smith, 1988). Vajíčko a spermie jsou haploidní – vlastní jen jednu kopii každého genu. Haploidní jsou i bakterie nebo primitivní rostliny, například mechy. Jenže většina rostlin a téměř všichni živočichové jsou diploidní a vlastní každý gen ve dvou kopiích – od každého rodiče získali jednu. Konečně některé organismy, zvláště rostliny, které jsou potomky přirozených kříženců nebo které člověk vyšlechtil, aby dorůstaly do větších rozměrů, jsou polyploidní. Tak je většina hybridních plemen pšenice hexaploidních; každý jedinec vlastní šest kopií každého genu. Samičí rostliny jamů (hlízy rostliny Dioscorea alata, takzvané sladké brambory) jsou oktaploidní nebo hexaploidní, samčí rostliny jsou tetraploidní – tento rozdíl způsobuje, že jamy jsou neplodné. Dokonce i některé linie pstruhů duhových a domácí drůbeže jsou triploidní – a před několika lety byla zjištěna triploidie u jednoho druhu papouška, známého ary ararauny (Tiersch, Beck, Douglas, 1991). Ekologové začínají mít podezření, že polyploidie rostlin je jakousi alternativou k sexuálnímu rozmnožování. Že ve velehorách a ve vysokých zeměpisných šířkách daly mnohé druhy rostlin před pohlavním rozmnožováním přednost asexuální polyploidii. (Bull, Charnov, 1985; Bierzychudek, 1987b; Kondrašov, Crow, 1991; Perrot, Richerd, Valero, 1991)

Zmínkou o ekolozích však poněkud předbíháme. Vraťme se ke genovým opravám. Diploidní tvorové by měli zvlášť mnoho příležitostí k opravám, kdyby si trochu rekombinace mezi chromozomy dopřáli pokaždé, když se jejich buňky dělí při tělesném růstu. Jenže to oni nedělají. Rekombinují své geny jen při onom posledním podivném dělení, jemuž se říká meióza a jež předchází vytvoření spermie a vajíčka. Bernstein nabízí odpověď i na tuto záhadu. Tvrdí, že organismy mají ještě jeden, ekonomičtější způsob oprav a uchylují se k němu při obyčejném buněčném dělení, kdy povolí přežít jen nejzdatnějším buňkám. V této fázi nepotřebují žádné zvláštní opravné mechanismy, protože nepoškozené buňky záhy přerostou buňky poškozené. Pouze při výrobě pohlavních buněk, které si ve světě budou muset poradit samy, se vyplatí zkontrolovat chyby. (Bernstein, Hopf, Michod, 1988)

Jaký verdikt tedy vynést nad teorií oprav? Řekl bych, že je nepotvrzená. Jisté je, že nástroje sexuality byly odvozeny od opravných mechanismů DNA a že při rekombinaci k nějakým opravám dochází. Je to však smyslem sexu? Pravděpodobně ne.

 

Tento text je úryvkem z knihy: Matt Ridley: Červená královna

Sexualita a vývoj lidské přirozenosti

nové vydání Argo a Dokořán 2017. O knize zde.

Další úryvek z knihy na Sciencemag.cz: Evoluční smysl sexu a model loterie

Autor: Pavel Houser
Datum: 14.07.2017
Tisk článku


Diskuze:

P. Stejskal,2017-07-24 10:58:46

Taky jsem strojař ;-) a dovolím si nesouhlasit. Páně Chmulíkův postoj je mi poměrně blízký a k jasným pravdám a jediným správným přístupům jsem dost skeptický.

Na začátku vývoje převodovky byl samozřejmě nějaký úmysl - potřebuju něco, co mi nějak přetransformuje jeden pohyb na jiný tak, aby ten výsledný měl nějaké vlastnosti, které požaduju pro nějakou konkrétní úlohu. Tj. je tam jakýsi plán, resp. zadání. Něco, co je v poměrně zásadním rozporu s pojetím evoluce v biologii.

To samé pak platí při jednotlivých iteracích - ano, zavrhování zjevně nefunkčních návrhů může evokovat jistou podobnost s přirozeným výběrem. Jenže při zdokonalování převodovky není další iterace náhodná. I konstruktér bez teoeretického backgroundu, postupující čistě empiricky, se zaměřuje na konkrétní slabá místa - „tady mi to ruplo, tak tam přidám materiálu“.

A ještě jeden „drobný“ rozdíl tam vidím - v evoluční biologii, pokud to chápu dobře, při ukončení nějaké větve dochází k zániku informace. Tj. když po x milionech let nějaký organismus dospěje do fáze, ve které by se mu hodily nějaké znaky organismu, který žil dříve, není možno prostě vytáhnout z archivu plány a tu vývojovou linii „vzkřísit“. Což se v technické praxi také děje běžně.

Evoluci tak, jak je dnes prezentována bych přirovnal spíš k k situaci, kdy na dvůr psychiatrické léčebny vysypu dva náklaďáky kostiček z Lega a pak k tomu na směny vodím chovance, ať si prostě hrajou, aniž bych jim dal jakékoli další instrukce s výjimkou popisu toho, jaké kostky je možno spojovat a jak. Třeba tam za deset let postaví funkční model nakladače či Eiffelovku v měřítku 1:10...

Odpovědět


Re:

P. Stejskal,2017-07-24 10:59:25

Grr, to mělo být v reakci na thread o pytli se součástkami...

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2017-07-29 09:44:20

Obecně vzato váš základní předpoklad je chybný. Ten "plán" je pouze iluze. Kauzálně nic takového neexistuje.
Iluze svobodné vůle - Sam Harris; CZ titulky
https://www.youtube.com/watch?v=rcfd-OZB5ig

Odpovědět

Sexualita, nastroj opravy

L _l,2017-07-15 15:35:34

Jedinci, kteri jsou asexualni (mezi lidmi), by dle teto teorie meli byt brani jako optimalni nositele genu (ti neporuseni), anebo se v teorii pocita, ze vady jsou pritomny u vsech jedincu - tzn by se asexualni jedinci meli brat jako "ti divni", protoze nechteji spolupracovat na oprave a udrzitelnosti lidske rasy?

Odpovědět


Re: Sexualita, nastroj opravy

Milan Krnic,2017-07-15 16:14:47

Vady jsou jistě přítomny u všech uvažovaných jedinců.
Myslím, tohle je určitý úzký pohled, zaměřený na dlouhodobé genové linie, ne na jednoho, i třeba asexuálního jedince.

Odpovědět


Re: Sexualita, nastroj opravy

Jan Omasta,2017-07-19 02:02:44

Příčina sexuality, důvod umírání a rození ze zárodečných buněk, je ve stárnutí. Jak organismy zestárnou, jsou zdevastované a musí se vytvořit znovu od začátku.
Mnoho lidí si myslí, že stárnutí je naprogramováno v genech, že prodlouží telomery, nebo obnoví zničené mitochondrie a budou žít déle. Bohužel to není pravda. Stárnutí se dá zpomalit pomocí zpomalení radikálových reakcí. Záměrně nepíšu pomocí antioxidantů, protože tak zvané prodávané "antioxidanty" nedokážou zpomalit radikálové reakce. Ale ani zbrždění radikálových reakcí nedokáže výrazně prodloužit maximální délku života, jen průměrnou. Proč to tak je?.

Prvotním důvodem stárnutí jsou látky, které zamezí dělení buněk a opravy genetických vad. Asi víte, že buňky mají omezený počet dělení a to se zastaví. Není to ovšem způsobeno žádnými geny smrti, ani oslabením enzymu telomerázy, ale již 50 let známou látkou - lipofuscinem. Nahromadění lipofuscinu způsobí zestárnutí a smrt. Lipofuscinové plaky tvoří nepřekročitelnou bariéru dožití 130 let. A proto se organismy musí rozmnožit pohlavně z jedné buňky.

Někoho může napadnout: Dobře, a dá se stárnutí zpomalit omezením tvorby lipofuscinu? Jistěže, je to možné. Takové prostředky jsou známy již desítky let.

Odpovědět

Tomáš Habala,2017-07-14 21:43:31

Táto otázka nevyvstane, ak princíp "všetko musí mať stvoriteľa" je stvorený stvoriteľom.

Ateizmus je inak na tom rovnako. Všetko čo je okolo nás i my samotní sme prejavom prírodných zákonov. Odpoveď " lebo také sú prírodné zákony" je odpoveďou na každé prečo. Otázka, že prečo sú prírodné zákony také aké sú alebo ešte hlbšie prečo je matematika taká aká je, sa nerieši.

Vždy musí byť najvyšší stupeň, ktorý ja nadradený všetkému ostatnému a vysvetľuje všetko ostatné ale jeho nič nevysvetľuje. Je sám od seba.

Odpovědět


Re:

Tomáš Habala,2017-07-14 21:44:37

Odpoveď patrí pánovi Pešekovi, ospravedňujem sa.

Odpovědět


Re:

Milan Krnic,2017-07-14 22:14:30

To nesedí.
Matematika sa nerieši lebo sme jej vymysleli my, ľudia.
A prečo sú prírodné zákony také aké sú se řeší běžně, a již velmi dlouho (nejznámější mi je ten pán s tím padajícím jablkem).

Odpovědět


Re: Re:

Tomáš Habala,2017-07-14 23:49:49

Matematika je objektívna veda. Nie je vymyslená, je objavená. To dokazuje množstvo príkladov, keď bola najprv známa istá matematická štruktúra a až potom bola nájdená v prírodných zákonoch. Príkladom je neeuklidovská matematika a všeobecná teória relativity.

Je pravda, že matematické štruktúry v súčasnosti vyjadrujeme pomocou axiomatických systémov, kde tie axiómy sú zvolené ľuďmi, ale to je len preto, že nevieme, čo je podstatou matematiky. To je práve to, že nevieme, prečo je matematika taká, aká je. Keby sme to vedeli, nepoužili by sme tie subjektívne axiómy ale práve ten základ, z ktorého matematika vyrastá objektívne.

V každom prípade tých úrovní "prečo je ničo také aké je" nemôže byť nekonečne veľa. Niekde musí byť koniec, niekde teda musí byť niečo, čo je také aké je samé od seba.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-07-15 00:48:25

Vědě se říká věda, nikoli "objektivní věda".
Matematika je pouze myšlenkový koncept, určitý popis reality. Reálně (materiálně) neexistuje, tedy není co objevit. Pokud v přírodě objevíte dva krát dva, tak dejte vědět.
Tolik tedy i k té podstatě.
Konec hledáte vy a musí být někde podle vás, podle mě nikoli, já se spokojím s nekonečnem (namalujte si osmičku a řekněte, kde má začátek a kde konec).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Tomáš Habala,2017-07-19 10:46:39

Matematika existuje reálnejšie ako matéria. Vesmír aj so všetkou hmotou môže zaniknúť a Pytagorova veta bude stále platiť t.j. bude existovať. Keď vznikne nový vesmír, môže byť úplne iný ako náš, ale bude sa riadiť Pytagorovou vetou. Pytagorova veta ho reálne ovplyvní, bude to reálny vplyv, ktorý ho bude formovať.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re:

Milan Krnic,2017-07-19 12:03:18

Zjevně nerozumíte významu některých slov.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Existence
"Existence (z latinského existentia < ex-sistere spočívat vně, vyskytovat se) je ontologický pojem, který popisuje, že něco skutečně je ve fyzickém světě."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Matematika
"Matematika (z řeckého μαθηματικός (mathematikós) = milující poznání; μάθημα (máthema) = věda, vědění, poznání) je věda ..."

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bda
"Věda jako celek je systematický způsob racionálního a empirického poznávání skutečnosti ..."
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skute%C4%8Dnost

Skutečnost nebo též realita je vše co (skutečně) existuje na rozdíl od pouhých domněnek, představ, iluzí, plánů, přání, možností atd. .... Skutečnost je paradoxní pojem"
atd.

Odpovědět

Hypotéza

Karel Chmulík,2017-07-14 20:30:09

Dovedete si představit, kolik kolik kariér, životů a toků peněz by se změnilo, ba i zhroutilo, kdyby se zjistilo, že za všechny ty genetické a evoluční záhady může nějaký "stvořitel"?
Prosím, neosočujte mne z kreacionismu. Já, na rozdíl od vědců, kteří přesně ví i to, co si myslel náš prapředek při kudlání sošky z mamutího klu, prostě nevím. Mohlo to být tak i tak.

Odpovědět


Re: Hypotéza

Jaroslav Pešek,2017-07-14 21:19:27

V případě stvořitele ale vždy vyvstává jedna otázka. Kdo stvořil stvořitele?

Odpovědět


Re: Re: Hypotéza

Milan Krnic,2017-07-14 21:43:10

Ovšem u "stvořitele" je věc jiná. Kouzlo uvozovek :)

Odpovědět


Re: Hypotéza

Milan Krnic,2017-07-14 21:37:50

Já si to představit nedokážu, je to příliš abstraktní.
Jak podle vás otázka, jejíž předmětem je představivost, souvisí s kreacionismem?

Odpovědět


Re: Re: Hypotéza

Karel Chmulík,2017-07-15 10:53:25

Snad jen tím, že v lidech, se kterými občas na toto téma debatuji, jakýkoliv odklon od pevné víry v materialismus vyvolává, řekněme, silný pocit nelibosti. ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Hypotéza

Milan Krnic,2017-07-15 12:56:24

Pevná víra je opět abstraktní pojem (nesouvislost pominu).
Vy v materialismus nevěříte?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Karel Chmulík,2017-07-15 13:32:37

Jak jsem psal na začátku. Prostě nevím. Ale když tak sleduji různá krkolomná vysvětlení ohledně vzniku a vývoje života, někdy dokonce s dovětkem "takhle to muselo být", je mi bližší prvotnost myšlenky, než hmoty. Vždyť tu myšlenku musí mít i "Matka Příroda", kterou také ještě nikdo neviděl, podobně, jako Boha.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Milan Krnic,2017-07-15 14:16:16

Nevíte/nevěříte v to, zda zařízení, na kterém píšete komentář, je reálné - materiální?
Nevíte/nevěříte, že se nepropadnete skrz schody výškové budovy?
To nezní pravděpodobně. Podvědomě i vědomě v materialismus věří pravděpodobně každý (i tedy pevně - "pevná podlaha pod nohama").
Zatímco filosofie je něco jiného.
Člověk, který ve své práci dogmaticky zastává "takhle to muselo být", nepíše vědeckou práci, a není vědec.
Pojem příroda nejspíš chápete špatně. Příroda jsem já, vy, a vše okolo, i ten stroj, na kterém píšeme své komentáře. Já jí vidím, já jí jsem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Karel Chmulík,2017-07-15 14:52:50

Nějak nevím, jestli se bavíme o stejné věci.
Myslíte si, že počítač a klávesnice vznikly samy, nebo je někdo vyrobil? A v případě, že je někdo vyrobil, byl dříve materiální počítač, nebo nápad, myšlenka, jak jej sestavit?
Já nespekuluji o pevnosti a dalších vlastnostech materiálů, ale o prvotnosti hmoty, nebo myšlenky.
A k poslední větě: Věřící by vám řekli, že Bůh je ve všem živém i neživém... Já přeci nemluvil o přírodě, ale o "Matce přírodě", potažmo o "přírodních zákonech".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Milan Krnic,2017-07-15 16:03:41

Materialismus je pouze jeden. Pak je tu samozřejmě možnost chybné formulace.
Jsem si jistý, že ani mě nikdo nevyrobil, a že na začátku "mě" stála myšlenka rodičů "uděláme si dětátko" (to se tak říká). To ale nestačí..
Prvotnost hmoty je mimo náš horizont, tedy zde není žádný prostor pro spekulaci (viz význam slova).
K té přírodě ... tak to mi nejprve, prosím, zkuste vysvětlit, co si pod pojmy "Matka příroda", potažmo "přírodní zákony" představujete, když ne přírodu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Karel Chmulík,2017-07-15 20:21:55

Tak v materialismu se snad konečně shodneme, když do něj přestanete míchat pevnost schodů. Souhlasím i s tím, že prvotnost hmoty je mimo náš horizont. Jenže stejně je na tom případná prvotnost myšlenky.
Podobně je to i s přírodou. Vznikla sama, a postupně si vytvořila své zákonitosti, nebo vznikla v rámci již existujících přírodních zákonů? A případná víra v tyto již předem existující zákony je již velice blízko víře v boha.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Milan Krnic,2017-07-15 21:28:43

Tedy máte na mysli čistě filosofický materialismus (fyzično vynechaje).
Prvotnost myšlenky navštívit osel.cz je zřejmá. Myšlení bez mozku nezvládneme. Dokázáno. Tedy k myšlení je nutný mozek. A mozek je materiální. To, jak vzniká myšlení, se postupně daří odhalovat pomocí moderních technologií (lze i sledovat nervové signály, atp., ovlivňovat, atd., viz současná biologie a medicína). Dle toho tedy má myšlenka s největší pravděpodobností pouze čistě materiální základ. Podpořit důkazy jinou variantu se zatím nepodařilo.
No a myšlenka nic nevytvoří. Dítě nevznikne pomyšlením rodičů. To bez materiálna nelze.
Dále. Přírodní zákony jsou pouze zákony, popisující chování přírody, nic více.
A tyto přírodní zákony se snaží vědeckou metodou popisovat věda, nikoli víra.
Pokud se ptáte, jak vznikla příroda (a s ní fyzikální zákony), pak toto je za naším horizontem. Někteří tomu třeba říkají Velký třesk. Ale je vlastně jedno, jak to označíme. Nevíme, jak to bylo, a buď uznáme, že nevíme (to dělám já), anebo můžeme v cokoli věřit (a to je z principu pouze fantasie). Zajímavé je, že sám jste psal, že nevíte, a přitom píšete o víře ((dle souvislostí) ve stvoření), což se tedy vylučuje.
Když nevím, tak prostě nevím. Jaképak copak.
(abych byl přesný, ještě je tu třetí a čtvrtá možnost. Je nám to fuk, nebo o problematice nemáme tušení)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Karel Chmulík,2017-07-15 23:18:43

Nevím. Ale úplně fuk mi to není, proto o tom přemýšlím. A víry ve stvořitele se zastávám proto, že největší odpůrci stvoření, kteří přesně ví, jak to všechno bylo, vlastně také jenom "věří".
K tomu mozku a myšlení: z našeho hlediska je to jasné, myšlenka vzniká v mozku na materiálním podkladě. Jenže jak vznikl ten mozek? Vývojem z neživé hmoty? Já jsem technik, takže zkusím dát takový příklad. Rozeberte třeba převodovku na součástky, dejte ji do pytle a třepejte. Za studena, za tepla, přidejte olej, vodu, zmagnetizujte... A to jsou v pytli jenom hotové součásti jedné převodovky. Nasypte jich tam miliardy a různých, v různém stádiu výroby. Za jak dlouho vám vypadne jedna kompletní převodovka? Přitom jakýkoliv mechanický stroj je proti živé buňce primitivní. A přitom takhle nějak by měl probíhat vznik života a evoluce. U vás to pochybnosti nevyvolává?
Dobrou noc.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Milan Krnic,2017-07-16 01:20:36

Ano, ti co přesně vědí, pouze věří. A ti ať si klidně věří. Ať si každý věří v co chce, pokud to negativně neovlivňuje můj život (např. svobodu).
Pokud se zastáváte věřících, bylo by fér, zastávat se všech, tedy i těch, kteří jak píšete "přesně ví, jak to všechno bylo". Vědci to nejsou.

Jak vznikl mozek? Čí? Můj vývojem v děloze maminky.
Základem evoluce je postupný vývoj, tedy není nic takového, že by např. můj, nebo jakýkoli jiný mozek vznikl vývojem z neživé hmoty. Jsou zde miriády mezičlánků.
No a pak je tu také ta maličkost, že i pojem život je jen konceptuální. Chudáci konceptuálně pomezní viry.
Pochybnost to ve mě nevyvolává - je to za horizontem současného poznání, tak nač se tím trápit. Existují zábavnější věci.
Dobrou i vám.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Hypotéza

Jarda Votruba,2017-07-17 12:11:30

taky jsem strojař
převodovku taky nikdo nevymyslel z ničeho nic, že by si řekl "udělám šnek a k němu šnekový kolo, celý to dám do hliníkový bedny, tady dám kuličkový ložiska, nějaký ségrovky, řemenici s ozubeným řemenem a k tomu pár inbusáků."
Ne. Začalo to palečnými koly na mlýnech, pokračovalo hodinovými stroji k průmyslové revoluci v 19. století. Evoluce v praxi. Některý směry technické evoluce se ukázaly být slepými uličkami i když ve své době byly na vrcholu a zdálo se že budou na věky. Viz parní stroj. Nyní je na pokraji zájmu, pár kusů ještě někde přežívá, ale je to okrajová záležitost. Bez parního stroje by ale nejspíš nevznikly spalovací motory které nyní zažívají nebývalý rozkvět. Za sto let budou odepsaný stejně jako parní stroj a motory budou na jiném principu než expanze plynů v uzavřeném válci.

Zrovna na strojařině se nechá evoluce krásně vysvětlit, jak z jednoduchého mechanismu se postupným vývojem a mutacemi celý proces posouvá vpřed k výkonějším a účinějším strojům se všema výhodama (výkon a účinnost) a nevýhodama (složitost) které to nese.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz