Psí schopnost učit se slova je obdivuhodná, ale experimenty ukazují i limity  
Kolik názvů hraček se naučí váš pes? Pozná španělštinu od maďarštiny? A platí, že některá plemena si k člověku vytvářejí silnější vazbu než jiná?

Když se podíváte do nějaké databáze vědeckých (recenzovaných a v odborných časopisech publikovaných) článků o psech, nelze si v posledních letech nevšimnout, kolik z nich vzniklo na Eötvös Loránd University. Psí projekty z této instituce nyní představuje také sbírka videí Entry with dog only.

 

Kdo se zajímá o psy, ale zase se nechce jen dojímat nebo věřit nějaké psí latině či rovnou esoterice, má možnost tady celkem dlouho studovat a do určité míry (ne každý máme doma zařízení na měření mozkové aktivity) se inspirovat i pro pokusy s psem vlastním.

 

Vylučovací princip pod lupou

Často se zmiňují případy geniálních border kolií Chaser a Rica, které se skvěle zvládaly učit významy slov, až po nějakých 1 000 označení hraček (i když šlo stále o slovník termínů spadajících do jedná kategorie). Dále se často uvádí, kterak chytří psi dokážou používat vylučování. Když jim dáte přinést něco neznámého (neznají zadané slovo), z hromady známých hraček vyberou tu dosud neznámou („jinak byste přece použili jiné slovo“) a pak si slovo dokonce s předmětem spojí.

 

 

Jenže jenže, zkuste tento pokus zopakovat. Tak především velká většina psů se vůbec nezvládne naučit rozlišovat už ani jména 3 hraček. V rámci studia speciálně nadaných psů Gifted Dogs Project/Genius Dog Challenge se u talentovaných jedinců (většinou opět border kolie, ale nejen) ukázalo, že vylučování tito psi skutečně zvládnou (videa ukazují, že nad tím celkem dost přemýšlejí), ale přiřazení pak pořádně nefunguje, nebo jen velmi krátce. Přímým přiřazením a při hře si psi naproti tomu zapamatují nové slovo už po 4 opakováních, ovšem to ho pak také rychle bez dalšího tréninku zapomenou (nakonec ale člověk také něco ukládá jen do krátkodobé paměti a ani ta dlouhodobá nevydrží věčně).

 

Mimochodem lze psiska zkoušet různě plést – třeba z hromady známým předmětů vyberou neznámý předmět (označíme X), z jiné jiný neznámý předmět (označíme Y), pak vedle sebe dáte X a Y a zkusíte, aby od sebe rozlišovali X a Y. Nezdařilo se, a to ani u zkoumaných psích géniů. Gifted Dog Projekt zahrnuje psy z celého světa, většina pokusů probíhá v přirozených podmínkách psa u majitelů, samozřejmě vše za videodohledu vědců; je ošetřeno, aby člověk nemohl napovídat, ani podvědomě, třeba hromady předmětů, z nichž se vybírá, jsou v jiné místnosti než majitel. Problémem je relativně malý počet zvířat ve studii; kdo má doma opravdového psího génia, může z něj tedy takto s velkou pravděpodobností mediální hvězdu.

 

Pes rozliší jazyky

Jiný experiment ukázal schopnost psů rozlišovat od sebe jazyky (Speaking to dogs – does language matter?), konkrétně jazyk, na který je zvyklý, od neznámého. Pokus lze provést celkem jednoduše, stačí psa naučit, aby klidně ležel v přístroji na magnetickou rezonanci a jenom si přemýšlel při poslechu. Kuriozita: při detekci řeči dosahují lepších výsledků psi s delší hlavou, naproti tomu při čtení vizuálních signálů to vyšlo opačně. Je zde tedy co zkoumat i vymýšlet nové teorie.

 

Další experimenty týkající se jazykových schopností psů mohou třeba obnášet jejich matení, kdy určitým tónem (chválení vs. výtka) pronášíme slova s opačným významem. Psi pochopí, že to nějak nesedí, asi jako když zkusíte míchat slova jednoho jazyka s intonací druhého (ono to spolu i souvisí). Samozřejmě podobné fígle se zkoušejí i s lidmi, populární je třeba napsat modře slovo červený.

 

A vůbec si zde lze vyhrát: jak to budu s bilingvními psy, budou třeba ochotni se přeučit tak, aby reagovali i na příkazy v cizím jazyce? (Mimochodem na podobné téma, geniální pes Reginald von Ravenhorst, první představitel komisaře Rexe, se prostě nebyl ochoten nechat přejmenovat. Zvuk k filmu musel být kvůli tomu zeditován. A mimochodem podruhé, někde jsem narazil na projekt, jak talentované a vycvičené psy přeškolovali do angličtiny, někde v Indii tedy. Holt ani jako pes se už dnes bez toho neobejdete, když to chcete někam dotáhnout.)

Dovolujeme si upozornit na autorovu E-knihu Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů. Nová vlna 2022, 150 ns. K sehnání na Palmknihy a Kosmas.
Dovolujeme si upozornit na autorovu E-knihu Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů. Nová vlna 2022, 150 ns. K sehnání na Palmknihy a Kosmas.

 

Vazba na člověka vs. nezávislá plemena

Velmi populární jsou také experimenty zkoumající (přirozeně statistické) rozdíly mezi jednotlivými plemeny. Na Eötvös Loránd University analyzovali, zda psi různých plemen jsou k lidem v různé míře připoutáni (Hounds and dogs and owners - could the canine attachment bond be breed-specific?). Plemena si nejprve rozdělíme do dvou skupin; pomineme ta čistě společenská a zaměříme se na to, zda pes při příslušné činnosti přímo spolupracuje s člověkem a poslouchá jeho pokyny, hledí mu do tváře apod. (Lovecký pes může samostatně lézt do nory, lovit, stopovat nebo na pokyn přinášet zastřelenou zvěř; ovčáci, pastevci a honáci jsou také něco trochu jiného, i když všichni pečují o stáda, liší se tím, nakolik jsou navyklí pracovat samostatně.)

 

Budou psi z první, „spolupracující“ skupiny mít tendenci být k člověku více připoutáni než „nezávislá/primitivní“ plemena? Kupodivu se to nepotvrdilo, alespoň ne takto obecně – a ta jakkoliv třeba různá plemena různě reagovala na odchod pána nebo příchod cizího člověka a vykazovala rozdílnou ochotu s ním spolupracovat. Zdá se, že totiž vazba na člověka je základním momentem domestikace, vznikla ještě před dělením protopsů na další specializace. Nakonec, jak ukázaly jiné výzkumy, psovi stačí k vytvoření vazby s člověkem jen velmi krátký kontakt a přitom ani tolik nezávisí na přesném věku. Srovnejme to s tím, kolik práce je s v zajetí vlkem a výsledky jsou stejně různorodé (ne že by to vůbec nešlo, dobře socializovaní vlci jsou k člověku také připoutáni, v jeho přítomnosti mohou vítat i neznámé lidi atd.). Nebo kočka: také samozřejmě může mít vazbu i na konkrétního člověka a dávat mu přednost před jinými, ale opět, pes to není (poznámka: většinou; samozřejmě by zde mělo smysl rozlišovat různá plemena koček, některá mají mít povahu celkem „psovitou“; také poddruhy vlka se ve vztahu k člověku liší, nejspíš podle míry selekce na strach člověka v minulosti).

 

Další z nabízených experimentů v příslušné kolekci videí se týká toho, jak pes při zpracování jazyka rozpoznává začátky a konce slov nebo geometrické tvary. A co vnímání vlastního těla? Zde asi každého napadne, že psi na tom moc dobře nebudou, viz jak jsou schopni se různě zamotat do vodítka při průchodu kolem lampy. Což koresponduje i s tím, že psi neexcelují ani ve „fyzice“: když provázky vedoucí k předmětům překřížíte, snadno je spletete. K tomu vnímání vlastního těla: lze se inspirovat experimentem, kdy po dítěti chcete, aby vám podalo deku, na které leží (vlastní tělo překáží). Ono vůbec řada experimentů prováděných se psy jsou nějakou analogií těch s dětmi, od toho se pak také odvozují ta ne úplně vhodná srovnání, že „německý ovčák je chytrý jako dítě ve věku x“.

 

Tolik tedy náměty na dlouhé zimní večery. Řada z těchto videozáznamů je skutečně celkem dlouhá, také ne každý preferuje tuto formu předávání informace, sám prostě radši čtu (naopak o angličtinu moc nejde, pro tento typ obsahu i automatický překlad titulků v YouTube postačuje). Příslušné výzkumy lze najít i v původních článcích. Těch je samozřejmě mnohem víc než stávajících 16 videí z projektu Entry with dog only. Procházením těchto studií zjistíte, že i když se psi nepoznají v zrcadle, lze experiment různě modifikovat třeba na rozlišování vlastní a cizí pachové stopy a pak už výsledky zdaleka tak jednoznačné nejsou. Má tedy pes vědomí sebe sama? Možná ano…


A trochu závěrečné reklamy: Asi 100 vědeckých textů o psech jsem pročetl, zkrátil, převyprávěl, uspořádal, zkusil nějak výzkumy propojit – včetně upozornění na to, kdy různé studie docházejí k různým výsledkům. Jako doplněk k Entry with dog only tedy snad může zájemcům posloužit i Psověda. Je to rešerše, takže čtenáři budou ušetření nějakých autorových vlastních teorií, snad až na pár glos a dodatečných nápadů k dalšímu zkoumání.

Autor: Pavel Houser
Datum: 04.12.2022
Tisk článku


Diskuze:

nevim

pavel houser,2022-12-06 22:52:26

tak to uz bylo jednodussi rovnou pouzivat mnoukaci jazyk, ne? mnau, mnauuu, mnau-mnau, tim by se tak 10 slov vyjadrilo. a obdodbne u psu...
ale obavam se, ze hafani maji vlastni signaly zadratovane dost natvrdo, nepochopi, ze haf-haf je jit ven a haf-mezera-haf je piskot.
jinak vec je, ze zvirata muzete ucit produkovat neco na zpusob jazyka na ruznych displejich. to se jinde popisuje, jak fenku naucili (?) rozlisovat hracku, kamarada, veceri, vychazku... a pak zkouseli, jak zareaguje na morce, napr.

Odpovědět

Mluvící kočky?

Vítěslav Smrčný,2022-12-04 23:32:43

Z článku vyplívá, že pes si pamatuje názvy "věcí"... Kočka se dokáže intonačně naučit až sto slov a ta dokáže používat pro komunikaci s páníčkem... Jenže páníček je od přírody sebestředný nabob a není schopen kočce naslouchat a zaznamenat intonační rozdíly, slabikování a 'polykání' pro kočku hůře artykulovatelných slabik a hlásek, které kočka nahrazuje např. mlasknutím, bebo cvaknutím zuby.
Tedy soustředíme li se na komunikaci s kočkou, učíme ji "mluvit" tak abychom jí i rozuměli. Tedy je li kočka u dveří, vytváříme intonační zvuk napodobující 'mňoukaní' ve stylu - véééén, je li u misky s vodou - píííít, u misky se žrádlem třeba jist-jist (krátce a dvakrát) a vždy dbáme na různou hloubku\výšku tónu intonace, nebo například u slova granule řádně zaráčkujeme. Kočka má tedy sperhudební sluch, bohužel člověk je v tomto ohledu zcela laxní, neučí se od kočky, jak ona interpretuje lidské zvuky(řeč), což kočku přivádí k šílenství a zklamání již po krátkém čase soužití s páníčkem...

Odpovědět


Re: Mluvící kočky?

Florian Stanislav,2022-12-05 09:49:58

Páníček musí reagovat především na intonace dvounohé kočky domácí, jinak má sám problém se signály véén, píít, jíst-jist (krátce dvakrát).

Odpovědět


Re: Re: Mluvící kočky?

Vladimír Bzdušek,2022-12-06 16:50:41

Ano, a průser sa očakávať, ak počas tej intonácie začne byť podozrivo prítulná ...

Odpovědět


Re: Mluvící kočky?

Karel Brezina,2022-12-06 11:57:59

Máte nějaký důkaz/zdroj, ze kterého váš příspěvek vychází?
Nějaké video, článek, atd.?
Zní to spíš, že si z nás děláte srandu.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace