Je to bizarní stejně jako fascinující výzkum, který narazil na podivnou věc, co v tuto chvíli nemá pořádné vysvětlení. A jako bonus, tenhle výzkum probíhal i na území České republiky.
Mezinárodni tým, který vedl Federico Morelli z italské Università degli Studi di Torino, nedávno zabodoval s pozoruhodným objevem, který se týká běžných městských ptáků. Sýkory koňadry, vrabci domácí nebo třeba kosi obecní, které důvěrně známe z našich měst, mají ohromujícím způsobem odlišnou reakci na to, když se k nim blíží žena a když se k nim blíží muž. Ulétnou dřív, pokud je to žena.
Vědci na to šli důkladně. Prováděli experimenty v pěti evropských zemích. Kromě České republiky to ještě byla Francie, Německo, Polsko a Španělsko. Výzkum zahrnoval muže i ženy, kteří byli shodně oblečení a byli stejně vysocí. Tito dobrovolníci se v městských parcích a dalších podobných místech stejným způsobem přibližovali k ptákům a vědci sledovali, co se bude dít.
Výsledky byly dost přesvědčivé. Morelli a spol. zjistili, že ať se děje, co se děje, městští ptáci uletí, když se k nim přiblíží žena na vzdálenost o metr delší, než když se k nim přiblíží muž. Platí to ve všech zmíněných zemích a také to platí pro 37 různých druhů městských ptáků, ať už prchají na velkou vzdálenost, jako je sojka anebo na mnohem menší vzdálenost jako třeba holubi.
Badatelé nemohli než se smířit s tím, že ptáci nějak rozeznávají pohlaví člověka ve své blízkosti. Moc ale netuší, jak to ptáci dělají ani to, proč se vlastně více bojí žen. Ve hře je několik nesmělých hypotéz, jako třeba feromony či podobná chemická vodítka, tvar těla nebo chůze, ale jsou to všechno jen spekulace. Teď se na tento pozoruhodný fenomén může vrhnout detailní výzkum a uvidíme.
Jak říká Yanina Benedetti z České zemědělské univerzity v Praze, jako ženu v terénním výzkumu ji překvapilo, že ptáci na ženy reagují odlišně. Je to podle ní zásadní i pro charakter výzkumu, který u behaviorálních studií obvykle předpokládá, že lidský pozorovatel je neutrální aktér, s čímž ale městští ptáci očividně nesouhlasí.
Video: Study Reveals More About How Birds Interact With Humans | WION News
Video: City birds might be more afraid of women than men
Literatura
Záhada zobáku plameňáka
Autor: Jaroslav Petr (06.11.2006)
Města mění ptačí písně
Autor: Stanislav Mihulka (07.12.2006)
Ptáci s větším mozkem méně umírají
Autor: Stanislav Mihulka (20.01.2007)
Ptáci v osidlech velkoměsta
Autor: Josef Pazdera (21.01.2017)
Diskuze:
Chyba metodiky
Martin Laštůvka,2026-05-10 12:08:37
A co když mají ženy jiný odhad vzdálenosti než muži. Nějak si neumím představit jak přesně tu únikovou vzdálenost zjišťovali. Laserovým měřičem?. Ten ale zdaleka ne vždy jde použít.
Re: Chyba metodiky
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-10 13:06:32
Nejjednodušší je umístit si opodál kameru, ze záznamu zjistit kde přesně pták a osoba stáli ve chvíli, kdy pták prchl a pak pásmem změřit vzdálenost těch míst.
Re: Re: Chyba metodiky
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-10 18:13:10
Teda jednodušší by bylo se hned zastavit, udělat si u nohou značku, oči držet na místě, kde byl pták, udělat značku i tam a pak to změřit. Ale s tou kamerou by se minimalizovaly chyby a ještě by z těch záběrů šlo případně těžit další informace.
Re: Re: Re: Chyba metodiky
F M,2026-05-12 13:43:59
Mělo by jít o odborníky, ne o náhodné dobrovolníky (méně dat). Zkušenosti (nějaké), technické zázemí očekávám. Zkušený člověk si orientační body najde. Klasicky, pokud není měření kvalitní, nemělo by se použít.
Měří se opravdu laselem, nebo metrem (obecně).
FID je ta vzdálenost kdy vzlétnou.
"Například před hlavním sběrem FID bylo provedeno několik (estimations, tady bych to nebral jako doslovný odhad, ale jako, že ta metoda i s tím měřením je odhad) náhodných vzdáleností, aby se zajistilo, že se mezi pozorovateli sníží chyba vzorkování."
Metr bych bral (u toho odhadu M/Ž) u ptáků kteří uletí už třeba 15m a dál. Pokud bych měl zpochybnit schopnosti pozorovatelů, tak bych si spíše vsadil na to, že pánové mají větší potřebu být lepší (mají? v této skupině?), nebo pomalejší reakci u ženy (ale rychlost přibližování je jen 1,5m/s, takže desetinka sekundy moc neudělá, automatická kompenzace?). Osobně si myslím, že alespoň částečně kombinace faktorů může mít nějaký vliv i u toho pozorování pozorovatelů, ale spíše bych to viděl na vyhodnocení u těch ptáků.
Docela by mě zajímalo jaká bude ty výsledná rychlost přibližování (MŽ), ale to také nebude stačit.
Osobně sázím na čich, případně na rozdílný způsob pohybu, ty drobnosti.
Ta statistika není úplně velká k přesné kvantifikaci, cca 1500ks. Několik druhů 300 a potom rychle dolů až k 10ks (alespoň 10 byla podmínka).
Katarína Pillárová,2026-05-08 12:25:07
Mne prvé, čo napadlo, že Ženy boli v evolučne krátkej minulosti skôr zberačky a muži viac lovci. Zbieranie vajíčok a lovenie menších tvorov vrátane vtákov bola činnosť viac pre fyzicky slabších. Zatiaľ čo muži sa zaujímali skôr o toho Mamuta. Možno to tie vtáky majú v inštinktoch.
bizarná hypotéza
Martin Smatana,2026-05-08 07:14:50
Tiež prispejem jednou bizarnou až bláznivou hypotézou.
Jedlo v domácnosti, ale aj v rôznych zariadeniach typu reštaurácia, nemocnica alebo hotel väčšinou pripravujú ženy-kuchárky. Veľké množstvo jedál je z hydiny, čiže z mäsa vtákov. No a vtáčiky zo žien-kuchárok cítia ich energetické vibrácie. Bez ohľadu na to, že v kuchyni sa pripravujú kurence, kačice alebo husi a nie vrabce, sýkorky alebo drozdy...
Je táto hypotéza dostatočne bláznivá a šialená na to, aby mohla byť pravdivá? :D
...a co oční kontakt?
Miro Sutner,2026-05-08 03:33:25
Ženy jsou mnohem všímavější ke svému okolí a mají lepší smysl pro detail. Navážou oční kontakt dříve než muži. Když něco ryju na zahradě tak mě ptáci následují v určité vzdálenosti a užívají si hmyzí hostinu. Dokud si jich nevšímám tak ten odstup zkracují. Kdykoli se na ně podívám, tak je vyplaším. Stejné je to i u vlaštovek. Mají hnízdo nade dveřmi, kde stále chodíme. Pokud se na ně nedívám, tak jsou v klidu. Další věc je řeč těla, na kterou reaguje většina zvířat. Způsob chůze, otáčení hlavy, máchání rukama atd. Když si svléknete svetr přes hlavu, je to pro zvířata tak absurdní, jakoby jste se svlékli z kůže. Stejně tak deodoranty. Pachy, které v přírodě neexistují. Myslím, že slovo bizarní přesně vystihuje smysl výzkumu :D
...a co oční kontakt?
Miro Sutner,2026-05-08 03:33:19
Ženy jsou mnohem všímavější ke svému okolí a mají lepší smysl pro detail. Navážou oční kontakt dříve než muži. Když něco ryju na zahradě tak mě ptáci následují v určité vzdálenosti a užívají si hmyzí hostinu. Dokud si jich nevšímám tak ten odstup zkracují. Kdykoli se na ně podívám, tak je vyplaším. Stejné je to i u vlaštovek. Mají hnízdo nade dveřmi, kde stále chodíme. Pokud se na ně nedívám, tak jsou v klidu. Další věc je řeč těla, na kterou reaguje většina zvířat. Způsob chůze, otáčení hlavy, máchání rukama atd. Když si svléknete svetr přes hlavu, je to pro zvířata tak absurdní, jakoby jste se svlékli z kůže. Stejně tak deodoranty. Pachy, které v přírodě neexistují. Myslím, že slovo bizarní přesně vystihuje smysl výzkumu :D
Vzorce chování?
Martin Chalupa,2026-05-07 23:02:02
I pták žije dost dlouho, aby mohl získat nějakou zkušenost. Pro ženu bývá typické, že se snaží řešit čistotu a pořádek ve svém okolí. Druhá varianta je, že se začne zajímat blíž o toho "roztomilého ptáčka". Za úplně překvapivé to tedy nepovažuji.
Také přispeji jednou ad hoc hypotézou
Jarda Ticháček,2026-05-07 22:59:19
Nebo spíše takovým okamžitým nápadem.
Desítky let se pracovně setkávám s dětmi a o pár let déle i se ženským pohlavím v roli samce. No a ty ženské už od dětského věku se od chlapů trochu liší. Buď Pan Bůh, nebo evoluce, nebo něco jiného způsobilo, že jsou řekneme hravějsí, vnímavější na jiné podněty nežli chlapi. Asi v tom bude to biologické předurčení hrát si s potomky. No který dospělý chlap se půjde užívat na houpačku? Ten pohlavní dimorfismus není jen fyzický, ale sahá hlouběji. To maminka (i ta potencionální, kterou od toho mateřství dělí ještě spousta let) je nastavená na to, aby děťátku nadšeně ukazovala broučka, ptáčka, nebo kytičku. Zatímco už osmiletý kluk si takových věcí moc nevšímá.
A pak máme únikovou vzdálenost. Každý volně žijící živočich se musí uživit. A zároveň na sebe dávat pozor. Takže pták kouká jedním okem co by sezobl, druhým okem pozoruje okolí a počítá, zda ještě stihne jednu žízalu, nebo slunečnicové semínko, jak moc si ho všímá kolemjdoucí kocour, ovce, nebo někdo jiný. A kdy už je čas tu žížalu nechat mravencům a prchat.
No a páč žiji na dědině společně s šelmami kocourovitými a zároveň s ptactvem, tak jsem si všiml třeba toho, že na zahradě číhá kocour na nějakého hlodavce a kousek od něho se krmí ptáci. Protože si všimli, že ta potvora ptákožravá má jiné starosti. Takže třeba čtyři metry od kočky jsou v pohodě. Zatímco když kočky nečíhaji u myší díry, ptáci se drží mnohem dále.
A teď se vrátíme k tomu článku. K ptáku se blíží buď chlap, nebo žena. Chlap se blíží. Hmmm. Vrabec. Támhle je borovice, na nebi letadlo, ten zvuk za zády - šmarjá to bude fakt nabušený sporťák a támhle je fakt hezká holka. A ptáček si všimne, že tomu chlapovi je vcelku ukradený a ještě třikrát zobne. A pak se blíží ženská. Ta ovšem bude více soustředěná na toho vrabce. A nespustí z něho oči. No a vrabec odchází pro jistotu o něco dříve. Ty oči jsou docela důležité.
Možná by bylo zajímavé ten výzkum zopakovat se stejně oblečenými muži a ženami, stejně velkými, ale tak, že se k tomu ptactvu přibližují pozpátku.
Zkuste to brát s humorem, ale… Ty desítky let zkušeností nejen s lidmi ale i z přírody. To si člověk sedí u řeky, ve skalách, na louce, pozoruje okolí. Kousek za zády, nebo stranou se mu pasou kosi a sýkory, zatímco před ním je prázdno. Ale když se na ně člověk podívá, najednou ty potvory prchají.
Re: Také přispeji jednou ad hoc hypotézou
Martin Chalupa,2026-05-07 23:31:12
Dosavadní zkušenost s "potvorami" typu koně mě spíš utvrzují v tom, že ty rozdílu mezi druhy nejsou až takové, jaké se většinou snažíme vidět. Představte si:
Přijdete k místům, kde jsou divocí exmoorští. Sice za drátem, ale jsou. Nejlépe i s hříbatama.
Teď by jste se rád přiblížil.
varianta 1) Zamíříte k nim a budete se snažit být co nejtišší. Pochopitelně vám to nebude nebude nic platné, protože mají téměř kruhový rozhled a jste pro ně trochu nepodařená a otravná šelma. Tak zvednou kotvy.
varianta 2) Vzpomenete si na slušné vychování. Když někam přijdu, tak první co udělám ... pozdravím. Takto veřejně nevybalím, jak pozdravit koně, ale je to ještě intuitivnější, než by jste myslel. Zastavíte, dáte mu čas reagovat. Tím ho ujistíte, že na jeho místě nevidíte štangli koňského salámu a vyjadřujete mu úctu. Můžete se rozvalit pár metrů od nich a klidně se pasou dál. Jako zde: https://www.mapar.cz/?article=20251227_soukroma
Re: Také přispeji jednou ad hoc hypotézou
František Luft,2026-05-07 23:32:15
Moje hypotéza byla - Figuranti dostali instrukci: "Normálně jděte k tomu ptákovi co tam klove zrní, dělejte jakoby nic". Ženské, profesionální herečky to "jakoby nic" hrály tak důsledně, až to bylo těm ptákům podezřelé.
(To jsem si vzpomněl na kamaráda, potřeboval ošetřit psa, připravoval si dezinfekci a dělal jakoby nic až tak, že pes zalezl pod kanape a nemohl ho odtud dostat)
A co toto
Jan Krásenský,2026-05-07 20:39:08
Samičky ptáků jsou nenápadně zbarvené, zatímco ženy se oblékají obvykle pestřeji než muži. Samečci ptáků svým zpěvem hájí své terirorium a samičky jsou tiché. Zatímco ženy hovoří obvykle násobně více než muži. Což tak, že městské ptactvo pokládá za dominantního a agresivnějšího pestřeji zbarveného a hlasitějšího člověka, který svými zvuky si vymezuje své území? Což by mohla být žena. (Ne že by byli daleko od pravdy).
Re: A co toto
Waldemar Nováček,2026-05-07 21:01:42
je dobré přečíst text.... muže i ženy, kteří byli shodně oblečení a byli stejně vysocí.
Re: Re: A co toto
Jan Krásenský,2026-05-07 21:24:11
Četl jsem. Nezpochybňuji, že ptáci dokážou rozlišit muže a ženy. Jen vysvětluji proč. Je to naučené chování. Předpokládám, že ptáci si rozliší pohlaví a pamatují si chování s kterým se setkávají u lidí ve městech.
Re: Re: A co toto
Oskar Zemcik,2026-05-08 21:59:03
Ani ne...
„Stejně oblečení“ v metodice neznamená identické oblečení ani identický vzhled. Ve studii píšou jen, že dvojice žena–muž byly podobné výšky a měly podobně barevné oblečení: bílé, šedé nebo černé. Průměrný rozdíl výšky byl 5,5 cm, hmotnosti 7,3 kg, statisticky nevýznamný. Delší vlasy prý schovávali, pokud je měl jeden z dvojice delší než druhý.
Milióny let staré instinkty
Jaroslav P.,2026-05-07 13:34:25
Žena se svými širšími boky může připomínat dravé dinosaury a proto uletí dřív. Ale kdo ví.
Re: Milióny let staré instinkty
Mike Spike,2026-05-07 13:42:20
Je to spíš tím, že jak ti ptáčci poletují, tak dobře vidí kdo má kočky a kocoury, tak hned berou roha.
Re: Re: Milióny let staré instinkty
Jaroslav P.,2026-05-07 16:02:57
Si děláte srandu, ale já to myslel vážně. Ženská silueta zepředu může ptákům připomínat dravého dinosaura. Tento instinkt se u nich vyvíjel desítky miliónů let, takže jen tak nezmizí.
Re: Re: Re: Milióny let staré instinkty
Ilil Akil,2026-05-08 20:59:09
Nemôžu mať predsa vrodený strach proti výzoru desiatky miliónov vymretých živočíchov.
Zvlášť absurdné by to mohlo byť pri tých vtákoch, čo sú sami preživšími potomkami dravých dinosauroch.
Tí by asi mali mať strach sami so seba.
Napríklad primáty, vrátane ľudí, majú vrodený strach z hadov a pavúkov.
No tam je podstatné to, že výzor hadov aj pavúkov je milióny rokov skoro rovnaký.
Pravidlo č.1.
Vratislav Zapletal,2026-05-07 11:59:12
Za vším hledejme sex. My jsme kvůli němu vědomě museli potlačit pud sebezáchovy. Opeřeným dinosaurům zůstal. :-)
Petr Nováček,2026-05-07 11:43:47
Zajímavé, ale faktorů, které to způsobují může být více. Například používání vůní, styl chůze, empatičtější chování, delší vlasy, prsa, ...
Vůně
Eman Resu,2026-05-07 10:50:41
Kosmetika - parfémy, deodoranty, antiperspiranty. V evropě téměř není žena, která by něco z toho nepoužívala. U mužů už to taková hitparáda není. Takže možná těm ptákům ženy nevoní.
Děti a ptáci
Florian Stanislav,2026-05-07 10:19:12
Malé děti - hoši jsou živější a víc výbojní , dívky hravější a všímavější.
Kdyby se zkoušeli s dětmi, mohlo by to být naopak, víc se budou bát chlapců.
Ženy mají ochranitelský instikt kvůli dětem, víc si všímají okolí a víc tedy reagují na blízkost ptáků .
Věta : Hele, ptáček - to řekne muž:ženě tak 1:10.
Možný dôvod.
Alyo Sha,2026-05-07 10:12:08
Je to len taká úvaha, ale predátori ako napríklad mačka sa pohybujú ladnejšie. Ženy tiež. Možno to spúšťa únikovú reakciu.
Jak ptáci poznali vzdálenost?
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-07 09:38:27
V článku je uvedené, že ženy i muži byli stejně vysocí, což může být podstatný háček, protože mimo experiment jsou muži v průměru vyšší než ženy. Pták má oči na stranách a tudíž nemůže určovat vzdálenost pomocí zaměření oběma očima jako my. Místo toho musí vzdálenost odhadovat například podle úhlu, který objekt v zorném poli zabírá v poměru k tomu, jakou má předpokládanou absolutní velikost. Pokud je ale objektem cizí člověk, pták nezná jeho absolutní velikost a místo toho třeba vychází z velikosti průměrného muže a průměrné ženy. Studii ale prováděli s podprůměrnými muži a nadprůměrnými ženami (aby měli shodnou výšku). Pro ptáka teoreticky může být jednodušší rozpoznat pohlaví podle tvaru postavy a obličeje než určit její absolutní rozměr.
https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/pan3.70226
Dle "figure 2" byly ty vzdálenosti, kdy ptáci ulétali, v průměru 8,5 m pro ženy a 7,5 m pro muže. To je 0 13,3 % menší vzdálenost. Evropské ženy jsou o 7,8% nižší než muži (180 vs. 167 cm). Nejde tím tedy vysvětlit celý ten rozdíl, ale může se to podstatnou měrou podílet.
Re: Jak ptáci poznali vzdálenost?
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-07 10:12:40
Je otázka, jestli pták v takové situaci vůbec s nějakou vzdáleností kalkuluje. Třeba prostě prchá, když určitý typ hrozby zabírá určitou velikost zorného pole. A pokud by ženy a muže chápal jako samostatné typy hrozeb, má pro každý z nich nastavenou jinou úhlovou velikost, což vzorek z nadprůměrných žen a podprůměrných mužů "hackuje".
Re: Re: Jak ptáci poznali vzdálenost?
Waldemar Nováček,2026-05-07 21:16:29
... to by znamenalo uvědomění si jasného rozdílu schopností k pohlaví a spojení velikosti ke schopnostem - to se mi nezdá. Ani se mi nezdá, že by ženy v odlovu ptáků byli obratnější než muži ve smyslu skočí a chytí... spíš v oblasti lstivosti - umím si představit, že nalákat ptáka na jídlo a potom ho odchytit je dominance ženského způsobu odchytu - soudím podle vnoučat: vidím jak láká kočku vnuk a jak vnučka - ta je výrazně lstivější. Pak by to mohla být generační paměť u ptáků - vidí tvary = ohrožení, protože lstivost, možná historicky vybíraly vejce z hnízda víc ženy než muži, opět generační paměť
v každém případě jasné rozpoznání pohlaví (i když ne personifikačně) je zajímavé
Možná mají ženy prostě v průměru větší sklon si jich všimnout a jít k nim
Martin Novák2,2026-05-07 08:36:09
Zatímco muži je většinou ignorují. Už bylo zjištěno že jak pták tak veverka pozná že se na ně díváte a všimli jste si jich.
Tohle je jeden z mála výzkumů kde se dají využít psychické úchylky ve formě imaginárních pohlaví :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
