Popelnicová panda. Kredit: Rhododendrites, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Mýval severní (Procyon lotor) je extrémně úspěšná medvídkovitá šelma, která prokázala schopnost adaptovat se téměř na cokoliv. Pochází se Severní Americky, ale s více či méně úmyslným lidským přičiněním se rozšířil na spoustu dalších míst. V České republice jich žije několik tisíc a pokud můžeme soudit, počty těchto roztomilých nočních tvorů raketově narůstají.

Raffaela Lesch. Kredit: R. Lesch.

Žerou téměř cokoliv poživatelného a rádi se přiživují na lidech, respektive na našich odpadcích. Vysloužili si za to láskyplně hanlivou přezdívku popelnicové pandy (Trash panda) a internet je plný ikonických snímků mývalů vykukujících z odpadků. Ve skutečnosti je ale vášeň mývalů k popelnicím příznakem jejich bouřlivé evoluce, která se odehrává přímo před našima očima.

Potvrzuje to i nový výzkum, který vedla Raffaela Leschová z University of Arkansas v Little Rocku. S kolegy analyzovali téměř 20 tisíc snímků mývalů z různých míst v kontinentálních USA s zjistili, že se u mývalů, kteří žijí v těsné blízkosti člověka, projevují fyzické změny, které odpovídají raným fázím domestikace, velmi podobně jako tomu bylo u psů nebo koček. Ukázalo se, že městští mývalové mají oproti venkovským populacím kratší čenichy.

Logo. Kredit: University of Arkansas att Little Rock.

Zkrácení čenichu je součástí takzvaného domestikačního syndromu, souboru změn, jimiž procházejí druhy během domestikace. V případě savců jde o změny barvy srsti, zmenšování zubů, změny uší a ocasu a posuny v lebeční i obličejové části hlavy, včetně zmíněného zkrácení čenichu. Současně s těmito změnami se dotyčná zvířata stávají jemnějšími, tolerantnějšími a méně agresivními vůči lidem.

Otázkou samozřejmě je, zda může domestikaci spustit pouhý výskyt v těsné blízkosti člověka. Obvykle totiž mývaly neadoptujeme. Leschová a spol. jsou přesvědčeni, že ano, přičemž za to podle nich může právě vybírání popelnic. Jde o to, že lidé jsou na své odpadky hákliví. Pokud by mývalové byli hnusní a zlí, klidně by na ně vzali pušku. Když ale budou popelnicové pandy fešné a roztomilé, leccos jim projde. Jako selekční tlak přírodního výběru to úplně stačí. Výsledkem je dobrý soused mýval. Leschová k tomu lišácky podotýká, že by bylo kouzelné, kdyby se z mývalů nakonec přece jen stala domácí zvířata a my ji říkali třeba právě „popelnicové pandy.“

Video: Raccoon ‘countdown’ to domestication is on, says biology professor

Video: Watch This Before You Get A Pet Raccoon

Literatura

Phys.org 1. 12. 2025.

Frontiers in Zoology 22: 28.