Protivná evoluční zátěž: Zuby nejsou tím, čím se zdají být  
Až vás zase někdy budou bolet zuby, můžete se utěšovat tím, že v ústech vlastně nemáme mechanické drtiče potravy. Díky mimořádnému evolučnímu podrazu zuby nejspíš jsou bývalé smyslové orgány dávných rybovitých potvor, z nichž jsme se vyvinuli. Jejich pravěká smyslová funkce se redukovala na jedinou věc – přehnaně zesilují nepříjemné vjemy v ústné dutině. Zuby bolí omylem. Aby je čert vzal!
CT sken rejnoka. Je celý porostlý „zoubky.“ Kredit: Yara Haridy / University of Chicago.
CT sken rejnoka. Je celý porostlý „zoubky.“ Kredit: Yara Haridy / University of Chicago.

Problémy se zuby má každý. A kdo je nemá, ten je bude mít. Nejspíš není nutné líčit pocity, které lidé prožívají s ošklivě zkaženými zuby, a které se snadno mohou stát ozvěnou středověkých výslechů se žhavým železem. Pro představu jistě stačí už to, co může lidem s „citlivými zuby“ udělat nevinné napití se studené vody.

 

Pokud někoho postihne taková mizérie, nezřídka se v něm mísí pocity nenávisti vůči sobě samotnému kvůli lenosti čistit si pořádně zuby s trpkou nespravedlností – proč ty zatracené zuby tak příšerně bolí? Vlastě je to zcela správná otázka. Jak je možné, že zuby čili vlastně kusy mineralizované tkáně, které by měly jen a pouze rozmělňovat potravu a jejichž funkce určitě nepatří mezi ty, co jsou bezprostředně věcí bytí a nebytí, o sobě dávají tak nemilosrdně vědět?

 

Neil Shubin. Kredit: University of Chicago.
Neil Shubin. Kredit: University of Chicago.

Teď ale, jak se ukazuje, už zřejmě známe odpověď. Zuby totiž, vlastně nejsou tím, za co je považujeme. Tedy přesněji řečeno, dnes tím jsou, ale původně byly něčím úplně jiným. Vysvětlením úmorného utrpení každé generace je pozoruhodná a naprosto bezohledná evoluční zátěž. Zuby vlastně nebolí schválně, nýbrž omylem. Ještě totiž tak trochu dělají to, k čemu byly původně určeny a co vůbec nesouvisí s kousáním.

 

Astraspis. Kredit: Stanton F. Fink, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Astraspis. Kredit: Stanton F. Fink, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Slavný americký paleontolog, evoluční biolog a popularizátor Neil Shubin z Univerzity of Chicago, který se mimo jiné podílel na legendárním objevu tiktaalika, a jeho tým přicházejí se zajímavým a současně smutným objevem. Má třaskavý mediální potenciál, což by mohlo pomoci americké vědě, která momentálně čelí extrémně agresivnímu útoku zpátečnických kruhů. Evoluční biologie, jak v podobných situacích obvyklé, stojí v první linii.

 

Shubin a spol. zjistili, že dentin, čili zubovina, vnitřní tvrdá tkáň tvořící většinu zubu, původně vznikl jako smyslová tkáň u pradávných bezčelistnatých obratlovců s kostěnými exoskelety (původně spojovaných do nesourodého taxonu Agnatha). Paleontologové si vlastně už dlouho mysleli, že se zuby vyvinuly z hrbolatých struktur na vnějším pancíři těchto stvoření. Nebylo ale jasné, k čemu tyhle jejich struktury vlastně sloužily.

 

Badatelé rozsáhle analyzovali fosilní i dnešní obratlovce s využitím pokročilých metod, jako je synchrotronové snímkování nebo imunofluorescence. Dospěli k závěru, že zmíněné „hrbolaté struktury“ na exoskeletech dávných obratlovců z ordoviku – jako byl třeba Astraspis nebo Eriptychius z příbuzenstva ploutvoštítých (Heterostracomorphi, případně Pteraspidomorphi) asi před 455 miliony let – obsahovaly dentin, a co je hlavní, nejspíš sloužily jako smyslové orgány pro okolní prostředí.

Pak se něco šeredně zvrtlo. Evoluce je bezcitná mrcha a kráčí cestou nejmenšího odporu. Klidně udělala z původně smyslových orgánů mechanické drtiče potravy. Takže v ústech máme bývalé smyslové orgány, které už ale necítí prostředí prvohorního oceánu. Namísto toho zřejmě přehnaně vnímají problémy našeho chrupu. Pro lidi s bolavými zuby to nejspíš bude jen malou útěchou, ale mezi kletbami si můžete vzpomenout na dávné rybovité předky, kteří díky svým pravěkým smyslovým orgánům přežívali v prvohorních mořích plných nástrah. Díky nim tu dneska všichni jsme.

 

Video: 374. Learning About the Future by Understanding the Past feat. Neil Shubin

 

Video: Finding Your Inner Fish - Dr. Neil Shubin

 

Video: “Fossils, Genes and the History of Life": Prof. Neil Shubin's 2021 Nora and Edward Ryerson Lecture

 

Literatura

University of Chicago 21. 5. 2025.

Nature online 21. 5. 2025.

Datum: 23.05.2025
Tisk článku

Související články:

Příštítná tělíska vznikla z žaber – evoluce dopadena přímo při činu     Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2005)
Panderichthys lezl po předních a dýchal ušima     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2006)
Tiktaalik dobyvatel souše     Autor: Stanislav Mihulka (07.04.2006)
Božský Tiktaalik zachraňuje evoluci pánve     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2014)



Diskuze:

Bez zubů

Franta Vejvoda,2025-05-26 23:20:50

No, nevím, jestli se můžu vyjádřit k tématu, poněvadž už nemám dva zuby, což v jistých kruzích značí dezoláta, ale budiž.
Pokud se nějaká tkáň s receptory během milionů let evoluce změnila na jinou tkáň s receptory a citlivost zůstala stejná (ne-li větší), tak to asi nějaký smysl má.
Pokud vím, tak minimálně spodní část našich obličejových, potažmo krčních svalů a kostí začíná embryonální vývoj ve formě žaberních oblouků. A z rybích ksichtů je po pár týdnech vývoje v teple dělohy ksicht opičí.
Jestli jsem to jako ryba před půl milionem let používal k makání po potravě v bahně a teď musím platit věčně nenažraným dentálním specialistům, tak si nejsem jist jedinou věcí. Jsem predátor či kořist?

Odpovědět

Nervy s nervy

F M,2025-05-25 20:43:01

Ony tam nejsou jen tak z legrace, k tomu co je zmíněno v diskusi, třeba slouží třeba k ochraně před tlakem, mrazem, novodoběji teplem. Jsou nezbytné kvůli kousání a jeho rozvržení (šetrní). Není pravda, že zub z kazem/zlomený prostě rezignuje, má své mechanismy jak svou životnost (byť s omezenou funkčností) prodloužit, jen to není kompatibilní s ošetřením a dlouhým životem (hádám i kvůli masivně využitým zánětlivým/obraným opatřením, ledvinám a srdci).
Opravdu silná bolest (asi žádná) zubů mi také nepřijde dlouhodoběji slučitelná se životem v přírodě, stres (energetická neefektivita), spánkové problémy, deprese, obtížné soustředění. Infekce alespoň dává šanci na vyhojení. Ale tohle je spíš otázka.
Při zběžném googlení, abych nepsal jen ze zlomků paměti, jsem našel problémy s kazy a vysokým příjmem sacharidů v Maroku (-13000), tech archeologických lebek s extrakcí zubů či pozůstatky kazů je povíc. Z paměti jsem vylovil nějaké lepení smolou, ale nejsem si jistý jak to zařadit (přnl./první regulérní plomby 15stol). Různé poruchy v zubech jsou dané infekcemi, dietou/hladem/nedostatkem vitamínů a podobně o tom je i seriózní věda a archeologie.
Zdravé zuby do starší dospělosti jsou novodobý výdobytek (a vysoké rozšíření chtěný/emulovaný mýtus), dříve ty zuby dostávaly více zabrat mechanicky a asi i od imunity. Starší chrup i u zvířat se vcelku snadno (orientačně) pozná. To jídlo ze supermarketu, není chybou supermarketu (primárně i když to by bylo na delší diskusi) tedy to, že si člověk vybere/chce potravinu kterou si vybere. Tělo si cukry vysoce cení i tuky a bílkoviny... což je potom vidět na ostatních částech těl ;-)

Odpovědět

Životní důležitost

D@1imi1 Hrušk@,2025-05-24 09:58:16

Rozmělňování potravy není "jen". Je to životně důležitá funkce. Zvíře bez zubů v přírodě zahyne, takže je dobré o ně nepřijít. Problém našich zubů je hlavně v tom, že se kazí. Jestli se nepletu, záněty zubů byly v dávné historii dokonce častou příčinou úmrtí.

Jinak evoluční původ zubů je zajímavý, pokud se potvrdí.

Odpovědět


Re: Životní důležitost

Martin Redl,2025-05-24 10:44:12

Zuby se kazí jenom zcivilizovanému člověku v důsledku stravy obsahující cukry a velké množství sacharidů. Původním Eskymákům se zuby nekazily vůbec, nebo minimálně. Až když přišli do kontaktu s civilizací a začali jim tam navážet šit ze supermarketů, tak najednou potřebovali zubaře a doktory přes diabetes a další nemoci.
Zuby nejsou problém, problém je to co jíme.

Odpovědět


Re: Re: Životní důležitost

Pavel Ondrejovic,2025-05-24 10:53:19

zijem v presvedceni, ze nieco ako zubny kaz a pod. je detekovatelne na pravekych nalezoch.

ad hoc nieco vyhrabane na tu temu:
https://theconversation.com/human-ancestors-had-the-same-dental-problems-as-us-even-without-fizzy-drinks-and-sweets-92546

Odpovědět


Re: Re: Re: Životní důležitost

Martin Novák2,2025-05-24 11:18:30

Žijete ve správném přesvědčení.
Je pravda že zuby se jim nekazily tolik, ale to je spíš dáno tím že do dosažení průměrného věku 25 let se zuby zas tolik nekazí, a lidí kteří se dožili "stáří" 45-50 bylo málo. Je taky možné že ti co nacházíme byli pohřbení a proto se kostra zachovala. Přestárlí jedinci závislí na pomoci tlupy neměli dost vysoké postavení aby se s nimi někdo pohřbíval. Kopat hrob bez lopaty je docela fuška.

Odpovědět


Re: Re: Re: Životní důležitost

Martin Novák2,2025-05-24 11:24:18

Je taky možné že lidi kterým se zuby víc zkazily nemohli dost jíst, byli slabí, vyhnáni z tlupy v době hladu a roztrhání predátory. Proto se jejich kostra často nezachovala. Takové chování je dokumentováno u všech přírodních národů i v historické době.

Odpovědět


Re: Re: Životní důležitost

D@1imi1 Hrušk@,2025-05-24 11:25:12

Ano, důležitým, možná naprosto dominantním faktorem kazivosti zubů jsou sacharidy ve stravě. Tradiční strava Eskymáků je prakticky výlučně masitá, takže je logické, že se jim zuby nekazily. Ale sběrači žijící v teplejších oblastech sacharidy v potravě měli / mají (ovoce, hlízy...), takže srovnávat by se mělo spíše s nimi. My samozřejmě máme těch sacharidů v potravě ještě víc.

Odpovědět


Re: Re: Re: Životní důležitost

Martin Redl,2025-05-26 11:44:37

ChatGPT
Otázka kazivosti zubů u neolitických lidí ve srovnání s moderní populací je často diskutována v antropologii a zubní paleopatologii. Výzkumy ukazují, že výskyt zubního kazu se výrazně změnil s přechodem z paleolitického na neolitické období a dále s industrializací stravy. Níže shrnu hlavní poznatky:
1. Paleolit (lovci a sběrači):
Nízký výskyt zubního kazu. Strava byla bohatá na bílkoviny, vlákninu, nízký obsah sacharidů – minimum fermentovatelných cukrů. Kazivost se pohybovala mezi 1–5 % zubů.

2.Neolit (první zemědělci):
Výrazný nárůst zubního kazu. Přechod na obiloviny (hlavně pšenice, ječmen) a sacharidovou stravu zvýšil výskyt kazů. Kazivost stoupá na 6–25 % zubů, v některých populacích i více.

3. Moderní člověk:
Předindustriální éra: Kazivost stoupá pomalu, ale není extrémní. Záleží na regionu a dostupnosti sacharidových potravin.
Po industriální revoluci (19.–20. století): Dramatický nárůst kazivosti kvůli rafinovanému cukru, bílé mouce a lepší dostupnosti kaloricky bohatých potravin. Kazivost dnes v rozvinutých zemích bez léčby může dosahovat 80–100 % populace.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Životní důležitost

D@1imi1 Hrušk@,2025-05-26 15:17:30

Kopírování textů z LLM beru jako urážku sebe i ostatních diskutujících. Sebe tím, že ukazuje neznalost či neschopnost čerpat ze skutečných zdrojů, druhých tím, že kdyby chtěli, zeptají se LLM na "názor" sami. Neberte to, prosím, osobně.

LLM uvařil nějaká čísla s rozpětím plus mínus autobus a jak k těm číslům došel, natož jestli jsou správně, nikdo netuší.

Nicméně pokud by ta čísla zhruba odpovídala, potvrzuje to, že zubní kazy byly problémem už v předcivilizační éře. Bez zubařů (či alespoň kovářů s kleštěmi) asi nepříjemný problém.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Životní důležitost

Martin Redl,2025-05-26 16:38:36

Uvedená data nejsou pouze z LLM jako „názoru“, ale shrnují výsledky reálných vědeckých studií z oblasti zubní antropologie a paleopatologie (např. Lanfranco & Eggers 2012; Lacy et al. 2020). Rozpětí u kazivosti odpovídá různým populacím a období – čísla nejsou „vařená“, ale pochází z metaanalýz a srovnání archeologických nálezů.
S pozdravem ChatGPT

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Životní důležitost

Malomestak Veliky,2025-05-26 17:49:10

Myslím že předřečník to řekl jasně. Když bych chtěl odpověď od LLM, tak se jí zeptám sám. To dneska zvládne i malé dítě.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Životní důležitost

Martin Redl,2025-05-27 10:18:17

Problém je, že předřečník nepřispěl k tématu kromě bezcenné dojmologie vůbec ničím.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Životní důležitost

D@1imi1 Hrušk@,2025-05-27 10:35:51

To je váš dojem, což nemá vypovícací hodnotu, když dokážete v jednom příspěvku splácat dva nesouvisející údaje:

1–5 % ZUBŮ
6–25 % ZUBŮ
80–100 % POPULACE

Odpovědět


Re: Životní důležitost

Ludvík Urban,2025-05-24 18:58:44

Dávná minulost?

A ten kluk, co zemřel na otravu krve po vytržení zubu v roce 2017?
Viz nedávný soud a Šmuclerův posudek, co pomohl té zubařce.

Odpovědět


Re: Re: Životní důležitost

D@1imi1 Hrušk@,2025-05-24 19:24:06

Napsal jsem to vágně, ale chtěl jsem tím říct, že kazivost byla problém UŽ v předcivilizační éře. Že zabolí přecitlivělý zub, je jen o diskomfortu, ale neléčený kaz může končit až smrtí. Zuby problematické jsou, ale citlivost je ten nejmenší problém (možná dokonce užitečná vlastnost).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz