Tiktaalik dobyvatel souše  
Nový senzační nález rybonožce přehledně dokládá klíčový okamžik přechodu lalokoploutvých ryb na souš a přímo odhaluje evoluci kráčivých končetin z ploutví.

 

Zvětšit obrázek
Tady se našel tiktaalik. Hodně ledu, do Grónska a k severnímu pólu co by kamenem dohodil.

24. listopadu 1859 vyšlo první vydání Darwinova Původu druhů. Tatíček Charles v textu trochu nešťastně, ale určitě v dobré víře poznamenal, že velkým problémem jeho evoluční teorie jsou takzvané chybějící mezičlánky mezi známými formami života. Předpokládal, že když se vše živé postupně vyvinulo ze společného předka, musely existovat nesčíslné přechodné formy spojující nám dnes známé tvory. Těch ovšem sám znal jen velice málo. Přesto nepovažoval věc evoluce za ztracenou, zároveň totiž realisticky zhodnotil kvalitu a úplnost fosilního záznamu známého vědě oné doby. Rozumně ponechal tuhle otázku otevřenou a nakonec ani nemusel čekat dlouho. Za dva roky našli Archeopteryxe a od té doby se s mezičlánky roztrhl pytel.

 


Pojem „chybějících mezičlánků“ žil svým vlastním životem a nakonec se chybějící mezičlánky staly ve zvulgarizované podobě slavné. Ve skutečnosti vlastně skoro žádné „mezičlánky“ nechybí. Dneska máme velmi dobrou a robustní představu o tom, jak vznikaly jednotlivé vývojové linie organismů. Chybějícími mezičlánky, které nechybí, jsou mnohdy dosud žijící tvoři, na nichž je vidět, jak příslušná vývojová linie vznikala. Mají různé kombinace původních znaků předků a zároveň i znaky nové. Často je na nich vidět, jak který nový orgán postupně vznikal a z čeho. A pak máme pochopitelně i fosilní záznam, stále děravý jako řešeto, ale od Darwinových dob přeci jenom mnohem lepší.

 

„Chybějící mezičlánek“ je vlastně nesmyslné slovní spojení, něco jako „poctivý politik“. Přesto se drží v povědomí veřejnosti zuby nehty a když se najde zvlášť vypečená fosílie, tak hlučně prosviští médii ve hlavních vysílacích časech. To se teď povedlo i tiktaalikovi, nově objevenému zvířeti ze svrchního devonu.

 

 

Zvětšit obrázek
Tiktaalik, krokoryba nebo rybonožec. Chybějící mezičlánky nechybí.

Je ale nutné přiznat, že Tiktaalik roseae je naprosto luxusní záležitost. Je tak nádherně mezi rybami a čtvernožci, že pro něj jeden z jeho objevitelů, Neil Shubin z University of Chicago prosazuje rošťácké pojmenování fishapod, česky třeba rybonožec. Fosilní záznam je ve skutečnosti horší než řešeto a najít takhle učebnicově přechodný typ, je důvodem k bujaré oslavě. Tiktaalik je v kanadské inuitštině, mluvě kanadských eskymáků jméno pro mníka jednovousého (Lota lota), což je docela vtipně vyhlížející ryba známá i z našich vod. Inuitština nebyla zvolena náhodou, tiktaalika totiž objevili na ostrově Ellesmere v severní Kanadě. Dneska je tam nevlídno a led, místo samotné je dosažitelné pouze letecky. V době tiktaalika, čili ve svrchím devonu před cca 380 milióny let byl tenhle ostrov součástí kontinentu Laurentia a shodou okolností poblíž rovníku. Tiktaalik se ledu stoprocentně bát nemusel.

 

 

Zvětšit obrázek
Tiktaalik na půli cesty ven z vody. Dole si představte Panderichthyse, nahoře Ichthyostegu. Víme, jak to bylo.

Čím je tiktaalik zajímavý? Rozhodně jménem –zní úžasně a je snadno zapamatovatelné. Autoři učebnic budou objevitelům do smrti vděční. Taky tím, jak byl objeven, úplnou náhodou vykoukl na Shubina ze skály během obědové pauzy. A nakonec také pochopitelně tím, jak vypadá. Ví se o něm poměrně dost, ze zmrzlých sedimentů vykopali celkem tři dobře zachovalé kostry. Na první pohled působil jako lalokoploutvá ryba, žádný střízlík, měřil 1 až skoro 3 metry. Měl ještě kostěné rybí šupiny, na primitivních čelistech rybího typu ostré zuby, jenž ukazují na predátora a na končetinách ještě stále ploutve.

 

Jeho zázračnost tkví především v pokročilé stavbě kostry předních končetin, měl totiž už obstojně vytvořené kosti paže, lokte a zápěstí s funkčním zápěstním kloubem. Na zápěstí ovšem nenavazovaly prsty, ale stále ještě ploutevní paprsky. Taková končetina je výslovně na půl cesty mezi rybí ploutví a kráčivou nohou, a přitom zjevně slušně funkční. Podle všeho žil na dně mělkých toků, ze nichž vylézal lovit na souš. Zároveň měl oproti rybím předchůdcům pohyblivý krk a žebra podobná těm u mladších pokročilejších čtyřnožců.  Měl také zmenšený žaberní otvor, který se postupně stal uchem. I v tomhle případě je na půl cesty k suchozemským čtyřnožcům. Vlastnil i plochou lebku typu krokodýl vhodnou pro suchozemský život a další a další vychytávky, které z něj dělají excelentní „chybějící mezičlánek“, co nechybí. Ve fylogenezi suchozemských čtvernožců se zařadí nad již slavného Panderichtyse. Díky tiktaalikovi už tuhle část historie života a především to, jak vznikla noha z ploutve známe proklatě dobře.

Pramen: Nature 440: 757-763 a 764-771.


 

Datum: 07.04.2006 06:31
Tisk článku

Související články:

Psi stokrát jinak     Autor: Pavel Houser (02.12.2023)
Australský Plot proti dingům velmi rychle ovlivnil evoluci klokanů     Autor: Stanislav Mihulka (10.06.2023)
Vyhynutí parních lokomotiv popírá evoluční předsudky     Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2023)
Nezastavitelná evoluce: Invazní vetřelci v Austrálii se mění na nové druhy     Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2023)
Adventné zamyslenie: čo je informácia?     Autor: Jan Jendřichovský (21.12.2022)



Diskuze:

Senzační naprosto unikátní objev

Ucholák,2006-04-09 20:51:37

Konečně byl nalezen chybějící článek. Čtenáři Osla si mohou sice myslet že byl nalezen již dávno a mnohokrát (naposled to byl Panderichtys), ale teď už je to „doopravdy“.
Ubohý Panderichtys má svých 20 minut slávy (coby chybějící článek) za sebou, zahraniční média jej více méně hodila přes palubu (už je z něj jen lalokoploutvá ryba, žádná velká sláva).
Hrdinou dne je tiktaalik. Vzhledem k mediálnímu vytrubování takových objevů „mezičlánků“ a jejich následnému stažení z oběhu (zcela mimo pozornost médií) vzniká přirozeně podezření, jaký mediální osud čeká tento „učebnicově přechodný typ“.
Několik okolností budí podezření již teď.
Zdejší článek, kromě obvyklých tlachů o nesouvisejících záležitostech neuvádí prakticky žádná fakta o tomto tvorovi. Objev byl publikován venku cca před týdnem (asi ½ roku po nálezu) a Osel si dal trochu načas s publikací takové senzace. Možná se autoři snažili získat nějaká konkrétní fakta. Pokud ano, pak je z článku je jasné, že se jim žádná nepodařilo sehnat.
Vágní tvrzení, že „Vlastnil i plochou lebku typu krokodýl vhodnou pro suchozemský život a další a další vychytávky, které z něj dělají excelentní „chybějící mezičlánek“ jsou jen slovní obraty bez jakýchkoliv konkrétních detailů (proč je zrovna „krokodýlí lebka“ vhodná pro suchozemský život je záhadou, když nešťastný krokodýl tráví většinu života pod vodou).
Jedinou zajímavostí by mohly být kosti ploutve, ale není zde žádný obrázek a třeba srovnání s ostatními lalokoploutvými rybami. Tvrzení, že „Na první pohled působil jako lalokoploutvá ryba“ může nakonec znamenat, že první dojem byl správný.
Zbytek článku, jsou obvyklé spekulace. Jako obvykle bombastický titulek, článek s minimem faktů, zato plný tvrzení, která nelze z nálezu ani dokázat ani vyvrátit protože důkazy pro ně žádné nejsou.

Odpovědět


Objevost

mik,2006-04-10 00:14:10

tveho prispevku je jeste o nekolik radu mensi nez tebou kritizovany clanek. Nemslis?

Odpovědět


---

Ucholák,2006-05-18 19:04:01

http://www.ridgenet.net/~do_while/sage/v10i8n.htm

Odpovědět

Rybičky

Vlada,2006-04-08 06:29:04

Když už je řeč o těch rybičkách, tak přikládám ukázku toho, co také umí evoluce (nebo ID, jak kdo chce).

Pokud zdejší systém odkaz nějak pokazí... však vy si už poradíte.
/>
http://img80.imageshack.us/img80/7482/ewg46cb.jpg

Odpovědět

Tiktaalik neni sam

Jiri Polivka,2006-04-07 19:04:31

Lezoucich ryb ci obojzivelnych obratlovcu je znamo vice. V bazinach severniho Japonska zije "mucugoro", zadni casti ryba, predni zaba, s ocima navrch hlavy. Ma zabry i plice, umi plavat i lezt v bahne nebo na plazi.
V Jizni Americe je znama bahenni ryba, ktera pri chybejici vode preleze pomoci silnych a artikulovanych prednich ploutvi-nohou do jineho vodniho prostoru.

Odpovědět

Pozor na evangelikály!!!

Dinosaurus,2006-04-07 19:03:04

Např. Mr. Bush nejspíš paleontologům pohrozí okamžitým přeletem bombardérů B-2 nad jejich pracovišti :-(

Odpovědět


Jestli

mik,2006-04-10 00:09:54

Jestli nekde neco lita tak akorat v tvy hlave. Ale skody to nadelalo uz vic jak ty bombardery.

Odpovědět

odkazy

Tinny,2006-04-07 15:42:00

hm, zapomněl jsem, že Osel má problémy s vloženým textem, který vypadá jako odkaz a jako odkaz se ho snaží interpretovat. Pochopitelně blbě...
No, si poradíte...

Odpovědět


a odpovědi na příspěvek

Tinny,2006-04-07 15:43:20

taky fungují podle zvláštních pravidel. Jenže jsem je ještě neodhalil... :-)
Jsem zvědav, kam se přidá tohle.

Odpovědět

hezký... :)

Tinny,2006-04-07 15:38:57

koukám, ono se tu fakt bude linčovat... Já myslel, že to odnese jen SM ;-))
---
Zajímavý objev, ta ryba. Četl jsem to 5. 4. na NG...
Nešlo by ji dokreslit do těhlech dvou obrázků (pro názornost)?
/>
http://www.osel.cz/_img/img1139984217.jpg/>
http://www.osel.cz/_img/img1139984512.jpg

Odpovědět

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Alenas,2006-04-07 15:07:10

já jsem si Beheho demenci nevymyslel, autory jsou naopak ti dva výtečníci.

Odpovědět

Za čím lezly ryby na zem ?

Lukáš Kunc,2006-04-07 13:44:15

Zajímalo by mě, za čím lezly ryby na zem. Lovit hmyz asi ne, protože asi nebyly dost rychlé. Ukrýt se před nepřítelem ? Pojídat rostliny ?

Odpovědět


Za čím ty "ryby"

ondrej,2006-04-07 14:15:16

vylezály samozřejmě neřeknu, ale za čím mohly vylézat - to se odvozovat či odhadovat můžu pokusit. Zkusme si pro příklad představit tu "rybu" jako "polovičního" čolka, anebo obojživelně žijící žábu - př. zeleného skokana: když je ve vodě žere to, co je ve vodě, a když na suchu tak to, na co stačí na suchu - ať už různé hmyzy, pavoukovce, červy, ... - cokoli. Ti predátoři taky vůbec nejsou špatný nápad - jelikož v tu dobu žádní pozemští nebyli (resp. předpokládejme, že v určité éře vývoje existovala doba, kdy tomu tak bylo, popř. jich určitě bylo výrazně méně než ve vodě - i kdybychom sem počítali možnost kanibalismu) - tedy třeba využívat souš pouze jako odpočívadlo bylo nepochybně výhodné.
Další využití je třeba jako "nahřívadlo" - zvýšením tělesné teploty efektivnější trávení = víc energie ze stejného množství potravy, či za jednotku času,... - taková analogie třeba slunící se vodní želvy, anebo mořského leguána. Možností je celá řada - - nezbývá než si přát jen více takých nálezů.

Odpovědět


za čím?

Martin,2006-04-07 18:36:55

Jednou z možností je paradox, že ryby vyliezali na zem preto, aby našli vodu v prípade, že ich kaluža alebo časť močiara začala vysychať. Ryba, ktorá nebola schopná preliezť do druhej kaluže, bola z procesu evolúcie vyradená (ak sa už predtým náhodou nestihla rozmnožiť a zanechať potomstvo, ktoré preliezlo). Ryba, ktorá dokázala preliezť, neskapala na následky vysušenia a jej šance stať sa naším predkom sa zvýšili. A my si ju za to veľmi vážime a ďakujeme jej :)

Odpovědět


ad. Martin - za čím?

ondrej,2006-04-10 11:49:12

Máte pravdu, na to jsem zapoměl - i dnes existuje řada ryb, které pohybu po souši využívají k tomu aby se dostaly z jedné vysychající tůně do druhé - třeba lezoun (Anabas testudineus), někteří sumci (př. z rodu Clarias), mnozí halančíci (nelezou, skáčou), ... - jo, to je dobrý důvod, to jsem úplně vypustil...

Odpovědět

Zajímavý nález

Alenas,2006-04-07 10:05:14

Zde byl vulgární příspěvek, který nevrhal dobré světlo na autora, který píše pod různými přezdívkami, ale vždy pod stejnou IP adresou. Redakce tento příspěvek vymazala.

Odpovědět


Zrzavý a Mihulka vědci jsou, to za prvé

Pavel Brož,2006-04-07 10:39:43

a vulgární komentáře na oslu nemají tradici, aspoň u soudné většiny čtenářů, to za druhé.

Odpovědět


To uz....

honza,2006-04-07 11:53:28

..radeji sledovat diskuze s Ccecilem, nez cist takovehle prispevky....kdyz se ti nelibi, tak preci nemusis urazet, ne? A jeste dotaz - Co to je univerzitni dement?

Odpovědět


Upřímný dotaz

Laik,2006-04-07 12:07:26

Může mi, prosím, někdo naznačit, jak se zakóduje do DNA to vošoupávání ploutví při chůzi, aby narostla v budoucnu chodidla?
Jen schematicky. Děkuji.

Odpovědět


Hmmm

Laik,2006-04-07 20:15:07

Žádná odpověď taky odpověď. Další mezičlánek bude asi ryba v holinkách a s deštníkem.

Odpovědět


Pro: Laik - Asi divna otazka

Archimedes,2006-04-07 21:24:53

No hlavne je asi trochu mimo ptat se na zpusob prepisu fenotypu jedince do jeho genotypu :) S tim neodarwinismus nepocita (ne, ze by mu nejak zasadne vadilo kdyby urcite druhy zpetnych vazeb do DNA existovaly). Proste jedinci, kterym narostly slabsi nozicky maji nepatrne mensi sanci prezit a predat svoje geny dal. Ono se to prebere :)

Odpovědět


program

Laik,2006-04-08 12:19:48

Archimedes: nožičky snad nenarostou bez programu - genů, DNA. Podprogram "nožičky" už byl obsažen v programu ryba ploutvovitá nebo se doprogramoval, pozměnil, chozením po ploutvích? V programu vidím základ, přežití atd. je vnější efekt, byť podstatný.

Odpovědět


program

mcc,2006-04-08 13:31:13

ten "program" se samozrejme pozmenil , jelikoz ten program se meni porad , cele dejiny zivota na zemi

Odpovědět


Aktivita podprogramu

Stanley_B707,2006-04-08 14:31:58

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1262
Tento článoček by mohol naznačovať spätnú väzbu.

Odpovědět


(pod)program

Laik,2006-04-08 18:35:52

mcc: takže jsme u původní otázky - může mi, prosím, někdo naznačit, jak se zakóduje do DNA to vošoupávání ploutví při chůzi, aby narostla v budoucnu chodidla?

Stanley B707: naznačuje, ovšem v rámci stávajícího vybavení. Nožička je oproti ploutvičce dost velká změna, takže buď je na to v programu pamatováno nebo otázka viz výše. Nebo lze i jinak?

Odpovědět


Nejak nechapu, kde je problem...

Archimedes,2006-04-08 19:00:26

No ja nevim, ale zrovna v pripade ploutev-noha se (zvlast po poslednim nalezu) da vysledovat (dnes i na fosilnim zaznamu) celkem jasny postupny proces ploutev-zesilena ploutev-ploutvonoha-primitivni noha-noha (a dokonce i castecne zpet, treba u kytovcu). Nevidim (jako neodbornik) duvod, proc by zrovna ve vyvoji nohy musely pusobit nejake prepisy osoupanosti ploutvi zpatky do DNA. Nikdo prece netvrdi, ze jedna ryba plavala a uz jeji prapraprapraprapraprapraprapraprapraprapraprapravnucka behala po sousi.

Odpovědět


problém

Laik,2006-04-09 11:06:46

Laik vcelku souhlasí s neodborníkem. Také mě rybí nohy nějak zvlášť nezajímají. Problém je v tom, že hledám důvod, proč a jak se z ploutve začne dělat noha. Buď z vnější příčiny a/nebo je to předpředepsáno v DNA. Nález mezičlánku pak může být jen epizodou ze života sběratele a nikoli senzačním příspěvkem k objasnění evoluce.

Odpovědět


genetika

Král Kojot,2006-04-09 20:41:04

Myslím že nejlepší bude něco si o genetice a evoluci přečíst. Já můžu doporučit třeba tohle: http://genetika.wz.cz/

Odpovědět


mutace

mcc,2006-04-09 21:16:28

to Laik : slysel jste nekdy o mutaci a prirozenem vyberu ?

Odpovědět


mutace

Laik,2006-04-10 12:36:16

mcc: pravda, tyto pojmy jsem už někde viděl, řekl bych, že dobře odůvodňují existenci gamblerů... ale nic ve zlém, to byl jen pokus o vtip.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz