Na mozek jsme opravdu pyšní. Neopomeneme ho zmínit v žádném chvalozpěvu o našem druhu. Je velký, je báječně vrásčitý a dovede postavit pyramidu. Je pozoruhodnou ironií, že mozek pro nás v řadě ohledů zůstává blackboxem, tajuplnou kouzelnickou krabicí, do které něco vložíme, nějak s ní zatřeseme a něco se stane. Nevíme ale, co vlastně dělá. Nevíme, jak funguje „vědomí,“ jak pracuje „inteligence“ nebo jak vlastně vypadá paměť v mozku.
Pokud jde o náš mozek, máme velkolepé představy, spoustu otázek a velmi omezené možnosti, pokud jde o jeho výzkum, protože, jak známo, na lidech se ve slušné společnosti nedělají pokusy. Jistou pomoc se studiem mozku nabízí porovnávání s mozky jiných druhů, s nimiž lze víceméně beztrestně experimentovat.
Lidé obvykle předpokládají, že „chování“ vyžaduje když už ne mozek, tak alespoň nějak centralizovanou nervovou soustavu. Spousta živočichů ale žádný mozek nemá. Například žahavci mají jenom difuzní nervovou soustavu, kterou představuje síť nervových buněk. Co s takovou výbavou dovedou?
Švýcarská doktorandka Gaëlle Botton-Amiot ze švýcarské Université de Fribourg na svém Twitteru prozrazuje, že miluje žahavce a zajímá se o evoluci nervové soustavy. S kolegy si vzala do parády sasanku Nematostella vectensis. Tyto sasanky sice nemají oči, ale jsou schopné vnímat světlo.
Botton-Amiotová a spol. trápili nematostely elektrickými šoky. Posvítili na ně a současně jim dali elektrickou ránu, po které se sasanka stáhne jako uzlíček neštěstí. Stačila hodina a sasanky se naučily, že existuje nepříjemná spojitost mezi osvětlením a elektrickým šokem.
Vědci dospěli k závěru, že sasanky zvládají asociativní učení, při němž dochází k asociaci minimálně dvou podnětů. Nejjednodušší typ takového učení představuje klasické podmiňování, které tolik proslavili slintající Pavlovovi psi. Jak se zdá, asociativní učení v evoluci živočichů předchází před vznikem centrální nervové soustavy.
Mají mořské sasanky duši? Těžko říct. Ale naše představy o výkonech nervových soustav jsou očividně zkreslené. Vidíme to optikou našeho supersložitého mozku a podceňujeme méně nápadné nervové soustavy. K asociativnímu učení není žádný složitý mozek nutný.
Dnešní dobu uhranuly umělé inteligence. Lidé často přemýšlejí o tom, jak vlastně fungují, co umějí a co před námi skrývají. Není hned nutné být paranoidní a vše řešit zákazy, ale případ sasanky Nematostella vectensis by měl být varováním, že relativně jednoduché neurální systémy mohou zvládnout víc, než byste do nich řekli. Když je schopná se rychle a spolehlivě učit několikacentimetrová sasanka, která připomíná kousek plastového odpadu, jak to asi mají dnešní pokročilé inteligence?
Video: Nematostella feeding on Artemia
Literatura
Jak studovat neandrtálce? Vypěstujte si jejich minimozky!
Autor: Stanislav Mihulka (16.05.2018)
Minimozky na Petrisce dělají mozkové vlny jako předčasné narozené děti
Autor: Stanislav Mihulka (31.08.2019)
Výzkum laboratorních mozkoidů odhaluje historii vývoje lidského mozku
Autor: Stanislav Mihulka (21.10.2019)
Editované minimozky pohánějí výzkum neandrtálců
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2021)
Diskuze:
To není na bludný balvan
Jarda Ticháček,2023-04-08 21:34:26
Dokonce si pan Mihulka ani nezahrává s ezoterikou. Prostě jen se jen zmínil o výzkumu, který odhalil podmíněné reflexy u živočichů, kteří nemají mozek, tedy i inteligenci alespoň takovou, kterou jsme schopni přiznat mravencům. Nakonec tuším, že něco podobného bylo už před desítkami let zkoumáno i u rostlin. No, a protože málokterá begónie má, na rozdíl od sasank, alespoň náznak nervové soustavy, spíše bych ten článek vnímal jako jeden z úvodů do zcela jiného chápání mozku, případně těch struktur, které mu vývojově předcházely. Takže ne duše, ale nějaké zpětné vazby na pomezí chemie a fyziky.
Re: To není na bludný balvan
Jaroslav Knebl,2023-04-08 23:00:49
Pardon za neúmyselný dvojzmysel, p. Mihulku som nemienil uraziť, o bludné balvany sa snažím ja.
Ak už nie za kondenzátovú dušu, tak aspoň za detekciu neutrín Bose-Einsteinovým kondenzátom, ja by som tie atómové jadrá trošku nafúkol, nech sa to ľahšie triafa :p
P.S.: Spätné väzby by ušli, ale mne sa to aj tak nezdá. "Dušu" by pochopiteľne museli mať aj rastlinky, keďže sa asi tiež vyvinuli z mikróbov.
A nestačí jeden dobře navržený neuron?
M. Marvan,2023-04-08 21:10:18
A. Harry Klopf, A neuronal model of classical conditioning, Psychobiology 1988, Vol. 16 (2), 85-125.
Hehe...
Many More,2023-04-04 22:48:41
No, pokud přijmeš tezi, že "Bůh je všude a je vším", tak není nejmenší důvod, proč by sasanky neměly mít duši. V ostatních případech si musíš nejprve odpovědět na otázku: A čo také si, vojín Kefalín, predstavujete pod pojmom "duša"? :-)
Re: Hehe...
Jaroslav Knebl,2023-04-07 00:08:06
Čmuchám, čmuchám, ďalšiu príležitosť na bludný balvan :) Inak som trošku zaskočený postojom p. Mihulku, stáva sa z neho ezoterik, pretože v týchto špekuláciách sa prekvapivo zhodneme. Hneď v dvoch bodoch zhoda s tým prekliatym Kafkom, ktorý IIRC stál za zrodom historicky prvého bludného balvanu pre p. Rejdáka:
· Podľa Kafky majú údajne "dušu" nielen sasanky, ale vyložene už mikroorganizmy (pozoroval ich údajne pri chorobách v ľudskom tele).
· Taktiež Kafka sídlo pamäte umiestňoval do buniek, ktoré vraj boli z akejsi "inej" hmoty.
No pokiaľ by túto dušu z "inej" hmoty mali už evolučne skoršie životné formy, tak do toho netreba ťahať Boha — prečo by na úrovni tej hypotetickej "inej" hmoty nemohol taktiež vzniknúť život evolúciou. Boh by si zatiaľ mohol odskočiť na WC-ko, a po návrate trebárs ďalej hrát v kostky :)
A pod "dušou" si vojín Kefalín predstavuje napríklad taký Bose-Einsteinov kondenzát (ak Ste niekedy videli béčkový film "Spectral" — no tak to nie je ono, ale tak približne). Skúšal niekedy niekto detekovať jeho prítomnosť v živých organizmoch? Okrem myší samozrejme, lebo tie ku*dy všetko sabotujú, ako v Stopárovom sprievodcovi galaxiou — aj s tým týmusom/brzlíkom to určite spravili naschvál.
BE je tuším ~100000 krát redší než bežné plyny, čiže prakticky nehmotný, sedí. Kafka uvádzal ako vlastnosti "duše" jej nedeliteľnosť (sedí), nemožnosť ju priamo pozorovať (nesedí, ale tesne vedľa, koherentný stav býva považovaný za ekvivalent nepozorovanosti systému, a v kondenzáte býva posilnený), "dušu" o nejaký ten cm prekračujúcu hranicu tela a kopírujúcu jeho tvar (asi sedí, extrémnym schladením by sa myslím vlnová funkcia mala viac "rozležať" v priestore). Pokles teploty pri údajných paranormálnych javoch, sedí (i keď malý rozpor). Keďže kondenzát by kmital na extrémne veľkých vlnových dĺžkach, ku klasickej elekromagnetickej intrakcii s bežnou hmotou by nemuselo dochádzať (v čom je ten rozpor ohľadom tepelnej výmeny, väzba na atomárne organické štruktúry by asi musela byť skrz slabú/silnú interakciu).
Zlatý klinec hodný balvanu je, že podľa Kafky vraj "duša" čerpá energiu z rádioakívneho rozpadu jadier v potrave, a Geigerov počítač nie a nie sa ozvať. No, možno by to BE všetko clonil — neutrína údajne hravo preniknú svetelným rokom olova, ktovie či by miesto toho nestačilo pár litrov BE kondenzátu. Problém s neutrínami interagujúcimi iba slabo je, že tie jadrá sú tak mrňavé na trafenie — no tak bozón o veľkosti kravy by sa míňal asi dosť ťažko. Ale to by vedci asi BE používali na detekciu neutrín už dávno, tak zjavne mi niečo uniká..
Nie som expert na BE, poučte ma, prečo by to tak byť nefungovalo.
Jo, a BTW milujem Lucu. Už viem, že má domček a mláďatká, už len si overiť, že je šťastná a spokojná, a som ticho.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
