Stanislav Mihulka

Webbův dalekohled nenašel v Mlhovině Orionu jen zvláštní JUMBO objekty o velikosti planet. Na vlnové délce kolem 1,16 mikronů blízce infračerveného záření vystopoval záhadné temné stíny (dark absorbers), které obklopují řadu objektů v mlhovině. Mohlo by jít o chladné neutrální helium, ale přesvědčivé důkazy zatím scházejí.

Dvojice fyziků Australian National University shrnula dosavadní tepelnou historii vesmíru do diagramu, který zahrnuje všechny podstatné objekty všech měřítek. Ve spodní části se na ně usmívá instanton, který by mohl být na počátku vesmíru namísto singularity, zatímco horní část naznačuje, že se celý pozorovatelný vesmír možná nachází v černé díře, pokud ho obklopuje Minkowského prostor s nulovou hustotou.

Vesmírnou gravitační čočku si asi jen tak nevyrobíme. Fyzici ale dovedou vyrobit pseudogravitaci, kdy fotonický krystal s narušenou strukturou mění dráhu světelných paprsků podobně, jako gravitace vesmírných monster. Může z toho být zajímavý experimentální nástroj i praktické aplikace.

Možná to nebude dlouho trvat a i ve střední Evropě se dočkáme toho, že namísto party zedníků přijede postavit dům robotické auto. Hadrian X společnosti FBR staví asi dvacetkrát rychleji než lidští zedníci, pracuje ve dne i v noci a rozmary počasí mu moc nevadí. Nedávno pokořil rychlostní rekord s více než položenými 300 americkými tvárnicemi za hodinu.

Kvantoví fyzici nemají žádný respekt vůči svaté šipce času. V extravagantní teoretické studii odhalili, že je možné manipulací s kvantovým entanglementem vyřešit některé problémy kvantových experimentů, které byly považovány za neřešitelné. Není to prý (zatím) stroj času, ale spíš ponorka pro zkoumání hlubin kvantové mechaniky.

Stále nevíme, co jsou rychlé rádiové záblesky (FRB), které k nám přilétají z okolního vesmíru, zač. Důvtipná analýza dvojice japonských astronomů spojuje rádiové záblesky z opakujících se zdrojů s hvězdotřesením na neutronových hvězdách. Mají-li pravdu, tak přinejmenším část rychlých rádiových záblesků pochází z exotického nitra těchto oharků masivních hvězd.

Pro moderní dělostřelectvo je zásadní co největší dostřel a co nejpřesnější zásah. Oba tyto požadavky by měla splnit revoluční munice Ramjet 155 s ramjetovým pohonem, kterou vyvíjejí Boeing a Nammo. Dělostřelecké systémy ráže 155 mm by s touto municí měly dostřelit asi tak dvakrát dál, než je dnes obvyklé.

Chtěli byste „svobodně“ žít v původních městech, která nebyla svázána nudnými pravidly a zákonodárstvím? Připravte se na festival brutálního násilí a smrti, který byl tehdy samozřejmou součástí městského života. Teprve až rozvoj centralizovaných administrativ, právních systémů, armád a obchodu na počátku doby bronzové utlumil všudypřítomné násilí a města přestala být děsivou noční můrou.

Objekty CUDO Sluneční soustavy jsou tak extrémně husté, že máme problém vymyslet, z čeho se vlastně skládají. Pokud nejde o nějakou trapnou technickou chybu, tak je to doopravdy záhada. Typickým představitelem je planetka (33) Polyhymnia z Hlavního pásu, jejíž odhadnutá hustota je naprosto absurdní. Fyzici koketují s vysvětlením, které zahrnuje ostrov stability v periodické soustavě.

Co každý ví o pandemii španělské chřipky, která zabila miliony po Světové válce? Že tehdy často umírali mladí a původně zdraví lidé? Bioarcheologové prozkoumali kosti lidí, kteří zemřeli v USA před a během pandemie – a zjistili, že je to nejspíš pověra. Během španělské chřipky, stejně jako v jiných pandemiích, nejčastěji umírali zranitelní, nemocní, prostě oslabení lidé.

Když se nejmladší doba ledová chýlila ke konci, Slunce spustilo takovou geomagnetickou bouři, že před ní vykřičená a obávaná Carringtonova událost bledne závistí. Všechno tehdy bylo o řád intenzivnější než v neblahém roce 1859. Ještě že lovci mamutů neměli chytré telefony a notebooky.

Jestli temnou hmotu tvoří axiony a pokud se chovají podle představ fyziků, mohly by jejich existenci odhalit pulsary. Měly by vyrábět axiony jako divé a jejich extrémně silné elektromagnetické pole by mělo část axionů přeměňovat na fotony elektromagnetického záření. Průzkum záření 27 blízkých pulsarů ale skončil naprostým neúspěchem.

Softwarový gigant Microsoft se netají plány na rozvoj umělých inteligencí. Zároveň je jasné, že výcvik inteligencí a podobné projekty spolykají ohromující množství energie. Microsoft to hodlá řešit malými modulárními reaktory, které by měly pohánět jak umělé inteligence, tak i cloudové služby.

Kvantové triky se sice odehrávají především v mikrosvětě, ale když na to přijde, mohou pohánět motor. Stačí do nich umístit Boseho-Einsteinův kondenzát z atomů lithia, který se jako bosonový plyn může přeměnit na fermionový a zase zpět. V tomhle případě vlastně hýbe pístem motoru Pauliho vylučovací princip.

V jedné blízké galaxii se v roce 2009 najednou extrémně zjasnila masivní hvězda. Vypadalo to, že už už vybuchne jako supernova. Ale pak najednou zhasla. A nic. Teleskopy tam tehdy neobjevily nic zajímavého. Teď se zdá, že strašidelnou záhadu vyřešil brilantní Webbův teleskop. Jeho pozorování všechny překvapilo.

Tvůrci populárních Xenobotů z žabích buněk vylepšili algoritmus vybavený umělou inteligencí pro vývoj nových designů. Namísto měsíců na superpočítači navrhuje designy za pár sekund. Jeho nápady jsou neotřelé, skoro šílené, ale fungují. Umělá inteligence netrpí potřebou vyrábět kopie člověka či zvířat a její fantazie je nespoutaná.

Letecká přeprava nákladů je rychlá ale drahá. Dálkově řízené tryskové nákladní letouny Droneliner s hybridním pohonem by mohly nabídnout podstatně levnější a efektivnější přepravu nákladů. Ušetří palivo, poskytnou více prostoru pro náklad a nepotřebují kokpit s posádkou.

Webb prohledával Mlhovinu v Orionu a našel tam víc, než astronomové čekali. JUMBO objekty jsou cosi o velikost poloviny až několika Jupiterů, co se vyskytuje převážně ve dvojicích, ale neobíhá to kolem žádné patrné hvězdy. Aby toho nebylo málo, Webb objevil spoustu JUMBO v malé oblasti mlhoviny. Teorie vzniku planet jsou bezradné. Co je tohle zač?

Kvantoví fyzici uspěli s detekcí entanglementu u top kvarků, godzill mezi elementárními částicemi. Nešlo o nové pozorování, entanglement vytěžili z dat, která získal experiment ATLAS v letech 2015 až 2018. Byl to entanglement při energiích asi tak bilionkrát vyšších než u standardních kvantových experimentů.

Čím se živili dávní lidé v pleistocénu, před vynálezem loveckých zbraní a dalších šikovných nástrojů k obživě? Nové simulace potvrzují, že středně velké skupiny homininů mohly úspěšně konkurovat i hypermrchožroutům, jako byly děsivé hyeny Pachycrocuta brevirostris, velké jako lvice a s terminátorským stiskem čelistí.

Když se náš vesmír před miliardami let rodil, mohl se zmačkat, čímž by vznikly kosmické struny. Tyhle extrémně tenké, extrémně husté, extrémně hmotné a extrémně dlouhé kosmické nudle se špatně hledají. Mohly by se ale prozradit divným gravitačním čočkováním, což se možná právě povedlo. Pokud nejde o omyl.

Na německou fregatu Sachsen zhruba před rokem instalovali modulární laserový systém MBDA Deutschland/Rheinmetall Laser Weapon Demonstrator. Jeho výkon dosahuje až 100 kW. Laser by se měl stát protivzdušnou obranou lodí krátkého dosahu, především proti dronům, hejnům dronů, malým člunům či raketám.

Proč v našem vesmíru naprosto převažuje hmota? Jedním z možných vysvětlení se zdálo být, že gravitace působí na hmotu v porovnání s antihmotou poněkud odlišně. Experiment ALPHA to v CERNu detailně prozkoumal, a jak se zdá, vysvětlení přebytku hmoty je nutné hledat někde jinde. Antihmota „padá“ úplně stejně jako hmota.

Jak bude vypadat Země za 250 milionů let? Jestli jsou naše odhady správné, vznikne další superkontinent, i když není jasné, jak bude vypadat. Bude to klimatické peklo, stejně jako byla Pangea před cca 300 až 200 miliony let. Savci to tehdy přežili, uvidíme, jak dopadnou na příštím superkontinentu.

Představte si intenzivní pocit, že nějakou situaci prožíváte poprvé, že to je to pro vás neznámé, ale zároveň si někde v hloubi racionálně uvědomujete, že to poprvé být nemůže, že už jste to zažili mnohokrát. Takový je jev jamais vu, který podle všeho trápí epileptiky nebo schizofreniky, a také ho lze u většiny lidí poměrně snadno vyvolat.

Jsme příliš nepatrní na to, abychom mohli svými těly detekovat milihertzové gravitační vlny. Nezvládnou to ani pozemní gravitační observatoře. Ale vesmírná observatoř LISA a jí podobné, co se v dohledné budoucnosti vydají do vesmíru, by to dokázat měly. Vědci připravili ochutnávku toho, co by observatoře měly uvidět.

Jak někoho přesvědčit? Ani tak nezáleží na tom, jestli to je pravda nebo nikoliv, ale na tom, kolikrát se dotyčné sdělení opakuje. Lidská psychika je nastavená tak, že se stokrát opakovaná lež opravdu stává pravdou. Je to účinný druh manipulace. Dostatečně bezskrupulózní politici s podporou všeho schopných médií toho mohou využívat ve svůj prospěch.

Megastruktury kolem hvězd by mohly prozradit pokročilou mimozemskou civilizaci na značnou vzdálenost. Bohužel se ukázalo, že ani takto obrovské objekty se v okolním vesmíru nehledají snadno. Jason Wright doporučuje zaměřit se na menší a více horké Dysonovy sféry, protože by měly být optimální pro využití technologicky zdatnou civilizací. Pokud tedy nějaká taková existuje.

Pouštní chameleon namibijský nemění barvu ani tak pro maskování, ale kvůli termoregulaci. V horkém dni zesvětlá, během chladné noci ztmavne. Nový materiál TARCC, založený na mikrokapsulích s polyvinylidenfluoridem, dokáže totéž, když s ním jsou natřené střechy nebo třeba zdi domů.

Laboratoře SLAC si pořídily upgrade rentgenového superlaseru, z něhož se stal The Linac Coherent Light Source II (LCLS-II) X-ray Free-Electron Laser (XFEL). Zvládne milion pulzů rentgenového záření, a je 10 000krát výkonnější než jeho předchůdce. Teď vtrhnul do mikrosvěta a bude tam ozařovat extrémně malé a extrémně rychlé jevy.

Desková tektonika je podle všeho závislá na obsahu radioaktivních izotopů v nitru planety, jejichž rozpad ohřívá zemský plášť. Na základě toho lze odhadnout, že první exokontinenty mohly na terestrických planetách hvězd tenkého disku galaxie vzniknout o 2 miliardy let dříve než na Zemi a v případě hvězd tlustého disku dokonce o 4-5 miliard před pozemskými kontinenty.

Klasická výroba cementu je doslova motor na emise uhlíku. Na jednu tunu cementu vznikne jedna tuna emisí oxidu uhličitého. Sublime Systems to chtějí změnit. Jejich elektrolytická výroba vápna pro cement je sice o něco dražší, ale dramaticky omezuje množství emisí uhlíku. Pokud se ji povede doladit a dotáhnout do průmyslového měřítka, mohla by zmírnit globální emise.

Tryskový dron LongShot, po zuby ozbrojený raketami vzduch-vzduch, představuje velmi zajímavý pokus vrátit do hry stárnoucí bojové letouny 4. generace. Právě ty by měly vozit LongShoty do vzdušných bitev a pak z odstupu sledovat, jak se jim daří vyřídit protivníka. Letové testy dronu, jehož vývoj běží necelé tři roky, by měly být zahájeny již v příštím roce.

Standardní kosmologický model LambdaCMD s chladnou temnou hmotou není dokonalý. Jsou v něm skuliny, jako je třeba napětí sigma-8, představující rozpor mezi daty z pozorování reliktního záření a pozorování kup galaxií, v souvislosti s růstem kosmické pavučiny. Podle nového výzkumu lze tento rozpor vysvětlit, pokud cosi ve vesmíru zpomaluje růst pavučiny. Temná energie k tomu sama o sobě nestačí.

Zatím ani pořádně nechápeme vlastní vědomí a už nás zneklidňuje možnost, že určitou formu vědomí mají velké jazykové modely. Mezinárodní tým odborníků tvrdí, že přistihl velké jazykové modely při situačním povědomí. Nejsou sice napojené na raketová sila, ale pro jistotu to vědci hodlají pořádně prozkoumat.

Agentura pro vojenské projekty budoucnosti DARPA pokročila s programem POWER (Persistent Optical Wireless Energy Relay), který cílí na technologie pro bezdrátový přenos energie na velkou vzdálenost pomocí laserů. Měl by vzniknout systém, který zvládne test s přenosem 10 kW z letecké platformy na pozemní cíl, vzdálený 200 kilometrů.

Jak odhadnout množství hmoty ve vesmíru, když její zásadní část představuje temná hmota, kterou nemůžeme vidět a zatím ani detekovat? Jednou z možností je odvodit obsah hmoty ve vesmíru pomocí vztahu mezi počtem galaxií v kupě galaxií a hmotností dotyčné kupy. Čím více má kupa běžné a temné hmoty, tím více by měla obsahovat galaxií.

Společnost QinetiQ přichází s pozoruhodným dronem Jackdaw neboli Kavka. Mělo by jít o autonomní tryskové drony, které budou natolik levné a zároveň schopné, že je bude možné nasazovat do misí jako součást týmů s pilotovanými letouny anebo v hejnech dronů. Měly by hrát roli návnad, průzkumných či komunikačních strojů anebo by měly vést elektronický boj.

Naši předci z lidské linie lovili velká zvířata, na která jim stačily primitivní oštěpy, dostatek lidí a spousta odvahy. Když si velkou kořist vyhubili, museli přejit na lov menší a rafinovanější kořisti, což vedlo k vylepšení loveckých zbraní a rozvoji kognitivních schopností těch, kdo je vyráběli a užívali.

Hypersonické systémy jsou pozoruhodné samy o sobě. Tým University of Central Florida pracuje na morfujícím scramjetu, který bude za letu schopný měnit tvar, aby se co nejlépe adaptoval na podmínky za letu. Už mají aerotermodynamický model, který trápí v experimentech.

Antora Energy, podporovaní Billem Gatesem, postavili pozoruhodnou kontejnerovou baterii, která má ohromnou ambici dekarbonizovat těžký průmysl. Tento žhavý ďábel obnovitelné energetiky využívá kompaktní bloky uhlíku. V nich uloženou energii lze opět uvolnit v podobě tepla anebo elektřiny, díky super efektivním termofotovoltaickým článkům.

Program Replicator slibuje vytvořit na pacifickém bojišti „peklo na zemi" pomocí tisíců levných dronů. Pentagon chce držet Čínu na uzdě jejich vlastní zbraní – kvantitou. Admirál Aquilino, který velí INDOPACOMu, doufá v rychlé pořízení takového množství dronů, aby bylo možné během 24 hodin udeřit proti tisícovce cílů.

Zní to zvláštně, ale v kosmickém prostoru a ve velmi vysokých výškách nad zemí není snadné chladit elektroniku. Pozoruhodným řešením by se mohl stát robotizovaný plazmový paprsek, který detekuje zahřáté místo a přesně cíleným zásahem ho zmrazí. Vývoj financovaný Pentagonem je teprve v počátcích, ale mohlo by to být velmi zajímavé.

Když se před 19 miliony let pustila do práce yellowstonská horká skvrna, vytvořila nejprve sopečný dóm a po něm McDermittovu kalderu na hranici dnešního Oregonu a Nevady. Našly se tam velmi zajímavé rudy, včetně rtuti, uranu a nedávno i lithia. Je to ráj geologů a také těžařů, kteří společně zkoumají geologickou historii kaldery.

Pilotní inteligence se v závodech dronů donedávna doslova loudaly. Lidští piloti z nich měli legraci. S tím je konec. Pokročilá pilotní inteligence Rorýs prošla tvrdým výcvikem v pokročilém simulovaném prostředí, a teď poráží nejlepší lidské piloty. Možnosti uplatnění extrémní. Brzy určitě i na vaší obloze.

Analýza genomů 3 154 moderních lidí odkryla brutální hrdlo lahve, kterým prošli naši předci z okruhu Homo erectus před zhruba 930 000 až 813 000 lety. Výpočty říkají, že v tomto období, které trvalo asi 117 tisíc let, žilo vždy méně než asi 1 280 jedinců schopných rozmnožování. Pokud to tak opravdu bylo, nacházeli jsme se mučivě dlouhou dobu na pokraji vyhynutí.

Kvantoví fyzici nadšeně zkoumají naprosto záhadný trik zmrzlinářů makrosvěta. Pokud to nevíte, při dodržení vhodných podmínek zmrzne velmi horká voda dřív než studená voda. A nikdo to nedovede uspokojivě vysvětlit. Nový výzkum potvrdil, že Mpembův jev existuje i ve kvantové podobě.

Jestli byly dezinformace problém, tak teď s nástupem umělých inteligencí přeřazujeme na vyšší rychlostní stupeň. Experiment CounterCloud potvrdil, že dnešní inteligence mohou s vynaložením minimálních nákladů generovat masivní (dez)informační obsah, ať už pro temnou stranu anebo pro dobrou věc.

Exoplaneta TOI-1853 b se vysmívá konvenčním teoriím o vzniku planet. Obíhá v těsné blízkosti hvězdy, je o něco menší než Neptun, ale zároveň je jenom o něco lehčí než Saturn. Svou hustotou poráží ocel a blíží se stříbru. Jak tenhle supermasivní terestrický neptun mohl vzniknout?

Už delší dobu je jasné, že konopí má protizánětlivé účinky. Jejich mechanismus ale odborníkům dlouho unikal. Podle nového výzkumu je proti zánětům obzvláště účinný kanabinoid CBD. Aktivuje enzym 15-lipoxygenázu-1, čímž přepíná příslušné buňky imunitního systému z prozánětlivého nastavení do protizánětlivého módu.