Stanislav Mihulka

Na japonském experimentu KOTO pozorovali rozpady kaonů a detekovali extrémně vzácný jev, a to hned čtyřikrát. Podle natěšených fyziků je ve hře nová fyzika. Existuje reálná možnost, že se v těchto případech kaon rozpadá na částici, kterou fyzika doposud nezná. Teď je nutné vše ověřit a být v klidu, ale velké věci nejsou vyloučeny.

Pokud je usilovně hledanou částicí temné hmoty hexakvark d*(2380), který měl mít v době vzniku vesmíru tendence kondenzovat v podobě Bose-Einstenova kondenzátu, tak pro temnou hmotu nebudeme potřebovat žádnou novou či exotickou fyziku. Problém je v tom, že o těchto částicích nevíme téměř nic.

Tenhle kvantový teleportér by měl být výjimečný. Je založený na tom, že by se mezi kvantově provázanými černými děrami měla přenášet informace, namísto toho, aby byla zničena, jak od černých děr obvykle očekáváme. Když se to tak vezme, takový systém by měl vlastně fungovat jako červí díra. Objeví se takové technologie ve kvantových počítačích?

Malé až maličké jaderné reaktory se zjevují jako houby po dešti. Jestli to takhle půjde dál, tak éra jaderných dinosaurů brzy skončí. Mikroreaktor Aurora slibného startupu Oklo by měl mít výkon pouhých 1,5 MW. První Auroru chtějí spustit do pěti let v Idahu.

V blízké kupě galaxií v Hadonoši je obrovská díra. Jako 15 Mléčných drah vedle sebe. Nejspíš ji tam udělala ultimátní pomalá exploze, která tam po stovky milionů let pumpovala nesmírné množství energie. Zatím ale není moc jasné, co se tam vlastně mohlo stát.

Tohle je apologetika „panických nákupů“. Jsme emotivní zvířata malých tlup, v nichž jsme během evoluční historie museli čelit mnoha drsným rizikům. Jednou z mála účinných zbraní, které jsme po naprostou většinu této doby měli k dispozici, je izolace. Shromažďování zásob je relevantní, prakticky podvědomou přípravou na takovou izolaci. Jestli je tohle chování k smíchu? Záleží na úhlu pohledu. Kdyby se naplnily špatné scénáře, tak tenhle smích zmrzne na rtech.

Dnešní kosmická plavidla obvykle používají chemický pohon, který není úplně nový, ani úplně výkonný. NASA a DARPA se to společně snaží změnit. Pracují na několika různých typech pohonu. Jedním ze velmi slibných je jaderný termální pohon na vodíkové palivo, jehož součástí malý jaderný reaktor.

Ultrachladný trpaslík J0331-27 spektrální třídy L předvedl takovou rentgenovou megaerupci, že šokoval všechny přítomné. Astronomy by ve snu nenapadlo, že by takový malý zmrzlík dokázal něco podobného. Naše znalosti o těchto vzteklounech očividně mají ještě velké mezery.

Pokud existují makroskopické temné objekty (CDO), tak by mohly dělat divné kousky v nitru těles běžné hmoty. Třeba ve hvězdách anebo v planetách. Možná jako temné přízraky obíhají kolem samotného středu Země. Po těchto strašidlech pátrají superpřesné gravimetry, které „vidí“ nepatrné změny v gravitačním poli Země.

Vyrobit skutečná náhodná čísla je velice těžké. Počítače ve skutečnosti nemají náhody rádi a neumějí s nimi pracovat. Krystalizační robot hledá náhodná čísla v růstu krystalů a je v tom dobrý. Šifra odvozená z krystalů je odolnější vůči prolomení, nežli klasický šifrovací algoritmus.

Jestli se HB11 Energy nepletou, tak možná právě dochází k zásadnímu průlomu ve fúzních technologiích. Jejich aneutronická vodíkovo-bórová fúze jede v simulacích a úvodních experimentech jako šílená lavina laserem spouštěné řetězové fúzní reakce. Vznikají při ní částice alfa, tedy kladně nabitá jádra hélia, z nichž je možné přímo generovat elektrický proud. Osud tokamaků možná visí na vlásku, jestli to celé není fáma.

Nové pozoruhodné zařízení Air-gen dovede vyčarovat elektřinu doslova ze vzduchu. Je k tomu nutná bakterie Geobacter, která vyrobí nezbytné proteinové nanodrátky. Air-gen funguje ve dne, v noci, na Sahaře i uvnitř místnosti. Časem by z toho mohly být chytré telefony nebo celé domy, co pojedou na vlhký vzduch.

Sarančata jsou ve skutečnosti skvělými detektory chemických látek, na jejichž parametry s umělými systémy zatím nestačíme. Co kdybychom toho využili a udělali ze sarančat miniaturní pyrotechniky? Stačí jim číst myšlenky a sledovat, jaké látky právě cítí. Sarančí detektory výbušnin podle všeho fungují velice dobře.

Nový kapkový generátor elektřiny s teflonovým filmem dramaticky prorazil limity, které doposud svazovaly tento zajímavý způsob těžby energie. Z dopadu jedné běžné kapky vody z výšky 15 cm vytěží přes 140 V.

Nedávná pozorování soustavy teleskopů Very Large Telescope v Chile ukázala, že s Betelgeuse se vážně děje něco dramatického. Atraktivní červený veleobr možná udělal zcela monstrózní hvězdnou skvrnu. Nebo vyplivl naším směrem ohromné mračno prachu a plynu. Anebo, a ta možnost je stále ve hře, skončilo odpočítávání.

Lidé propadají klimatické úzkosti. Někteří dokonce dobrovolně přestávají létat letadly, i když jenom málokterý dar naší civilizace je více povznášející. Existuje ale ještě jedna možnost. Vykašlat se na chmury, kterých je stejně vždycky dost, a zkusit s tím něco kloudného udělat.

Lovci sekvencí otevřeli vrata do bizarního světa fágů a vytáhli na světlo doposud nevídaná monstra. V rozmanitých ekosystémech planety, od nemocničního pokoje až po exkrementy paviánů, našli stovky doposud neznámých megafágů. Největší z nich má genom 15krát větší než průměrný fág, jsou vybavení krisprovými zbraněmi a mají geny pro komponenty ribozómů!

Koronaviry jsou možná drsné, ale lidé nejsou žádná ořezávátka. Tým Imperial College London udělal vakcínu proti koronaviru Wuhan za dva týdny od pořízení jeho sekvence. Vakcínu teď čekají testy na myších a lidech, které mohou být zdlouhavé, ale v případě velkého průšvihu také nemusejí. Na očkování to ještě není, hlavní ale je, že už nějakou vakcínu máme.

Další zajímavý objev a opětovné prohloubení již tak dost hluboké záhady. Zdroj FRB záblesků FRB 180916.J0158+65 na nás ječí v přibližně 16 denním cyklu. V hodně divném přibližně 16 denním cyklu. Rychlé rádiové záblesky? Tady si z nás někdo dělá legraci!

Zánět je dobrý sluha, ale špatný pán. Lidský imunitní systém je bohužel nedokonalý a dobře míněný zánět se může zvrtnout v závažné problémy. Proto by bylo dobré mít po ruce léky, které záněty vypnou. Podle nového výzkumu se na vypínání zánětu významně podílí známý protein SIRT2.

Laserové zbraně jsou hitem moderních armád. K čemu ale budou dobré na ponorce, když laser pod vodou nefunguje? Americké námořnictvo s nimi každopádně počítá pro útočné ponorky třídy Virginia. Silné lasery mohou bránit ponorku proti útokům ze vzduchu, proti hejnům dronů nebo člunů, a také je s nimi možné zaútočit na hodnotné cíle na pobřeží.

Tým experimentu MICE (Muon Ionization Cooling Experiment) vyvíjí mionový urychlovač, který by mohl dosahovat desetkrát vyšších energií oproti LHC. Teď se jim podařilo zahustit oblak mionů pomocí speciálního materiálů, který pohlcuje energii těchto částic. Je to zásadní pokrok.

Supermasivní černé díry by zřejmě mohly hostit obyvatelné světy. Musely by být hodně velké, větší než supermasivní černá díra Mléčné dráhy. Musely by také rychle rotovat, vpravdě extrémní rychlostí. A ideální by bylo, kdyby trůnily v centru staré galaxie, která už má většinu vesmírných divočin za sebou.

Growler je letadlo pro extrémní elektronický boj. Boeing s US Navy to dotáhli do krajnosti a předělali pár Growlerů na autonomní drony, které by mohly létat na bojové mise společně s letouny s lidskou posádkou. Časem by to mohly dokázat třeba i všechny Growlery US Navy.

Umělé inteligence nám opět zachraňují kůži. Na vakcíně proti Wuhanu se intenzivně pracuje, ale potrvá to nejméně pár měsíců. Do té doby nejspíš rádi využijeme rad digitálních mozků. Šikovná inteligence MT-DTI, která je výtečná na analýzu interakcí mezi léky a cílovými proteiny, prohledala databázi dostupných léků. Zjistila, že na Wuhan by měl nejlépe zabírat antivirový lék Atazanavir. Je to inhibitor proteáz, který se dnes využívá k léčbě a prevenci infekce HIV.

Když vznikl vesmír, tak v něm bylo o špetku více hmoty než antihmoty. Jen díky tomu tu všichni jsme a společně s námi i veškerá hmota, která nás obklopuje. Otázkou je, komu bychom za to měli poděkovat. Slibným kandidátem jsou neutrina a mohli bychom to ověřit detekcí případných gravitačních vln, které vyzářily kosmické struny po fázovém přechodu vakua.

Obecná relativita a kvantová mechanika jsou stále na kordy. Když chceme zjistit, jak by mohla gravitace působit na kvantové objekty, tak by bylo skvělé uvést do stavu superpozice nikoliv jen oblaky zmražených atomů, ale celé pevné objekty, tvořené stovkami milionů atomů. Je to na dobré cestě.

Americká vojenská agentura DARPA udělila společnosti Northrop Grumman kontrakt za 13 milionů dolarů, aby vymysleli obranu proti hypersonickým střelám, v rámci programu s výmluvným názvem Glide Breaker. DARPA chce testovat technologii Glide Breaker už letos.

Představte si laborku, kde máte velice přesné hodiny a stroj na ultra relativistické efekty. Přesně taková je bizarní dvojhvězda PSR J1141-6545, kterou tvoří pulzar s ďábelsky rotujícím bílým trpaslíkem. Dlouhodobé detailní pozorování tohoto povedeného párku umožnilo vystavit Einsteinovu obecnou relativitu dalšímu tvrdému testu.

Mediálně přitažlivý červený veleobr z Orionu napíná nervy astronomické veřejnosti až do krajnosti. Nejen, že již vypadl z TOP Dvacítky nejjasnějších hvězd oblohy. Je teď nejméně jasný za posledních 125 let a září jen na 37 procentech svého obvyklého výkonu. Dočkáme se nějaké show?

Máte přebytečnou tunu uhlí? Tunu zbytků jídla? Nebo třeba tunu plastového odpadu a pneumatik? Pozoruhodnou novou „bleskovou“ metodou z toho můžete udělat hromadu vloček velmi užitečného grafenu. Rychle a levně. Tohle by konečně mohlo otevřít grafenovou budoucnost!

Tvůrci simulace upozorňují, že jejich cílem nebylo vyvolat paniku. V říjnu 2019 chtěli prověřit připravenost vlád a odborníků na náhlou pandemii doposud neznámého koronaviru a zaměřili se hlavně na ekonomické dopady takové události. Jak se ukázalo, bylo to varování na poslední chvíli.

Společnost Rolls-Royce vsadila na malé modulární jaderné reaktory s výkonem 440 MW. V prvním kole jich chtějí postavit až 15, v prostorech vysloužilých jaderných elektráren. Jeden takový minireaktor se vejde na kamion a mohl by pohánět celé město střední velikosti.

Epidemie nového koronaviru se dostala do napínavé fáze. Vychází najevo, že některé původní odhady byly bohužel přehnaně optimistické. Stále více expertů se obává, že Wuhan se nejen šíří mezi lidmi, ale že by mohl být mnohem nakažlivější, než jsme si původně mysleli. Teď ale není rok 2003 a rozhodně není rok 1918. Přicházejí také dobré zprávy a panika není na pořadu dne. A ne, Wuhan opravdu nepochází od hadů. Zdrojem jsou nejspíš vrápenci.

Hadí jed se získává ždímáním hadů, které chovají na hadích farmách. Nadějné organoidy z kmenových buněk jedových žláz kobříků kapských by takové farmy mohly nechat vymřít. Rostou skvěle na Petriho miskách a vyrábějí jed, který odpovídá jedu malých ale smrtícich kobříků.

WHO, CDC a další centra boje proti infekcím do značné míry závisejí na údajích od místních vlád a úřadů. Na ty se ale bohužel často nedá tak úplně spolehnout. Proto se objevují umělé inteligence, které monitorují zpravodajství a řadu dalších zdrojů. V ohromném množství informací hledají zárodky katastrof.

Americká DARPA vyvíjí všestranné drony gremliny. Na svém prvním letu gremlin odstartoval z mateřského letounu C-130A Hercules. V budoucnu by gremlini mohli operovat na speciálních misích, v hejnech jako hrubá úderná síla anebo jako jednorázové levné střely s plochou dráhou letu pro přesné útoky.

Pokročilá kamera pro ultrarychlé zobrazování využívá starou a osvědčenou metodu fázového kontrastu k natočení obtížně viditelných věcí. Dokáže snímat rychlostí 1 bilionu snímků za sekundu a zachytí rázové vlny ve vodě nebo průlet laserového paprsku krystalickým materiálem.

Nový koronavirus si rychle získal pozornost celého světa. Všichni mají v živé paměti SARS, i když je už jasné, že Wuhan je poněkud jiný. Počty nakažených rychle rostou a v Číně po nich pátrají i na palubě vnitrostátních letadel. Před chvílí potvrdili prvního nakaženého v USA. Ve středu se schází krizový výbor WHO.

Na Měsíci je spousta regolitu. A ten je plný kyslíku. Kdybychom tam dokázali kyslík vyrábět, tak by to byla velká pomoc pro kolonisty. Prototyp evropské továrny na kyslík to zvládne s využitím elektrolýzy tavených solí. Měsíční základny jsou zase o něco blíž.

Rekord v rotaci, který činil 60 miliard otáček za minutu, nevydržel ani dva roky. Stejný tým porazil sám sebe a roztočil nanočinku z oxidu křemičitého pomocí výkonných laserů ještě pětkrát rychleji. Nejrychlejší pulsary s rotací pouhých 43 tisíc otáček za minutu blednou závistí.

Jako když se do sebe pustí Godzilla s King Kongem. Sofistikovaná umělá inteligence, poháněná jedním z nejvýkonnějších superpočítačů světa, zkřížila kordy s největším postrachem paleontologů, děravým fosilním záznamem. Podle všeho to odneslo masové vymírání na sklonku devonu, které se stane pozvolným úpadkem biodiverzity.

Co se stane, když vezmete kousíček mědi, tenčí než lidský vlas, a pak ho zmáčknete tlakem 30 milionů atmosfér? Je to jako kdybyste ji propasírovali do jádra Saturnu. Hustota takové mědi se ztrojnásobí, ale její krystalická struktura zůstane prakticky stejná, jako všude kolem nás na zemském povrchu.

Prakticky všechny klíčové teleskopy míří na Malého psa. Přiletěly odtamtud gravitační vlny, jaké nikdo nečekal. Potměšilý veleobr Betelgeuze není daleko. Ale prý za to určitě nemůže. A astronomové dělají poetické narážky na Blade Runnera, když je ve hře rameno Orionu.

Stačí si namnožit buňky kůže a buňky srdce z embryí žab drápatek a můžete si poskládat vlastní xenobot. Není ani tradičně živý, ani mrtvý, takže tu máme první syntetickou a pěkně programovatelnou nemrtvou životní formu. S trochou úsilí by xenoboti mohli vyrazit do okolního prostředí likvidovat nebezpečné látky anebo do lidského těla čistit cévy.

Slavný a páchnoucí meteorit Murchinson z Austrálie ukrýval zrna kosmického prachu, který uhnětly umírající hvězdy asi před 7 miliardami let. K jeho datování posloužily izotopy neonu vytvořené galaktickým kosmickým zářením. Jde o zatím nejstarší věc, jakou kdy lidé měli v ruce.

Je to jako nanoalchymie. Vezměte nanočástice zlata, smíchejte je s vhodným polymerem, přidejte sůl, alkohol a výslednou hmotu vložte do tlakové komory. Vznikne lehké zlato, které vypadá jako zlato, blyští se jako zlato, funguje jako zlato v chemických a fyzikálních procesech, ale přitom je pětkrát až desetkrát lehčí než běžné zlato.

Extrémní situace vyžadují extrémní řešení. A odvahu. Austrálie letos shoří více, nežli bývá v jejich letních požárech běžné. Unikátní australská příroda dostane pořádně zabrat. A přestože to zní šíleně, pomoc jim skutečně nabízejí hnijící divočáci. Tohle je věda o masové zkáze!

Hubbleův teleskop prozkoumal osm vybraných kvasarů z hlubokého vesmíru, které gravitačně čočkuje vždy nějaká velká galaxie. Z čočkovaných obrazů těchto dávných monster vylezly rekordně malé shluky temné hmoty, asi o dvojnásobku hmotnosti supermasivní černé díry Mléčné dráhy.

Nová mobilní kvantová stanice váží pouhých 80 kilogramů a je možné ji nainstalovat na střechu automobilu. Čínský tým se s ní připojil ke kvantovému satelitu Mocius a přenesl s její pomocí kvantový klíč z Ťi-nanu do Šanghaje. Teď přijde na řadu kvantový nanosatelit.