Stanislav Mihulka

Pro mnohé to bude šokující, ale železný prach je podivuhodným čistým, výkonným a recyklovatelným palivem pro průmysl. Hořením dosahuje teplot až 1 800 °C. Jediným produktem je přitom rez, kterou je možné vcelku snadno a efektivně recyklovat pomocí solární elektřiny. Na obzoru jsou bezuhlíkové spalovací systémy pro cirkulární ekonomiku.

Vesmír vypadá obrovský, temný a studený. Zdání ale klame. Průměrná teplota kosmického plynu, který prostupuje vesmírem, je v dnešní době asi 2 miliony Kelvinů. Za posledních 10 miliard let se přitom tato teplota zvýšila asi tak desetkrát. Viníkem vesmírného oteplování je podle všeho neustále probíhající gravitační hroucení temné i běžné hmoty v tom největším měřítku.

V molekulárním vodíku se kolem 2 atomových jader rozprostírá elektronové pole, které vyjadřuje výskyt elektronů. Podle astrofyziků si podobně můžeme představit těsné dvojice černých děr, kolem nichž se mohou rozprostírat skalární pole temnohmotových „částic“. Byly by jako molekulární černé díry nebo jako gravitační molekuly, které možná odhalíme soudobými gravitačními observatořemi.

Dřevo používáme od nepaměti. To ale neznamená, že bychom ho nemohli vylepšit a zkřížit s pokročilými technologiemi, jako jsou třeba kvantové tečky. Vznikne tenký dřevěný film, který může světélkovat různými barvami a zároveň je odolný vůči vodě. Světélkující nábytek či tapety nezní špatně.

Nabíjitelné megabaterie pro rozvodné sítě mají úspěch. Všimli si toho v australském státě Victoria a nechají si tam od Tesly 300 a 450 MWh baterii. Taková baterie bude tlumit výkyvy v rozvodné síti, především ukládáním obnovitelné energie. V provozu by měla být na konci roku 2021,

Covid zaplavuje farmy s norky v Dánsku. Obavy z mutací přivedly dánskou administrativu k nelehkému, ale ráznému rozhodnutí. Zlikvidují všechny norky na farmách, což znamená 15-17 milionů zvířat. Pandemie řádí i mezi zvířaty a opatrnost je na místě. Hraje se o hodně. Norci doplatí na vypjatou situaci v Evropě. Update: Norci v Dánsku zůstanou ušetřeni plošného vybití.

Rýže je skvělá, je chutná, a také má sklony akumulovat arzén. Buď se můžeme rozčilovat, rezignovat anebo zkusit nově vyvinutý a otestovaný postup britských odborníků předvaření rýže s absorpcí. Kdo má chuť, může se do toho hned pustit.

Konstelace Starlink už má na orbitě 895 satelitů. SpaceX spustili beta testování této sítě pod názvem „Better Than Nothing Beta“. Jeden uživatel z Montany dosáhl přenosové rychlosti 174 Mbps a podobné zprávy přicházejí i z dalších míst. Těšíte se na planetární internet?

Pro zpracování odpadů na zajímavé produkty bývají nezbytné katalyzátory. Nový „houbovitý“ materiál s hierarchickou strukturou pórů dovede katalyzovat více chemických reakcí zároveň a je v tom superefektivní. Klidně sežvýká stolní olej, pneumatiky, slupky z rýže nebo mnohé další odpady, v nichž je až 50 procent kontaminantů.

Observatoře LIGO a Virgo ulovily za duben až září 2019 celkem 39 gravitačních událostí. Počet známých gravitačních vln se tak zvýšil na 50. Je co slavit a příště to bude určitě ještě lepší. Díky gravitační astronomii zkoumáme vesmír doposud nevídaným způsobem.

MAST Upgrade je sférický tokamak, který zkoumá poněkud odlišnou cestu k fúzi nežli vyrůstající ITER ve Francii. Mohl by se stát základem pro menší a levnější fúzní elektrárny, které by se mohly objevit na energetickém trhu dříve než mamutí klasické tokamaky.

Role dětí v pandemii covid-19 zůstává jedním z horkých témat, o nichž se vedou spory mezi experty. Zároveň je to ostře sledovaná záležitost, protože se osobně dotýká mnoha z nás. Dokud si ale nebudeme velice jistí opakem, což teď rozhodně nejsme, měli bychom počítat s tím, že děti jsou součástí problému.

Autonnomní drony Pegasus od Robotic Research jsou jako nefalšovaní transformeři. Během mise se klidně přemění z kvadrikoptéry na pozemní pásové vozidlo a naopak. Mohou nést speciální vybavení a stát se cenným pomocníkem pozemních jednotek při bojových i jiných operacích.

Významní hráči v oblasti vojenských technologií společně vyvíjejí praktický laserový zbraňový systém o výkonu 100 až 250 kW, který by měl být použitelný pro pozemní, námořní i vzdušné systémy. Očekává se od něj především protivzdušná a protiraketová obrana.

Fukušima je plná radioaktivní vody. Denně ji přibývá asi 160 tun. Kapacity pro její uložení se rychle tenčí. Japonská vláda se rozhodla, že vodu, která obsahuje především tritium a pak i další radioaktivní izotopy, vypustí do Pacifiku. Je to nejlepší možnost?

Ultrabílý materiál založený na uhličitanu vápenatém je jako kouzlo. Odráží 95,5 procent dopadajícího slunečního záření. Díky tomu zůstává citelně chladnější než okolí, i když do něj pere Slunce na plný plyn. Kdybychom takovou barvou natřeli podstatnou část povrchů, tak to ochladí celou planetu.

V okolním vesmíru pátráme po exoplanetách a jsme v tom docela úspěšní. Díky novému výzkumu víme, že by nás cizí pozorovatelé mohli vystopovat tranzitní metodou, kdyby operovali v celkem 1004 hvězdných systémech, které se nalézají do vzdálenosti 300 světelných let.

Jak se bohužel ukazuje, o pandemiích stále nevíme dost. Přitom si nemůžeme dovolit chyby, protože je pak draze zaplatíme. Výzkum pandemií moru ve Velké Británii ukázal, že se, slušně řečeno, nechovaly podle našich předpokladů. Následné pandemie, namísto toho aby zpomalovaly, naopak zrychlovaly. Důvody nejsou jasné, poučení pro zvládnutí pandemie covid-19 je bohužel zneklidňující.

Fúze je stále v nedohlednu. Ale až ji budeme mít, tak by mohla pohánět kosmické lodě a sondy. Fúzní pohon by nám příjemně „zmenšil“ Sluneční soustavu a řada zajímavých světů by se rázem ocitla skoro na dosah ruky.

Supravodiče jsou fajn, ale ke svému provozu potřebují nesmyslně nízké teploty. Nedávno vytvořený hydrid uhlíku a síry je supravodivý při teplotě kolem 14,6 °C. Má to ale háček. K jeho výrobě je nutné použít nesmyslně vysoké tlaky. Hon za pokojovou supravodivostí stále pokračuje.

Němečtí fyzici vzali molekulu vodíku a vypálili na ní rentgenový foton z laserového zdroje PETRA III v DESY. Z pozorované interference mezi fotonem a elektrony této molekuly důmyslně odvodili dobu, za kterou proletí foton od jednoho atomu ke druhému. Je z toho světový rekord ve změření nejkratšího času.

Doposud neznámé želvušky rodu Paramacrobiotus z indického Bengalúru se klidně opalují pod sterilizační UV lampou,aniž by je to vyvedlo z míry. Tajemství jejich úspěchu spočívá ve fluorescentním pigmentu, který přemění tvrdé UV záření na neškodné modré světlo.

Představte si přepravní kontejner z ultrachladných atomů rubidia-87, v němž je uložené světlo nesoucí kvantovou informaci. Když postavíte optický pásový dopravník z laserových paprsků, tak tenhle kontejner se světlem můžete dopravit kam je třeba. Vypadá to jako sen studenta fyziky po brigádě na letišti, ale mohl by z toho být pokrok ve vývoji kvantových pamětí a kvantové komunikace.

Na Zemi máme zatím zkušenosti s nepříliš silnými magnetickými poli. Zatím jsme zvládli něco málo přes 1 kilotesla. Neutronové hvězdy a černé díry ale obklopují enormní magnetická pole, jejichž síla se pohybuje v řádu milionů tesla. Zdá se, že bychom mohli vyrobit i taková extrémní magnetická pole, pomocí implozí mikrotrubiček po zásahu ultraintenzivním laserovým pulzem.

Abychom našli exoplanetu velikosti Země, která se toulá vesmírem bez své hvězdy, musíme mít velké štěstí. Když ho máme, tak si všimneme nenápadné gravitační mikročočky, která takovou planetu zviditelní. V případě nově objevné potulné země OGLE-2016-BLG-1928 trvala mikročočka rekordně krátkých 41,5 minut.

Světlo ve vakuu sviští rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu. Zvukové vlny jsou podobné těm světelným, ale šíří se mnohem pomaleji. Podle nového výzkumu má i zvuk svojí maximální povolenou rychlost. Nejrychleji se přitom šíří v pevných materiálech, složených z nejmenších atomů.

Jistě by bylo skvělé, kdyby pandemický koronavirus prolezl naší populací, nenápadně nakazil mnoho lidí, kteří by získali imunitu, a zároveň bychom ochránili seniory a chronicky nemocné. Jenomže je to jenom sen. Bludička, která nás zavádí do bažiny rozvratu zdravotního systému a zbytečných úmrtí. Výzkum rýmových koronavirů ukazuje, že tyhle proklaté potvory mají sklon vyvolávat asymptomatické infekce, a co je ještě horší, nějak brání vzniku dlouhodobé imunity.

Boj ve městě bývá velmi náročný a přináší mnoho obětí. Britský autonomní dron i9, jehož operace řídí vzdálený operátor, útočí na protivníky v místnostech či budovách palbou ze dvojhlavňové brokovnice. Kromě toho dokáže srážet cizí drony z oblohy jako létající beranidlo.

Vesmír kolem nás je plný planet. Jsou velice rozmanité. A je klidně možné, že na některých z nich jsou podmínky pro život pozemského typu vlastně lepší než na Zemi. Astrobiologové sestavili TOP 24 exoplanet, které jsou v některém z klíčových faktorů pro život příznivější než Země.

Richard Feynman byl skálopevně přesvědčený, že z Brownova tepelného pohybu částic není možné čerpat energii. Jenomže Paul Thibado se Feynmanova odkazu nebojí. A Feynman také neměl k dispozici grafen. A jak dnes už každý ví, grafen dokáže zázraky na počkání.

Kvasar SDSS J1030+0524, který pochází z doby 0,9 miliardy let po Velkém třesu, pohání supermasivní černé díra o hmotnosti asi 1 miliardy Sluncí. Sedí uprostřed pavučiny kosmického plynu, kterou upředly masivní hala temné hmoty, a ve které vězí i minimálně šest dalších galaxií. Takové pavučiny zřejmě vykrmily prastaré supermasivní černé díry.

Nedávno objevená bakterie Ideonella sakaiensis se dokáže živit PET plasty. Vědci prozkoumali strukturu klíčových enzymů, které jsou za to zodpovědné, a pak je důkladně vylepšili. Vytvořili chimérický superenzym, který je v odbourávání PET plastů šestkrát rychlejší než původní enzymy ideonelly.

Kvantové jevy klepou na dveře makrosvěta. Dánští kvantoví fyzici úspěšně provázali mechanický oscilátor milimetrové velikosti s oblakem tvořeným miliardou atomů v magnetickém poli. Prestiž zaručena, praktické aplikace na obzoru.

Hybridní palivo ANEEL (Advanced Nuclear Energy for Enriched Life) tvoří thorium s málo obohaceným uranem. Jeho použití v jaderných reaktorech přináší celou řadu výhod, od vyšší bezpečnosti, až po nižší náklady a menší problémy s jaderným odpadem.

Když se nějaký objekt pohybuje supratekutým heliem-3, je to jako, kdyby byl ve vakuu. Pohybuje se zcela bez odporu, i když je to relativně velkou rychlostí. Nový zásadní výzkum odhalil, že klíčovou roli hrají nahloučené kvazičástice, které brání kontaktu mezi objektem a okolní suprakapalinou.

Kamkoliv se podíváme, náš vesmír je všude stejný, alespoň na těch největších škálách. Kosmologové to obvykle vysvětlují inflací, extrémním nafouknutím celého vesmíru v titěrném zlomku sekundu po Velkém třesku. Co když ale inflace nebyla nutná?

Když se nanočástice křemene o průměru 30 nanometrů převlékne za fenylalanin, tak se dovede vplížit do nádorové buňky. Tam pak spustí katastrofickou produkci kyslíkových radikálů, která přiměje dotyčnou buňku spáchat sebevraždu.

Boeing a Loyal Wingman společně vyvíjejí bezpilotní tryskový dron s umělou inteligencí. Loyal Wingman bude na bojových i průzkumných misích doprovázet jiné drony i letouny s lidskou posádkou. První test turbodmychadlového motoru dopadl na jedničku.

Lithium-iontové baterie uloží spoustu energie, ale fungují pomalu. Ultrakapacitory jsou naproti tomu velmi rychlé, ale energie se do nich vejde jen poskrovnu. Hybridní systémy by měly využít předností obou těchto technologií a potlačit jejich omezení. Skeleton Technologies vsadili na grafenový hybridní systém, v němž lithium-iontové baterie a ultrakapacitory pracují ve vzájemné souhře.

Existují černé díry hvězdných velikostí. Už také více méně víme, že existují černé díry středních velikostí. V centrech galaxií sedí supermasivní černé díry. A pak jsou také SLABy „stupendously large black holes“, čili „úžasně obrovité černé díry“, jejichž hmota by měla přesahovat 100 miliard Sluncí. Přinejmenším teoreticky.

Slitina železa, hliníku, niklu a přesně vyladěného množství chromu je superelastická. A také superodolná, protože na rozdíl od jiných podobných slitin si udrží své podivuhodné vlastnosti ve velmi širokém rozmezí teplot. Funguje od mínus 263 °C až plus 200 °C, takže by ji mohli využít i kosmičtí inženýři na Marsu nebo na Měsíci.

Bílého trpaslíka WD 1856 ze souhvězdí Draka obíhá ve velmi těsné blízkosti planeta, která je velikostí blízká našemu Jupiteru. Bílý trpaslík je ale mnohem menší. Svými rozměry odpovídá asi 140 procentům Země. Problém je v tom, že by tak blízko trpaslíkovi žádná podobná planeta vůbec neměla být.

Australský tým vyvinul nový postup s vysokoteplotním pyrolýzovým reaktorem, který zařídí výrobu vodíku a uhlíkových nanomateriálů z lidských exkrementů a dalšího materiálu v odpadní vodě. Nová technologie je efektivní a slušně mobilní, takže by mohla nalézt řadu praktických uplatnění.

Nově budovaný teleskop Vera C. Rubin Observatory dostane unikátní digitální kameru pro fantastické snímky oblohy. Za 10 let sestaví katalog se 20 miliardami galaxií a spoustou dalších astrofyzikálních objektů. Skvělé objevy jsou na dohled.

Klasické gravitační detektory mají kilometrové velikosti. Pokud vznikne detektor založený na nanodiamantu s NV (nitrogen-vacancy) centrem, tak by se vešel na stůl. S takovým zařízením by bylo možné nejen chytat gravitační vlny, ale také měřit spoustu dalších věcí v extrémní nebo třeba kvantové fyzice.

Jednoduché a levné MGA kostky svojí strukturou připomínají muffiny s čokoládou. Díky vysoké tepelné vodivosti v nich lze ukládat nadbytečnou energii. MGA kostky by také mohly „zachránit“ dnes již nepopulární tepelné elektrárny, protože by v nich mohly vyrábět energii namísto uhlí.

V laboratoři bundeswehru v Mnichově již necelé dva týdny po otravě Alexeje Navalného zjistili, že se stal obětí vražedného organofosfátu z rodiny novičoků. Detaily nejsou známé, ale odborníci jsou schopni rekonstruovat několik scénářů, jak se to Němcům povedlo.

Vesmír se rozpíná, jeho rozpínání zrychluje a my nevíme, co s tím. Podle nové teorie v tom mají prsty „falešné černé díry“, objekty zvané geody (GEODE, Generic Objects of Dark Energy), které by měly být plné temné energie, ať už je to cokoliv. Ve vesmíru by je mohli vystopovat gravitační astronomové.

Vědci zmrazili atomy běžných prvků na miliardtinu kelvina nad absolutní nulou. Následně je donutili ke koordinovanému chování. Atomy se projevovaly, jako by byly souborem elektrických nábojů nebo nepatrných magnetů, které působí na světelné záření.

Kontroverzní MEGA pohon využívá kontroverzní interpretaci Einsteina vyplývající z kontroverzního Machova principu. Ostatní fyzici tomu moc šancí nedávají. Ale kdyby MEGA pohon fungoval, tak poletíme ke hvězdám. Stačil by k tomu jen jaderný reaktor jako dlouhodobý zdroj elektřiny.