Stanislav Mihulka

Vezměte kus běžného levného hliníku. Pomocí femtosekundových laserových pulzů na něm vytvořte povrch se specifickou mikro a nano strukturou. Ponořte spodní část upraveného hliníku do znečištěné vody. Nechte na něj svítit Slunce. A získávejte čistou vodu, která se odpařuje z horní části hliníku.

Vědci z Harvardu a iniciativy Black Hole Initiative navrhují pátrat po primordiálních černých dírách planetární hmotnosti ve Sluneční soustavě pomocí detekce případných akrečních záblesků. Ty by měl pozorovat teleskop Vera C. Rubin Observatory, který momentálně vyrůstá v Chile. Teď se ukáže, jestli máme ve Sluneční soustavě gravitační singularitu anebo nikoliv.

Konečně je tu nefalšovaná letní záhada v dalekém vesmíru. Na snímcích radioteleskopů byly vystopovány „divné rádiové kroužky“ (ORC), které příliš neodpovídají žádným známým strukturám rádiových snímků vesmíru, ani artefaktům či chybám, které doprovázejí pozorování radioteleskopů.

Nedávno ulovený tetrakvark z CERNu se skládá ze 2 půvabných kvarků a 2 půvabných antikvarků. Něco takového jsme ještě neviděli. Kompletně půvabný tetrakvark nejspíš čeká důkladný výzkum, který by mohl vyjasnit leccos souvislosti se silnou jadernou sílou.

Kapalné kovové baterie by se mohly stát zajímavou technologií pro velice rozmanité aplikace Až doposud to ale značně komplikovala vskutku pekelná provozní teplota, která neklesala pod 240 °C. Nová baterie tohoto typu ale funguje při teplotě 20 °C, což jí otevírá dveře k širokému uplatnění, od titěrné nositelné elektroniky až po masívní energetické systémy rozvodných sítí.

Vesmír je obrovský, neznámý a často také nepředstavitelný. Není divu, že může být zdrojem obav, úzkosti nebo strachu. Lidé se obávají toho, co se pohybuje ve stínech, samotné velikosti vesmírného prostoru nebo třeba velmi nepravděpodobných událostí, které by mohly celý náš vesmír resetovat, aniž bychom s tím mohli něco rozumného dělat.

Novým řešením chronického problému se stíněním elektromagnetických vln by se mohl stát ultralehký a vysoce porézní hybridní aerogel, tvořený nanovlákny celulózy a nanodrátky stříbra, případně nanoplátky karbidu titanu. Výsledný materiál napodobuje buněčné stěny a mohl by se stát průlomem ve vývoji elektroniky.

Supermasivní černá díra v motoru kvasaru J2157 je nefalšovaný galaktický predátor, který sežere jedno Slunce denně. Je to tím pádem nejrychleji rostoucí černá díra ze všech, co známe ve vesmíru. Domácí supermasivní černá díra Mléčné dráhy je proti tomuto monstru naprosto titěrná.

Dobré pandemické filmy vás nejen pohltí, ale také připraví na podobnou situaci, když k ní dojde v reálném světě. Podle týmu amerických psychologů mohou postapokalyptické filmy svým fanouškům nabídnout nejen dechberoucí zážitek, ale také praktické tipy, a co je ještě důležitější, také duševní průpravu pro skutečnou pandemii. Jak se říká, nejhorší je strach z neznáma – a štěstí přeje připraveným.

Palivo TRISO pro jaderné reaktory připomíná cucavé bonbony „gobstoppers“ s velkou výdrží. Tvoří jej částice o velikosti zrnek máku, v nichž je oxid uranu obalený vrstvami pyrolytického uhlíku a karbidu křemíku. Reaktory s takovým palivem by měly být bezpečné s mnohem menším úsilím oproti dnešním komerčním reaktorům.

Všude kolem nás se nenápadně zjevují virtuální částice a pak zase ihned mizí. Významně se podílejí na tvorbě kvantového šumu. Když na to ale přijde, tak kvantové fluktuace pohnou i 40kilogramovým zrcadlem v gravitační observatoři LIGO. Fyzici teď poprvé změřili, že se takové zrcadlo pohne asi o 10 na mínus dvacátou metru.

Astronomové před pár lety pozorovali velikou zářivou proměnlivou hvězdu (LBV) v trpasličí galaxii Kinman’s dwarf, vzdálené asi 75 milionů světelných let. Když v tom chtěli loni pokračovat, tak tam najednou hvězda nebyla. Zhroutila se do černé díry bez ohňostroje supernovy anebo pohasla a není vidět přes okolní prach a plyn?

Prvním kvantovým satelitem byl více než půltunový čínský Mocius. První praktickým kvantovým satelitem, který by mohl fungovat v globální kvantové síti, se ale nedávno stal singapurský kvantový cubesat SpooQy-1, který neváží ani 2,5 kilogramu.

Astronomové vystopovali veliký kvasar J1007+2115, který vzápětí dostal i své havajské jméno. Pozorujeme ho ve vesmíru, jehož stáří tehdy bylo asi 700 milionů let. Že tak brzy ve vesmíru fungoval kvasar, kterého pohání supermasivní černá díra o hmotnosti 1,5 miliardy Sluncí, je fakt na pováženou.

Představte si taser v podobě projektilu, který je možné vypálit z obyčejné brokovnice. Takový projektil může zasáhnout cíl elektrickým šokem, až v pětinásobné vzdálenosti oproti taseru. Relativní bezpečnost projektilu SPECTER by měl zajistit brzdný padáček.

Astronomům se povedl skvělý kousek. Spojili gravitační událost S190521g, což je splynutí dvou černých děr z loňského května, s pozorováním záblesku v oblasti viditelného světla. Pokud mají pravdu, tak je to poprvé, co jsme viděli srážku černých děr prakticky na vlastní oči, protože k ní došlo v akrečním disku supermasivní černé díry.

Japonsko se po 9 letech vrací do čela žebříčku superpočítačů TOP500. Na první místo prorazil nový superpočítač Fugaku s výkonem 415,5 petaflops, který téměř třikrát převyšuje dosavadního šampiona, americký superpočítač Summit z laboratoří ORNL.

Je to jako přízrak z hlubokého vesmíru. Gravitační vlny bizarně asymetrické srážky černé díry o hmotnosti 23 Sluncí odhalily existenci druhého objektu, jehož velikost odpovídá 2,6 Sluncím. Buď je to nejlehčí černá díra anebo nejtěžší neutronová hvězda, co známe. Je to další bod pro gravitační astronomii!

Estonští Milrem Robotics vyvinuli nový typ robotických obrněnců. Vozidla Type-X mohou být ovládána na dálku anebo mohou operovat samostatně, jako obrana konvojů a základen, podpora konvenčních mechanizovaných jednotek nebo i v podobě samostatných robotických jednotek.

Vesmír je vyplněný šepotem mnoha milionů gravitačních signálů ze srážek černých děr a neutronových hvězd, které jsou natolik slabé, že je nedokážeme rozlišit jako jednotlivé události. Mohli bychom ale těžit data z tohoto šumu jako celku a získat tak cenné informace z mladého vesmíru.

Swift J1818.0-1607 je magnetar ze souhvězdí Střelce, který se zrodil, z našeho pohledu, před pouhými 240 lety. Takto čerstvé „hvězdné mládě“ je to astronomy cenným objektem pro pozorování a zároveň přírodní laboratoří, v níž je možné studovat extrémní fyziku.

V experimentu, který pátrá po temné hmotě, mají podezřelý nadbytek detekčních událostí na pozadí. Buď je to technická chyba či znečištění tritiem anebo stopa nové fyziky související s magnetickým momentem neutrin či solárními axiony. Mohl by to vyřešit připravovaný nástupce – experiment XENONnT.

Naše poznatky o okolním vesmíru se neustále zpřesňují, takže můžeme pilovat i naše odhady počtu mimozemských civilizací, i když to jsou stále spíše dojmy než věrohodné výpočty. Podle toho nejnovějšího by v naší Galaxii mohlo být asi tak 36 CETI civilizací, přičemž ta nejbližší by mohla být vzdálená cca 17 tisíc světelných let a mohla by sídlit u červeného trpaslíka.

Geofyzici pustili na detailní analýzu seismických vln z oblasti Pacifiku astrofyzikální umělou inteligenci Sequencer, která obvykle zkoumá záření hvězd a galaxií. Výsledkem je detekce nečekaně velkých a četných struktur husté a horké hmoty na rozhraní mezi jádrem a pláštěm.

Pulzar SAX J1808.4−3658 v souhvězdí Střelce, vzdálený od nás asi 11 tisíc světelných let, se nedávno po dobu 12 dní „nabíjel“ k velkolepému výtrysku hmoty a energie. Vědci to poprvé pozorovali v přímém přenosu, pomocí celkem sedmi různých teleskopů, na Zemi i na oběžné dráze.

Když masivní hvězdy rychle rotují, tak jejich kolaps není standardní a nevede k typické plnokrevné explozi supernovy. Když hvězda rotuje rychle, ale zase ne příliš rychle, tak může její kolaps do černé díry proběhnout bez jediného výkřiku. Zrodí se tiché gravitační monstrum.

Krve není nikdy dost. Problémy s jejím nedostatek by mohly pomoci řešit biomimetické krvinky, které vypadají jako ty červené, zvládají to samé, co ty červené, a ve skutečnosti toho dovedou ještě mnohem víc. Mohou totiž transportovat nejen kyslík, ale i léky, biosenzory nebo třeba šikovné nanočástice.

Jednoduchý a levný stínový generátor těží elektrický proud z rozhraní mezi světlem a stínem. Když se přes tohle zařízení ženou stíny mraků anebo větví, kterými pohybuje vítr, tak generuje dost elektřiny na to, aby napájelo mobilní elektroniku.

Italští astrofyzici oprášili holografický princip a použili ho na černé díry. Podle nich jsou tato gravitační monstra vlastně dvojrozměrná a zároveň generují objekt ve třech rozměrech. Podaří se holografické gravitaci konečně smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou?

Kataklyzma. Rozsáhlé území zasypané rozpáleným sopečným sklem, které sežehlo vše živé. Celé kontinenty zasněžené jemným popelem. Inferno. Tohle dokázal Yellowstone v miocénu, kdy odpaloval supererupce jednou za půl milionu let. Během posledních milionů let to už ale, slušně řečeno, není taková sláva.

Jak se podívat dovnitř masivních neutronových hvězd. Úspěšným receptem bylo spojit teoretické výpočty s pozorováním gravitačních vln srážky neutronových hvězd. Výsledkem je přesvědčivý doklad existence kvarkové hmoty ve velkých neutronových hvězdách.

Pozorování rotací galaxií v okolním vesmíru odhalila, že mírně převažují galaxie, které se otáčejí po směru hodinových ručiček. Rozložení této asymetrie odpovídá modelu čtyřpólového vesmíru, který se rýsuje z reliktního záření. Vystopovali jsme rotaci mladého vesmíru?

Davy nejsou ani tak moudré, jako hádavé. A mají sklon věřit nebezpečným hloupostem, pokud z nějakého důvodu souzní s jejich postoji a názory. Když přijde krize, tak lidé ve větších skupinách mají sklon podléhat zcestným informacím nebo beznaději, což paralyzuje jejich reakce v okamžicích, kdy jde hlavně o čas.

Do fotovoltaiky vtrhli zombíci a je to z toho pěkný rozruch. Překvapivý objev vedl k vývoji pozoruhodných zombie článků, což jsou barvivem senzitizované články, kterým vyschl kapalný elektrolyt. Na těchto článcích jsou založení chytří zombíci (smart zombies), čili bezdrátová zařízení s umělou inteligencí, která extrémně účinně těží energii z pokojového osvětlení.

Neodym překvapil. Fyzici v něm objevili nový typ exotické hmoty, který připomíná spinové sklo. Pozorování rastrovacím tunelovým mikroskopem v neodymu odhalila komplexní chování spinů, které by v budoucnu mohlo posloužit při vývoji biomimetických umělých inteligencí.

V tuhle chvíli známe tři FBOTy (Fast Blue Optical Transients). Krávu, Koalu a CSS161010. Všechny tyhle tři exploze rozhodně stály za to. Jsou mnohem jasnější než klasické supernovy a mnohem rychleji zhasnou. Zatím není jasné, jaký mají „motor“, i když v centru všech tří se zřejmě nachází černá díra nebo neutronová hvězda.

Nad jižním Atlantikem se vytvořila podivná anomálie. Zatím rozhodně nemizí, spíše se stává podivnější a podivnější. V posledních letech to vypadá, jako by se chtěla rozpadnout na dvě. Chování Anomálie nad jižním Atlantikem bedlivě sleduje konstelace evropských sond Swarm.

Superpočítačové simulace klimatu, vegetace, genetiky i demografie v nejmladší době ledové potvrzují jako pachatele vyhubení neandrtálců naše dávné předky. Přišli jsme z Afriky a udělali s neandrtálci krátký proces. Od té doby je tenhle svět náš.

Na výsadkové lodi USS Portland je instalovaný laserový systém LWSD s výkonným pevnolátkovým laserem. Teď si připsal na konto úspěšný test, v němž zasáhl proti letícímu dronu. V budoucnu by se na moři mohlo bojovat laserovými zbraněmi.

Australští vědci vyvinuli důmyslný optický čip, který zařídí ohromující rychlost přenosu dat v již existující optické síti. V 76,6 kilometrů dlouhém optickém kabelu mezi univerzitními kampusy v Melbourne dosáhli přenosové rychlosti 44tisíckrát vyšší, než jakou zvládne dne nejrychlejší komerční internet Google Fiber.

Záření velmi vzdáleného kvasaru prozradilo podivuhodnou galaxii DLA0817g, zvanou „Wolfe Disk“, vzdálenou 12,5 miliardy světelných let. Jen málokdo čekal, že by v tak mladém vesmíru mohla být galaxie tvořená chladným diskem rotující hmoty.

Nový rekord s množstvím kvantově provázaných atomů padl ve směsi rubidia s dusíkem, která nebyla ani extrémně zmražená, ani v pokojové teplotě, ale dokonce žhavá. Horký entanglement fungoval při teplotě téměř 177 °C a byl překvapivě stabilní. Kvantové triky se dostávají do varu!

Důmyslné experimenty s křečky zlatými jako jedny z prvních přesvědčivě potvrzují, že nošení roušek má velký, nejspíš zcela zásadní význam pro brždění šíření pandemie covid-19. Bojovníci proti rouškám jsou smutné postavy dnešní doby. Koronaviry jim nejspíš ani nepoděkují.

V laboratořích ORNL by v roce 2023 měli spustit minireaktor, který se stane bouřlivou novinkou v jinak překvapivě konzervativním a vůči změnám velmi rezistentním jaderném průmyslu. Heliem chlazený minireaktor Transformational Challenge Reactor bude mít velmi výkonné a přitom levné 3D tištěné jádro z karbidu křemíku.

Materiály, které nás chrání před ionizujícím zářením, bývají masivní, těžké a pěkně jedovaté. Polymer PMMA smíchaný s oxidem bismutitým a tvrzený UV zářením by mohl změnit pravidla této hry. Je velmi lehký, levný a jeho výroba není nic složitého.

Politici zahrnují veřejný prostor množstvím projevů, postů a tvítů. Jejich analýza by mohla prozradit leccos zajímavého. Pokud je ale takový politik mediálně plodný, tak je to doslova nadlidský úkol. Jako stvořený pro umělé inteligence. Ani ony to ale nemají s politiky jednoduché.

Solární energetika je fajn, ale vodík je dnes v řadě ohledů praktičtější. Co to dát dohromady a vyrábět vodík fotosyntézou? V takovém případě jsou po ruce fotosyntetičtí mikrobi. Sinice s přestavěným fotosyntetickým aparátem dokáže růst a ještě k tomu vyrábí velké množství vodíku.

Ramanova mikrospektroskopie vystopovala ve fosiliích legendárního tullimonstra proteiny obratlovců. Jak se zdá, měli jsme opravdu velmi podivného vzdáleného příbuzného, který obýval pobřežní mělčiny tropického moře před zhruba 300 miliony let.

Nový typ leteckého pohonu funguje, aniž by vyžadoval fosilní palivo. Vytváří plazma z okolního vzduchu, který stlačí a ionizuje pomocí mikrovln. Zatím to je jednoduchý prototyp, ale v budoucnu by mohl proměnit leteckou dopravu.

Singapurští kvantoví inženýři postavili „motor“ a „ledničku“, které jsou založené na jediném atomu barya. Jsou to termodynamické strojky, které využívají přesuny energie spojené s vibracemi atomu. Podobná extrémně miniaturní zařízení by se mohla uplatnit v kvantových počítačích anebo nanostrojích.