Stanislav Mihulka

Dnešní kvantové procesory se spinovými qubity obsahují miniaturní elektrické vodiče, které vytvářejí magnetické pole. To slouží k ovládání qubitů. Takový design je ale dost nepraktický. Průlomový design australského týmu zahrnuje dielektrický rezonátor, díky němuž se u kvantového procesoru generuje homogenní magnetické pole pro ovládání spousty qubitů. Těšte se na kvantové procesory s miliony qubitů.

Experimentální tryskový dron Avenger dostal do výbavy Legion Pod s infračerveným senzorem. S tímto zařízení dokázal autonomně pasivně detekovat a sledovat rychle letoucí letouny a podle potřeby manévrovat. Jde o další technologický pokrok směrem k autonomním bojovým dronům.

Imunitní systém nás horlivě brání před okolním světem. Někdy až příliš horlivě, což může mít devastující důsledky. Britský tým navrhuje maskovat medicínské implantáty a další podobné věci s pomocí dendrimerů, rozježených molekulárních klubek. Jejich struktura je příliš jemná na to, aby ji rozeznal imunitní systém.

Starověký vynález kroužkové zbroje je užitečný dodnes. Materiálové vědce navedl k vývoji nového strukturovaného materiálu ze 3D tištěných navzájem provázaných prvků, který po působení tlaku mění svou tuhost. Mohl by se stát součástí neprůstřelných a ochranných technologií, pokročilých zdravotnických pomůcek nebo třeba přenosných mostů.

Startup Hermeus získal 60 milionů dolarů na letové testy hypersonických letounů. Quarterhorse s titanovou konstrukcí a delta křídlem, s rychlostí Mach 5 a doletem 7 400 kilometrů, by se mohl stát nejrychlejším letounem pro běžnou dopravu. Hypersonické letouny tohoto typu by měly mít vojenské i civilní využití.

Současné mikrobaterie obětují výkon ve prospěch malé velikosti. Zajímavé řešení nabízí tým americké University of Pennsylvania. Jejich nová mikrobaterie má funkční obal, který baterii chrání před vlivy prostředí a zároveň se podílí na ukládání energie. Výsledkem je mikrobaterie se stejným výkonem, jako mají baterie stokrát větší.

Podivuhodný materiál AM-III je uhlíkové sklo, průhledné a s amorfní strukturou. Materiáloví vědci ho vytvořili z fullerenů, které vystavili rostoucí teplotě a tlaku. AM-III je momentálně nejtvrdší a nejpevnější amorfní materiál na světě, před nímž se v tvrdosti skloní i přírodní diamanty. Kromě toho je to polovodič, což dává tušit zajímavé aplikace ve fotovoltaice i dalších odvětvích.

US Army si dělá zálusk na flotilu robotických obrněnců, které se stanou součástí výzbroje pozemních jednotek. Dálkově řízené nebo i autonomně operující minitanky Ripsaw M5 by se měly účastnit rozmanitých bojových, průzkumných i logistických misí, ať už samostatně nebo společně s vozidly s lidskou posádkou.

Největší radioteleskop světa FAST vystopoval podivuhodný objekt z neutrálního vodíku na periferii Mléčné dráhy. „Orobinec“ by mohl být přerostlým mračnem kosmického plynu anebo doposud neznámým vnějším spirálním ramenem Galaxie. Ani jedna z těchto možností ale příliš nesedí, takže je to zatím záhada.

Červení trpaslíci jsou velmi hojní. Mívají planety, nezřídka podobné Zemi a v obyvatelných zónách. Jsou to ale vzteklé hvězdy, které často odpalují jednu supererupci za druhou. Až doposud jsme si mysleli, že je to fatální problém pro obyvatelnost jejich planet či snad možnou přítomnost života. Jak se ale ukázalo, může to být poněkud jinak.

Tým Massachusettského technologického institutu vyvinul nový postup pro odstranění uranu z pitné vody. Tato levná a praktická metoda využívá pěnu z oxidu grafenu, která při průchodu elektrického proudu buď váže, nebo naopak odpuzuje ionty uranu. Stejný postup by bylo možné uplatnit i pro další těžké kovy ve vodě.

Divočící exploze supernovy vzácného typu Iax ukula objekt LP 40−365 s vysokou metalicitou. Zřejmě jde o pozůstatek samotného bílého trpaslíka, kterého supernova nezničila celého. Teď je z něj šrapnel, který za čas opustí Mléčné dráhu a poletí mezigalaktickým prostorem.

Námořní průzkumník MQ-4C Triton dostal pokročilé zpravodajské vybavení, s nímž zvládne náročné průzkumné mise nad oceány. Pokud bude vývoj Tritonu úspěšný, tak by tyto drony mohly nahradit letité letouny Lockheed EP-3E Aries, které létají na námořních patrolách od konce šedesátých let.

Disulfid manganatý je za normálních okolností měkkým izolantem. Když se ale stlačí, tak se z něj najednou stane kov, co je slušně elektricky vodivý. Další nárůst tlaku vede k návratu materiálu do role izolantu. Vše se to děje za běžné teploty a potřebné tlaky nejsou nikterak závratné. Podivuhodný jev by mohl nalézt praktické využití, například v elektronice.

Systém startupu Energy Dome využívá příznivé fyzikální vlastnosti oxidu uhličitého k efektivnímu a levnému uskladňování energie rozvodných sítí. Proces zahrnuje zahřívání a ochlazování oxidu uhličitého, jeho převádění na kapalinu a zase na plyn, a také flexibilní kupoli, která dala jméno celému startupu.

Mainstream praví, že Island vznikl na geologické horké skvrně asi před 60 miliony let. Rebelující skupina geologů přišla s pozoruhodným nápadem, že Island je vlastně posledním pozůstatkem kontinentu Icelandie, který se měl rozkládat mezi Grónskem a Skandinávií, než se asi před 10 miliony let potopil do severního Atlantiku.

V bezprostřední blízkosti černé díry vzniká korona, která je do jisté míry podobná koronám hvězd. Vysokoenergetické elektrony v koroně vyzařují rentgenové záření, které můžeme pozorovat. Astrofyzici v tomto záření poprvé detekovali rentgenová echa zpoza černé díry, předpovězené Einsteinovou obecnou relativitou.

Laserové kleště tvořené dvěma protilehlými laserovými paprsky by mohly v bloku plastu vytvářet paprsek pozitronů, čili antihmoty, o vysokých energiích. Taková technologie by přitom fungovala i v menších fyzikálních zařízeních a nebyly k tomu nutné monumentální urychlovače typu LHC v CERNu.

Optimistický Avi Loeb a jeho tým budou v rámci projektu Galileo hledat a zkoumat mezihvězdné návštěvníky Sluneční soustavy, případné mimozemské satelity v blízkosti Země, a také UFO, čili UAPy, (zatím) neidentifikované vzdušné jevy. Jdou na to relativně střízlivě a chtějí důmyslně využívat stávající i budoucí teleskopy, data i umělou inteligenci.

Probdělé noci u monitorů se vyplatily. Vášeň hráčů videoher přinesla světu výkonné a efektivní grafické karty. Jejich přednosti uznali fúzní vědci a napojili je na prototyp fúzního reaktoru, který by mohl přinést levnější fúzi. GPU si s reaktorem poradí stejně skvěle, jako s first-person střílečkou.

Země je hodně rušné místo, kde je frustrující dělat gravitační astronomii. Na Měsíci je mrtvolný klid a také vakuum, což z něj dělá ideální místo pro gravitační observatoř. Lunární gravitační detektory by měly být neuvěřitelně citlivé. Mohly by nám otevřít dveře k nové fyzice a zároveň by daly smysl trvalé přítomnosti na Měsíci. NASA má o čem přemýšlet.

V gabonském národním parku Loango žijí šimpanzi i gorily. Doposud jsme si tam nevšimli, že by na sebe byli agresivní. Nedávno se to změnilo. Šimpanzi vytvořili útočnou skupinu a napadli dvě tlupy goril. Dospělé gorily uprchly, ale dvě gorilí mláďata zaplatila životem. Vědci teď pátrají po příčinách vražedného útoku.

Nový 2D materiál z oxidu zinku a kobaltu představuje první skutečně 2D magnet. Je nejtenčí a také nejvíce odolný vůči vyšším teplotám. Funguje jako magnet i při teplotách kolem 100 °C. Průlomový 2D magnet by mohl najít široké uplatnění ve vývoji elektroniky i ve výzkumu kvantových jevů.

Neutronové hvězdy jsou nesmírně husté, malé a těžké. Svírá je drtivá gravitace. Přesto se na jejich pevném povrchu tyčí hory, i když bychom je nejspíš zašlápli. Podle nových modelů mají pohoří neutronových hvězd výšky ve zlomcích milimetru. Gravitačním astronomům to podstatně komplikuje detekci gravitačních vln od rotujících a single neutronových hvězd.

My jsme Borgové. Budete asimilováni. Odpor je marný. Metanožroutská archea si vydržují podivné gigantické sekvence DNA. Mají až 1 milion párů bází, stovky genů včetně mnoha metabolických a jsou plné repetitivních sekvencí. Star Trek zplodil dítě s mikrobiologií.

Tým japonského institutu National Institute of Information and Communications Technology (NICT) upgradoval stávající technologie optických kabelů a dosáhl závratné rychlosti přenosu dat na vzdálenost přes 3 tisíce kilometrů. Jejich postup je navíc kompatibilní se stávající infrastrukturou.

Twitter je divokým ekosystémem myriád slov, myšlenek a příběhů. Nový online nástroj Storywrangler se superpočítačovou výpočetní silou funguje jako výkonný teleskop, kterým je možné v reálném čase nahlížet do twitterové reality. Je jako globální senzor dění, který by mohl do jisté míry předpovídat budoucí vývoj.

Systém Drone40 představuje levnou malou kvadrikoptéru, kterou lze vypouštět z ruky nebo odpalovat z granátometu. Může nést senzory, kouřové či oslepující nálože nebo vysoce explozivní či pancíř probíjející hlavici. Jediný voják nebo malá jednotka s těmito drony může vypustit hejno Drone40 a zaútočit s ním na jeden či více cílů současně.

Dopad asteroidu na konci křídy sice téměř zahubil velké tvory na Zemi, ale stopy dávné tragédie už do značné míry zavál čas. Někdy jsou pohřbené v hlubinách, ale geologové je dovedou vystopovat pomocí seismických měření. Nedávno objevili dávné mořské dno zvlněné extrémními chicxulubskými tsunami, které se ukrývá v hloubce 1,5 kilometru pod dnešní Louisianou.

Technologie obnovitelné energie potřebují spoustu cenných kovů. Klasická těžba ale dost zatěžuje životní prostředí. Získávání kovů z horkých slaných roztoků pod sopkami by mělo být levnější a šetrnější, v neposlední řadě i kvůli možnosti využití geotermální energie. Budeme vrtat do aktivních vulkánů?

Ve vzdálenosti 1 500 světelných let kolem sebe krouží ve velmi těsné blízkosti horký podtrpaslík s bílým trpaslíkem. Tahle hvězdná soustava už zažila mnohé, ale ještě ji čeká pompézní finále. Během 70 milionů let se hvězdní partneři srazí a splynou, aby vzápětí odpálili supernovu typu Ia.

Přetlakové kapsle v podtlakovém potrubí by mohly vozit nejen cestující, ale také nákladní kontejnery. Náklady na vybudování nákladního hyperloopu by byly astronomické, ale cena za přepravu by mohla být lákavá, nemluvě o podstatném snížení zátěže pro prostředí, jakou dnes představuje nákladní doprava.

Chytrá munice už není, co bývala. Doba si žádá pokročilé zbraňové systémy, které budou ještě mnohem chytřejší. Dnešní chytré střely či bomby komunikují se svými operátory. Není to špatné, ale už to nestačí. Chytrá munice nové generace bude komunikovat navzájem mezi sebou, aby byla ještě efektivnější v tom, co je jejím úkolem – ničení zvolených cílů.

V divokých dohadech o laboratořích poněkud zaniká, že například ani u SARS, koronavirové infekce, která vystrašila svět v roce 2003, doposud přesně nevíme, jak došlo k nakažení člověka. Trvalo to více než deset let, než se experti dopátrali přesvědčivých dokladů, že SARS pocházel z netopýrů. Srovnání s covidem je více než poučné.

Palomar 5 je výjimečná kulová hvězdokupa. Je velmi řídká a jak odhalil nový výzkum, obsahuje až trestuhodně mnoho černých děr. Má jich tam více než stovku, čímž asi třikrát překračuje odhady vycházející z počtu hvězd. Za miliardu let, kdy se bude definitivně rozpadat, budou hvězdokupu Palomar 5 tvořit prakticky pouze černé díry.

Předělat mořskou vodu na pitnou není úplně snadné. Jednou z možností je destilace přes membránu, která se ovšem neobejde bez komplikací. Korejský tým použil koaxiální elektrospinning a vytvořil hybridní membránu z polymeru PVDF-HFP a aerogelu oxidu křemičitého. Taková membrána funguje měsíc, aniž by došlo k podstatnému poklesu její účinnosti.

Mnoho různých virů, koronaviry nevyjímaje, samovolně tvoří defektní interferující částice, čili DIPy. Jde o radikálně zmutované genomy, které jsou vykuchané tak, že neobsahují prakticky žádný funkční protein. Jsou jako nemrtvé přízraky, které parazitují na svých kompletních soukmenovcích a replikují se na jejich úkor. Povede se nám udělat si z nich spojence?

V nedávné třenici s Hamásem se na straně Izraele ve světové premiéře zapojila hejna dronů řízená umělými inteligencemi a superpočítači. Jejich úkolem bylo identifikovat cíle pro údery izraelských sil a předpovídat, odkud přijde příští útok. S hejny dronů se v podobných konfliktech budeme nepochybně setkávat stále častěji.

Bílý trpaslík ZTF J1901+1458 hýří superlativy. Je velký asi jako Měsíc a přitom váží o třetinu víc než Slunce. Jeho magnetické pole je miliardkrát silnější než v případě Slunce. Rotuje tak rychle, že se otočí za 7 minut. Aby toho nebylo málo, tenhle trpaslík by se mohl zhroutit do neutronové hvězdy

Molekulární archeologové objevili nejstarší genom původce moru v pozůstatcích dávného muže z dnešního Lotyšska. Překvapeně zjistili, že se archaický mor nešířil pomocí blech, nejspíš byl méně infekční, a také méně smrtící, než pozdější patogen Černé smrti. Jde o další křiklavý příklad situace, kdy se patogen během soužití s lidmi stal nebezpečnějším a vražednějším.

V lednu 2020, deset dní po sobě, gravitační observatoře poprvé (a po druhé) detekovaly gravitační vlny, které rozbouřil extrémní gurmánský zážitek – zhltnutí neutronové hvězdy černou dírou. Něco takového jsme doposud spolehlivě nepozorovali. Pro gravitační astronomy je to další historický úspěch.

Kvalit Milrem Robotics si povšimla Evropská kosmická agentura ESA. Udělila jim kontrakt na vývoj navigační inteligence roverů, které by měly v dohledné době zkoumat Měsíc a další cizí světy. Milrem Robotics zužitkují zkušenosti s vývojem robotů pro pozemská bojiště. Průzkum vesmíru a pozemské bitvy mají leccos společného.

Izraelská společnost Future Meat Technologies spustí průmyslový provoz na výrobu masa ze živých živočišných buněk. Každý den vyrobí asi půl tuny pěstovaného kuřecího, vepřového nebo jehněčího. Jak se zdá, pěstované maso si pomalu ale jistě razí cestu do našich kuchyní.

Elegantní mobilní systém Mobile Force Protection by měl chránit konvoje a podobné typy cílů před útoky hejn laciných dronů. Namísto výbušnin či projektilů využívá konfety. S takovým přístupem bude možné systém MFP používat i ve městech, aniž by to zásadně ohrožovalo lidi na životě.

Půvabné mezony, nejlehčí známé částice s půvabnými kvarky, byly na LHC přistiženy, jak oscilují mezi hmotou a antihmotou. Samo o sobě to je velkým úspěchem a výsledkem náročných pozorování. A také by to mohlo přispět k řešení záhady záhad – proč vlastně existuje něco ve vesmíru, namísto toho, aby neexistovalo nic.

Slunce, vítr, podzemní vrstvy pískovce, vodík, oxid uhličitý a šikovná archea. To je recept na výrobu metanu, který se stane základem obnovitelného zemního plynu. Technologie Underground Sun Conversion nabízí využití slunce a větru i tam, kde jsou dlouhé a tmavé zimy.

Bleskové zpracování uhlíkových materiálu Jouleovým teplem rozšiřuje nabídku zajímavých produktů. Kromě klasického grafenu je možné bleskovým zahřátím pomocí elektrického proudu vyrobit také fluorované nanodiamanty nebo nano „koncentrický uhlík“, který je základem výtečných mazadel.

Pokud tvoří temnou hmotu částice, které interagují mezi sebou, tak by to mohlo objasnit vznik supermasivních černých děr v mladém vesmíru. V takovém případě by se hala temné hmoty mohla hroutit do poměrně masivních zárodků supermasivních černých děr, které by pak nenasytně rostly.

Extrémně lehký aerogel z oxidu grafenu a polyvinylalkoholu výtečně izoluje zvuk při hustotě pouhých 2,1 kilogramu na metr krychlový. Vyrábí se podobně jako sněhové pusinky. Jak žoviálně uvádějí jeho tvůrci, při použití na kryty leteckých motorů by mohl snížit hluk v kabině proudového dopravního letounu zhruba na úroveň fénu na vlasy.

Americké námořnictvo odpískalo slibně postupující projekt elektromagnetického děla. Railgun funguje, ale doplatil na změnu strategického směřování Spojených států. Pro měření sil s vojensky významnými protivníky se moc nehodí. Dalším fatálním problémem je i to, že námořnictvo má jen pár lodí, na které by mohlo railguny smysluplně instalovat.