Stanislav Mihulka

Hvězdy obvykle vznikají velmi pomalu a velmi daleko. Přesto si jejich zrození můžeme osahat, díky důmyslným simulacím vzniku hvězd. Nejvíce realistická a detailní je nová simulace STARFORGE, která dokáže simulovat třeba celé molekulární mračno, v němž se rodí jedna hvězda za druhou.

Beton je velmi užitečný materiál, i když jeho výroba velmi zatěžuje prostředí. Bylo by skvělé, kdyby kromě samotné konstrukce mohl beton nabídnout ještě něco navíc. Díky nové betonové nabíjitelné baterii, kterou je možné použít ke konstrukci jako běžný beton, by betonové stavby mohly fungovat jako velké nebo přímo ohromné nabíjitelné baterie.

Kvazikrystaly, materiály na půl cesty mezi amorfní hmotou a krystalem, často vznikají za extrémních podmínek. A co je extrémnější, než exploze jaderné bomby? Průzkum legendárního trinititu z místa exploze testu Trinity přinesl jedinečný kvazikrystal z železa, křemíku, mědi a vápníku.

Levný autonomní bojový dron Skyborg ještě není hotový. Ani jeho řídící mozek Autonomy Core System (ACS). Americké letectvo ale dobře ví, že každý správný pilot chce co nejdřív do vzduchu. Ranou verzi mozku ACS instalovali na taktický dron Kratos UTAP-22 a poslali do vzduchu.

Je to jako noční můra konspirátorů. Šikovný čipový systém velikosti desetiny milimetru krychlového, který lze vpíchnout do těla, kde monitoruje teplotu v reálném čase. K nabíjení i ke komunikaci používá ultrazvuk. Podobné systémy mají velkou budoucnost v medicíně i dalších odvětvích.

Koronaviry dlouho nezajímaly skoro nikoho. Teď zajímají úplně všechny. Nová analýza amerických bioinformatiků zahrnuje 2006 kompletních genomů koronaviru. Její závěry jsou poměrně jednoznačné – za vším hledej netopýra. Do budoucna bude klíčové hlídat koronaviry právě v netopýrech. Je jenom otázkou času, kdy dojde k dalšímu zoonotickému přenosu.

Bylo by skvělé mít pohon, s nímž by bylo možné létat rychlostí Mach 17 a vzlétnout s ním ze zemského povrchu až na oběžnou dráhu. Úspěšný explozivní experiment experimentálního rázového ramjetu (Shock-Ramjet Engine) otevírá cestu pro vývoj pohonu, který zkrotí sílu detonací a promění je na tah.

V Tennessee vyroste oblázkový reaktor Hermes s pokročilým designem. Chlazení zajistí tavené fluoridové soli, díky nimž je provoz takového reaktoru jednodušší a levnější. Pokud Hermes uspěje, bude to výrazný pokrok pro oblázkové reaktory, které představují zajímavou alternativu k tradičním mohutným vodou chlazeným reaktorům.

Turecká společnost Turkish Aerospace předělala svůj proudový dron Simsek. Ze cvičného terče se stal mnohem nebezpečnější protivník. Sebevražedný Simsek je relativně jednoduchý a levný. Jeho významnou předností je rychlost, která předurčuje Simseky k překvapivým útokům ve větším počtu.

Fyzici slaví. Po téměř dvou desetiletích padla hranice intenzity laserového paprsku 10 ^ 23 wattů na centimetr čtvereční. Je to nový světový rekord a nová příležitost pro výzkum. Na extrémní lasery se těší astrofyzici nebo také onkologové, pro které takový laser představuje zařízení pro praktickou produkci vysokoenergetických protonů k ozařování nádorů.

Ve vesmíru zatím (neúspěšně) pátráme spíše po civilizacích hvězdného či galaktického typu. Gruzínský astrofyzik Zaza Osmanov navrhuje hledat stopy přítomnosti civilizací planetárního typu, které by nám měly být svou podstatou bližší. Infračervené stopy megakonstelací takových civilizací by mohly dnešní výkonné infračervené teleskopy vystopovat asi do vzdálenosti 280 světelných let.

Imunitní signální protein Siglec-XII je u lidí rozbitý. Nefunguje, jak by měl. A zároveň posiluje nádorové bujení. U většiny lidstva je tenhle protein vypnutý mutací, aby neškodil. Asi 30 procent lidí má protein Siglec-XII schopný provozu, což z nich dělá snadnou kořist rozmanitých rakovin.

Gravitační praky supermasivních černých děr, buď splývajících, nebo i single, zřejmě občas odpalují z center galaxií hvězdy relativistickou rychlostí. A když se takové relativistické hvězdy srazí v blízkosti veliké supermasivní černé díry, tak by z toho měla být nejvíce energetická exploze ve vesmíru.

Čínský tým pálil do wolframového terčíku svazkem atomů argonu. Vznikl jim doposud neznámý izotop uran-214. Obsahuje jen 122 neutronů, díky čemuž je mnohem lehčí než běžné izotopy uranu. Poločas rozpadu nového izotopu je půl milisekundy. Při rozpadu se vyzařují alfa částice.

400 let a jeden pandemický rok po legendární plavbě lodi Mayflower s Otci poutníky vypluje trimaran Mayflower 400. Na palubě tentokrát nebude žádný člověk, ale sofistikovaná umělá inteligence. Bude navigovat loď, rozpoznávat případné překážky a problémy na moři, a také provádět výzkum znečištění Atlantiku i mořských savců, které cestou potká. Do Nového světa by měla doplout za tři týdny.

K rozvodným sítím se připojují obnovitelné zdroje energie. Jejich vrtochy je nutné tlumit bateriemi, které mohou uskladnit veliká množství energie. Mezi nejvíce slibné náležejí fyzikální baterie na stlačený vzduch. Startup Hydrostor vybuduje dvě největší zařízení tohoto typu v Kalifornii. Měly by pojmout až 10 GWh energie.

Ve vesmíru schází antihmota. Alespoň nám to tak připadá. Možně je ale kolem nás více antihmoty, než si myslíme. Francouzští astronomové vystopovali 14 objektů v Mléčné dráze, které jsou zdroji gama záření a zároveň jsou kandidáty na antihvězdy. Je sice pravděpodobnější, že jde o gama zářiče z normální hmoty, jako jsou pulsary nebo černé díry, ale určitě stojí za to je pořádně prozkoumat.

Lidé pocházející z východní Asie mají ve svých genomech nenápadné otisky pařátů pandemie, která decimovala jejich předky v období před 25 až 5 tisíci let. Podle všeho šlo o koronavirus z linie sarbekovirů, tedy skupiny SARS a covidu-19, která podle molekulárních archeologů právě někdy v té době vznikla. Pokud mají pravdu, tak vůbec nebojujeme se zhola neznámým nepřítelem. Je to spíš takový hodně nepříjemný starý známý.

Nová turbína O2 společnosti Orbital Marine Power vytěží z energie přílivu 2 MW. Její výstavba probíhá na souši a pak se spustí na moře jako loď. Instalace na místě určení, tedy spíše zakotvení a připojení do sítě je pak oproti jiným přílivovým elektrárnám velmi jednoduché a laciné.

Reapery létají od roku 2001. Vznikly za určité geopolitické situace, která se ale od té doby podstatně změnila. V dnešním světě to mají drony těžší a bude se to spíše dále zhoršovat. Proto americké letectvo ve spolupráci s General Atomics připracuje „geopolitické“ vylepšení Reaperů na letouny MQ-9 Multi-Domain Operation (M2DO), které nebudou čelit banditům, ale sofistikovanějším protivníkům.

Klasický beton je nevodič. Když se ale do betonu přidá vhodný uhlíkový materiál, tak se z něj může stát překvapivě úspěšný vodič. Velmi vhodné jsou pro tento účel nanosaze, které vytvoří elektricky vodivý beton a zároveň jsou levné. Beton s nanosazemi se výrazně zahřívá při průchodu elektrickým proudem, čehož je možné využít v mnoha různých aplikacích, venku i uvnitř obydlí.

Deformovaný červený obr prozradil přítomnost blízké a velmi malé černé díry v souhvězdí Jednorožce. Tento neviditelný Jednorožec je vzdálený asi 1 500 světelných let a jeho hmota odpovídá zhruba 3 Sluncím. Černá díra této velikosti se ovšem vzpěčuje našim teoriím, takže to ještě bude mít následky.

Pokud budou létat letadla na kapalný vodík, tak povezou palivo o extrémně nízké teplotě. Společnost Airbus staví experimentální pohon ASCEND, který využívá vlastní palivo ke chlazení své supravodivé konstrukce. Jestli ASCEND uspěje, bude to významný krok ve vývoji vodíkových letounů.

Vezměte urychlovač částic a nacpěte ho do fúzního reaktoru, kde bude žhavit plazma a také jej bude udržovat. Vznikne slibný fúzní reaktor Norman, který je předzvěstí příchodu fúzní energetiky, možná mnohem dřívějšího, než by se zdálo z poněkud depresivního sledování šnečího tempa klasického tokamaku ITER.

Okolní vesmír je jako temný hvozd. Tichý, ponurý, na první pohled mrtvý. Ve stínech se ale plíží lovci, hráči vesmírného LARPu, kteří to myslí smrtelně vážně. Největší hrozbou v temném lese jsou cizí lovci. Když se střetnou, tak je to vždy kdo s koho, na plno a bez skrupulí. Taková je hypotéza Temného lesa, která vysvětluje Fermiho paradox strachem a opatrností.

Některé věci se na lidech zkoumat nedají. Zároveň je ale vyzkoumat nutně potřebujeme, pro studium závažných chorob i pro vývoj nových léků. To je skvělá příležitost pro lidské chiméry, tedy embrya savců, do nichž jsou vpraveny lidské kmenové buňky. Nedávno vytvořené člověkopice jsou pokročilé chiméry, které uspěly v experimentech.

Drony se stávají stále významnější silou na bojišti i v celém letovém prostoru. Vlastně celá hejna dronů, která budí hrůzu jako hejna kobylek. Bylo by skvělé mít zbraň, která vyřadí takové hejno se vším všudy. Systém Leonidas amerického startupu Epirus to zvládá velmi dobře, vhodně cílenými svazky záření. Téhle mikrovlnky byste se rozhodně měli bát!

Vesmír se rozpíná a jeho rozpínání nejspíš zrychluje. Potíž je v tom, že různá měření Hubbleovy konstanty přinášejí různé výsledky. Uhasit tuhle krizi by mohla jediná zlatá temná siréna. Je to stejné jako v Pikniku u cesty. Budeme muset mít úžasné štěstí, dotknout se zlaté sirény a pak si přát perfektně změřenou Hubbleovu konstantu.

Asi tak tucet známých pulsarů umí dělat obří rádiové pulsy, které jsou mnohonásobně silnější, než běžný cvrkot takového pulsaru. Mechanismus tohoto jevu stále není známý, ale díky detailním pozorováním Krabího pulsaru víme, jak zhruba silné tyto mohutné rádiové výkřiky jsou.

Klasické diamanty krychlové soustavy jsou velmi pevné a odolné. Obrovské síly při dopadu meteoritů nebo při podobných událostech ale dovedou vytvořit hexagonální diamanty, které jsou ještě pevnější a odolnější, jak teď poprvé experimentálně prokázali materiáloví vědci, vybavení střelným prachem, plynem, grafitem, laserem a zvukovými vlnami.

Prototyp tryskového bojového dronu amerického letectva Kratos XQ-58A Valkyrie má za sebou další prvenství. Letěl výše než předtím, rychleji než předtím, poprvé otevřel pumovnici za letu a poprvé v historii se stalo, že letící dron vypustil další dron. Na obzoru se už rýsuje dronové letectvo.

Oběžná dráha je plná smetí. Společnost EOS nabízí řešení, které funguje ze Země. Na observatoři Mount Stromlo v Canberře instalovali laserový systém, který dokáže zaměřit vesmírný odpad a pak ho zasáhnout laserovým paprskem, čímž ho bude možné odsunout z dráhy a zlikvidovat.

Pandemický koronavirus je nepochybně přírodního původu a se vší pravděpodobností pochází z netopýrů. Objevy sekvencí přimísených do rutinních sekvencí rýže, bavlny nebo myší z obyčejných laboratoří ale ukazují, že v Číně mají doslova horkou půdu pod nohama, plnou záludných koronavirů a že je to riziko, s nímž musíme počítat.

Compact Advanced Tokamak se stlačeným plazmatem je zatím zcela teoretický. Pokud jsou ale superpočítačové modely správné, tak by měl vyrábět podstatně více energie, než kolik sám spotřebuje. Za rok to nebude, ale v příštích desetiletích by se mohly objevit fúzní elektrárny s praktickými kompaktními tokamaky.

Dnes nelétá skoro nikdo. Jestli se ale s koncem pandemie vrátí optimismus a chuť cestovat osobně, nikoliv jen virtuálně, tak by se mohly objevit nadzvukové dopravní letouny. Společnost Aerion slibuje letoun s kapacitou 50 cestujících, který by mohl letět z Los Angeles do Tokia za méně než 3 hodiny. Nebudou to mít jednoduché, ale zní to skvěle.

Bylo by luxusní mít kosmický pohon, který nepotřebuje prakticky žádné palivo. Do tohoto snění krásně zapadá EmDrive, který potřebuje jen elektřinu a využívá divočení mikrovln v kónické komoře. Má ovšem problém s fyzikálními zákony. A jak ukázala série experimentů na technice v Drážďanech, jeho největší chybou je, že nevytváří tah.

Ve vesmírném oceánu potkáváme neuvěřitelné věci. Rádioví fénixové jsou sice legendární, ale zároveň skuteční. Najednou se zjeví, mohou mít velikost milion světelných let, blyští se ve velmi úzkém rádiovém spektru a pak zase zmizí, jako kdyby nikdy neexistovali. Zůstane vám jen mrazení na zátylku, prostě jako setkání s přízrakem.

Asi tak před 430 tisíci let přiletěl nad Antarktidu pořádný meteorit. Vybuchl ještě ve vzduchu a zdevastoval široké okolí v Zemi královny Maud. Kdyby tam tehdy někdo byl, jistě by zíral. Událost na Tungusce z roku 1908 byla proti tomu jenom taková zábavná patálie. Podobné události nejspíš podceňujeme, měli bychom jim věnovat větší pozornost.

Krátké gama záblesky jsou zřejmě výkřiky vyděšených neutronových hvězd, které se divoce srazí a splynou, čímž se odpálí jako kilonova. Když takový výkřik proletí gravitační čočkou, tak můžeme ulovit něco zajímavého. Teď v sítích astrofyziků uvízla černá díra střední velikosti, o hmotnosti asi 55 tisíc Sluncí. Právě po takových stále marně pátráme.

Těžaři elektromagnetických vln využívají fantastickou příležitost, jakou jim zřejmě neúmyslně nabídli tvůrci 5G sítě. Frekvence těchto sítí jsou plné energie, která si doslova říká o využití. Právě to nabízí unikátní a praktická 3D tištěná rektena, jejíž velikost i tvar připomínají hrací kartu.

Když smícháte simulace pohybů částic s kvantovým modelováním gravitace, tak dostanete simulace vesmíru v nepatrném zlomku okamžiku po kosmologické inflaci. Celá simulace by se v reálné velikosti vešla do jediného protonu. Asi tak milionkrát. Přesto v ní vědci objevili inflační hala hmoty, která by po sobě mohla zanechat dodnes čitelný otisk v gravitačním vlnění vesmíru.

Ve vzdálenosti 153 světelných let pozorujeme otevřenou hvězdokupu Hyády. Postupně se rozpadá, ale před časem jí něco dalo pořádně zabrat. Zřejmě se střetla se s objektem o hmotnosti asi 10 milionů Sluncí, jehož gravitace hvězdokupu potrhala. Problém je, že v dané oblasti nic takového není vidět. Prý by to mohlo být prastaré subhalo temné hmoty, které se toulá Galaxií. Doufejme, že nikoliv naším směrem.

Pod Afrikou a pod Pacifikem se nalézají obrovské a přízračné masy superchocholů. Jsou to anomálie hornin s vysokou hustotou, které geology vábí a děsí zároveň. Podle (staro)nové hypotézy to jsou kusy rozervané protoplanety Theia, která se před miliardami let srazila s protoZemí a vytvořila tím Měsíc.

Příběh slavného snímku supermasivní černé díry galaxie M87 stále pokračuje. Tým virtuálního Teleskopu horizontu událostí získal novou verzi tohoto snímku, tentokrát v polarizovaném světle. Tento snímek přitom umožňuje analyzovat mohutná magnetická pole v bezprostřední blízkosti supermasivní černé díry.

Program Air Combat Evolution (ACE) by měl zavést do leteckých soubojů špičkové umělé pilotní inteligence. Lidští piloti by jim měli důvěřovat a měli by na ně spoléhat ve vyhrocených situacích. ACE brzy vstoupí do fáze leteckých soubojů dronů a v letech 2023-2024 přijdou na řadu autonomní lety upravených albatrosů L-39 pilotovaných inteligencemi.

Nová generace strukturálních baterií slibuje fantastické aplikace. Nová technologie nabízí slušné elektrické i mechanické vlastnosti, jimiž významně předčí své předchůdce. Můžeme se těšit na kompaktnější elektromobily, drony, chytré telefony, notebooky nebo třeba elektrokola.

Dřevo je za normálních okolností pevné a nepoddajné. Když ho ale změkčíme odstraněním ligninu, ať už chemicky anebo se šikovnou dřevokaznou houbou, tak se dějí divy. Vznikne pružné dřevo s houbovitou nanostrukturou, které je možné použít jako piezoelektrický nanogenerátor.

Bojové drony Chengdu Wing Loong II jsou sice méně kvalitní, ale zato výrazně levnější než srovnatelné západní stroje. Mohou nést až 12 raket či bomb, takže se s nimi musí počítat. Oproti jiným zemím Čína tyto drony vyváží v „masovém“ měřítku a vyvolává tím globální závody ve zbrojení.

Vysokoenergetické srážky protonů a protonů s antiprotony na urychlovačích LHC v CERNu a Tevatronu ve Fermilabu potvrdily, že existuje kvazičástice odderon, glueball se třemi gluony. Jde o úspěch dnes již vousaté předpovědi z roku 1973.

Kde se vzal mezihvězdný návštěvník ʻOumuamua? Podle nové hypotézy ho na cestu odpálila kosmická srážka, ke které došlo asi před půl miliardou let, na exoplanetě či trpasličí exoplanetě podobné Plutu. Ze své rodné soustavy se za tu dobu ʻOumuamua dostal až k nám. Škoda, že jsme ho neměli možnost prozkoumat zblízka. Snad příště.