Stanislav Mihulka

Měli by se stand-up komici a komediální autoři bát o práci? Výsledky experimentů s inteligencí ChatGPT 3.5 a lidskými dobrovolníky hovoří dost jasně. Humor umělé inteligence je pro lidské posluchače stejně zábavný nebo i zábavnější než humor lidských tvůrců. Je nejspíš jasné, kdo se bude smát naposled.

Velká zvířata vymírala vždy. Ostatně i ta malá. Vymizení megafauny před cca 50 tisíci let bylo ale úplně jiné. Za posledních 66 milionů let se nestalo tak divné a selektivní vymírání velkých druhů, přestože klima skáče jako splašená koza prakticky neustále. Všechno ukazuje na jediného podezřelého. Miluje maso.

Činorodá DARPA a společnost Northrop Grumman staví velmi utajovaný dron XRQ-73 SHEPARD, který by měl být jako stvořený pro stealth průzkumné mise dalekého dosahu. Má hybridní pohon, což zajistí jak podstatně delších dolet než u čistě elektrických dronů, tak i velmi tichý let. Premiéru ve vzduchu by měl mít už letos.

Čínští odborníci postavili rozhraní MetaBOC pro komunikaci mezi biopočítačem s mozkovým organoidem a klasickou elektronikou, které pohání umělá inteligence. Uplatní se především v robotice a pomůže učit mozkové organoidy pilotovat roboty. Na obzoru se rýsuje organoidní kybernetika.

V roce 2024 se již po osmnácté konala mezinárodní soutěž odvážných projektů výškových budov eVolo Skyscraper Competition. Realizace těchto projektů (zatím) není na pořadu dne. Rozhodně je ale zajímavé vědět, o čem sní architekti, když jim nad hlavou nevisí Damoklův meč finančních nákladů a praktické realizace mrakodrapu.

Webb hleděl do vesmíru starého asi 600 až 800 milionů let. Našel tam trojici „rubínů,“ které podobně jako Kameny nekonečna nedávají smysl v našem chápání vzniku a vývoje vesmíru. Zřejmě jde o exotické „protogalaxie“ s nesmyslně starými hvězdami a nesmyslně gigantickou černou dírou, v nichž je množství hvězd odpovídající Mléčné dráze natlačeno do prostoru pár set světelných let. Noční můra kosmologů.

Japonsko se vylidňuje. Pokud se něco razantního nestane, v roce 2030 budou scházet lidi pro doručení 30 procent zásilek. Japonská vláda připravuje jako řešení ambiciózní projekt monstrózního dopravníkového systému o délce asi 500 km, mezi Tokiem a Ósakou. Pokud bude zprovozněn, měl by nahradit asi 25 tisíc nákladních automobilů, samozřejmě i s podstatnou částí jejich emisí.

Mnozí vědci nejspíš uroní slzu. Nový výzkum pohřbívá exotický koncept „kugelblitzu,“ čili fantaskní černé díry, která měla vznikat nikoliv zhroucením hmoty, ale elektromagnetického záření. Teoretičtí fyzici zjistili, že kvůli kvantovým jevům a virtuálním částicím dojde k vypařování houstnoucího záření mnohem dřív, než by se mohlo zhroutit do nicoty. Hlavu vzhůru, jede se dál.

Skelné polymery jsou velmi pevné a tuhé, ale zároveň také křehké. Oproti tomu gely obsahují velký podíl kapaliny, díky které jsou měkké a pružné, ale mnoho nevydrží. Nové skelné gely v sobě spojují přednosti obou těchto materiálů. Vlastně mají tolik podivuhodných vlastností, že jejich tvůrci nepochybují o úspěchu.

Námořní motor Wärtsilä 31, jeden z největších na světě, který doposud poháněl masivní tankery či kontejnerové lodě, podle všeho neskončí jako neptačí dinosauři. Wärtsilä vyvinuli varianty 31SG-H2 a 31H2, které mohou jako generátory buď částečně, nebo výhradně spalovat vodík a v ideálním případě nabídnou energii bez emisí uhlíku. Na trhu se objeví v roce 2026.

Strojové vidění v dnešní době vyžaduje složité senzory a velkou výpočetní sílu. Nový čínský systém sice využívá komplikovanou matematiku, ale vystačí si s jediným pixelem a je mnohem méně výpočetně náročný. Vypadá to na průlom v celé řadě moderních technologií, pokud se vývoj nového systému povede dotáhnout do konce.

Společnost Materials Nexus použila umělou inteligenci při vývoji permanentního magnetu, který namísto prvků vzácných zemi využívá běžné materiály. Díky inteligenci byl permanentní magnet MagNex navržen asi 200krát rychleji než je obvyklé. Lze ho vyrábět za 20 procent ceny soudobých permanentních magnetů se vzácnými zeminami a s emisemi uhlíku nižšími o 70 procent.

Částicoví fyzici nadšeně využívají masivní produkce párů částicových titánů top kvark – top antikvark na LHC v CERNu a zkoumají na nich kvantové kejkle za velmi vysokých energií. Nejnovější měření potvrzují kvantový entanglement v těchto exotických párech, přičemž dotyčné top kvarky a top antikvarky byly navzájem tak vzdálené, že se mezi nimi nemohla přenést informace ani rychlostí světla.

Lockheed Martin spojil síly s Rheinmetallem a na letošním veletrhu pozemních vojenských a bezpečnostních technologií Eurosatory v Paříži představili pokročilý salvový raketomet GMARS (Global Mobile Artillery Rocket System). Jeho vývoj přitom započal v roce 2023. Je vysoce mobilní, slušně kompatibilní s dnešními systémy a jeho rakety využívají inerciální navigaci.

Nabíjitelné baterie jsou v současné době kritickou komponentou elektrických vozidel, letadel i dalších typu strojů. Bývají těžké a nevydrží věčně. Co kdyby ale baterie byla součástí samotné konstrukce? Startup Sinonus sází na strukturální baterie založené na uhlíkových vláknech. Osvědčí se tento koncept jako životaschopný?

Naši předci měli pletky s neandertálci a mělo to následky. Evropské a asijské populace mají v genomu asi 2 procenta neandertálské DNA, včetně úseků, které ovlivňují expresi genů v mozkových buňkách. Některé úseky souvisejí se zvýšeným rizikem autismu, a také epilepsie, která bývá s autismem těsně spjtatá.

Chtěli byste si postavit dům jako ze stavebnice? Cihly Plaex nabízejí takový zážitek, tedy až v USA dokončí certifikace pro obytné budovy. Z 90 procent je tvoří recyklovaný plast a jsou asi o 35 procent lehčí než tradiční cihly stejné velikosti. Dům ze stavebnice by mohli ocenit ambiciózní kutilové nebo humanoidní robotičtí zedníci, kteří jsou už na spadnutí.

V extrémním prostředí u černých děr nebo neutronových hvězd vznikají relativistické výtrysky hmoty. Jejich součástí je i plazma tvořené exotickými páry elektron–pozitron. V zařízení HiRadMat evropského CERNu poprvé vyrobili dostatečné množství těchto párů na to, aby vzniklo plazma, které bude možné zkoumat v experimentech. Astrofyzici jsou nažhavení.

Společnost Airiva vyvinula modulární větrné zdi s vertikálními spirálovými turbínami. Jeden modul s osmi turbínami by měl při průměrně větrných podmínkách poskytnout zhruba 2 200 kWh ročně. Domácnosti asi nebudou hlavním uživatelem, Airiva počítá spíše s většími instalacemi ve velkých veřejných prostorech a kolem komunikací. Pilotní provoz napoví víc.

Laserový paprsek je skvělý nosič informace nebo jen energie. Ale velmi trpí povětrnostními vlivy. Stačí mlha, prach, extrémní teploty, nemluvě o srážkách nebo prachu a laserový paprsek je bezmocný. DARPA financuje vývoj kvantového laseru, založeného na párech entanglovaných fotonů různých barev, který generuje intenzivní a koncentrovaný paprsek. Možnosti využití jsou rozmanité.

Sluneční soustava se řítí Mléčnou dráhou. Podle nových simulací jsme před 2–3 miliony let prosvištěli velmi hustým a chladným mračnem vodíku, což mohlo rozbořit naši heliosféru. Pokud to tak bylo, mohly na Zemi padat radioaktivní izotopy včetně železa a plutonia z mezihvězdného prostoru. Mohlo to také ovlivnit klima na Zemi?

Vzácné zeminy jsou slabinou západní civilizace. Máme ohromnou spotřebu, nutně je potřebujeme pro „zelené“ technologie, ale nemáme téměř žádnou kontrolu nad jejich těžbou a zpracováním. Podivuhodný objev masivního ložiska vzácných zemin v oblasti Fen Carbonatite Complex v Norsku by to teď mohl změnit.

Výrobce raketových motorů Ursa Major vyvíjí praktický hypersonický motor Draper pro zbraňové systémy. Jeho zásadní předností je nekryogenní kapalné palivo. Draper spaluje kerosin s peroxidem vodíku, což dramaticky usnadňuje jeho provoz a logistiku. Za méně než rok dotáhli Draper od začátku vývoje k zážehovým testům.

Představte si, že byste mohli mít 3D tiskárnu neustále u sebe. V kapse nebo třeba v příručním zavazadle. Bleskurychle by tiskla objekty z pryskyřice, kdykoliv si jen vzpomenete. V zaměstnání, na výletě, ve škole. Vědci a inženýři na tom už pracují. Prototyp 3D tiskárny na čipu funguje, vývoj pokračuje.

Co kdyby žádná temná hmota nebyla nutná? Ani teorie MOND či něco podobného? Americký fyzik Richard Lieu přinesl důkaz, že může existovat gravitace při nulové hmotnosti a dospěl k závěru, že pokud se galaxie a kupy galaxií nalézají v koncentrických sférických topologických defektech, mohlo by to vytvářet situaci, kterou připisujeme temné hmotě.

Společnost Airbus vstoupila do závodu ve vývoji velkých autonomních bojových dronů konceptu Loyal Wingman. Jak ukazuje nedávno představený model dronu Airbus Wingman v životní velikosti, letectva západních zemí se mohou těšit na výkonné a přitom relativně levné letouny.

Metamateriály se opět předvedly. Nový metapovrch s niobátem lithia je klíčovým prvkem nové technologie, která v podobě velmi tenkého filmu konvertuje fotony infračerveného záření přímo na viditelné světlo. Jen tak. Brýle s takovým filmem by umožnily vidět v noci podobně dobře jako s dnešním drahým a těžkým vybavením.

Indický astrofyzik Naman Kumar hodil do kalných vod věd o temné energii kámen v podobě exotické hypotézy. Zahrnuje sice partnerský antivesmír, v němž čas plyne opačným směrem vzhledem k našemu vesmíru, ale nepotřebuje žádnou formu temné energie ani modifikování gravitace.

Tvůrci legendárních mrakodrapů Burdž Chalífa v Dubaji nebo třeba Willis (Sears) Tower v Chicagu společně s konstruktéry gravitačních baterií Energy Vault navrhují postavit mrakodrapy až kilometrové výšky s bateriemi, které by byly založené na pohybech velkých závaží anebo přečerpávání vody.

Představte si, že by se velké bojové nebo průzkumné drony nemusely vracet na základnu, kde by čerpaly energii nebo palivo. Pozemní systém by jim posílal energii bezdrátově, na velkou dálku, v podobě elektromagnetických vln. Drony by mohly operovat skoro donekonečna. Přesně na tomhle teď DARPA pracuje.

Těžký průmysl často využívá teploty nad 1 000°C, má ohromnou spotřebu energie a přitom stále jede na fosilní paliva. Co kdyby ho ale pohánělo Slunce? Převratná solární tepelná past, založená na křemeni a karborundu, velkolepě prolomila hranici 1 000°C pro tento typ zařízení. Těšte se na solární ocel, cement nebo sklo!

Ačkoliv důvody zatím nejsou příliš jasné, srdce dětí předškolního věku si při učení získají spíše roboti než lidé. Děti by je raději měli za důvěrníka, který zná jejich tajemství, za kamaráda a také za učitele. Právě robotům více tolerují chyby a nedomnívají se, že by to roboti dělali schválně. Pedagogové mají každopádně nad čím přemýšlet.

Nanoinženýři vytvořili rekordně tenké čočky, jejichž výška činí pouhých 0,6 nanometrů. Dosavadní rekordně tenké čočky z roku 2016, jejichž tloušťka byla 6,3 nanometrů, předčí více než desetkrát. Ohýbají jen červené viditelné světlo, což otevírá prostor pro zajímavé aplikace, jako je rozšířená realita.

Produkt genu USAG-1 blokuje dorůstání nových zubů. Když ho vypnete, může vyrůst nový zub. Japonský expert Katsu Takahashi a jeho kolegové to dotáhli do praktické podoby. Už umějí nechat narůst nové zuby myším a fretkám. V září zahajují klinické testy na lidech. Těšíte se na nové zuby?

Přicházejí organoidní čipy. FinalSpark vyvinuli biopočítač s lidskými mozkovými organoidy o velikosti asi poloviny zrnka máku. Zařízení Neuroplatform, které je možné odměňovat dopaminem, je připojené k cloudu a můžete si koupit jeho počítačový čas. Je to úsvit éry brainoware a svět už nikdy nebude jako dřív. Mají mozkové organoidy vědomí? A kdo nemá?

Nový metamateriál exceluje v tom, co mají metamateriály nejraději. Dělá si legraci ze selského rozumu. Téměř přes něj není vidět, ale přitom propustí ještě více světla, než obyčejné sklo. Jeho důmyslná mikrostruktura interpretuje fyzikální zákony vyloženě zlomyslným způsobem.

Pozorování supermasivních černých děr odhalilo asi u třetiny z nich nesrovnalosti mezi směrem jejich výtrysků a polohou stop po jejich předchozí aktivitě. Zdá se, že některé supermasivní černé díry jsou jako Hvězdy smrti a mohou změnit směr paprsků smrti, jimiž žhaví okolní vesmír.

Revoluční raketový pohon aerospike pracuje v širokém rozmezí nadmořských výšek. Mohl by dostat kosmoplán ze startovací dráhy až na orbitu. Zatím se nejdál dostal startup Polaris, který zahájil úplně první letový test s lineárním aerospike pohonem. Prototyp MIRA I se ale zřítil při startu, ještě před spuštěním pohonu aerospike. Polaris zamáčkl slzu a jede dál.

Webbův dalekohled opět předvedl, proč stálo za to ho poslat do vesmíru. Pozoroval nejranější galaxie, jak vznikají ve vesmíru, který je starý jen asi 400 až 600 milionů let. Vědci se tak poprvé stali takřka očitými svědky procesu, který doposud znali jenom z počítačových simulací.

Recyklace betonu je svízelnější, než by člověk myslel. Tým odborníků z Cambridge vyvinul nový postup, díky němuž lze důmyslně recyklovat starý beton v elektrické obloukové peci pro recyklaci oceli. Pokud se k tomu použije energie z obnovitelných zdrojů, je výsledkem zázrak, čili uhlíkově neutrální cement.

Tým společnosti Anthropic vymyslel důmyslný algoritmus, s jehož pomocí lze do jisté míry zkoumat, které skupiny umělých neuronů inteligence Claude 3 Sonnet mají sklon být aktivní při určitých zadáních. Je to sonda do myšlení pokročilé generativní inteligence střední velikosti.

Termosolární elektrárny obvykle ukládají získané teplo do tavených solí. Mají sice vhodné fyzikální vlastnosti, ale také řadu nevýhod. Pozoruhodnou alternativu tavených solí představuje sopečný popel. Mohl by se stát novým praktickým materiálem pro uložení termální energie. Stačí si ho nasbírat někde u sopky.

Spoofingové útoky představují vážnou, potenciálně smrtící hrozbu letecké i námořní dopravě. Velká Británii vyvíjí účinnou obranu v podobě kvantového systému Quantum Inertial Navigation System (Q-INS), který by se měl stát záložní navigací. V současné době probíhají testy na palubě letounu RJ100 Airborne Technology Demonstrator.

Lithium se stalo jedním z nejvíce problematických prvků dnešní doby. Poptávka stoupá, vývoj alternativních řešení zabere nějaký čas. Nouzovým řešením se mohou stát nové zdroje tohoto alkalického kovu, s nimiž jsme původně nepočítali. Nedávno se překvapivě ukázalo, že masivním zdrojem lithia může být odpadní voda z frakování zemního plynu v oblasti Pittsburghu.

Warpový pohon je sice možné spočítat z Einsteinových rovnic gravitačního pole, ale jeho realizaci nejspíš věřil jen málokdo. Až doposud to vypadalo, že bychom potřebovali exotické částice či mechanismy, které nejspíš ani neexistují. Časy se ale mění. Objevil se návrh warpového pohonu, který nevybočuje z mainstreamové fyziky.

Sestřelovat laciné drony za pár tisíc dolarů sofistikovanými protivzdušnými střelami, jejichž cena se pohybuje v milionech dolarů, je ekonomicky i vojensky sebevražedné a dlouhodobě neudržitelné. Jedním z řešení jsou energetické zbraně jako vyvíjený britský systém Radio Frequency Directed Energy Weapon (RFDEW), který (poněkud netradičně) operuje v oblasti rádiových vln.

Australská společnost Hysata vyvinula extrémně účinný kapilární systém pro elektrolýzu vodíku, který je mnohem účinnější než jiné srovnatelné technologie. Technologie je založená na eliminaci bublin, které jinak sabotují elektrolýzu vodíku navyšováním elektrického odporu. Hysata teď směřuje k výrobě vodíku ve velkém.

Tvůrci proudového létajícího motocyklu P2 Speeder Mayman Aerospace nahradili lidského pilota pokročilou inteligencí Skyfield. Vznikl autonomní letoun Razor VTOL, s nímž se počítá pro vojenské účely. Může fungovat jako šikovný náklaďák, sofistikovaný cvičný cíl, výkonný průzkumný letoun, levná střela s plochou dráhou letu anebo autonomní bitevník s protitankovými střelami.

Nevěřili byste, co všechno se vejde do kousíčku mozku o velikosti zrnka máku. 57 tisíc mozkových buněk, 230 milimetrů krevních cév a 150 milionů synapsí. Detailní mapa něčeho takového by jen tak nevznikla bez zapojení výkonné umělé inteligence. Výsledkem je doposud nejrozsáhlejší 3D rekonstrukce struktury lidského mozku.

Modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) se déle než čtyři desetiletí pokouší zaujmout místo životaschopné alternativy standardního kosmologického modelu s temnou hmotou. V poslední době ale dochází k vývoji, který je pro MOND spíše studenou sprchou. Temná hmota je sice stále temná, ale vesmír vysvětluje obstojně.