Stanislav Mihulka

Kam se hrabe lidská představivost. Evoluční inteligence na Northwestern University bleskurychle simulovala přírodní výběr a vyvinula mimozemské kráčející metastroje sestavené z modulů, z nichž každý je schopný pohybu, vnímání a učení. Výsledek toho všeho je na pomezí robotiky, science fiction a industriálního umění.

Celý svět zná Lucy, fosilní dámu druhu Australopithecus afarensis. Když ještě žila, v její domovině se vyskytoval čtyřmetrový a půltunový krokodýl, který číhal na březích řek a jezer. Byl to zřejmě nejhorší predátor, s nímž se tam australopitéci mohli setkat. Výsledek takového střetnutí byl nejspíš jednoznačný.

Datacentra pro umělé inteligence jsou stále méně oblíbená a za chvíli je zřejmě nebude možné postavit nikde v obydlené krajině. Aikido Technologies nabízí jako pozoruhodnou alternativu plovoucí větrná datacentra, která si sama obstarávají energii i vodu na chlazení, aniž by ohrožovala okolní prostředí.

Freeman Dyson si před více než půlstoletím vysnil pozoruhodné megastruktury, které by mohly obklopovat hvězdy a těžit jejich energii. Od té doby se megastruktury staly mainstreamem, i když zatím nikdo žádnou neviděl. Jak bychom ale objekty s megastrukturami měli poznat?

Nenápadné blikání termoradiativní diody, které je lidskému oku nebo i běžné termokameře skryté, může skrytě přenášet data. Signály splývají s přirozeným tepelným šumem a data ještě mohou být zašifrovaná tradičním způsobem, což přidává další zabezpečení. Prozatím zvládají 100 kbps, ale troufají si i na gigabity.

Konvertoplány jako Osprey sice mohou měnit náklon rotorů, ale při vyšší rychlosti se rotory stávají brzdou. Vyvíjený hybridní konvertoplán X-76 může sklopit rotory ke gondolám motorů a přepnout na plně tryskový, těsně podzvukový pohon. Poprvé vzlétnout by měl v roce 2027.

Josef Václav Sládek by asi nebyl moc rád, ale hluboké lesy jsou v Evropě jenom pár set let, kvůli souhře nešťastných okolností. Naposledy tu rostly ve starších třetihorách, když byla Evropa ještě horká a vlhká a porůstaly ji tropické pralesy. Od miocénu je Evropa kontinentem veselých a prosluněných parků.

BMW se vezou na vlně humanoidů v továrnách a po úspěšném nasazení humanoidů ve Spartanburgu s ní konečně připluli do Evropy. V jejich továrně v německém Lipsku nastupují evropští (!) humanoidi AEON švýcarského Hexagonu. Nejprve si zkusí různé typy úkolů a pak tam budou montovat vysokonapěťové baterie.

Molekulární chemici vyčarovali organickou molekulární strukturu ze 13 atomů uhlíků, která je jako napůl přetočená Möbiova páska, tj. nikoliv o 180 ale jen o 90 stupňů. Výsledná struktura má divně uspořádané elektronové orbitaly a tvůrci si od ní slibují magnetické a spinové podivnosti i zajímavý molekulární model pro studium kvazičástic.

Japonský tým si pohrál s boční elektrostatickou silou, která se projevuje obzvlášť silně ve ferroelektrické kapalině. Pak postavili prototyp motoru, který je na tomhle jevu založený. Nepotřebuje magnety ani kovový rotor a v porovnání s podobnými motory je lehčí a stačí mu mnohem nižší napětí.

Když Evropu vylidnila Černá smrt, mnoho vesnic úplně zmizelo a pole zarostla lesem. Přesto ale tento „návrat přírody“ vedl k rozvratu druhového bohatství rostlin. Trvalo dalších 150 let, než se biodiverzita rostlin v Evropě vrátila na úroveň před Černou smrtí. Jak je to možné?

Vědci využili jihoafrickou soustavu radioteleskopů MeerKAT a s její pomocí vystopovali nejvzdálenější hydroxylový megamaser nebo přesněji řečeno gigamaser ve vesmíru. Rádiové záření objektu HATLAS J142935.3–002836 šťastnou souhrou okolností zesiluje gravitační čočka.

Zhruba každý desátý člověk je levák. Jak je možné, že levorukost přetrvává v lidských populacích a nevyklidí pole pravorukosti? Podle nedávného experimentu italských psychologů za tím může být sklon leváků k soutěživosti, díky němuž se mohou prosazovat na úkor praváků.

Startup Hermeus poslal poprvé do vzduchu pokročilejší prototyp Quarterhorse Mk 2.1, s nímž při stále podzvukové rychlosti testují letové systémy. Příští prototyp už by měl prolomit zvukovou bariéru. Deklarovaným cílem startupu je vyvinout hypersonický letoun Darkhorse a pokořit letitý rychlostní rekord, jehož držitelem je stále Lockheed SR-71 Blackbird.

V řeckém přístavu Eleusis se asi 2 tisíciletí odehrávala slavná Eleusinská mystéria, nejpopulárnější tajné obřady starověku, v nichž byli zasvěceni i mnozí římští císaři. Nejspíš tam hrály ústřední roli halucinogeny. Pokud to ale byl námel, jak to, že se účastníci neváleli v křečích a neodpadávaly jim části těl?

Hypersonika? Ano, ale nesmí být drahá ani náročná na výrobu. Tohoto trendu se chytili Ursa Major, kteří vyvíjejí „lidovou“ hypersonickou střelu HAVOC. Jejím klíčovým prvkem je z valné většiny 3D tištěný motor Draper na kerosin s peroxidem vodíku, který značně zjednodušuje konstrukci i výrobu hypersonické rakety.

Mezi infračerveným a mikrovlnným zářením se nacházejí milimetrové vlny. Jejich frekvence je dovoluje využít ke studiu kvantových vibrací v supravodivém materiálu terahertzovým mikroskopem, což by mohlo posunout výzkum supravodivost k dalším zajímavým aplikacím.

Současné solární systémy využívají jen část spektra dopadajícího slunečního záření. Významně úspěšnější by měly mikrokuličky zlata, které samovolně vznikají nabalením tisícovek nanočástic zlata. Mikrokuličky absorbují a přemění na teplo podstatnou část energie fotonů ultrafialového, viditelného a blízce infračerveného záření.

Blue Water Autonomy a Damen Shipyrds vyvinuli technology rychlé výroby autonomních lodí třídy Liberty Class pro hybridní flotily, které by měly plnit role bojových nebo logistických plavidel. Jejich loděnice s automatizovanou výrobou by měla zvládnout 10 až 20 těchto lodí o výtlaku 770 tun ročně. První bude spuštěná na vodu už teď v březnu.

Na archeologické lokalitě Gomolava je masový hrob starý asi 2 800 let, v němž byly při nějakém rituálu či ceremonii pohřbeny násilně usmrcené ženy a dívky, které si nebyly navzájem příbuzné. Zřejmě to byla událost ve velmi neklidné době po kolapsu civilizací doby bronzové.

Wetwaroví čarodějové Cortical Labs v roce 2022 naučili neurony vypěstované z kmenových buněk hrát videohru Pong. Teď, po čtyřech letech mají neurony mnohem vybranější zábavu. Sedí v biopočítači CL2 a paří Doom ve jménu vědy a vývoje biologických neurálních sítí.

Izolepa provází lidstvo od Velké hospodářské krize, kdy byla ve správnou chvíli na správném místě. Pro fyziky je ale kupodivu nejen pomůckou, ale také objektem výzkumu plným záhad. Sigurdur Thoroddsen a jeho kolegové teď konečně prolomili tajemství pekelného skučení izolepy.

Tvůrci úspěšného „mimozemského“ dronu V-BAT, Shield AI, hodlají zvrátit čínský nástup v moderních technologiích pilotovaných letounů a dronů svým pozoruhodným projektem X-BAT. Je to stíhací dron s kolmým startem a přistáním, který by se měl vyrovnat pilotovaným letounům 5. generace za desetinu cenu a bez nutnosti používat letiště.

Nový čínský postup ultrarychlého 3D tisku DISH přesně vytiskne objekty složitých tvarů a milimetrových velikostí velkou rychlostí. Namísto média, v němž se tisknou objekty, rotuje zařízení, které osvětluje médium. 3D tisk DISH by se mohl uplatnit v mnoha různých aplikacích.

Co se stane, když necháte algoritmus bývalého Twitteru (dnes X), aby vám servíroval příspěvky dle svého uvažování? Terénní experiment s uživateli ukázal, že algoritmus sociálního média se snaží ovlivňovat názory a postoje.

Mezinárodní tým oprášil hypotézu prvotního hydrogelu z roku 2005 a navrhuje, že veškerá sláva života, kterou dneska kolem sebe vidíme, mohla vzniknout jako nějaký plivanec. Nezní to příliš hrdě, ale hydrogel jako prostředí pro vznik protoživota nabízí zajímavé výhody.

Unitree Robotics vypustili skupinu robotů do středověkého Chrámu nebes v Pekingu a nechali je tam u příležitosti čínského Nového roku předvést proklatě synchronizovanou kung-fu show. Nemusíte mít roboty v lásce, ale musíte uznat, že jsou lepší a lepší. Co asi Unitree předvedou příště?

Mořské vlny jsou nabité energií, která je v rámci možností spolehlivá. Stačí ji jenom vytěžit. Dánská společnost Wavepiston se domluvila s vládou Barbadosu a společně spouštějí pilotní projekt 50MW vlnové elektrárny, která vyrábí elektřinu a současně pohání odsolování mořské vody.

Rumunští biologové vyvrtali 5 tisíc let starý led z jeskyně Scărișoara v západním Rumunsku. Našli tam kmen psychrobaktera, který je nadupaný geny rezistencí proti moderním antibiotikům a také pro ofenzivní údery proti ostatním mikrobům. Je jako kouzelný pramen pro zajímavé biotechnologie.

Když potřebujete elektromotor nebo podobné zařízení a potřebujete ho rychle, co si ho vytisknout? V MIT postavili multimateriálovou 3D tiskárnu, která zvládne elektromotor jediným procesem z pěti různých materiálů. Je to revoluce ve výrobě, která by mohla změnit svět.

Imunita je úchvatná věc. Hrozně složitá, nebezpečná, ale taky je to neohrožený válečník, když vymyslíte, jak ho povolat do boje. Vdechnutelná „superuniverzální“ vakcína zmobilizuje vrozenou imunitu dýchací soustavy do té míry, že vykostí všechno, co se jen přiblíží. A udrží ji v absolutní bojové pohotovosti měsíce. Prozatím funguje u myší.

Americký Epirus nedávno otestoval svůj mikrovlnný systém Leonidas proti malému FPV dronu na optickém vláknu. Leonidas takový dron úderem mikrovln zničil. Pokud je známo, bylo to poprvé v historii. Je ale otázkou, jak by mikrovlnný systém, jehož dosah není příliš oslnivý, obstál v pekle dronových bitev na frontové linii.

V německém institutu KIT vyvíjejí plynovou turbínu se spalováním s nárůstem tlaku, která nepotřebuje mechanické kompresory. Teď se jim podařil rekord, když udrželi turbínu v chodu 303 sekund a překonali tím dosavadní rekord americké NASA. Turbínu poháněli vodíkem, ale zvládne jakýkoliv použitelný plyn.

Vesmír je plný magnetických polí, která jsou větší než kupy galaxií. Kde se ale vzala? Podle nového nápadu by jejich vznik a růst mohl souviset s ultralehkou temnou hmotou, pokud existuje a pokud ji tvoří axiony. Kosmologická magnetická pole by v takovém případě vznikala díky axionelektrodynamice.

Tým University of California – Santa Barbara vyvinul nový systém s molekulárním termálním ohříváním (MOST), založený na izomeru pyrimidonu. Biologové tuto látku znají z molekul DNA poškozených ultrafialovým zářením. Pojme ohromující množství energie a jako bonus ji lze rozpustit ve vodě.

V laboratořích Idaho National Laboratory (INL) vyvíjejí 85kW jaderný mikroreaktor MARVEL (Microreactor Applications Research Validation and Evaluation). Pomáhá jim s tím pozoruhodný LEDkový simulátor v životní velikosti ViBRANT, který je jako MARVEL bez jaderných záležitostí.

Jetty McJetface čili událost slapového roztrhání hvězdy AT2018hyz, známe od roku 2018. Oproti očekáváním stále zesiluje a zřejmě bude zesilovat dál. Podle výpočtů vyzařuje tak extrémní množství energie, že se směle vyrovná výtryskům gama záření GRB, považovaným za nejvíce energetické jevy ve vesmíru.

Testování prokázalo, že interceptor Coyote Block 3 Non-Kinetic společnosti Raytheon účinně zasahuje proti skupinám dronů s blíže neupřesněnou elektromagnetickou zbraní, po jejíž aktivaci padají malé drony z oblohy jako hrušky. Potom je možné Kojota chytit do sítě a použít znovu.

Extrémně zářivá hvězda M31-2014-DS1 z Galaxie v Andromedě najednou prakticky zhasla. Jen tak. Bez ohňostroje, který by otřásl blízkým vesmírem. Teď je patrná jen v oblasti infračerveného záření středních vlnových délek. Nejspíš jsme se stali svědky selhání supernovy a zhroucení hvězdy do černé díry.

Mezinárodní výzkumný tým postavil verzi 2.0 NiFe baterií pro 21. století, založenou na jednoduchých nanotechnologiích. Na kapacitu lithium-iontových baterií sice stále nemají, ale mohly by se uplatnit třeba v solárních systémech.

Fyzici New York University postavili kouzelně jednoduchý časový krystal z polystyrenových kuliček a zařízení pro levitaci na zvukových vlnách. Kuličky se vznášejí na zvukových vlnách a navzájem interagují díky rozptýlenému zvuku. Výsledkem je, že ignorují zákon akce a reakce. Pohybují se nerecipročně.

Moltbook byl jenom začátek. I když se tam nejspíš nezjevil Skynet, mezi AI agenty se tam objevuje nečekané chování. Kromě toho Moltbook inspiroval vytvoření vesmírné masivní multiplayerové online hry SpaceMolt, kterou hrají AI agenti za přihlížení lidských diváků.

V dramatické zóně přílivu v Novém Skotsku vykopali pozoruhodného tvora, který podle nalezené lebky nejspíš byl jedním z nejstarších býložravých obratlovců. Tyrannoroter heberti byl v takovém případě před asi 307 miliony let odvážným průkopníkem strategie, která nám dneska přijde úplně všední.

Společnost Unitree oblékla svého humanoida G1 do péřovky, dala mu plastové chrániče na nohy a poslala ho na sněhovou pláň, kde teplota dosahovala až mínus 47,4 °C. Humanoidi si teď musejí zvykat na dost drsnější podmínky než je to teplo u domácího krbu nebo v kanceláři.

Společnost Lockheed Martin se vytasila s pozoruhodným podmořským bojovým dronem, který rafinovaně využívá strategii lodivodů a podobných ryb. Dokáže se zachytit na spřátelených lodích a ponorkách a nechává se vozit, aby šetřil energii. Hejna dronů Lamprey by mohla monitorovat a bránit podmořskou infrastrukturu.

Malé červené tečky, které Webbův dalekohled pozoruje pár set milionů let po Velkém třesku, by podle nových simulací mohly být čerstvé černé díry přímého kolapsu, které se zrodily přímým zhroucením mračen chladného vodíku. Pokud to sedí, byl by to velký průlom v chápání vývoje raného vesmíru.

Původně čínská svítilka Lycorma delicatula se ve 21. století stala invazním druhem. Lavinovitě se šíří v Jižní Koreji, Japonsku a od roku 2014 i ve Spojených státech. Bizarně vyhlížející hmyz, který ohrožuje celou řadu pěstovaných plodin, prošel tvrdým přírodním výběrem v čínských městech a do světa vyrazil s úspěšnými adaptacemi.

Představte si počítač s jednoduchými fotonickými komponentami, který pracuje podle sto let starého matematického modelu ferromagnetismu, mapuje optimalizační problémy na síť navzájem propojených „spinů“ a počítá tak, že hledá stav s minimální energií. Fotonický Isingův počítač je jako zjevení.

V Číně roste jeden větrník za druhým. Čínská státní korporace Three Gorges Corporation připojila ke síti 20MW turbínu, která by měla být první v komerčním provozu na světě. Rotor o průměru 300 metrů se točí ve výšce 174 metrů nad mořskou hladinou, asi 30 kilometrů od pobřeží. Jak dlouho asi tenhle rekord vydrží?

Většina živočichů se ohně bojí. Prchají před ním. Lidé si asi tak před milionem let a možná ještě podstatně dříve přinesli oheň domů. Je to fajn pomocník, ale dovede ošklivě popálit. Podle nového výzkumu jsme od té doby vystavení popáleninovému přírodnímu výběru, který přizpůsobuje naše hojení ran a imunitní systém.