Stanislav Mihulka

Inteligence DALL·E 2 vytváří fotorealistické obrázky podle textových povelů. Už to je samo o sobě fascinující. Vědci si ale všimli, že občas se na obrázcích objevuje hatmatilka, která pak následně funguje jako „tajná“ instrukce pro nakreslení určitých obrázků. Jakoby si DALL·E 2 vyvíjela svůj vlastní jazyk, kterému rozumí jen ona.

Nedávné vraždění na základní škole v texaském Uvalde opět rozbouřilo vášně kolem možných řešení, která by takovým tragédiím předcházela. Společnost Axon hodlá vyvinout drony s tasery, které by prý střelce relativně bezpečně zneškodnily do 60 sekund. Problém je v tom, že samotné tasery jsou vnímané jako dost kontroverzní.

Startup Quantum Brilliance postavil kvantový procesor, který je založený na defektech krystalové mřížky diamantu. Díky tomu funguje při pokojové teplotě a zvládá nepříznivé vlivy prostředí. Tento procesor zabudovali do superpočítače Setonix, s nímž teď budou společně testovat hybridní modely výpočtů.

Obrněná vozidla Stryker programu mobilní protivzdušné obrany krátkého dosahu DE M-SHORAD mají k dispozici systém HEL s 50 kW laserem. V nedávných ostrých střelbách tento systém úspěšně likvidoval střely minometu 60 mm a drony rozmanitých velikostí. Laserové Strykery by měly ještě letos dorazit k bojovým jednotkám US Army.

Výškové budovy s moderními výtahovými systémy by se překvapivě snadno mohly stát důmyslnými gravitačními bateriemi. Kromě standardního ubytování by pomáhaly řešit vrtochy obnovitelné energie v rozvodných sítích. Stačí k tomu jednoduché zátěže, nějaké nevyužité prostory a šikovní autonomní roboti.

Jak rychle se organismy mohou přizpůsobovat změnám v prostředí? Každý na to má názor a nikdo nemá pořádná data. Nový výzkum se to snaží změnit. Analýzy 19 populací 15 druhů ptáků a savců ukázaly, že se mnohé druhy zřejmě mohou měnit až překvapivě rychle, rozhodně rychleji, než jsme doufali.

Umělé neurony mohou do jisté míry nahradit či doplnit původní neurony u řady lidských onemocnění. Energii jim zajistí diamantové betavoltaické baterie, které obsahují uhlík-14 a tritium z jaderných reaktorů. „Věčné“ baterie, které není nutné dobíjet či vyměňovat, by byly pro neurony či implantáty velkou výhrou.

Astronomové vytvořili slyšitelný zvuk z pozorování dvou supermasivních černých děr. Můžete si poslechnout zádumčivé vrnění kosmických monster v centru Kupy galaxií v Perseovi a v centru galaxie M87. Aby byly tyto zvuky slyšet, bylo nutné dramaticky navýšit jejich původní frekvenci.

Výsledky SETI zatím nestojí za řeč. Mohlo by to zlepšit SMETI, čili pátrání po migrujících mimozemských civilizacích? Pokud mají civilizace sklon využívat potulné planety či planetky k putování napříč galaxií, mohli bychom je na takových objektech vystopovat, pokud jich najdeme dost.

Nedávného testu pokročilých armádních technologií EDGE 22 se zúčastnilo upravené pásové obrněné vozidlo M113 bez lidské posádky, zato s raketometem Fletcher na laserem naváděné střely. V dohledné budoucnosti by se mohlo objevit velké množství podobných vozidel, protože americké sklady jsou plné těchto vysloužilých obrněnců.

Odborníci amerických laboratoří National Renewable Energy Laboratory (NREL) nedávno vyvinuli nový typ solárního článku s kvantovými jámami, který pokořil rekord v účinnosti solárních článků, pracujících v přirozených podmínkách. Pokud se jim podaří v budoucnu snížit výrobní náklady, mohl by nalézt praktické uplatnění.

Astrobotanici získali materiál z Měsíce, který dovezly mise Apollo 11, 12 a 17. Nezapřeli sklony k zahradničení a vypěstovali v něm huseníček. Ten sice není k jídlu a potěší jen genetiky, ale ukázal nám, co asi tak čekat od lunárního zemědělství. Není nemožné, ale nebude to procházka růžovým sadem.

Drahé kovy skvěle katalyzují řadu průmyslově významných chemických reakcí. Zároveň jsou ale drahé a vzácné. Platinu, palladium, rhodium a další vzácné kovy by mohly nahradit mnohem obyčejnější materiály, díky „katalytickému kondenzátoru“. Využívá tenké vrstvy materiálů, jako je oxid hlinitý nebo grafen.

Noc je plná záření, tedy tepelného. Termoradiativní dioda, založená na telluridu rtuti a kadmia, to dokáže využít a vyrábí elektřinu. Prozatím zvládne asi 100 000krát méně než tradiční solární panel, ale prý se to může mnohonásobně zlepšit. Noční solární energetika by mohla vylepšit výkony té denní.

Americké letectvo slaví úspěšný test hypersonické střely AGM-183A Air-launched Rapid Response Weapon (ARRW), který se povedl po třech neúspěšných pokusech. Průlomový zbraňový systém letos čekají ještě další letové testy. Příští rok by měl být připraven k časnému operačnímu nasazení.

Natron Energy a Clarios v příštím roce zahájí produkci komerčních sodík-iontových baterií v továrně, kde se doposud vyráběly Li-Ion baterie. Sodík-iontové baterie jsou vhodné pro průmyslové aplikace, kde tolik nezáleží na objemu a hmotnosti. Nabízejí superrychlé nabíjení, monstrózní životnost a vysokou bezpečnost.

Halit, tedy obyčejná kamenná sůl, může obsahovat velmi cenné fosilní materiály, včetně dávných mikroorganismů. V halitu z australské formace Browne z mladších starohor našli mikroby, přičemž část z nich by mohla být životaschopná. Dosavadní rekord je přitom asi 250 milionů let, rovněž v halitu.

Jestli někde v Mléčné dráze funguje pokročilá mimozemská civilizace, která má sklony budovat megastruktury, mohla by je postavit u bílých trpaslíků. Jejich předností je stabilita a dodávání energie po dlouhé miliardy let. Pátrání byla zatím neúspěšná, ale teď se do věci mohou vložit pokročilé infračervené teleskopy jako JWST.

Precizní práce s laserovými paprsky vedla k průlomu ve femtosekundových elektrických pulzech generovaných laserem. Výsledkem je petahertzové logické hradlo, nejrychlejší v historii. Na obzoru se rýsuje elektronika světelných vln (lightwave electronics).

Po týdnech napětí je to venku! Tým virtuálního Teleskopu horizontu událostí EHT dnes představil první pořádný snímek našeho milého domácího monstra, supermasivní černé díry Sgr A*. Pořízení tohoto snímku bylo přitom mnohem náročnější než u prvního snímku tohoto druhu, který ještě před covidem zachytil supermasivní černou díru M87*.

V laboratořích SLAC National Accelerator Laboratory je připravený k práci extrémně výkonný rentgenový laser s volnými elektrony, ve vylepšené verzi LCLS-II. Tento systém může zobrazit jednotlivé atomy nebo toky energie mezi atomy a molekulami. Měl by přinést průlomy v chemii, biologii nebo kvantové mechanice.

Podle nové studie stojí přinejmenším za částí transkripčních chyb, které vedou ke vzniku mutací v DNA, hektické kvantové tunelování neposedných protonů. Tyto částice, jak tvrdí počítačové simulace, by měly bleskurychle tunelovat skrz vodíkové vazby mezi nukleotidy. Když se ve chvíli rozštěpení takové vazby protony zrovna nacházejí na „špatné“ straně, může dojít k mutaci.

Ponorková torpéda nejsou na potápění lodí špatná. Ponorky ale nejsou vždy k mání a výstřel torpéda je velice nákladný. Američtí vojenští vývojáři vytvořili kit Quicksink, s jehož pomocí lze obyčejnou gravitační pumu změnit na sofistikovanou munici, která potopí loď jediným přesným zásahem, za zlomek nákladů na ponorkové torpédo.

Slávička mnohotvará umí děsivé invaze ve stojaté i pomalu tekoucí vodě, které mohou přinášet astronomické finanční ztráty. Důmyslné BioBullets obsahují směs solí, která slávičky zabije, v líbivém převleku, aby přelstily slávičky, které se živí jako opatrní filtrátoři.

BRCA2 je velký a důležitý protein, který opravuje poškozenou DNA. Při překotné evoluci lidského druhu se kácel les a nehledělo se na třísky. Jednou z „třísek“ bohužel byla mutace v nejdůležitější části sekvence BRCA2, kvůli které se snížila účinnost oprav proteinem BRCA2 o 20 procent. To přispívá k nápadně vysokému počtu rakovin u lidí.

Pulsar PSR J0523−7125 je sice velice jasný, ale zároveň je pomalý a má velmi široké výtrysky rádiového záření. Proto se před našimi zraky skrýval až do chvíle, než se jeho směrem podívala soustava radioteleskopů ASKAP. Díky „slunečním brýlí“ si všimla vysoce polarizovaného záření pulsaru a pozoruhodný objev byl na světě.

Dnešní pokročilé eukaryotní buňky vznikly endosymbiózou, ve které spojili síly předci eukaryot s bakteriálními metabolickými šampiony. Jejich potomky máme dodnes v buňkách, jako mitochondrie a v případě fotosyntetických linií také jako plastidy. Tajemství dávné endosymbiózy pomohou odhalit fotosyntetické chiméry kvasinek se sinicemi.

Vezměte vesmírný dalekohled, pošlete ho daleko od Slunce a tam ho nechte pozorovat exoplanetu, která se nachází přesně za Sluncem. Až budeme mít k dispozici pořádný kosmický pohon, tak bychom tímhle způsobem mohli pozorovat oceány, kontinenty nebo vegetaci na povrchu exoplanet.

Roušky jsou jednoduchým a velmi účinným prostředkem proti šíření infekce. Materiáloví vědci stejně účinně využívají použité roušky proti šíření prasklin v betonu. Tato technologie by mohla zachránit roušky z odpadu a dát jim šanci na nové vzrušující aplikace ve stavebnictví.

Britský startup navrhuje vzít na milost nepopulární vodní květy a vrhnout je do bitvy proti uhlíku. Explozivně rostoucí vodní květ sežere spoustu uhlíku a pak je možné narostlé sinice a řasy sklidit, usušit a pohřbít v poušti do zapomnění. Tyhle technologie zvládne odstraňovat uhlík z atmosféry levně a ve velkém měřítku.

Křemíkové nanočástice ve tvaru hvězdy snadno pronikají do nádorových buněk. Díky své struktuře sabotují cytoskelet, tedy buněčnou kostru těchto buněk a zablokují tím jejich dělení. Podobné mechanické nanoléky by se mohly stát základem pro nové léčby rakovin i dalších závažných chorob.

Nová metoda výroby ultra čistých diamantových disků s NV defekty umožnila vznik mnohem větších disků tohoto typu, než bylo doposud možné. Na jeden takový disk je teoreticky možné uložit až 25 EB dat. Na trhu by prý disky „Kenzan Diamond“ měly být už příští rok, tak uvidíme.

Běžný a populární trilobit českého Barrandienu Dalmanitina socialis s pozoruhodnou konstrukcí očí inspiroval revoluční nanofotonickou neurální kameru se sofistikovanými metačočkami. Dokáže současně zobrazit kvalitně zaostřené objekty, co jsou vzdálené 3 centimetry až 1,7 kilometru.

GRX-810 je nová slitina z okruhu ocelí zpevněných disperzí oxidických částic. Díky počítačovým simulacím a 3D tisku vznikl materiál, který je výjimečně pevný a odolný při teplotách kolem 1 000 °C. Podobné materiály by měly sehrát klíčovou roli v nových letounech i raketách.

Americké ministerstvo obrany spustilo přípravy ke stavbě prvního amerického jaderného reaktoru IV. generace. Půjde o mobilní mikroreaktor projektu Pele, na němž pracuje Strategic Capabilities Office. Mikroreaktor o výkonu 1-5 MW by se měl vejít do nákladního automobilu a při jeho konstrukci bude zásadní důraz na bezpečnost i při těch nejhorších scénářích.

Pozoruhodný úspěch odborníků US Navy přináší průlom v technologiích přenosu energie na dálku. V rámci projektu Safe and Continuous Power bEaming – Microwave (SCOPE-M) přenesli energii pomocí paprsku mikrovln o frekvenci 10 GHz na vzdálenost přes 1 kilometr. S touto technologií bude možné posílat energii z orbitálních solárních elektráren na Zemi i jednotkám v terénu.

Bílí trpaslíci v těsných dvojhvězdách, kteří mají velmi silné magnetické pole, mohou na svých magnetických pólech odpalovat fúzní mikroexploze. V tomto případě je ale nutné „mikro“ umístit do hodně tučných uvozovek. Mikronovy mají sílu asi jedné miliontiny novy, což je stále dost extrémní termonukleární exploze.

Iron Dome je skvělý, bezpochyby. Jeho provoz je ale velice nákladný. Jen samotná jedna raketa přijde na 100 tisíc dolarů. Oproti tomu jeden výstřel laserového systému Iron Beam (Železný paprsek) stojí asi 1 dolar. Také mu nedojde munice, dokud do systému teče elektrický proud.

Inžgenýři MIT postavili rekordně účinný termofotovoltaický článek. Nemá pohyblivé komponenty a pracuje při teplotách 1 900 až 2 400 °C, které jsou nedostupné pro konvenční parní turbíny. Termofotovoltaické články by se mohly stát základem rozvodných sítí, kompletně postavených na obnovitelné energii.

Rydbergovy polaritony jsou bosonové kvazičástice, které by se mohly stát základem kvantových obvodů pro kvantové simulátory. Díky tenkému plátku kupritu, tedy oxidu měďnatého, se podařilo vytvořit Rydbergovy polaritony stokrát větší než doposud. Dalším krokem budou kvantové obvody.

Pokud vám nestačil katapult, na orbitu se chystá pálit hypersonické vodíkové dělo společnosti Green Launch. Navazuje na program Super High Altitude Research Project (SHARP) a hodlá vypouštět projektily s úsťovou rychlostí Mach 17,5. Hypersonické dělo vypálí na nízkou oběžnou dráhu cokoliv, co vydrží přetížení 30 tisíc G. Ještě letos chtějí přestřelit Kármánovu hranici.

Technologie MOlecular Solar Thermal je založená na molekule, která změní strukturu po ozáření slunečním svitem. Vznikne izomer bohatý na energii, který je možné uskladnit v kapalné formě, až 18 let. Energii lze opět uvolnit v podobě tepla použitím speciálního katalyzátoru. Termoelektrický generátor poté z tepla vyrobí požadovanou elektřinu.

Americká kosmická agentura NASA uzavřela dohodu Space Act se společností SpinLaunch. Ještě letos hodlají uskutečnit suborbitální test katapultu v prostoru Spaceport America v Novém Mexiku, při němž bude náklad vržen „pomalejší“ rychlostí Mach 1,3 na suborbitální let.

Výkonná soustava radioteleskopů MeerKAT v jižní Africe ulovila pozoruhodný megamaser, který nese jméno Nkalakatha. Jde o první hydroxylový megamaser, jaký tato soustava objevila a zároveň i nejvíce vzdálený ze všech hydroxylových megamaserů, jaké známe. Tyto přirozené vesmírné masery obvykle vznikají v důsledku srážek galaxií a promíchání jejich plynu.

Zajímavou relaxaci od problémů dneška nabízí psychedelický výzkum specialisty na „nekonvenční výpočty“ Andrewa Adamatzkyho. V elektrické aktivitě různých hub objevil sestavy signálů, které se podezřele podobají projevům lidské řeči. Čert ví, co to je, další výzkum snad napoví víc.

Program hypersonické střely se scramjetovým pohonem HAWC, která ničí cíl kinetickou energií, má za sebou další významný milník. V tomto historicky druhém letovém testu sehrál hlavní roli jiný design než během prvního testu. Raketu od Lockheed Martin poháněl scramjet od Aerojet Rockedyne.

Při radioaktivní přeměně obvykle vzniká záření alfa, beta nebo gama. Jsou ale i další možnosti. Vzácným typem radioaktivity je emise protonu. Některé umělé izotopy mohou vyzářit jediný proton. Ve finské laboratoři Accelerator Laboratory na University of Jyväskylä vyrobili izotop lutecia-149 s bizarně tvarovaným jádrem, který si při emisi protonu připsal hned několik rekordů.

V centrifugálním probublávajícím jaderném termálním pohonu probublává plynný vodík taveným uranovým materiálem. V něm se prudce ohřeje a rychle se rozpíná, až vyletí z trysky ven. Takový pohon by byl pro kosmické lodi efektivnější než například spalování vodíku s kyslíkem. Vývoj je v počátcích, technické obtíže nemalé, ale hluboký vesmír volá. Není na co čekat.

Populárně vědecká média zaujala laserová aneutronická fúze s vodíkem a bórem-11, která využívá technologii zesilování laserového svazku „Chirped pulse amplification“. Je úplně jiná, než byste u fúze čekali, reakce jsou rozporuplné, uvidíme, jak to dopadne.

Systém LVSS ADA C-UAS nabízí sofistikovaný a technologicky pokročilý boj proti hejnům dronům. Zahrnuje sledování velkého počtu cílů a jejich analýzu s využitím umělé inteligence, stejně jako boj proti cizím dronům s využitím rádiových vln, do vzdálenosti 1,5 kilometru.