Stanislav Mihulka

Boj ve městě bývá velmi náročný a přináší mnoho obětí. Britský autonomní dron i9, jehož operace řídí vzdálený operátor, útočí na protivníky v místnostech či budovách palbou ze dvojhlavňové brokovnice. Kromě toho dokáže srážet cizí drony z oblohy jako létající beranidlo.

Vesmír kolem nás je plný planet. Jsou velice rozmanité. A je klidně možné, že na některých z nich jsou podmínky pro život pozemského typu vlastně lepší než na Zemi. Astrobiologové sestavili TOP 24 exoplanet, které jsou v některém z klíčových faktorů pro život příznivější než Země.

Richard Feynman byl skálopevně přesvědčený, že z Brownova tepelného pohybu částic není možné čerpat energii. Jenomže Paul Thibado se Feynmanova odkazu nebojí. A Feynman také neměl k dispozici grafen. A jak dnes už každý ví, grafen dokáže zázraky na počkání.

Kvasar SDSS J1030+0524, který pochází z doby 0,9 miliardy let po Velkém třesu, pohání supermasivní černé díra o hmotnosti asi 1 miliardy Sluncí. Sedí uprostřed pavučiny kosmického plynu, kterou upředly masivní hala temné hmoty, a ve které vězí i minimálně šest dalších galaxií. Takové pavučiny zřejmě vykrmily prastaré supermasivní černé díry.

Nedávno objevená bakterie Ideonella sakaiensis se dokáže živit PET plasty. Vědci prozkoumali strukturu klíčových enzymů, které jsou za to zodpovědné, a pak je důkladně vylepšili. Vytvořili chimérický superenzym, který je v odbourávání PET plastů šestkrát rychlejší než původní enzymy ideonelly.

Kvantové jevy klepou na dveře makrosvěta. Dánští kvantoví fyzici úspěšně provázali mechanický oscilátor milimetrové velikosti s oblakem tvořeným miliardou atomů v magnetickém poli. Prestiž zaručena, praktické aplikace na obzoru.

Hybridní palivo ANEEL (Advanced Nuclear Energy for Enriched Life) tvoří thorium s málo obohaceným uranem. Jeho použití v jaderných reaktorech přináší celou řadu výhod, od vyšší bezpečnosti, až po nižší náklady a menší problémy s jaderným odpadem.

Když se nějaký objekt pohybuje supratekutým heliem-3, je to jako, kdyby byl ve vakuu. Pohybuje se zcela bez odporu, i když je to relativně velkou rychlostí. Nový zásadní výzkum odhalil, že klíčovou roli hrají nahloučené kvazičástice, které brání kontaktu mezi objektem a okolní suprakapalinou.

Kamkoliv se podíváme, náš vesmír je všude stejný, alespoň na těch největších škálách. Kosmologové to obvykle vysvětlují inflací, extrémním nafouknutím celého vesmíru v titěrném zlomku sekundu po Velkém třesku. Co když ale inflace nebyla nutná?

Když se nanočástice křemene o průměru 30 nanometrů převlékne za fenylalanin, tak se dovede vplížit do nádorové buňky. Tam pak spustí katastrofickou produkci kyslíkových radikálů, která přiměje dotyčnou buňku spáchat sebevraždu.

Boeing a Loyal Wingman společně vyvíjejí bezpilotní tryskový dron s umělou inteligencí. Loyal Wingman bude na bojových i průzkumných misích doprovázet jiné drony i letouny s lidskou posádkou. První test turbodmychadlového motoru dopadl na jedničku.

Lithium-iontové baterie uloží spoustu energie, ale fungují pomalu. Ultrakapacitory jsou naproti tomu velmi rychlé, ale energie se do nich vejde jen poskrovnu. Hybridní systémy by měly využít předností obou těchto technologií a potlačit jejich omezení. Skeleton Technologies vsadili na grafenový hybridní systém, v němž lithium-iontové baterie a ultrakapacitory pracují ve vzájemné souhře.

Existují černé díry hvězdných velikostí. Už také více méně víme, že existují černé díry středních velikostí. V centrech galaxií sedí supermasivní černé díry. A pak jsou také SLABy „stupendously large black holes“, čili „úžasně obrovité černé díry“, jejichž hmota by měla přesahovat 100 miliard Sluncí. Přinejmenším teoreticky.

Slitina železa, hliníku, niklu a přesně vyladěného množství chromu je superelastická. A také superodolná, protože na rozdíl od jiných podobných slitin si udrží své podivuhodné vlastnosti ve velmi širokém rozmezí teplot. Funguje od mínus 263 °C až plus 200 °C, takže by ji mohli využít i kosmičtí inženýři na Marsu nebo na Měsíci.

Bílého trpaslíka WD 1856 ze souhvězdí Draka obíhá ve velmi těsné blízkosti planeta, která je velikostí blízká našemu Jupiteru. Bílý trpaslík je ale mnohem menší. Svými rozměry odpovídá asi 140 procentům Země. Problém je v tom, že by tak blízko trpaslíkovi žádná podobná planeta vůbec neměla být.

Australský tým vyvinul nový postup s vysokoteplotním pyrolýzovým reaktorem, který zařídí výrobu vodíku a uhlíkových nanomateriálů z lidských exkrementů a dalšího materiálu v odpadní vodě. Nová technologie je efektivní a slušně mobilní, takže by mohla nalézt řadu praktických uplatnění.

Nově budovaný teleskop Vera C. Rubin Observatory dostane unikátní digitální kameru pro fantastické snímky oblohy. Za 10 let sestaví katalog se 20 miliardami galaxií a spoustou dalších astrofyzikálních objektů. Skvělé objevy jsou na dohled.

Klasické gravitační detektory mají kilometrové velikosti. Pokud vznikne detektor založený na nanodiamantu s NV (nitrogen-vacancy) centrem, tak by se vešel na stůl. S takovým zařízením by bylo možné nejen chytat gravitační vlny, ale také měřit spoustu dalších věcí v extrémní nebo třeba kvantové fyzice.

Jednoduché a levné MGA kostky svojí strukturou připomínají muffiny s čokoládou. Díky vysoké tepelné vodivosti v nich lze ukládat nadbytečnou energii. MGA kostky by také mohly „zachránit“ dnes již nepopulární tepelné elektrárny, protože by v nich mohly vyrábět energii namísto uhlí.

V laboratoři bundeswehru v Mnichově již necelé dva týdny po otravě Alexeje Navalného zjistili, že se stal obětí vražedného organofosfátu z rodiny novičoků. Detaily nejsou známé, ale odborníci jsou schopni rekonstruovat několik scénářů, jak se to Němcům povedlo.

Vesmír se rozpíná, jeho rozpínání zrychluje a my nevíme, co s tím. Podle nové teorie v tom mají prsty „falešné černé díry“, objekty zvané geody (GEODE, Generic Objects of Dark Energy), které by měly být plné temné energie, ať už je to cokoliv. Ve vesmíru by je mohli vystopovat gravitační astronomové.

Vědci zmrazili atomy běžných prvků na miliardtinu kelvina nad absolutní nulou. Následně je donutili ke koordinovanému chování. Atomy se projevovaly, jako by byly souborem elektrických nábojů nebo nepatrných magnetů, které působí na světelné záření.

Kontroverzní MEGA pohon využívá kontroverzní interpretaci Einsteina vyplývající z kontroverzního Machova principu. Ostatní fyzici tomu moc šancí nedávají. Ale kdyby MEGA pohon fungoval, tak poletíme ke hvězdám. Stačil by k tomu jen jaderný reaktor jako dlouhodobý zdroj elektřiny.

Jestli jste si mysleli, že už jste zažili opravdu bizarní životní formy, tak si představte oživlé kosmické náhrdelníky z monopólů navlečených na kosmických strunách, které parazitují na fúzní energii v nitru hvězd a divoce se tam replikují. Kéž by taková šílenost opravdu existovala!

Energie z obnovitelných zdrojů je bohužel často těsně spojená s rozmary počasí. Řešením by byly efektivní a levné systémy ukládání energie. Skotští Gravitricity sázejí na gravitační systém, v němž energii uskladňují mnohatunová závaží.

Průkopnický a fascinující test účinku mikrodávek LSD proti akutní bolesti dopadl přesvědčivě. Vše nasvědčuje tomu, že by populární psychedelickou látku bylo možné používat, v nehalucinogenních dávkách, jako účinné analgetikum. Výzkum dříve démonizovaných látek nabírá na obrátkách.

Společnost Google o sobě dala vědět ve kvantovém klání, které probíhá mezi nimi a IBM, a také dalšími aktéry. S kvantovým procesorem Sycamore poprvé kvantově simulovali chemickou reakci. Byla to zatím jen „rozcvička“ s jednoduchou reakcí, ale brzy bychom se mohli dočkat dalších kvantových kouzel v chemii.

V německém institutu DESY již několikrát udrželi provoz vyvíjeného laserového plazmového urychlovače po dobu 30 hodin. Za tu dobu dokázali urychlit 100 tisíc svazků elektronů. Laserové plazmové urychlovače jsou už docela zralé na praktické aplikace.

Technologie Nano Diamond Battery využívá nanodiamanty uhlíku -14, vyrobené z ozářeného grafitu, jako zdroj energie pro převratný koncept téměř věčných baterií. Měly by být neuvěřitelně dlouhověké, prakticky nezničitelné a hlavně levné. Do dvou let by měly být na trhu.

Dnešní kvantové systémy udrží stav koherence sotva pár miliontin sekundy. Není to špatné, ale zároveň je to v mnoha směrech dost omezující. Nový trik kvantových inženýrů z Chicaga dovoluje udržet kvantovou koherenci po dobu až 22 milisekund. Na kvantové poměry je to celá věčnost.

Nová aplikace stále populárnějších kovových organických koster (MOF) umí divy s odsolováním a čištěním vody. Jeden kilogram MOFu PSP-MIL-53 vyrobí z mořské vody za jeden den téměř 140 litrů pitné vody. K regeneraci materiálu pro opětovné použití přitom postačí pár minut slunečního svitu.

Pokud by černá díra vstoupila do červí díry a prošla skrz, tak by to mělo rozvlnit velmi specifické gravitační vlny. Jestli takové vlny někdy uvidí obsluhy gravitačních observatořích, tak se rázem posuneme do módu „science-fiction“.

Američtí vojenští vývojáři uspořádali klání umělých inteligenci v soubojích na virtuálních stíhačkách. Pěkně jeden na jednoho, jen s palubními kanony, jako za 2. světové války. Vítězná inteligence dostala možnost bojovat s lidským pilotem. Zadupala ho do země 5:0.

Masová vymírání stále dráždí naši představivost. Astrofyzici podezřívají alespoň v některých případech blízké supernovy, které mohly vymazat ozonovou vrstvu. Potíž je v tom, že si stále neumíme moc představit, jak taková masová vymírání vlastně probíhají a jak vypadá svět postižený rozsáhlou katastrofou.

Kvantová kočka opravářka mění postup, jak zajistit omezení chyb při operacích s qubity. Tahle technologie namísto použití většího množství qubitů využívá „kočičí qubity“. Nejsou chlupaté a nemňoukají, ale ukládají výsledný „správný“ qubit v podobě superpozice dvou stavů kočičího qubitu.

Nový detektor záření prorazil teoretický limit účinnosti detekce záření, který byl považovaný za pevně daný. Díky procesům v nanostruktuře černého křemíku jeden foton dopadajícího záření generuje v průměru 1,3 elektronů. To odpovídá účinnosti 130 procent.

Jedním z pozoruhodných projektů Studené války, které nakonec nebyly realizovány, je i jaderný pták Aquiline. Výzvědný dron s radioizotopovým pohonem měl připomínat velkého ptáka tvarem i zbarvením. CIA sázela na to, že by pomalu letící objekt unikl pozornosti radarů i lidských stráží. Z projektu ale nakonec sešlo.

Astronomové objevili skupinu extrémních hvězd, které se řítí ohromující rychlostí na orbitě naší supermasivní černé díry Sagittarius A. Nejrychlejší z nich je hvězda S4714, která společně s hvězdou S4711 stává prvním věrohodným kandidátem na squeezar, hvězdu „slisovanou“ gravitací blízké černé díry.

Podle exotické letní hypotézy Matta Caplana bude posledním ohňostrojem tohoto vesmíru nepředstavitelně vzdálená a ještě mnohem více nepředstavitelně dlouhá sekvence supernov černých trpaslíků. Odpálit by je měly kvantové jevy, které promění černé trpaslíky na železné černé trpaslíky a zároveň o něco sníží jejich Chandrasekharovu mez. Tohle je cesta do věčnosti.

Oxid uhličitý je proklatě stabilní molekula. Velmi účinný a levný elektrokatalyzátor z atomárně rozptýlené mědi ho ale dokáže rozložit a společně s vodou přeměnit na užitečný etanol. Nová technologie by mohla přispět k rozvoji cirkulární uhlíkové ekonomiky.

Chtěli jsme mít umělé inteligence. Aby nám pomáhaly se vším možným. Což dělají, někdy velice úspěšně. Jsou to skvělí pracanti. Jenomže, nejsou tak neunavitelné, jak jsme si mysleli. Ve skutečnosti si občas potřebují zdřímnout. Je to naprostá jízda, jak jsou nám umělé inteligence podobné, i ve věcech, kde jsme to vůbec nečekali.

Kvantové fantomy nacházejí využití v makroskopickém světě. Fyzici ochočili Casimirovu sílu a použili ji k manipulaci s makroskopickými objekty. Výzkum by mohl přinést řadu praktických aplikací, v technologiích souvisejících s měřením a detekcí.

V kupě galaxií SpARCS1049, vzdálené 9,9 miliard světelných let, mají velmi línou supermasivní černou díru. Přišla o zdroj oblíbené stravy, tak tam sedí jako panda a nic nedělá. Díky tomu se v kupě SpARCS1049 utrhla z řetězu tvorba hvězd, která jede rychlostí 900 Sluncí ročně.

Situace kolem gigantické exploze v Bejrútu se stále vyvíjí. Už ale panuje velká shoda na tom, že explodoval nevhodně uskladněný náklad zabaveného ledku amonného, který se velmi riskantně a trestuhodně nacházel přímo v životně důležitém bejrútském přístavu. Ledek amonný je sice hnojivo, ale také má velice explozivní choutky. Za vhodných podmínek se brutálně utrhne ze řetězu.

Novozélandský startup Emrod chce do jisté míry splnit sen Nikoly Tesly o bezdrátovém přenosu energie. Jeho zakladatelé spojili síly s novozélandským distributorem energie Powerco a připravují testy prototypu zařízení, které právě tohle dokáže. Dočkáme se distribuce energie bez drátů?

Pyrit, čili kočičí zlato, je velmi běžným minerálem, a také významnou železnou rudou. Pro elektroniku doposud nebyl příliš zajímavý, protože není magnetický. Vědcům se teď ale podařilo pyrit zmagnetizovat s přispěním elektrického proudu. Na obzoru je spousta zajímavých aplikací v elektronice.

Černé díry svou gravitací „ohýbají“ prostor i čas. Naše fyzikální teorie to napíná na samotnou hranici únosnosti, ale zároveň můžeme podivných vlastností černých děr a jejich bezprostředního okolí využít, abychom se o těchto gravitačních příšerách dozvěděli víc.

Nová fylogenetická studie příbuzenstva koronaviru SARS-CoV-2 ukazuje, že tahle vypečená čeládka žije v čínských netopýrech již několik desetiletí. Jsou mistry v rekombinacích genetického materiálu a neustále vytvářejí nové a nové varianty. Občas se jim to vážně povede a stvoří pandemický patogen. Zcela náhodně, samovolně a přírodně. Nejlepší obranou do budoucna bude detailně sledovat netopýry a jejich koronaviry, zároveň s lidmi v rizikových oblastech.

Odpadní vody bývají plné rezistentních bakterií i volně plujících genů s rezistencemi vůči antibiotikům. Nanokuličky z bismutu, kyslíku a uhlíku, zabalené do oxidu grafenu, chrlí do okolní vody kyslíkové radikály, které udělají z rezistentních mikrobů a jejich genů řešeto.

Dříve velmi děsivý, dnes již prakticky vyhubený virus neštovic podle analýz sekvencí dávných kostí a zubů vznikl zřejmě nejméně před 1 700 lety. To je mnohem dříve, než jsme si mysleli. V 6. století našeho letopočtu byly pravé neštovice běžné po celé Evropě, tehdy naštěstí ve výrazně méně zabijácké variantě než moderní pravé neštovice.