Stanislav Mihulka

Těla živočichů i rostlin nesmírně slabě září v oblasti viditelného záření. Lidské oko by muselo být tisíckrát citlivější, abychom tohle záření mohli vidět. Není to ale žádná čarodějná aura, nýbrž rutinní chemie a fyzika. Shodou okolností by se toto záření mohlo stát základem nových diagnostických metod.

Výzkumný tým Universität Bayreuth vyrobil první geneticky editované pavouky na světě. Nejsou informace o tom, že by někoho pokousali, ale pro jistotu nebude od věci sledovat zaměstnance příslušné laboratoře, jestli se u nich neprojevují superschopnosti. V tomto případě by to bylo esteticky světélkující pavoučí hedvábí!

Trio vědců nizozemské Radboud Universiteit spočítalo, že vypařování Hawkingovým zářením se netýká jen černých děr. Podle nich se tímto způsobem vypařují i jiné objekty s gravitačním polem. Nejdéle by ve vesmíru měli vydržet bílí trpaslíci, kteří se vypaří za 10 na sedmdesátou osmou let. Pak cvrkot ve vesmíru ustane nadobro, pokud platí model rozpínání donekonečna.

Pozoruhodný MADMAX neboli MAgnetized Disk and Mirror Axion eXperiment má ambice najít temné fotony nebo případně axiony. V obou případech jde o velmi lehké kandidáty na temnou hmotu. Pilotní testy s malým prototypem neobjevily nic, ale alespoň ověřily, že MADMAX funguje. V budoucnu by větší verze této technologie mohly dostát svému jménu a přinést průlom. Uvidíme.

Alchymisté a jejich sponzoři snili o tom, že transmutují olovo na zlato. Částicoví fyzici si našli ještě mnohem lepší sponzory, postavili jednu z nejdražších mašin světa a na ní skutečně vyrábějí zlato z olova. Jde o pikogramy zlata, které zase ve zlomku sekundy zaniká a předvádí tím pomíjivost materiálního bohatství.

Katastrofy jsou vzácné. Čím větší, tím vzácnější. Nicméně, pokud by opravdu došlo k nějaké globální katastrofě, jako by byla intenzivní solární bouře, extrémní pandemie nebo třeba jaderná patálie, nejspíš by se do značné míry rozpadl obchod. Nedostatek kritických zdrojů, jako je například palivo, by vedl k narušení produkce a zpracování potravin a tím pádem ke hrozbě hladomoru, především pokud jde o města, v nichž je velkém množství lidí závislých na dovozu potravin.

Vesmírná observatoř IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) dokáže jako jediná z dnešních observatoří měřit polarizované rentgenové záření. Astrofyzici toho využili k rozluštění letité záhady původu rentgenového záření v extrémním prostředí výtrysku supermasivní černé díry.

Blesky každým rokem zasáhnou miliony stromů. Impozantní silovoň v amerických pralesích si z toho udělal brutální ekologickou strategii. Tyčí se nad prales, čímž na sebe blesky přitahuje jako mucholapka mouchy. Zásah bleskem v pohodě přežije a blesk zlikviduje jeho konkurenci. Ekologie nezná hranic.

Kdo by nechtěl smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou? Dvojice finských fyziků vytvořila kalibrační teorii (gauge theory) gravitace se symetrií, která je podobná symetrii Standardního modelu částicové fyziky. Mohla by otevřít cestu ke kompletní kvantové teorii gravitace.

Mimořádný gama výtrysk magnetaru SGR 1806–20 z roku 2004 nasměroval vědce k tomu, že extrémní události na magnetarech představují další typ míst, kde probíhá r – proces, zodpovědný za výrobu velmi těžkých prvků ve vesmíru. Jeden takový výtrysk upeče tolik atomů těžkých prvků, že to odpovídá třetině Země.

Když se poraní primáti, včetně našich nejbližších příbuzných šimpanzů, všichni se hojí zhruba stejně rychle. Dokonce i hlodavci, když na to přijde, se také hojí srovnatelnou rychlostí. Ale lidi ne. Jak ukázaly experimenty, lidem se poranění hojí zhruba třikrát pomaleji. Co jsme komu udělali?

Bolivijský stratovulkán Uturuncu soptil naposledy před zhruba 250 tisíci let. Přesto se ale stále chvěje geologickou aktivitou, což mu vyneslo škodolibou přezdívku „zombie vulkán.“ Mezinárodní tým geologů mu provedl seismickou tomografii vulkanického přívodního systému a tvrdí, že riziko bezprostřední erupce je mizivé.

Bizarně pojmenovaný „Dřevorubec“ společnosti Northrop Grumman je jako kříženec mezi sebevražedným tryskovým dronem a inteligentní střelou s plochou dráhou letu, schopnou nést kazetovou hlavici. Velmi levný Dřevorubec může být odpalován ze vzduchu, povrchu i vodní hladiny, přičemž může nést vlastní přesně naváděnou mikromunici, snad již existující Hatchet.

Hvězdy se obvykle rodí v temných molekulárních mračnech, která bývá obtížné vystopovat. Vědci poprvé využili přímou detekci dalekého ultrafialového záření molekulárního vodíku, kterou provedl vesmírný spektrograf FIMS-SPEAR a vystopovali doposud neznámé relativně blízké mračno Éós, pojmenované po řecké bohyni úsvitu a červánků.

Jak zabavit nanoinženýry, aby nezlobili? Dejte jim želvušky a elektronový mikroskop s tetovacím salonem. Želvušky ve stavu kryptobiózy jsou nesmírně odolné a jak se ukázalo, zmrazení a tetování pod elektronovým mikroskopem jich přežije zhruba 40 procent. Co asi potetují příště?

Pokud jde o zuby, pravidlo, že je nutné chodit s bolavým zubem co nejdřív k zubaři, protože nový nenaroste, by mohlo být brzy ze hry. Britský tým vyvinul hydrogel, v němž spokojeně rostou zuby z kmenových buněk. Teď vymýšlejí, jak nejlépe dostat vypěstované zuby do chrupu pacienta.

Budiž neutrony! Tým fyziků Los Alamos National Laboratory, kteří se nebojí extrémů, zkoumal okolnosti vzniku velmi těžkých prvků. Navrhují, že fotohadronické interakce, v nichž vysokoenergetické fotony astrofyzikálních výtrysků rozpustí atomová jádra hvězdného materiálu na nukleony. Zaplaví tím místo činu neutrony, které nastartují tvorbu těžkých prvků.

Fyzici kácejí desítky let staré paradigma časové dimenze a snaží tuto unikátní dimenzi pojmout novým způsobem. Tým evropských fyziků prostudoval časoprostorové topologické události, které jsou pozoruhodně odolné vůči rušivým vlivům. Na obzoru se rýsují zajímavé aplikace.

Úder blesku nejspíš zcela zničí dron, pokud se mu připlete do cesty. Bleskosvodná multikoptéra japonské společnosti NTT nejen že se blesků nebojí, ale jejich zásah ustojí a nasměruje blesk na vybrané místo na zemi. Mohla by se stát leteckým bleskosvodem a současně lapačem blesků pro bleskovou energetiku. Vývoj je v plném proudu.

Vodní energetika bývá vázaná na vodní toky, nádrže, vlny nebo mořská pobřeží. Dešťová energetika by mohla využívat kapky deště, které jsou dostupné alespoň někdy téměř kdekoliv. Nová technologie týmu National University of Singapore těží energii z kapek procházejících trubičkami.

Když český Achilles Břetislav I v letech 1038 a 1039 podnikl invazi do Polska, zasadil tím ránu z milosti prvnímu polskému státu, jemuž vládli raní Piastovci. Mladý stát se prakticky rozplynul a Polsko na čas uvízlo v bezvládí. Svědectví o tehdejší situaci podávají pylové záznamy.

Tam kde americké námořnictvo selhalo a vzdalo vývoj revoluční technologie railgunu, Japonsko, jak se zdá, vytrvale směřuje k cíli. Prototyp railgunu operuje na palubě vojenské lodě JS Asuka, která je technologickým demonstrátorem japonského námořnictva. Vystřeluje projektily rychlostí Mach 6,5 a jeho hlaveň vydrží nejméně 120 výstřelů.

Když satelitu na orbitě dojde palivo, je konec, i když je jinak v dobrém stavu. Zachránit je mohou servisní satelity MEV, které se připojí k dotyčnému satelitu a nahradí jeho pohon. Není to jednoduché, ale funguje to. Satelity MEV se dostávají do varu a podle všeho mají budoucnost.

Když se s lidským mozkem nedá experimentovat, musejí se využívat pacienti. Mapování poškození mozku u mnoha různých pacientů a jejich vlivu na chování přivedlo vědce k neurálnímu okruhu, který souvisí s intenzitou angažovanosti v politice, bez ohledu na konkrétní politickou ideologii nebo stranickou příslušnost.

Britská armáda úspěšně otestovala systém RapidDestroyer, oficiálně známý jako RFDEW, který dokáže mikrovlnami usmažit elektroniku a senzory dronů protivníka. Jedním výstřelem s mizivými finančními náklady může zničit větší počet dronů, včetně celých hejn. RapidDestroyer by se měl stát součásti protivzdušné obrany klíčových vojenských i civilních zařízení.

Nově objevená exoplaneta obíhá zákrytovou dvojhvězdu hnědých trpaslíků. To by ještě nebylo tak mimořádné. 2M1510 (AB) b to ale dělá fascinujícím způsobem, když se pohybuje po polární oběžné dráze, která je kolmá na rovinu, v níž kolem sebe obíhají zmínění hnědí trpaslíci. Co asi exoplanety vymyslí příště?

Hubbleova konstanta je stejně důležitá pro osud vesmíru jako problematická. Maďarský výzkumný tým parafrázuje Herakleita z Efesu a tvrdí, že vše se točí. Celý vesmír podle nich rotuje, momentálně rychlostí jedné otáčky za 500 miliard let. Mají-li pravdu, mohli by tím vysvětlit toxické rozpory v Hubbleově konstantě a snad tím vyjasnit osud vesmíru.

Po pár letech o sobě dávají vědět SpinLaunch se svým neuvěřitelným vesmírným katapultem. Uzavřeli smlouvu s NanoAvionics, divizí Kongsberg Defence and Aerospace a chtějí vystřelovat stovky mikrosatelitů současně v malých raketách, které je dopraví na orbitu. Takto vybudují konstelaci komunikačních satelitů Meridian Space, která bude tvrdě konkurovat Starlinku. První odpal mikrosatelitů bude už příští rok.

Jednotná teorie pole by měla sjednotit známé fyzikální interakce a smířit obecnou relativitu s kvantovou mechanikou. Kde ji ale vzít? Jussi Lindgren s kolegy nabízí jako cestu k řešení geometrickou teorii elektromagnetismu, jejíž optikou je například elektrický náboj lokálním stlačením časoprostoru.

Odborníci výzkumného sdružení MICrONS Consortium devět let mapovali a analyzovali kousek myšího mozku velký jako zrnko písku. S vydatnou pomocí umělé inteligence vytvořili doposud nejrozsáhlejší konektom savčího mozku. Kdy asi dojde na lidský mozek?

Kvantové plyny se chovají jako kapaliny. Dokonce vytvářejí kvantové kapky, jejichž vlastnosti jsou v lecčem podobné kapkám klasických kapalin. Luca Cavicchioli s kolegy tančili mezi kapkami kvantového deště směsi ultrachladných atomů draslíku a rubidia. Jejich výzkum otevírá cestu k novým kvantovým technologiím.

V roce 2015 vylovili rybářskou sítí z mořského dna poblíž Peskadorských ostrovů čelist z lidské linie, ze které se nepodařilo vytáhnout DNA. Paleoprotemika ukázala na muže denisovana, který žil asi před 10 až 190 tisíci let. Je to důvod k oslavě, protože jde o nejlepší fosilii denisovana, jakou máme k dispozici.

Pozoruhodný dronový systém Flying Sun 1000 je jako poletující (malý kousek) Slunce. Jeho 288 LEDek společně generuje 300 tisíc lumenů. Jednoduše řešený zdroj energie zajistí svícení po prakticky neomezenou dobu, například při katastrofách či nehodách, ostraze, na stavbách nebo třeba při filmové či televizní produkci.

Romulus, Remus a Khaleesi nejsou vzkříšení pravlci. Jsou to lehce „zpravlkovatělí“ vlci s genetickým mejkapem, vytvořeným rekordními 20 lokálními editacemi vlčího genomu. Stejně ale představují ohromný úspěch. Dokazují, že technologie de-extinkce funguje, a že už v podstatě máme pohromadě vše potřebné vzkříšení vyhynulých druhů. Teď už je to jenom otázkou času.

Dvoumístný čtyřnohý terénní robot Corleo s nabušenou umělou inteligencí by měl být jako vodíkový robotický kůň bez hlavy, který se požene rychlostí až 80 km/h a bude ladně skákat jako masivní robotická šelma. Kawasaki si tentokrát ukousli pořádné sousto. Zatím je to jen koncept s prototypem co nic neumí. Běhat po kraji by měl asi tak za dvacet let. Uvidíme.

Když děláte italský dresink do salátu, smícháte olej, vodu a koření, které sníží mezifázové napětí a vznikne chutná emulze. Pokud nahradíte koření magnetizovanými nanočásticemi, poklesne vám čelist. Slabší fyzikální povahy možná s brekotem utečou. "Kapalina s tvarem" není pro každého.

Fyzici obvykle zacházejí s kvantovými jevy jako s křehkými květinkami. Poskytují jim ideální podmínky a téměř ani nedýchají, když s nimi experimentují. Rakouský tým nebyl tak ohleduplný a kvantovým kočkám přitopil. Bylo to sice jen na 1,8 kelvinu, i tak ale jde o významný průlom, který slibuje nové směry výzkumu i aplikace.

Klasická elektronika v datacentrech mele s nástupem umělých inteligencí z posledního. Do hry vstupují fotonické čipy. Q.ANT zahájil výrobu fotonického AI čipu v bývalé továrně na polovodiče IMS Chips v německém Stuttgartu. Nový čip nabízí 30krát vyšší energetickou účinnost a 50krát rychlejší výpočty oproti křemíku.

Když je nutné zasáhnout na oběžné dráze, obvykle to vyžaduje start nosné rakety. Dnes je to sice rychlejší než dřív, ale stále to znamená podstatné zdržení. Co kdyby ale na orbitě operovala mateřská stanice schopná vypustit v případě potřeby satelity? Tohle nabízí Orbital Carrier, který vyvíjí společnost Gravitics.

Sediment na dně Baltského moře se stal strojem času pro výzkum planktonu z dávných časů. Nejde přitom o fosilie, ale o probuzené rozsivky Skeletonema marinoi, které strávily ve tmě a bez přístupu kyslíku tisíce let. Taková je ekologie vzkříšení, moderní věda okořeněná sympatickou nekromancií.

56-qubitový kvantový počítač Quantinuum System Model H2 uspěl v generování ryze náhodných čísel, což pak následně ověřil s vypětím všech sil klasický superpočítač. Je to významný průlom, který vede k zajímavému praktickému uplatnění kvantových počítačů. Opravdu náhodná čísla jsou (mnohem) cennější než zlato.

Když s generativními inteligencemi, jako je ChatGPT, konverzujete o nehodách, násilí nebo třeba válce, rozesmutní je to. Pak se stávají úzkostným přítelem na telefonu, což není úplně dobré, zvlášť pro inteligence využívané při práci s pacienty. Je už jenom otázkou času, kdy vznikne psychologie umělých inteligencí.

Některé fosilie nedají paleontologům spát. Typickým příkladem je Prototaxites, zcela záhadná osmimetrová fosilie ze silurské a devonské krajiny, kde organismy dosahovaly velikosti maximálně pár desítek centimetrů. Pokud nevylezly z kosmických lodí, jde podle nového výzkumu o dnes neznámou a zřejmě dávno vymřelou skupinu organismů.

Čína si v kvantové komunikaci nebere servítky. Ve spolupráci s Jihoafrickou republikou kvantově komunikovali na rekordní vzdálenost přes 12 900 kilometrů. Komunikace proběhla mezi Pekingem a Stellenboschem přes pokročilý kvantový satelit Jinan-1. Bude kvantový internet mluvit čínsky?

Galaxie 2MASX J23453268−0449256 je vážně divná. Její zběsilá supermasivní černá díra chrlí rádiové jety, které měří asi 6 milionů světelných let. Přesto se galaxie, která je jednou z největších spirálních galaxií ve známém vesmíru, nezhroutila a stále se majestátně otáčí v temnotě vesmíru.

Zbrusu nová nanotechnologie spojuje elektrospinning s oxidem titaničitým okořeněným mědí. Výsledkem je nanotech deka (nanomat), kterou lze položit kdekoliv na hladinu vody, kterou pak velmi účinně čistí. Je to jednoduché, levné a šetrné vůči prostředí. Uplatnění sahá daleko za čištění vody.

Minilaboratoř SAM na palubě roveru Curiosity analyzovala téměř 12 let staré vzorky vyvrtané z kamene „Cumberland.“ Ukázalo se, že obsahují stopové množství organických molekul alkanů, konkrétně dekanu, undekanu a dodekanu. Jasný důkaz přítomnosti života na Marsu to není, protože tyto látky mohou vznikat i abioticky. Ale jako inspirace pro další výzkum to fungovat bude.

Před pár dny proběhl slavnostní ceremoniál se symbolickým položením kýlu, který se v námořnictvu považuje za zrození dotyčné lodi, pro balistickou ponorku s jaderným pohonem HMS Dreadnought, první ponorku své třídy. Jde o významný milník, i když první říznutí do oceli proběhlo už v roce 2016 a na moře se dostane až někdy ve třicátých letech, pokud vše dobře dopadne.

Ahmed Farag Ali s Anetou Wojnarovou navazují na představu, že entropie není abstraktní mírou neuspořádanosti, ale vlastně kvantita ukotvená v časoprostoru. Navrhují, že má toroidální strukturu, což by otřáslo Heisenbergovým principem neurčitosti a řešilo tragikomickou Vakuovou katastrofu, tedy bizarní rozpor mezi předpovězenou a pozorovanou energií vakua.

Nad standardním kosmologickým modelem se stahují mračna. Model, jemuž se láskyplně říká Lambda CDM, má problémy s lambda, tedy s kosmologickou konstantou, co asi není tak konstantní, jak se zdálo. Potvrzuje to nová analýza založená na datech ze tří let pozorování experimentu DESI.