Temnoplocha: Mléčná dráha je polapená v gigantické ploše temné hmoty  
Naše milá Mléčná dráha, stejně jako galaxie kolem nás, vězí v ohromující ploše temné hmoty, která se rozprostírá do vzdálenosti desítek milionů světelných let a je z obou stran obklopená ohromnými prázdnotami. Takové uspořádání vesmíru podle simulací pěkně odpovídá pozorovanému rozmístění a pohybu galaxií. Terry Pratchett měl pravdu, jen v poněkud větším měřítku.
Uspořádání hmoty a temné hmoty v oblasti Místní skupiny galaxií. Kredit: Wempe et al. (2026), Nature Astronomy.
Uspořádání hmoty a temné hmoty v oblasti Místní skupiny galaxií. Kredit: Wempe et al. (2026), Nature Astronomy.

Edwin Hubble téměř před stoletím zjistil, že prakticky všechny galaxie se pohybují směrem od Mléčné dráhy. Má to co dělat s Velkým třeskem a rozpínáním vesmíru. Už v Hubbleho době ale bylo jasné, že existují výjimky. Třeba Galaxie v Andromedě letí směrem k nám, rychlostí asi 100 kilometrů za sekundu.

 

Ewoud Wempe. Kredit: University of Groningen.
Ewoud Wempe. Kredit: University of Groningen.

Uspořádání vesmíru kolem nás je ale stále matoucí. Není jasné, proč se většina blízkých galaxií větší velikosti pohybuje směrem od nás a nezdá se, že by na ně působila gravitace Místní skupiny galaxií, tedy především Mléčné dráhy a Galaxie v Andromedě.

 

Řešení letité záhady nabízí mezinárodní tým, který vedl Ewoud Wempe z nizozemského Kapteyn Institute v Groningenu. Jejich počítačové simulace vývoje vesmíru ukazují, že hmota v okolí Místní skupiny, včetně neviditelné temné hmoty, je koncentrovaná v podobě ohromné plochy, která se táhne do vzdálenosti desítek milionů světelných let. Nad a také pod touto plochou jsou veliké kosmické prázdnoty (void). Takové uspořádání okolního vesmíru potvrzuje i rozmístění pozorovaných galaxií a jejich pohyb vesmírem.

 

Logo. Kredit: Kapteyn Institute.
Logo. Kredit: Kapteyn Institute.

Podle Hubbleova zákona (Hubble–Lemaître law) platí, že čím více je od nás nějaká galaxie vzdálená, tím rychleji se od nás vzdaluje. Mezi blízkými galaxiemi bychom ale mohli očekávat, že se galaxie budou pohybovat směrem k nám, kvůli gravitaci. Scénář s nezměrnou plochou temné hmoty vysvětluje, proč je mezi blízkými galaxiemi tak málo výjimek z Hubbleva zákona.

 

Za prvé, gravitační přitažlivost Místní skupiny galaxií, která působí na blízké galaxie v ploše temné hmoty, je přetlačovaná větší přitažlivostí hmoty, která se nachází ve větší vzdálenosti v této ploše. A za druhé, ve zmíněných ohromných prázdnotách, ve vzdálenosti, kde by se galaxie mohly pohybovat směrem k nám, prostě žádné galaxie nejsou.

 

Video: Edwin Hubble, Doppler Shift, and the Expanding Universe

 

Literatura

Phys.org 27. 1. 2026.

Nature Astronomy online 27. 1. 2026.

Datum: 29.01.2026
Tisk článku


Diskuze:

A co dál ?

Pavel Oh,2026-02-01 07:53:14

OK, zajímavé, může být. Nijak to ale neřeší problém Hubbleova napětí. Jde o příliš malý prostorový vzorek. 40 Mpc, to je jen doslova "za humny".
Spíš se zdá, že celý uvažovaný malý vzorek je "zasazen" do izotropního okolí ve - řekněme nejméně o řád - vzdálenějším vesmíru.

Odpovědět

Ezo bláboly

Petr Mikulášek,2026-01-31 06:12:11

Skutečný vědec pracuje tak, že přijde s hypotézou a snaží se ji vyvrátit. Co dělá kosmolog? Vezme nepřesná měření jako kdyby to byla sada absolutně přesných dat. Při tom vědomě ignoruje to, co by mu komplikovalo výpočty. Nahází je do diferenciálních rovnic, co se nedají analyticky řešit, ignoruje chyby zaokrouhlování a diví se, že to nevyšlo. A aby to vyšlo, stvořil si temnou hmotu a energii. Nepochybuje o nich, nehledá alternativní vysvětlení. Protože mu z toho, stejně jako astrologovi z horoskopů a televizní věštkyni z lógru, přitečou penízky.

Pár otázek k zamyšlení:
1. Když koukám na vesmír ze Země, budu vycházet s pozorováním z ní. Je praktický použít pro měření sférickou souřadnicovou soustavu - vzdálenost a dva úhly. Vzdálenost se měří rudým posuvem. Jak a s jakou přesností se měří úhly?
2. Pokud v bodu 1 nemáme přesně změřené úhly, jak přesně můžeme určit rychlost objektu v 3D prostoru?
3. Pokud mám objekt, který znám třeba 50 let a oběhne jiný objekt za 20 000 - 80 000 let, jak přesně můžu odhadnout jeho trajektorii s metodou měření z bodu 1?
4. Pokud vzdálenost měřím pomocí vlnové délky, přitom vlnová délka je funkce času a čas je podle Einsteina, o kterým se podle kosmologů nesmí pochybovat, relativní podle rychlosti pohybu, proč sakra neuvažují jinou rychlost plynutí času v místě vzniku fotonu (např. relativistickou rychlost částic ve fotosféře vzdálených hvězd)?
5.Slunce je unikát, mnohem častější jsou např. dvojhvězdy. Proč bereme Slunce jako referenci?
6. Proč do rovnic dávají jen a výhradně gravitační interakci, když elektromagnetická interakce je silnější a obojí slábne se čtvercem vzdálenosti?
7. Pokud, jak tvrdí, víc než 90% baryonové hmoty je rozptýleno v mezihvězdným prostoru a známe fluorescenci (excitace atomu na vysokou hladinu, částečná relaxace s vyzářením fotonu s malou energií a pak fotonu se zbytkem energie), proč popírají, že rádiový pozadí by mohl být produkt fluorescence mezihvězdné baryonové hmoty?
8. A proč, sakra, rádiový pozadí berou jako jediný a nezpochybnitelný důkaz nekonečně malýho prostoru a nekonečně velké hustoty vesmíru v době, kdy podle pozorování už existovaly galaxie?
9. Pokud sestavím soustavu 1000 rovnic s 1000 neznámými, v matici mám sakra velký čísla (miliardy světelných let) a násobím to vektorem sakra malých čísel (sinus z úhlových mikrosekund apod.), jak přesný výsledek dostanu, když to počítám na stroji s omezenou přesností (definovaný počet bitů a tím i počet diskrétních kroků)?
10. Jak moc se přesnost výpočtu zlepší, když k výsledku přičtu původní matici velkých čísel a celý to 10 000x zopakuju při pokusu vyřešit numericky soustavu diferenciálních rovnic?
11. Je morální výsledek takové simulace pak vydávat za "důkaz další formy hmoty" a žádat na jeho základě o granty na její výzkum?

Odpovědět


Re: Ezo bláboly

Pavel Oh,2026-02-01 08:35:03

Jen stručně k vašemu sakrálnímu :-) příspěvku:
Ad 1. - Úhlové rozlišení cca 0,1 obloukové vteřiny. Dostatečné.
Ad 3. - Když znám červený posuv celého systému, mohu z červ. posuvu obíhajícího objektu určit jeho rychlost oběhu.
Ad 4. - Vzdálenost se měří na základě poklesu jasnosti objektu (např I.a - st. svíčky).
Ad 5. - Nehraje ve větších měřítcích žádnou roli.
Ad 6. - Elmag. interakce prakticky končí na vzdálenosti molekul. Ty jsou většinou neutrální. Případná ionizace hraje zanedbatelnou roli. (Elmag. vlny jsou neutrální fotony.)
Ad 7. - Právě. 90 % baryonové hmoty vůbec nezáří. Zčervenání světla vzdálených supernov interakcí s mezigalaktickým plynem se bere v úvahu a odečítá se, stejně jako zčervenání zpomalením času oproti nám v minulosti (OTR).
Ad 8. - Nezpochybnitelného není nic a nikdo myslící to tak ani nechápe. Nejde ale ani zdaleka o jediný důkaz. Pro větší pohodlí to zkuste třeba přes AI.
Ad 9, 10 - Vznikají modely, které se srovnávají s pozorováním. Velký problém samozřejmě existuje s interpretací. Proto jde o dlouhodobý proces.
Ad 10 - Nejde o důkaz, jde o poznávání. Na to by měly směřovat granty. Bohužel, svět není ideální, pokud jde o granty, taktéž. Navíc, peníze na vědu dají politici jen tehdy, pokud bude mít podporu veřejnosti. A veřejnost se často chová jako nemyslící dav. Ať jde o politiku nebo vědu. Tenhle dav chce mít jednoduché řešení, důkazy, 100% jistoty. Teď hned. Aby nemusel myslet a už vůbec ne přemýšlet.
Vědci jsou tak často nuceni se přizpůsobit a v popularizačních článcích a přednáškách vydávat dnešní úroveň poznání za absolutní jistoty a důkazy. Bohužel.

Odpovědět


Re: Ezo bláboly

F M,2026-02-02 11:45:43

Vesmír je prázdný, tedy skoro nikde není opravdu prakticky nic (vodík), tedy jakýkoli signál ukazuje, že tam něco podstatného je. Vodík když má zářit vyžaduje zdroj energie a má jen pár frekvenci na kterých to dokáže.
Dost se toho měří relativně v rámci nějaké "soustavy", třeba ty rotační křivky (celkový posun a odchylky), nebo jinak statisticky. Nějaké jednotlivosti se "kuchají" a zveřejňují většinou protože jsou mimořádné a většina není nijak v nesouladu.
Gravitace není až tak silná aby měla nějaký velký vliv na světlo (frekvenci, mimo extrémy ČD a čočky), myšleno vzhledem k podstatnějším rudým posunům. Dost se s tím počítá i když se to furt nepíše, korekce se kde to má smysl dělají.
Uč ČD se třeba s tou el.mag. silou počítá (hledá se), hledala se a hledá i dnes (ale není to centru dění). Předpokládá se tam ta lokálnost, je moc silná a má silnou tendenci se vyrušit a být v rovnováze (v projevech na delší vzdálenost i náboje v interakcích se příliš nemění), zkrátka se narozdíl od gravitace nesčítá. Lokálně, třeba u slunce se statistickým projevem a celkovém záření.
Relativistická rychlost u vzniku fotonu v hvězdě? To je zase ta statistika a spektrometrie (hvězdy nejsou vidět moc daleko), pokud by to bylo nějak podstatné bylo by to vidět. Mimo extrémní události je to zřejmě nereálné, tam se to zase sleduje. U slunce, se zase takto měří rychlosti jednotlivých částí, u vzdálenějších je to nerozlišitelné (extrémy).

Tedy v podstatě to příliš odlišně nevidíme, ví se prd a spojit to už asi není v lidských silách, je to na sobě navzájem staveno i bez velkého ohledu na pevnost zakladů. Ale zase je to už tím pozorováním docela dost svázáno (tady se náš pohled liší asi nejvíce) a minimálně to první vědci ví (že nic moc neví, většina) a se spoustou těch věcí už se příliš hnout nedá. Dost "zla" v tomto dělají ty populární (už ani ne populalizační články) potřeba senzací, jasného výsledku a tak.

Odpovědět


Re: Re: Ezo bláboly

F M,2026-02-02 12:05:48

Jo zapomněl jsem.
Tady konkrétně je ta hlavní výtka na místě (ne ty jednotlivé body). Jde opravdu jen o výpočet který je již od přímých důkazů opravdu dost daleko. Ale zase ho bylo dobré (nutné) udělat a opravdu zlé je to co se z toho udělá dále v řetězci, kde se tato možnost (platná za nějakých podmínek v jistých modelech) vydává za hotovou věc. Ale stačí si přečíst abstrakt a vypadá to už jinak, závěr bude zase jiný. Každopádně to bude docela sedět naměřené chování toho co dokážeme změřit, přesněji je to vyjádření toho co měříme (správné, přenositelné?).

Odpovědět

Ono je to s tím matematickým modelováním

Miroslav Gretschelst,2026-01-30 23:09:09

také ošidné. Na jednu stranu J.C.Maxvell matematicky předpověděl elektromagnetické vlnění, na druhou stranu Ptolemaiova nebeská mechanika byla tak dobrá, že vydržela přes půl druhého tisíciletí. A při tom byla špatná.

Odpovědět

temna plocha

Zdeno Janeček,2026-01-30 11:09:15

zase novy termin na neco, o cem nemame ani tucha !!

Odpovědět


Re: temna plocha

Frantisek Zverina,2026-01-31 19:46:08

Temná plocha znamená, že nemá třetí rozměr? Souhlasím s tím, že současné kosmologické teorie se nápadně podobají žánru nazývaného stejnými vědci mýtologie primitivních lidí. Nemyslím, že to znamená že mýty jsou dnes dokazovány vědeckými objevy. Spíš mi připadá, že současní kosmologové jsou inspirováni představivostí předků s tím, že je těžké tyto nové příběhy o vývoji a původu kosmu vyvracet. Je to stejné, jako když někdo popisuje jek to bude na Zemi vypadat za 5 milionů let, ale není s to předpovědět výbuch sopky nebo zemětřesení či zpoždění vlaku.

Odpovědět


Re: Re: temna plocha

F M,2026-02-02 11:01:59

Plocha je myšlena relativně, jako je plochá třeba čočka oproti hrachu, ale nevím jaky ten tvar je zde myšlen přesně. Nebo ta naše galaxie, ta je také plochá a z 2D ji snad nikdo nepodezřívá.
Koneckonců i ta Zeměplocha není 2D je v ní nespočet dolů, hrobek, skrýší magických bytostí a především sarkastických trolů.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz