Téměř 80 procent dnes (nejen) geopoliticky žhavého Grónska pokrývá Grónský ledovec (grónsky Sermersuaq). Je to vlastně druhé největší vodní těleso na Zemi, které se rozprostírá na ploše přes 1,7 milionů kilometrů čtverečních a obsahuje asi 2,9 milionů kilometrů krychlových ledu, což je podstatná část sladké vody na zemském povrchu.
Severozápadní výběžek Grónského ledovce tvoří dóm Prudhoe (Prudhoe Dome), masivní ledovcová kupole, která vznikla v průběhu tisíců let, když se led, který se hromadil na stabilním skalním podloží, postupně rozléval do stran. Není to dramaticky výrazný útvar. Pozvolna se zvedá v průběhu stovek kilometrů. Ale současně představuje, jako všechny podobné ledovce, archív historie klimatu a ekologie.
Po této historii jde mezinárodní výzkumný tým projektu GreenDrill, který se provrtává na řadě míst dómu Prudhoe až na podloží. Nedávno analyzovali ledovcová jádra z hloubky 509 metrů pod povrchem ledovce, která vyvrtali ve vrcholové části dómu na jaře 2023. Použili k tomu speciální vrtnou soupravu Agile Sub-Ice Geological Drill.
Mimo jiné udělali luminiscenční datování, které umožňuje zjistit, kdy byl materiál v ledovcových jádrech naposledy vystaven světlu. Ukázalo se, že sediment pod ledem byl na Slunci někdy před 8 200 až 6 000 lety. To znamená, že tehdy nejspíš celý dóm roztál a sluneční záření tam proniklo až na zemský povrch.
Jak uvádí vedoucí výzkumu Caleb Walcott-George, momentálně z University of Kentucky, teploty tehdy zřejmě byly asi o 3 až 5 stupňů vyšší než dnes. Některé dnešní předpovědi podle něj říkají, že bychom se na podobná čísla mohli dostat kolem roku 2100. Pokud by to vedlo k roztátí většiny Grónského ledovce, hladina světového oceánu, bez ohledu na to, co se bude dít v Antarktidě, by jen z grónského ledu mohla stoupnout až o 7,5 metru.
Video: UW team tests drill to be used in Antarctica climate studies
Literatura
Záhadný velký impaktní kráter Hiawatha pod ledem Grónska je mnohem starší
Autor: Stanislav Mihulka (11.03.2022)
Rekordně stará DNA odkryla pestrou přírodu Grónska před 2 miliony let
Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2022)
Země před 2 miliony let prošla chladnými mračny. Zesílilo to doby ledové?
Autor: Stanislav Mihulka (13.06.2024)
Nové nálezy v Grónsku ukazují, že zcela roztálo během posledního milionu let
Autor: Stanislav Mihulka (06.08.2024)
Diskuze:
Musi to znamenat nevyhnutne roztopeny ladovec?
Radoslav Pořízek,2026-01-09 00:57:44
Vyrazne oteplenie pred 7000 rokmi v Arktickej oblasti je zname z viacerych zdrojov. Tusim z vykopali zpod ladu tisicky rokov stare fosilne zostatky lesa (les potrebuje pre svoj rast teple podnebie). Inde topiaci lad odokryl archeologicke pozostatky ludskych obidli.
Nie som si isty, ci ladovec konciaci 7000 rokov starou vrstvou ladu, musi nevyhnutne znamenat, ze pred 7000 rokmi bolo vsetko roztopene. Vsak ine ladovce su starsie. Mozno napriklad sa len zahriala zem od nejakeho geotermalneho zdroja.
Oteplení po ochlazení v Mladším dryasu
Florian Stanislav,2026-01-08 21:13:25
Nadpis článku:
"pod více jak 500 metry ledu byl na světle zhruba před 7 tisíci let. Ohromná masa dómu Prudhoe tehdy musela úplně roztát a teploty tam byly o 3 až 5 stupňů vyšší než dnes."
Oteplilo se o 3°C až 5°C za několik tisíc let
Česko se oteplilo o 1962- 2024 z 6,4 °C na 10,2 °C, tedy o 3,8 °C ,
v trendu lineárním 1961-2025 se oteplilo o 2°C.
Takže jde o rychlost oteplování.
Mladší dryas (před cca 12 900 - 11 700 lety) byl náhlý návrat k
podmínkám doby ledové, kdy průměrné globální teploty na severní polokouli prudce klesly, v Grónsku o 4 až 10 °C, následkem přerušení oceánské cirkulace (AMOC) a došlo k postupu ledovců.
Takže to oteplení bylo é 3-5 °C byl rychlý návrat k oteplování.
Zakazte elektromobily!
Karel Marsalek,2026-01-08 20:48:07
Pri soucasnych treskutych mrazech je potreba si klast otazku, jesti tech elektromobilu uz neni dost a ze to pokracujici globalni ochlazovani muze mit negativni dopady. Doporucuji povolovat EV jen v nezbytne nutnych pripadech.
neolitici
Martin Smatana,2026-01-08 17:27:09
Za všetko môžu neolitickí roľníci. Určite sa z Anatólie a Blízkeho Východu do Európy dotrepali na dízlových a benzínových autách, zanechali uhlíkovú stopu a tým spôsobili roztopenie grónskeho ľadovca. Dokonca aj ľadovce v Alpách v tom čase skoro úplne zmizli.
Archeológovia ešte nenašli pozostatky neolitickej automobilky?
ekoteroristi
Zdeno Janeček,2026-01-08 17:18:18
ted musite davat zelenym magorom umele dychani. Pre 7 000 lety bez vlivu cloveka si priroda dovolila navysit teplotu. To je nonsens a melo by se ji to pomoci EU paramentu zakazat !!
Petr Nováček,2026-01-08 15:28:56
7,5 metru případné zvednutí hladiny se zdá jako hodně, v Antarktidě je dalších asi 60 metrů, ale to je vše, navíc vše nemá šanci roztát. V pobřežních oblastech sice žije hodně lidí, ale teoreticky se můžou odstěhovat nebo se o těch pár metrů dají pobřežní oblasti navýšit. Beztak třeba u nás není zeminu kam dávat a musí se za ni platit na skládce.
Pro růst všeho je vyšší koncentrace CO2 výhodná.
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2026-01-08 16:03:39
Vy už zase perlíte.
"teoreticky se můžou odstěhovat"
- Nebo si můžou hodit mašli - lidí je nadbytek, takže by šlo o systémovější řešení. A hlavně se tím vyloučí, že by se chtěli nastěhovat k nám do Česka.
"Beztak třeba u nás není zeminu kam dávat a musí se za ni platit na skládce."
- Jestli si myslíte, že ušetříte, když budete zeminu vozit až k moři místo toho, abyste ji za nízký poplatek uložil na skládce, tak hodně štěstí.
Mezolit a holocénní klimatické optimum
Petr Kohn,2026-01-08 13:36:20
V tomto období relativně teplého a stabilního klimatu (např. Sahara byla zelenou a vlhkou oblastí) došlo k zásadnímu přechodu k zemědělství, usedlému způsobu života, domestikaci zvířat, rozvoji složitějších společenských struktur a vzniku trvalých sídel, což položilo základy pro vznik prvních civilizací. Zdá se, že to byla pro člověka optimální doba.
Libor Zak,2026-01-08 13:11:16
Před pouhými sedmi tisíci lety? To muselo na zemi vyhynout tak 90% druhů, do ovzduší se muselo uvolnit ohromné množstí metanu a klima se muselo nevratně poškodit. Ne, tak to možná ani nás konec světa nečeká. Ano bagatelizuji, ale prostě je to jen další důkaz, že planeta je odolnější než se může jevit. Spousta druhů má latentní geny pro změnu podmínek, takže ani nepotřebují evoluci, prostě se během jedné dvou generací jejich genom sám přeprogramuje a změní jejich chování. Jiné druhy takopvý mechanismus nemají a tak buď vymřou, nebo se musí vyvinout. Myslím, že deforestace deštných pralesů, nadměrný rybolov, nevhodné zemědělství, čínská honba za pseudoléky ze vzácných živočichů, to vše ohrožuje přežití druhů a přírodu o dost víc.
Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
