Stanislav Mihulka

Čím se živili dávní lidé v pleistocénu, před vynálezem loveckých zbraní a dalších šikovných nástrojů k obživě? Nové simulace potvrzují, že středně velké skupiny homininů mohly úspěšně konkurovat i hypermrchožroutům, jako byly děsivé hyeny Pachycrocuta brevirostris, velké jako lvice a s terminátorským stiskem čelistí.

Když se náš vesmír před miliardami let rodil, mohl se zmačkat, čímž by vznikly kosmické struny. Tyhle extrémně tenké, extrémně husté, extrémně hmotné a extrémně dlouhé kosmické nudle se špatně hledají. Mohly by se ale prozradit divným gravitačním čočkováním, což se možná právě povedlo. Pokud nejde o omyl.

Na německou fregatu Sachsen zhruba před rokem instalovali modulární laserový systém MBDA Deutschland/Rheinmetall Laser Weapon Demonstrator. Jeho výkon dosahuje až 100 kW. Laser by se měl stát protivzdušnou obranou lodí krátkého dosahu, především proti dronům, hejnům dronů, malým člunům či raketám.

Proč v našem vesmíru naprosto převažuje hmota? Jedním z možných vysvětlení se zdálo být, že gravitace působí na hmotu v porovnání s antihmotou poněkud odlišně. Experiment ALPHA to v CERNu detailně prozkoumal, a jak se zdá, vysvětlení přebytku hmoty je nutné hledat někde jinde. Antihmota „padá“ úplně stejně jako hmota.

Jak bude vypadat Země za 250 milionů let? Jestli jsou naše odhady správné, vznikne další superkontinent, i když není jasné, jak bude vypadat. Bude to klimatické peklo, stejně jako byla Pangea před cca 300 až 200 miliony let. Savci to tehdy přežili, uvidíme, jak dopadnou na příštím superkontinentu.

Představte si intenzivní pocit, že nějakou situaci prožíváte poprvé, že to je to pro vás neznámé, ale zároveň si někde v hloubi racionálně uvědomujete, že to poprvé být nemůže, že už jste to zažili mnohokrát. Takový je jev jamais vu, který podle všeho trápí epileptiky nebo schizofreniky, a také ho lze u většiny lidí poměrně snadno vyvolat.

Jsme příliš nepatrní na to, abychom mohli svými těly detekovat milihertzové gravitační vlny. Nezvládnou to ani pozemní gravitační observatoře. Ale vesmírná observatoř LISA a jí podobné, co se v dohledné budoucnosti vydají do vesmíru, by to dokázat měly. Vědci připravili ochutnávku toho, co by observatoře měly uvidět.

Jak někoho přesvědčit? Ani tak nezáleží na tom, jestli to je pravda nebo nikoliv, ale na tom, kolikrát se dotyčné sdělení opakuje. Lidská psychika je nastavená tak, že se stokrát opakovaná lež opravdu stává pravdou. Je to účinný druh manipulace. Dostatečně bezskrupulózní politici s podporou všeho schopných médií toho mohou využívat ve svůj prospěch.

Megastruktury kolem hvězd by mohly prozradit pokročilou mimozemskou civilizaci na značnou vzdálenost. Bohužel se ukázalo, že ani takto obrovské objekty se v okolním vesmíru nehledají snadno. Jason Wright doporučuje zaměřit se na menší a více horké Dysonovy sféry, protože by měly být optimální pro využití technologicky zdatnou civilizací. Pokud tedy nějaká taková existuje.

Pouštní chameleon namibijský nemění barvu ani tak pro maskování, ale kvůli termoregulaci. V horkém dni zesvětlá, během chladné noci ztmavne. Nový materiál TARCC, založený na mikrokapsulích s polyvinylidenfluoridem, dokáže totéž, když s ním jsou natřené střechy nebo třeba zdi domů.

Laboratoře SLAC si pořídily upgrade rentgenového superlaseru, z něhož se stal The Linac Coherent Light Source II (LCLS-II) X-ray Free-Electron Laser (XFEL). Zvládne milion pulzů rentgenového záření, a je 10 000krát výkonnější než jeho předchůdce. Teď vtrhnul do mikrosvěta a bude tam ozařovat extrémně malé a extrémně rychlé jevy.

Desková tektonika je podle všeho závislá na obsahu radioaktivních izotopů v nitru planety, jejichž rozpad ohřívá zemský plášť. Na základě toho lze odhadnout, že první exokontinenty mohly na terestrických planetách hvězd tenkého disku galaxie vzniknout o 2 miliardy let dříve než na Zemi a v případě hvězd tlustého disku dokonce o 4-5 miliard před pozemskými kontinenty.

Klasická výroba cementu je doslova motor na emise uhlíku. Na jednu tunu cementu vznikne jedna tuna emisí oxidu uhličitého. Sublime Systems to chtějí změnit. Jejich elektrolytická výroba vápna pro cement je sice o něco dražší, ale dramaticky omezuje množství emisí uhlíku. Pokud se ji povede doladit a dotáhnout do průmyslového měřítka, mohla by zmírnit globální emise.

Tryskový dron LongShot, po zuby ozbrojený raketami vzduch-vzduch, představuje velmi zajímavý pokus vrátit do hry stárnoucí bojové letouny 4. generace. Právě ty by měly vozit LongShoty do vzdušných bitev a pak z odstupu sledovat, jak se jim daří vyřídit protivníka. Letové testy dronu, jehož vývoj běží necelé tři roky, by měly být zahájeny již v příštím roce.

Standardní kosmologický model LambdaCMD s chladnou temnou hmotou není dokonalý. Jsou v něm skuliny, jako je třeba napětí sigma-8, představující rozpor mezi daty z pozorování reliktního záření a pozorování kup galaxií, v souvislosti s růstem kosmické pavučiny. Podle nového výzkumu lze tento rozpor vysvětlit, pokud cosi ve vesmíru zpomaluje růst pavučiny. Temná energie k tomu sama o sobě nestačí.

Zatím ani pořádně nechápeme vlastní vědomí a už nás zneklidňuje možnost, že určitou formu vědomí mají velké jazykové modely. Mezinárodní tým odborníků tvrdí, že přistihl velké jazykové modely při situačním povědomí. Nejsou sice napojené na raketová sila, ale pro jistotu to vědci hodlají pořádně prozkoumat.

Agentura pro vojenské projekty budoucnosti DARPA pokročila s programem POWER (Persistent Optical Wireless Energy Relay), který cílí na technologie pro bezdrátový přenos energie na velkou vzdálenost pomocí laserů. Měl by vzniknout systém, který zvládne test s přenosem 10 kW z letecké platformy na pozemní cíl, vzdálený 200 kilometrů.

Jak odhadnout množství hmoty ve vesmíru, když její zásadní část představuje temná hmota, kterou nemůžeme vidět a zatím ani detekovat? Jednou z možností je odvodit obsah hmoty ve vesmíru pomocí vztahu mezi počtem galaxií v kupě galaxií a hmotností dotyčné kupy. Čím více má kupa běžné a temné hmoty, tím více by měla obsahovat galaxií.

Společnost QinetiQ přichází s pozoruhodným dronem Jackdaw neboli Kavka. Mělo by jít o autonomní tryskové drony, které budou natolik levné a zároveň schopné, že je bude možné nasazovat do misí jako součást týmů s pilotovanými letouny anebo v hejnech dronů. Měly by hrát roli návnad, průzkumných či komunikačních strojů anebo by měly vést elektronický boj.

Naši předci z lidské linie lovili velká zvířata, na která jim stačily primitivní oštěpy, dostatek lidí a spousta odvahy. Když si velkou kořist vyhubili, museli přejit na lov menší a rafinovanější kořisti, což vedlo k vylepšení loveckých zbraní a rozvoji kognitivních schopností těch, kdo je vyráběli a užívali.

Hypersonické systémy jsou pozoruhodné samy o sobě. Tým University of Central Florida pracuje na morfujícím scramjetu, který bude za letu schopný měnit tvar, aby se co nejlépe adaptoval na podmínky za letu. Už mají aerotermodynamický model, který trápí v experimentech.

Antora Energy, podporovaní Billem Gatesem, postavili pozoruhodnou kontejnerovou baterii, která má ohromnou ambici dekarbonizovat těžký průmysl. Tento žhavý ďábel obnovitelné energetiky využívá kompaktní bloky uhlíku. V nich uloženou energii lze opět uvolnit v podobě tepla anebo elektřiny, díky super efektivním termofotovoltaickým článkům.

Program Replicator slibuje vytvořit na pacifickém bojišti „peklo na zemi" pomocí tisíců levných dronů. Pentagon chce držet Čínu na uzdě jejich vlastní zbraní – kvantitou. Admirál Aquilino, který velí INDOPACOMu, doufá v rychlé pořízení takového množství dronů, aby bylo možné během 24 hodin udeřit proti tisícovce cílů.

Zní to zvláštně, ale v kosmickém prostoru a ve velmi vysokých výškách nad zemí není snadné chladit elektroniku. Pozoruhodným řešením by se mohl stát robotizovaný plazmový paprsek, který detekuje zahřáté místo a přesně cíleným zásahem ho zmrazí. Vývoj financovaný Pentagonem je teprve v počátcích, ale mohlo by to být velmi zajímavé.

Když se před 19 miliony let pustila do práce yellowstonská horká skvrna, vytvořila nejprve sopečný dóm a po něm McDermittovu kalderu na hranici dnešního Oregonu a Nevady. Našly se tam velmi zajímavé rudy, včetně rtuti, uranu a nedávno i lithia. Je to ráj geologů a také těžařů, kteří společně zkoumají geologickou historii kaldery.

Pilotní inteligence se v závodech dronů donedávna doslova loudaly. Lidští piloti z nich měli legraci. S tím je konec. Pokročilá pilotní inteligence Rorýs prošla tvrdým výcvikem v pokročilém simulovaném prostředí, a teď poráží nejlepší lidské piloty. Možnosti uplatnění extrémní. Brzy určitě i na vaší obloze.

Analýza genomů 3 154 moderních lidí odkryla brutální hrdlo lahve, kterým prošli naši předci z okruhu Homo erectus před zhruba 930 000 až 813 000 lety. Výpočty říkají, že v tomto období, které trvalo asi 117 tisíc let, žilo vždy méně než asi 1 280 jedinců schopných rozmnožování. Pokud to tak opravdu bylo, nacházeli jsme se mučivě dlouhou dobu na pokraji vyhynutí.

Kvantoví fyzici nadšeně zkoumají naprosto záhadný trik zmrzlinářů makrosvěta. Pokud to nevíte, při dodržení vhodných podmínek zmrzne velmi horká voda dřív než studená voda. A nikdo to nedovede uspokojivě vysvětlit. Nový výzkum potvrdil, že Mpembův jev existuje i ve kvantové podobě.

Jestli byly dezinformace problém, tak teď s nástupem umělých inteligencí přeřazujeme na vyšší rychlostní stupeň. Experiment CounterCloud potvrdil, že dnešní inteligence mohou s vynaložením minimálních nákladů generovat masivní (dez)informační obsah, ať už pro temnou stranu anebo pro dobrou věc.

Exoplaneta TOI-1853 b se vysmívá konvenčním teoriím o vzniku planet. Obíhá v těsné blízkosti hvězdy, je o něco menší než Neptun, ale zároveň je jenom o něco lehčí než Saturn. Svou hustotou poráží ocel a blíží se stříbru. Jak tenhle supermasivní terestrický neptun mohl vzniknout?

Už delší dobu je jasné, že konopí má protizánětlivé účinky. Jejich mechanismus ale odborníkům dlouho unikal. Podle nového výzkumu je proti zánětům obzvláště účinný kanabinoid CBD. Aktivuje enzym 15-lipoxygenázu-1, čímž přepíná příslušné buňky imunitního systému z prozánětlivého nastavení do protizánětlivého módu.

Společnost Boom Supersonic pokročila ve vývoji nadzvukového dopravního letounu. Jejich prototyp XB-1 úspěšně zvládl testy na ranveji a získal certifikát FAA, díky němuž míří k prvnímu letu. Prototyp s rozpětím křídel 5,2 metrů by mohl dosáhnout rychlosti až Mach 1,7. Připravte se na nadzvukovou dovolenou.

Kvantové magnetické monopóly existují jen pár milisekund. Poté se mohou rozpadnout do Alenčiných prstenů, pozoruhodných prstencových vírů, které jsou kouzelné. Mohou proměnit další monopóly na antimonopóly s opačným magnetickým nábojem. Kvantová fyzika nemá k magii nikdy daleko.

V amerických slaništích se odehrává parazitická zombie apokalypsa, ve které jsou namočení mokřadní ptáci, vodní plži a korýši různonožci. Všichni jsou loutkami v rukou zkušeného manipulátora motolice Levinseniella byrdi. Obzvláště nešťastnými oběťmi jsou korýši, které motolice manipuluje do role snadné svačinky věčně hladových ptáků. Jak to ten bezobratlý hacker dělá?

Kanadští a italští kvantoví fyzici přicházejí s průlomovou bifotonovou digitální holografií. Její použití dramaticky zrychluje a také zjednodušuje vizualizaci dvojice kvantově provázaných fotonů. Výsledky výzkumu mohou citelně urychlit pokrok ve kvantových technologiích.

Farmaceutický průmysl spotřebuje spoustu energie a vytváří množství problematického odpadu. Zajímavým řešením by mohlo být nahrazení zinku jako zdroje elektronů vodíkem. Důmyslná adaptace technologie vodíkových palivových článků otevírá cestu vodíkové výrobě léčiv.

Američtí materiáloví vědci vyvinuli nový typ fotomechanického materiálu, který tvoří fotomechanické mikrokrystaly v polymeru, jehož struktura se podobá mořské houbě. Je to slibná alternativa k tradičnímu elektrickému pohonu, která by mohla nalézt uplatnění v rozmanitých robotech, dronech nebo třeba biomedicínských aplikacích.

Jak vznikly ohromující supermasivní černé díry ve velmi mladém vesmíru? Objev galaxie UHZ1, která má vzhledem ke své hmotnosti přerostlou supermasivní černou díru hraje do karet modelu „heavy seed,“ podle něhož supermasivní černé díry pocházejí z přímých kolapsů masivních mračen.

Nová technologie zobrazování atomární struktury materiálu vsPDF (variable shutter atomic pair distribution function) je jako fotoaparát s expozicí jedné biliontiny sekundy. S její pomocí bychom mohli lépe pochopit fungování komplexních materiálů s užitečnými vlastnostmi a dále je vylepšit.

Mravenčí práce s řádkovacím tunelovým mikroskopem a vytvoření kvantových teček ze stříbra atom po atomu přinesla potvrzení existence kvantového stavu (spin-degenerate Andreev bound state), který byl předpovězen před půlstoletím. Je to průlom supravodivosti do úplně nejmenších nanostruktur soudobé elektroniky.

Dvojhvězda HD 45166 zahrnuje zvláštní Wolf-Rayetovou hvězdu, která je výjimečná i na poměry v této skupině extrémních hvězd. Dramaticky chrlí hmotu do okolního prostoru a zároveň ji svírá magnetické pole o indukci 43 tisíc gaussů (4,3T), což z ní dělá magnetického rekordmana mezi masivními hvězdami ve známém vesmíru. Až vybuchne jako supernova, zřejmě skončí jako brutálně magnetická neutronová hvězda, čili magnetar.

Technologie High-Density Hydro je vlastně vodní přečerpávací elektrárna, jenže bez vody. Namísto toho využívá tajemnou kapalinu R-19, která je údajně velice levná a zároveň 2,5krát hustší než voda. Díky této fyzikální vlastnosti umožňuje stavět mnohem menší a tím pádem levnější přečerpávací elektrárny při stejném výkonu, jaký nabízí vodní varianta.

Fyzici použili vrstevnatý magnetický 2D metamateriál z chromu, síry a bromu, aby v něm uvěznili elektromagnetické záření a vyvolali silnou magnetooptickou odpověď. Úspěšné experimenty otevírají dveře k vývoji nových technologií, včetně magnetických laserů nebo magnetooptických pamětí.

Americká společnost Lockheed Martin úspěšně pokračuje ve vývoji pokročilých protiraketových střel programu Next Generation Interceptor (NGI), které se stanou klíčovou součástí již existujícího systému protiraketové obrany Ground Missile Defense (GMD). První střely NGI by měly být dodány v roce 2027.

Nikdy nepodceňujte sílu geologických procesů. Farmaření s drcenou lávou, nejlépe v horkých a vlhkých tropech, by během pár desítek let mohlo vycucnout z atmosféry ohromné množství uhlíku. Kyselý déšť s oxidem uhličitým reaguje s lávou za vzniku karbonátů, které pak odtečou do oceánu. Je to jednoduché a účinné.

Píše se rok 2023. Přesto, i když je to nanejvýš pozoruhodné, doposud nikdo s jistotou nevěděl, jak skutečně vypadá lithium. Mělo to jasný a pochopitelný důvod. Ale bylo to samozřejmě stresující. Teď už to víme. A tento průlomový objev by mohl zásadně přispět k vývoji pokročilých technologií, například vylepšených lithium-kovových baterií.

Umělá inteligence programu Skyborg Vanguard, kterou vyvíjí americké letectvo, se nedávno poprvé proletěla s autonomním tryskovým bojovým dronem XQ-58A Valkyrie. V budoucnu by autonomní drony měly operovat samostatně, v hejnech autonomních dronů anebo v týmech, společně s letouny pilotovanými lidskou posádkou.

Ne, že by se zvuk mohl šířit ve vakuu, pokud je to opravdu vakuum bez vzduchu. Ale zvukové vlny mohou vakuum „přeskočit,“ pokud jde o prostor s vakuem, který se nachází mezi dvěma piezoelektrickými materiály. Kromě zlomyslné škodolibosti nad zpochybněním učebnicových pouček by objev mohl nalézt praktické uplatnění například v mikromechanice.

Pokud existuje ráj surfařů, nachází se na obří hvězdě binárního systému „tepající hvězdy“ MACHO 80.7443.1718. Slapové síly tam zvedají zběsile energetické vlny plazmatu, jejichž velikost odpovídá třem na sebe naskládaným Sluncím. Nikdo by to nechtěl zažít na vlastní kůži, z bezpečné vzdálenosti to musí být fascinující podívaná.

Vysloužilý inženýr Jensen navrhuje poslat k planetce 163693 Atira kapsuli se čtyřmi samoreplikujícími se roboty a elektronikou pro výrobu dalších robotů. Za 12 let a 4,1 miliardy dolarů by se z Atiry měl stát vesmírný habitat pro pozemšťany, toužící po vesmírném dobrodružství.