V současné době stále známe jen jediný svět, o němž prokazatelně víme, že hostí život. Náš vlastní, tedy Zemi. Zároveň nás ale nesmírně zajímá, jak by vypadal život na jiných světech, které jsou přinejmenším teoreticky vhodné pro organismy podobné pozemským. To je pozoruhodné dilema a zároveň svůdná předehra k extrémnímu experimentu.
Chopil se toho astrobiolog Charles Cockell z britské University of Edinburgh. Se svými kolegy navrhuje nebo přesněji řečeno diskutuje možnost, že bychom oživili Saturnův měsíc Enceladus, který podle nich zřejmě splňuje fyzikální a chemické podmínky pro život organismů pozemského typu, aniž by byla nutná nějaká dramatická terraformace. Pokud tedy existuje podpovrchový oceán, který tam předpokládáme. Bylo by to docela jednoduché. Stačí tam poslat nějakou plechovku plnou mikrobů a dostat ji do toho oceánu.
Chtělo to odvahu. Je to až nečekaně kontroverzní téma. Joshua Rapp Learn, který to komentuje pro Smithsonian Magazine, dokonce píše, že takový experiment připomíná ďábelský plán superpadoucha z komiksu. Autor tohoto textu sice není expert na komiksy, ale když si matně vybaví dejme tomu Šíleného Titána Thanose, tak tomu by se ďábelská snaha oživit nějaký svět zrovna moc nepodobala.
Je samozřejmě jasné, odkud vítr vane. Odpůrci takových experimentů se obávají, že by na Enceladu mohl existovat nějaký místní život, který by invaze pozemských mikrobů ohrozila. To je totálně likvidační argument, protože prokázat neexistenci života na Enceladu by bylo (bude) nesmírně obtížné. Vždy, až do skonání světa, bude možné namítat, že by se tam nějaký skromný život mohl skrývat pod miliontým kusem ledu, který jsme ještě nezvedli.
Jak pro Smithsonian Magazine zlověstně připomíná planetární vědkyně NASA Jet Propulsion Laboratory Morgan Cableová, navzdory tomu, že Enceladus je malý, jeho povrch je 798 000 km² , v NASA nemají dost citlivé přístroje na to, aby stoprocentně potvrdili, že na Enceladu žádný život není.
Ponecháme-li etické kočkování stranou, objev původních organismů na Enceladu by měl samozřejmě naprosto ohromující, nevyčíslitelnou hodnotu, nejen pro vědu. Současně ale platí, budeme-li k sobě upřímní, že šance na existenci takového života, dejme tomu na Enceladu, je velice mizivá, optimisticky řečeno. Země oplývá životem 4 miliardy let a není sebemenší náznak toho, že by se pozemský život dostal někam dál. Aby toho nebylo málo, Cableová k tomu mrazivě dodává, že nebude spokojená se zamítnutím existence života na Enceladu, dokud tam neprozkoumáme každou štěrbinu. Jinými slovy, nebude spokojená nikdy. Pokud by se někam hodil superpadoušský chechot, tak sem.
Jenomže, shodou okolností rovněž platí, že pokud bychom uskutečnili experiment nadhozený Cockellem a spol., jak sami pěkně říkají „humanity’s first biosphere genesis experiment,“ jeho výsledek, ať by byl jakýkoliv, bude rovněž ohromně zajímavý a přínosný. Zvládl by to pozemský život? Jak by tam fungoval, jak by se adaptoval, jak by se šířil? Zní naprosto fantasticky se už jenom takhle ptát. Pozemský život už ostatně jednou zvládl osídlit pustý a prázdný svět, konkrétně Zemi. Risknout to na Enceladu? Nebo to raději nikdy nezkusit? Pro zvědavého vědce je to jako být drcen mezi mlýnskými kameny. Není divu, že Cockellův tým své úvahy publikoval právě v časopisu Space Policy. Čas ukáže, jestli někdy najdeme odvahu k podobnému experimentu nebo třeba oslavíme objev života na Enceladu.
Video: Exobiology Extant Life Surveyor (EELS) Concept of Operations on Enceladus
Video: What You Need to Know About Enceladus
Literatura
Co ovládá výtrysky vody z tygřích pruhů Enceladu?
Autor: Stanislav Mihulka (07.08.2013)
Hydrotermy Enceladu
Autor: Tomáš Petrásek (13.03.2015)
Co nám prozradí přistání na Europě?
Autor: Dušan Majer (12.02.2017)
V hlubinách Enceladu jsou komplexní organické molekuly
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2018)
Metanogeni na Enceladu: jak působí uvnitř, poznáme i navenek
Autor: Tomáš Petrásek (04.08.2021)
Diskuze:
Proč to nezkusí v laboratoři?
Pavel Kaňkovský,2025-06-06 15:27:16
Nějak mám pocit, že napodobit podmínky na Enceladu a vyzkoušet tu "kolonizaci" laboratorně, by bylo technicky mnohem snáze proveditelné.
Re: Proč to nezkusí v laboratoři?
F M,2025-06-08 11:21:27
On ten původní článek je spíš o možnostech, na ten pokus nespěchá, s předchozím výzkumem toho Enceladu počítá. Ani ten první odkaz není tak agresivní. Ta černobílost zde je do očí bijící, tipl bych třetí zdroj (ale to je tip).
Toho prostoru k experimentování v umělých prostředích, stejně jako výzkumů Enceladu je spousta. Pravda je, že časem můžou být tyto otázky aktuální a vše se v laboratoři zkoumat nedá, ale teď jsme tomu hodně vzdáleni, vzhledem k potencionálním škodám i bez etiky.
V tom prvním odkazu: "Požadavky na průlety, orbitery a přistávací moduly Europy a Enceladu, včetně snižování biologické zátěže, musí být uplatňovány tak, aby se snížila pravděpodobnost neúmyslné kontaminace kapalné vody pod povrchem Europy nebo Enceladu na méně než 1x10^-4 na misi“ – zlomek šance – uvádějí směrnice." V rámci mise by nemělo dojít ke kontaminaci 1000let, ale to jak to vypočítat může být docela komické. Každopádně ani toto, byť přísné, není zdaleka černobílé.
Re: Proč to nezkusí v laboratoři?
Pavel Kaňkovský,2025-06-08 22:56:40
Musím sebekriticky přiznat, že jsem ten původní článek Cockell et al. ze Space Policy proletěl moc zběžně, oni tam ty laboratorní pokusy zmiňují, prý už nějaké byly provedeny (*), ale argumentují, že pokusy ve větším měřítku (prostorovém i časovém) přímo na místě by toho mohly odhalit víc.
Ale má-li takový planetární experiment probíhat stovky či dokonce tisíce let, jak Cockell et al. navrhují, tak je to možná výzva podobného kalibru, jako samotné umístění experimentu na Saturnově satelitu...
(*) Taubner, Ruth-Sophie, et al. "Biological methane production under putative Enceladus-like conditions." Nature communications 9.1 (2018): 748. Prý se jim povedlo metanogenní bakterie pěstovat za podmínek, jaké jsou předpokládány na Enceladu, spekulují o tom, že pozorovaný metan by mohl být produkován takovými bakteriemi. Cockell et al. to bizarně citují jednou jako [5] a podruhé jako [39].
Re: Re: Proč to nezkusí v laboratoři?
F M,2025-06-08 23:12:00
Otázka zní jaké by byly výstupy, přímo v oceánu s měřeními nepočítají, takže zase družice případně stanice, nebo pozorování od/ze Země. Chápu, že i z toho se dá hodně vyvodit, ale nemyslím si, že by bylo kam spěchat. K nějaké případné nouzové kolonizaci Enceladus stejně nebude příliš vhodný, respektive bych řekl, že jednodušší budou i ty asteroidy a praktické využití té organické hmoty je i mimo sci-fi. Pokus s výsledky v řádech staletí až tisíců let jistě 50 let počká.
Libor Zak,2025-06-06 08:42:13
Myslím, že na podobné experimetny bude jednou dostatek času. Jednou, až se lidstvo nebo to, v co jeho existence a vývoj povede, stane mezihvězdným druhem. Teď máme pouze tuto svou Sluneční soustavu a měli bychom s ní zacházet tak, abychom zbytečně nezničili cenný prostor. Také to jsou neobydlené ekosystémy. Měsíc téměř určitě a Mars možná bez bakteriálního života. Na Marsu nevyhnutelnou kontaminaci už plánujeme. Věda a poznání jsou jistě úžasná věc, které fandím. Nadruhou stranu je nesmysl se chovat k vesmíru jako k jedné velké rezervaci, kterou budeme navždy jen opatrně zkomat a lehce našlapovat. I vesmír se mění a jednou zanikne. K čemu nám to poznání v rámci věků bude, když stejně i s tím poznáním směřujeme k nevyhnutelnému konci. Smyslem existence by nemělo být jen poznání, ale i život, rozvoj a hledání nových cest k šíření života. Pokud se budeme úzkostlivě držet matičky Země, tak ten život možná zanikne s námi, nebo bude jeho budoucnost patřit jiným větvím vesmírného života. Smyslem evoluce je šířít svou vlastní verzi dál a dokázat vesmíru, že je nejvíce životaschopná a má tedy smysl.
Bez iluzí, většina vesmíru je sice dynamicky se měnící, ale mrtvá a mrtvou zůstane. Na druhou stranu je to prostor plný surovin, zdrojů energie, míst pro šíření. Život a zvláště ten inteligentní sice nevratně mění a občas ničí původní prostředí, ale zároveň vytváří něco nového.
Já bych tedy raději byl součástí druhu, který obývá vesmír, riskuje a přetváří planety i za cenu určitého poškozování původního stavu, než abych byl součástí druhu, který se o těchto světech dozvěděl maximum a pak na své planetě, odkud se ve jménu ochrany vesmíru odmítl hnout, zanikl po zásahu asteroidu, výbuchu supervulkánu nebo třeba shořel v postupně rostoucím stárnoucím Slunci.
Re:
Pavel Kaňkovský,2025-06-06 23:09:16
1. Děláte oblíbenou chybu, že evoluci přisuzujete nějaký smysl, cíl, či účel.
2. Pokud chcete "obývat vesmír", tak je dost možná efektivnější se naučit obývat prázdný prostor, kterého je ve vesmíru hodně a který je všude dost podobný, než planety, kterých je relativně málo a která je navíc každá jiná.
Re:
Jarda Ticháček,2025-06-07 21:24:47
Chyba Vaší úvahy je vcelku jednoduchá. Zaměnujete vývoj znalostí a technologií za posledních cca deset tisíc let s evolucí. Chápu, že že byste raději byl součástí živočišného druhu, který obývá vesmír, nežli příslušníkem druhu, který za pár miliard let shoří v ve slunci, až se toto začne nafukovat.
A zapomináte na to, že vlastní příbuzné z doby před padesáti tisíci lety byste musel po ulici vodit na vodítku a chodit s nimi na veterinu. Přidáte li nulu, jsme u nějakých primatů, na jejichž kosterních pozůstatcích jsou patrné rysy, které je začaly konečně odlišovat už na první pohled znalce od šimpanzů. (Trochu přeháním, ono to začalo být patrné už pár stovek tisíců let před tím) Představa člověka, jako živočišného druhu, který bude zachován na věky věků je z říše fantazie. Dávno před tím zanikneme. To není pesimismus. Ale realita. Živočišné druhy mají vcelku krátké trvání.
Dokonce ani ne špatně
Tomáš Petrásek,2025-06-05 22:05:18
Myslím si, že osévat Enceladu je i při nejlepší vůli nápad absurdně předčasný, při kritičtějším pohledu možná jen obyčejně nesmyslný. Aktuálně je to podnik typu: Uděláme spektakulární a nevratný zásah do světa, o kterém nevíme zhola nic, protože co by se přece mohlo pokazit? A proč? No přece protože můžeme! (Teda vlastně je to trochu ilegální, ale což.)
Kdybychom do detailu prozkoumali celý Enceladus a padesát dalších podobných těles, pak bychom se o tom mohli teprve začít nějak věcně bavit a diskutovat pro a proti, rozhodně ne teď.
Ale zkusme pro účely diskuse naši ignoranci ignorovat. Dejme tomu, že by se to povedlo... OK, víme, že tam pozemské organismy přežijí, ale koho to překvapuje? To jsme si mysleli už předtím, jinak bychom to ani nezkoušeli. Co nám to řekne o mimozemském životě? Nic moc. Cockell argumentuje, že bychom mohli sledovat, jak rostoucí biosféra proměňuje prostředí a interaguje s ním... jenže to by byl běh na hodně dlouhou trať (staletí? tisíciletí? miliony let?), navíc situace, kdy již hotové a vyvinuté organismy někam nasadíme, není stejná ani podobná, jako když se v prostředí samy postupně vyvíjejí (řeklo nám nasazení králíků do Austrálie něco zásadního o evoluci savců?). Praktická hodnota žádná (lososí farmy tam nezaložíme). Žádný etický imperativ něco osévat životem neexistuje, pokud si ho tedy sami nevymyslíme. Maximálně tak biologický imperativ zachovat a šířit vlastní druh, což může být relevantní u Marsu, ale jistě ne tady.
A oceán bez života má sám o sobě vědeckou hodnotu jako "kontrolní experiment". Neustále vidíme (a ještě uvidíme!) debaty, jestli ta či ona molekula, minerál nebo geologický útvar mohl, nebo nemohl vzniknout i bez přispění života - od nejstarších fosílií přes marsovské vzorky až po exoplanety. Mít těleso, kde život zaručeně není, coby "kontrolní experiment", by v tomhle smyslu bylo opravdu terno!
Nehledě na to, že na Enceladu podle některých indicií může probíhat minimálně prebiotická chemie. Polopatě řečeno, pokud tam život ještě není, tak možná právě vzniká. Tak proč ho zrovna v takové intimní chvíli rušit? Nevím, jak vy ostatní, ale já bych to opravdu chtěl vidět!
Jde spíše o akademické sneni
Jarda Ticháček,2025-06-05 20:55:55
Když si to představím: hodíme tam pixlu nějakých breberek, o kterých víme, že ke svému přežití a množení nepotřebují přítomnost dalších organismů. Nebo vhodnou smesici jiných. Většina z nich vykulí svá malá očka a bídně zhyne. Pár ostatních to zkusí. A co dál?
Mám pocit, že nežli se ta parta z pixly namnoží tak, aby její přítomnost byla detekovatelná, uplyne taková doba, že všichni zapomenou, že tam tu pixlu někdo hodil. A jednoho krásného dne tam bude objeven život. Budoucí vědci se zaradují, že konečně vymysleli dostatečně kvalitní detekční přístroje, pak tam někdo vezme vzorek a zjistí pozemskou DNA. A kreacionisté budou na koni.
Re: Jde spíše o akademické sneni
Martin Novák2,2025-06-06 09:47:04
Poněkud podceňujete exponenciální růst. Pokud byste na úplně sterilizovanou zemi vysadil jednu jedinou bakterii do prebiotické polévky plné živin tak by jí stačilo 24-48 HODIN k osídlení všech oceánů. V reálu asi o trochu déle protože plný růst je jenom na rozhraní k neosídlené části, ale i tak by to bylo pár dnů.
Re: Re: Jde spíše o akademické sneni
Pavel Kaňkovský,2025-06-06 15:21:05
1. Exponenciální růst bude velmi rychle redukován na růst s třetí mocninou času (protože máte k dispozici jen třírozměrný prostor) a vzápětí na růst s druhou mocninou času (hloubka oceánu je v porovnání s ostatními rozměry velmi malá).
2. Když budu pro jednoduchost počítat, že k osídlení všech oceánů z jednoho bodu potřebujete překonat vzdálenost až 20 tisíc kilometrů od výchozího bodu, tak by se ty bakterie musely šířit rychlostí 400-800 km za hodinu, aby to stihly za 24-48 hodin. To byste musel mít nějaké tryskové bakterie...
Re: Re: Jde spíše o akademické sneni
Jarda Ticháček,2025-06-07 21:40:35
Na prebiotické zemi nebyla polévka plná živin. Popravdě bych tam musel vysypat plnou pixlu mnoha miliard bakterií, které by vesele pomřely. A některé z nich by měly tu kliku, že by se naučily žít z toho, co zbylo z těch chcíplýc. A nepatrná část jejich potomstva by snad začala čirou náhodou kombinovat přísun zdrojů z mrtvých předků s tím, co je kolem. I když si nejsem jistý, zda by se to povedlo. To, že současné bakterie umí divy, je způsobeno nějakými čtyřmi milaíardami let trénování. A to se ještě jejich výcvik odehrával z´v prostředí, ve kterém už dávno žili jejich předchůdci. A i ty bakterie jsou vcelku vybíravá. Když to jde, množí se hlava nehlava. A jindy si v Petriho misce založí malinkatý stateček. A v něm se drží.
Legalita
Tomáš Bohýl,2025-06-05 14:35:15
Proveditelnost a užitečnost stranou, neporušovalo by něco takového Kosmickou smlouvu? Článek 9 říká že je nutné "avoid their harmfull contamination", a zanechání bakterií např. na Měsíci, když se tam létalo, se z tohoto důvodu omezovalo.
Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Viktor Mikulenčák,2025-06-05 10:32:11
Tak je to vcelku jednoduché. Pokud jsou podmínky na Enceladu vhodné pro život,tak už tam dávno je.
Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Pavel A1,2025-06-05 11:01:47
Tady bych byl opatrný. Je nutné rozlišovat podmínky vhodné pro život a podmínky vhodné pro vznik života. Příklad vidíme přímo tady na Zemi. Pevnina (téměř) určitě neměla podmínky vhodné pro vznik života, ale život (vzniklý v oceánech) se na ni naučil žít.
Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-05 11:55:51
Kde a jak vznikl život nikdo s jistotou neví. Např. manželé Šponerovi na Biofyzikálním ústavu v Brně přišli s experimentálně podloženou teorií, že k abiogenezi mohlo dojít mimo oceány na svazích aktivních sopek. Na Technetu o tom byl před osmi lety pěkný článek:
https://www.idnes.cz/technet/veda/sponer-zivot.A170914_101639_veda_kuz
Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Pavel A1,2025-06-05 19:15:06
I kdyby tato teorie měla pravdu, tak zase život vznikl v jiných podmínkách, než kde všude ho teď nacházíme. Tedy je nutné rozlišovat podmínky vhodné pro život a podmínky vhodné pro vznik života. Pokud na planetě s podmínkami pro život nejsou podmínky pro vznik života (ať jsou, jaké jsou), tak tam život nebude.
Re: Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Martin Novák2,2025-06-06 09:49:02
Kde jsou podmínky pro život tam jsou i podmínky pro jeho vznik.
Re: Re: Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
Jiri Tesitel,2025-06-06 23:23:11
To si nejsem jisty. V zavarene marmelade jsou taky podminky pro zivot, ale zadny tam nevznikne...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
F M,2025-06-08 10:45:57
Nevím. Na Zemi i jen v pár tisících km3 s osvitem povrchu sluncem za pár set milionů let plus? Sice tam úplně moc aminokyselin ze začátku nebude, ale oproti 0 je to slušný základ, k tomu vázaný dusík atd. ano, + kontakt s podložím, spíš bych řekl, že za rozumné teploty ano. Nebo jinak, i přes počáteční vysoké koncentrace cukrů, kde jinde.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-08 11:51:27
Pan Těšitel hlavně dal dobrý příklad místa, kde by se životu náramně dobře dařilo, ale dokud se tam nedostane alespoň jeden zárodek, zůstane trvale sterilní.
Jinak je samozřejmě větší šance, že něco vznikne tam, kde se něco děje a jsou v kontaktu různé látky, různé teploty a různé intenzity záření, pH apod. Nakonec ani chemická rafinerie nefunguje tak, že by na jedné straně přitékaly do obrovské nádoby všechny reaktanty a z druhé strany by vytékal hotový chemický produkt, ale je potřeba, aby vstupní látky procházely různými fázemi přes různé reaktory s odlišnými podmínkami. Ve sklenici s marmeládou se kromě Brownova pohybu neděje prakticky nic.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
F M,2025-06-09 00:01:34
Já to pochopil a v principu nevylučuji, jen jsem to chtěl zasadit do rozměrů a času, relevantních pro vznik života. Ale spíše si myslím, že pokud jsou všechny podstatné faktory pro existenci života přítomny, tak je jeho vznik jen otázka pravděpodobnosti, ovšem pravda může být i zanedbatelná, nějak nemáme data. U té osídlené pevniny, možná je lepší říci (nebo alespoň doplnit), že si tam život ty podmínky k žití vytvořil, nejprve lokálně později asi všude, tedy prakticky šlo určitě o obojí i o to přizpůsobení. Nejsem expert, ale možná se dá říci, že v době vzniku života na pevnině nebyly podmínky ani k životu ani vzniku (kromě prostoru a zdrojů živin (prvků, přístupu ke slunci); vzniku v reálném čase) a nyní jsou podmínky k obojímu (pokud by se ten živost stihl vytvořit než by po sterilizaci vše zmizelo, spláchlo se...). Ale to už asi zbytečně filozofuji.
Kdysi jsem četl, že život vznikl v podzemí, protože v tak mizerných podmínkách (tlak,prvky, teplota) jaké jsou v oceánu vzniknout nemohl. A tuším je ta možnost stále v platnosti, mohl vzniknout vícekrát a vymřít. Tedy jako doplněk k té souši a vodě.
Tedy hlavní myšlenka na kterou jsem u toho vzniku chtěl poukázat, je ta pravděpodobnost ne 0/1 a nedostatek příkladů na to, abychom mohli něco jednoznačně vyvozovat.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud přihlédnu k módní teorií Panspermie
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-09 00:27:46
S tou pravděpodobností sice souhlasím, ovšem má to háček. Když má něco vzniknout působením čisté náhody, s komplexitou exponenciálně klesá pravděpodobnost, že k tomu dojde - klidně až do úrovně, že kdyby byl viditelný vesmír vyplněn dokonale sterilizovanými konzervami, nemuselo by k tomu dojít až do tepelné smrti vesmíru. (Nepočítal jsem to, jen upozorňuji na ten exponenciální pokles pravděpodobnosti.)
V tom je právě elegantní ta teorie manželů Šponerových, že nepředpokládá vznik replikujících se chemických entit v jediném složitém náhodném kroku, ale jako posloupnost samostatných chemických kroků na svahu sopky, které samostatně mají pravděpodobnost vysokou.
počkat
Jiri Cumpelik,2025-06-05 10:04:32
Co chápu, aby experiemnt měl význam, musíme pozorovat jeho výsledky.
Organismy na tomto měsíci mohou žít jen hluboko pod ledem, takže před experimentem bychom museli vyvinou sondy, které by byli schopny tento život pozorovat.
Pokud vyvineme tyto sondy, můžeme měsíc prozkoumat a s rozumnou mírou jistoty říci, zda tam je původní život. A pokud není, nic experimentu nebrání.
Re: počkat
Franta Vejvoda,2025-06-05 10:44:20
Já bych nečekal, já bych jej osel. Jakožto osel semenem pozemským a pozoroval, jaký že to vznikne kříženeček kříženečka s tím eventuálním místním.
Asi by z toho za čas byla nějaká agresivní, vypočítavá potvora, jako je tady na zemi druh Homo, protože život pozemský má tu agresivitu hluboko, hluboko v genech.
Zrovinka včera jsem na zahradě pozoroval hrdličky, symbol prý to lásky, jak samec brutálně znásilňuje samici. Žádné cukrů. To samé dělal o kus dále kohout. Tedy ne hrdličce, ale slepičce. Drž mrcho, bude to hned!
A to to tady nekončí, ani nezačíná ptákem. Žer, nebo budeš sežrán, znásilni, nebo budeš bez potomka. Děje se to od prvoka, až po nejvyššího z nejvyšších, který má krom oudů tělesných také nástroje v podobě strategických bombardérů se světlem malého slunce.
Začal bych osévat hned, než se to vypaří tady.
Re: počkat
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-05 12:41:55
Souhlas. Článek je v rovině akademických spekulací odtržený od praktické roviny. První starost by měla být o ty sondy schopné život na Enceladu detekovat (pokud by tam byl). Až to bude aktuální, má smysl se bavit o tom, zda tam introdukovat pozemské organismy. Pokud ten výzkum předem neudělají, bude ta plechovka s bakteriemi jen patetické gesto podobné zlatým gramodeskám na Voyagerech se zprávou pro emzáky. Vědecký přínos nulový, akorát se znemožní nebo přinejmenším zkomplikuje ve vzdálené budoucnosti prozkoumat, zda tam život dokázal vzniknout sám.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
