Americká agentura obranného zpravodajství DIA (Defense Intelligence Agency) zveřejnila ve čtvrtek 22. května (2025) zprávu, podle které Rusko aktivně vyvíjí jadernou variantu střely typu vzduch-vzduch. Zřejmě jde o raketu Vympel R-37 (v kódu NATO AA-13 Axehead), která by měla být vybavená taktickou jadernou náloží. Pokud je tato informace věrohodná, NATO má problém.
Jaderné strašení je oblíbenou ruskou strategií, především kvůli tomu, že na to Západ přičinlivě reaguje. Často to jsou plané, nereálné výhružky. V tomto případě ale jde o něco jiného. Raketa Vympel R-37 je sama o sobě skvělá, jedna z nejlepších střel vzduch-vzduch na světě. Řítí se rychlostí Mach 6 do vzdálenosti až asi 400 kilometrů. Ze střel tohoto typu má jeden z největších ne-li největší dosah na světě.
Je určená především k ničení nejcennějších vzdušných cílů protivníka, jako jsou velitelské letouny, letouny AWACS, tankovací letouny nebo letouny elektronického boje. Původně byla určená pro těžké nadzvukové stíhačky MiG-31BM, ale mohou ji vypouštět i letouny Su-30, Su-35, Su-57 nebo MiG-35.
Půltunová raketa Vympel R-37 nese bojovou hlavici o váze 60 kg. Pokud by došlo k jejímu nahrazení miniaturizovanou taktickou jadernou náloží, ohrožuje to nejen letouny NATO, ale celou strukturu leteckých sil NATO a jejich operační doktrínu. Jediný letouny vyzbrojený raketami Vympel R-37 s jadernou hlavicí by mohl vymazat celou operující peruť letadel najednou, zmařit koordinované letecké akce, zlikvidovat celou salvu vypálených raket nebo zničit celá hejna dronů předtím, než doletí k cíli.
Pro letecké síly NATO je samotná možnost použití takových raket jednoznačnou hrozbou, na kterou je nutné reagovat. Potíž je ovšem v tom, že letouny NATO, vzhledem k dostupným informacím, nemají k dispozici ani srovnatelné rakety vzduch-vzduch, nemluvě o malých taktických jaderných hlavicích. Pokud by Rusko takové střely použilo, NATO bude mít ohromné potíže s proporční odpovědí.
Ještě horší ale je, že pouhá přítomnost takových raket značně zkomplikuje už tak napjatou situaci a zvýší riziko chybných kroků. Je to taktická zbraň, kterou lze použít v boji, prakticky bez varování. Kriticky významné letouny NATO mohou být zranitelné během prvních minut případného konfliktu. Problém je ale také nejistota, protože není snadné určit, zda jsou v určité oblasti nasazené konvenční či jaderné střely Vympel R-37.
Reakční doba pro velitele a piloty NATO se každopádně velmi nepříjemně zkrátí. Jaderné střely vzduch-vzduch znamenají důraz na rychlost a překvapení. NATO musí okamžitě změnit své obranné strategie a doktríny, pokud jde letecké boje s jadernou příchutí. Už na to nemá skoro žádný čas, potřebné rakety ani taktické jaderné hlavice. Jak to NATO udělá, je ve hvězdách.
Video: Russian Su-35 Fired Long Range R37M Air To Air Missile
Literatura
Má Rusko střelu s jaderným pohonem? A má to logiku?
Autor: Stanislav Mihulka (12.03.2018)
Prototyp hypersonické střely se scramjetem zvládl historický letový test
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2021)
Zastaví hypersonické hrozby moderní „flak“ s částicovou municí?
Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2022)
Čína brzy vypustí masivní výškový mateřský dron Jiutian SS-UAV
Autor: Stanislav Mihulka (20.05.2025)
Jak odzbrojit jadernou velmoc bez jediného výstřelu: Průvodce pro asymetrické stratégy
Autor: Viktor Lošťák (08.06.2025)
Diskuze:
Radarové bóje
Martin Poulík,2025-06-13 19:55:55
Nemají ponorky náhodou radarové bóje? Na dlouhém kabelu vypustí z bezpečné hloubky bójku do periskopové hloubky a odtud můžou komunikovat na kratších vlnových délkách. Chápu že to není ideální řešení a nejde použít všude, přes to je to aspoň ňěco.
Diky za pekny clanek.
Ma Ma,2025-06-12 19:46:00
Takova raketa neni zadna stribrna kulka, nestahoval bych kalhoty, brod je jeste daleko.
Neruske evropske staty obecne nemaji u me prilis velkou vojenskou kvalitu ani kvantitu. Asi proto je jich velka cast v NATO.
Bez nejake velke adorace usa
https://www.airandspaceforces.com/secret-lrso-missile-nine-successful-flight-tests-2022/
Co se tyce awacsu, smeruje se pry tato sluzba/dovednost od E-7 E-3 k deuzicim. Mozna nahrada E-2D a cena vykon zasah R-37 nevim nekomentuji. RF testuje, at testuje, bude zalezet na tom, kolik jich vyrobi. Vyrobi dve nebo tri a budou se tvarit jako ze jich maji 30. Treba demo Oresniku bylo vyborne medialne zvladnute. Tohle rusove umi perfektne.
Dekuju za pekny clanek, po dlouhe dobe
Martin Zeithaml,2025-06-10 12:27:14
R-37M: inerciální navádění (nepřesné), s radiovou korekcí z letadla (dá se zaměřit a rušit), posledních 40 km aktivní radarové navádění (dá se snadno oslepit a rušit).
Osazení nukleární hlavicí je prakticky jediná možnost jak úspěšně zasáhnout cíl. Rusové dělají pořád to samé, přesnost a kvalitu nahrazují množstvím silou.
Pokud cíl zjistí útok až po zapnutí aktivního radaru, má zhruba 20 s. Provede rušení a úhybné manévry, z dosahu konvenční nálože se asi v pohodě dostane, z dosahu nukleární ne.
Re:
Josef Waters,2025-06-11 12:16:20
Děkuji za upřesnění. Jenom technická k těm 20s. Předpokládám, že po první části letu rychlostí M6, když má střela zapnout vlastní radar, musí nejdřív zpomalit na zhruba M4-M3, jinak by byla stále obklopená plazmou (teplota na přídi 1500-1700°C) a radar by neviděl nic? Pak by těch 40km trvalo déle, 30-40s. A ještě: nemusí kvůli teplotě mít nějaký odhazovatelný tepelný kryt radomu?
jen takový ruský propagandistický nesmysl
Jiří Brichta,2025-06-10 11:10:51
Takticky by to mohl být one-trick pony, použijete to na překvapení jednou,navíc tahle raketa netrefí manévrující stíhačku ani o kilometr (a dál už to k miniaturní velikosti hlavice nemá smysl řešit) Ještě tak můžete trefit letku bombardérů, ale ty by nad rusko poslal jen blázen. Takže jen propaganda pro domácí publikum. Dík že jste se s tím nesmyslem pochlubili, ukazuje to jen mentální bídu ruských "dobyvatelů".
Re: jen takový ruský propagandistický nesmysl
Varcel Mašinka,2025-06-10 12:20:34
I západní zdroje připisují sestřely ukrajinských Su-24 a Su-27 250 km za linií fronty střele R-37M. Není pravda, že je neobratná, právě naopak, protože disponuje motorem se dvěma režimy, jako mají třeba AIM-120D. První slouží k rozhonu. Po doletu do oblasti cíle se motor zažehává znovu a uděluje střele kineticku energii potřebnou k záchytu manévrujícího cíle, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost jeho zničení (tzv.Probability of Kill)
Re: Re: jen takový ruský propagandistický nesmysl
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 10:24:45
Jen jestli si náhodou nevymýšlíte. Zkusil jsem chvilku hledat a žádnou zprávu popisující sestřel ukrajinského letadla 250 km za frontovou linií střelou R-37M jsem nenašel.
Re: Re: jen takový ruský propagandistický nesmysl
Jiří Brichta,2025-06-11 11:09:32
je možné že sestřelili pilota který nevěděl že na něj ta střela letí, jinak by samozřejmě tak těžké střele uhnul (notch, nebo dolů kde v hustém vzduchu střela ztratí energii a on zmizí v ground clutteru) i AIM-120D je těžká střela, proti bombarderům typu B52 tankerům a velkým AWACS
Varcel Mašinka,2025-06-09 18:50:00
R-37 s jadernou hlavicí je spíše protidružicový systém určený k ničení velkých konstelací typu Starlink/Starshield, případně k boji proti velkým hejnům dronů, než ke klasickému vzdušnému boji.
Re:
Josef Waters,2025-06-10 08:06:06
To je zajímavá myšlenka, ale nedovedu si představit, jak tím sestřelit víc než dva satelity, to jen když by se zrovna "míjely". Jinak je vzdálenost mezi nimi minimálně stovky kilometrů. Na hejno dronů, to je jak s kanónem na vrabce. Buď by to chtěli použít na statické - pozemní cíle, podobně jako Kinžál. Nebo na ty AWACSy s tím, že je díky jádru můžou minout o kilometry.
Re: Re:
Varcel Mašinka,2025-06-10 12:10:11
No, právě že testy v šedesátých letech ukázaly, že výbuch jaderné hlavice i malé razance dokáže na nízké oběžné dráze způsobit obrovskou paseku a není k tomu v podstatě potřeba ani nic zaměřovat...
Re: Re: Re:
Otakar Ištvánfy,2025-06-10 17:49:46
Vo vákuu tlaková vlna nie je, takže to môže byť len prenikavá radiácia, prípadne EMI.
Re: Re: Re: Re:
Milan Štětina,2025-06-11 10:03:45
Tlaková vlna není, ale trosek bude spousta a ty se rozletí na všechny strany velkou rychlostí a daleko (není odpor vzduchu). Nedokážu úplně odhadnout kolik trosek bude a jak daleko tedy bude dostatešná hustota, aby byla velká pravděpodobnost trefení družice, ale myslím, že stovky kilometrů to určitě bude (což je samozřejmě na vesmírné poměry málo, ale nějaké hejno družic to trefit může). A to EMI bych taky nepovažoval za zanedbatelné a tam dosah taky bude stovky nebo tisíce kilometrů.
Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 10:43:51
"hejno družic to trefit může"
Nějakou družici to trefit může, ale také nemusí a rozhodně ne včas. Takhle se ve vojenství fungovat nedá, ve vojenství potřebujete plánovat. Takto neoperují armády, ale protisystémoví teroristi.
Vytvořením EMP nad vlastním územím ublížíte primárně sobě a až sekundárně družicím protivníka. S útočným potenciálem EMP se počítalo hlavně nad územím protivníka a k tomu potřebujete rakety s delším doletem. Ale u rusáků jeden nikdy neví, třeba by pod vlivem vodky byli skutečně schopní zaútočit sami na sebe pomocí EMP, jen aby zničili i pár cizích družic.
Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Waters,2025-06-11 11:42:03
Ano, bordel na orbitě určitě. Ale tak si zásah proti "konstelaci" nepředstavuju.
Re: Re: Re: Re: Re:
Otakar Ištvánfy,2025-06-11 15:43:37
Predpokladám, že tie trosky budú o veľkosti iónov ale to je vlastne EMI. Ovšem na výrobu trosiek by sa dala využiť blízka družica (čím ťažšia tým lepšie) a dokonca so smerovým účinkom.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 16:43:26
Není pravda, že by se tlaková vlna z exploze ve vakuu nešířila vůbec. Ve vakuu se nešíří zvuk, protože chybí přenosové medium. Ale v případě exploze malé jaderné hlavice máte desítky až stovky kilogramů materiálu, které se všesměrově rozlétnou rychlostí mnoha tisíc km/s a v okruhu desítek, možná stovek metrů budou mít i významný kinetický účinek. Je ale pravda, že většina energie se při vesmírné explozi uvolní ve formě elektromagnetického (nejspíš převážně rentgenového) záření. Při pozemské explozi je to zhruba necelá polovina a jde hlavně o viditelné a infra spektrum.
V okruhu, kde by družici poškodila tlaková vlna, by ji spolehlivě poškodilo i elmag. a neutronové záření (radioaktivitou i tepelně), ale neznamená to, že by se tlaková vlna nešířila.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-11 21:40:07
Přepsal jsem se, chtěl jsem napsat mnoho km/s (ne tisíc km/s). Až tak šíleně mimo by to ale nebylo. Kdyby hlavice měla dejme tomu 100 kg a pouze 1 kt TNT se uvolnilo ve formě kinetické energie a zbytek se vyzářil, je to 4180 GJ na 100 kg tedy 41,8 GJ/kg a rychlost materiálu by tedy byla průměrně 289 km/s
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Vít Výmola,2025-06-12 14:12:46
V jaderné bombě této velikosti a ve střele této velikosti je toho materiálu ve skutečnosti málo. Už po pár desítkách nebo nanejvýš nižších stovkách metrů by byl vzniklý šrapnel natolik řídký, že by bylo spíš štěstí, kdyby to něco opravdu trefilo. Prakticky jediné zásadní účinky jaderného výbuchu ve vakuu jsou tepelné záření a EMP - pravda je, že obojí je pro satelity dost destruktivní i na vzdálenost řady kilometrů. Nicméně, proti satelitním konstelacím, kde jsou typické vzdálenosti družic ve stovkách kilometrů, je to tak jako tak nepoužitelné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-06-12 15:11:15
Šrapnel těžko, celá střela se kompletně vypaří, šlo by o tlakovou vlnu expandující plazmy. Z praktického hlediska je to bezpředmětné, protože ve vzdálenosti, kde by ta tlaková vlna mohla ublížit, by družice stejně nepřežila kvůli intenzivnímu záření. Což jsem vše zmiňoval výše.
Reagoval jsem jen proto, že představa, že se tlaková vlna z výbuchů nešíří vakuem, je mylná. Když budete na palubě vesmírné lodi a poblíž dojde k výbuchu, normálně to uslyšíte, akorát ten zvuk bude tišší a bude znít jinak než na zemi (zhruba jako kdyby něco narazilo do stěny lodi).
EMP nevzniká přímo v bombě, ale až účinkem vysokoenergetických fotonů na molekuly v atmosféře, ze kterých "směrově" strhne elektrony relativistickou rychlostí, což indukuje ten puls. Z toho vyplývá, že při jaderné explozi ve výšce 200+ km nebudou pulsem zasaženy jen nejbližší sondy, ale vše, co se nachází v okruhu stovek kilometrů daleko jak na orbitě, tak na zemi. Takže EMP útok na družice raketou krátkého doletu z vlastního území je hloupý nebo velmi zoufalý krok.
dalsi chcimir ??
Zdeno Janeček,2025-06-09 17:34:26
pokud nekdo pouzije atomovku na uzemi NATO, tak sa iba muze polibit na zadek !!
Re: dalsi chcimir ??
Franta Vejvoda,2025-06-10 12:46:03
Ona ta "rovnováha" sil od dob studené války připomíná všem zůčastněným, že jsou to chřestítka, ty atomovky. A že si můžou leda líbat zadky všichni navzájem.
To mi připomíná, když jsme onehdá seděli na terase hospody, notně podroušilý kamarád sledoval psa, kterého tam měl druhý kamarád, jak si umně líže řiť a varlata. A jen si tak povzdechl, "Ty voe, tohle tak umět!"
No, a o tom to je. Jsme hormonálně nevyvážená zvířátka, která mají sofistikované hračky. A když zrovinka netrávíme čas sexem, rokenrolem a drogami, prokrastinací v práci, výchovou dětí a spánkem, tak se nejraději mlátíme klackem po hlavě. Proto ten klacek musí být co největší, celý les klacků a pořád musíme vyřezávat novější klacky, které se lépe drží, ovládají a lépe se pak usadí na lbi protivníka.
Re: Re: dalsi chcimir ??
Nau Tilus,2025-06-10 20:18:05
Vystihli ste to. Spomínam si na výrok Stephena Hawkinga, ktorý raz povedal, že sme druh dosť inteligentný na to, aby sme prišli na osvojenie sily štiepenia atómu, ale nie dosť inteligentný na to, aby sme ju vedeli používať.
Re: Re: Re: dalsi chcimir ??
Franta Vejvoda,2025-06-10 22:20:50
Děkuji! Je to zvyk z dob oněch studentských, hospodských diskusí, kdy se řešilo vše možné i nemožné. Narozdíl od génia, kterého citujete, a který to vyjádřil naprosto přesně v jednom souvětí, bylo vždy nutné okořenit teorie (absurdním) humorem a okecat. Aby byly pochopeny masou.
Ale byl to boj s větrnými mlýny. Zeměkoule je placatá, na hlavu se nám sypou chemtrails, mám už nový krov na chalupě a na patnáct let starou Fabii jsem sehnal kupce.
Já ty lidi miluju, pomáháme si a zažíváme spostu legrace.
A vědí, že mám ve stodole také pár klacků.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
