Na bojištích 21. století už očividně převzaly vládu sebevražedné drony. Armády ale současně stále mají ve výzbroji dělostřelectvo, které lze využít, především při pozičních bojích na frontových liniích. Vojenští vývojáři pracují na tom, aby stávají dělostřelecké systémy vylepšili a umožnili jim držet krok s překotným vývojem moderních vojenských technologií.
Jednou z možných cest je zvětšování dostřelu dělostřeleckých projektilů. Když standardní houfnice NATO ráže 155 mm vypálí konvenční projektil, obvykle doletí maximálně do vzdálenosti kolem 35 kilometrů. Pokud je takový projektil vybavený technologií pro snižování odporu vzduchu, raketovým motorem a systémem pro přesné navádění, může uletět až kolem 43 kilometrů.
Takové zlepšení není k zahození, ale jsou ještě další možnosti, co s dělostřeleckým projektilem provést. Jednou z nich je namontovat na projektil ramjetový pohon. Ramjet promění projektil v raketu, která aktivně letí k cíli. Podstatnou výhodou ramjetu je, že vlastně jde o reaktivní pohon, který nemá žádné pohyblivé komponenty. Namísto turbín, které v klasickém proudovém motoru tlačí vzduch do spalovací komory, ramjet pouze pasivně využívá rychlý let.
Ramjet se pro dělostřelectvo vlastně vyloženě nabízí, protože projektily se nemusejí starat o počáteční zrychlení. To zařídí samotný výstřel z houfnice. Ramjet pak už jen kontinuálně spaluje palivo a projektil letí, typicky ve velké výšce a nadzvukovou rychlostí.
Nedávno založená společnost Tiberius Aerospace vyvinula, a před pár dny představila pozoruhodnou technologii univerzálního ramjetového pohonu Sceptre TRBM 155HG. Tímto systémem lze vybavit jakýkoliv 155 mm dělostřelecký projektil ve standardu NATO. Díky nevelkému ramjetu doletí rychlostí Mach 3,5 úctyhodných 150 km a vystoupá do výšky až 19 800 metrů.
Výška je v tomto případě velmi důležitá. Sceptre je munice s přesným naváděním, řízená hybridně GPS a inerciálním systémem a vybavená zaměřováním s umělou inteligencí, která zajistí zásah do vzdálenosti 5 metrů od cíle. Let ve velké výšce chrání Sceptre před dnešními konvenčními systémy elektronického boje. Díky velké přesnosti rovněž postačí menší bojová hlavice o váze 5,2 kg.
Sceptre používá kapalné palivo, čímž se liší od konkurenčního ramjetového systému Ramjet 155, který pro houfnice vyvíjejí americký Boeing a norská společnost Nammo. Ten používá pevné palivo. Tiberius Aerospace momentálně testují projektily Spectre ve Spojených státech. Podle jejich vyjádření by Spectre měl být podstatně levnější než běžné rakety se srovnatelným dosahem. Při výrobě ve velkém by se cena měla pohybovat kolem 42 tisíc dolarů.
Video: Tiberius Aerospace Shocks the World with Ramjet-Powered Artillery Shell | SCEPTRE 155mm Munition
Literatura
Boeing a Nammo úspěšně otestovali dělostřelecký projektil s ramjetem
Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2022)
Přesně naváděný projektil SCALPEL zasáhl cíl v ohromující vzdálenosti
Autor: Stanislav Mihulka (31.03.2023)
Boeing hlásí rekord při palbě houfnice municí Ramjet 155. Opět je tajný
Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2023)
Diskuze:
F M,2025-05-28 18:24:32
Do jaké výšky by to bylo schopno fungovat s přiměřenou "hlavicí" jako PVO, alespoň proti pomalejším méně obratným strojům?
Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-28 19:13:16
Proti pomalejším strojům myslíte jakým? S rychlostí Mach 3,5 je to dost rychlé - srovnatelné s moderními raketami vzduch - vzduch...
Re: Re:
F M,2025-05-29 20:34:25
Napadlo mě to ve spojení s tím čínským letadlem o kousek níž. Nečekám moc velkou manévrovatelnost této střely ani zásoby paliva (ale nesleduji tento obor, nemám srovnání) a není tu nic o tomto způsobu použití, vše se točí okolo země. Přesto mi to od oka dle těch parametrů trochu vychází, že by to mohlo s úpravami být použitelné i země vzduch (ale zase nevím jakou podporu/senzory taková střela požaduje). Může platit/spíše bude jen jedno výška, nebo rychlost a vzdálenost (jak znám PR). Je to opravdu jen dotaz.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2025-05-30 10:25:05
Tak ten čínský dron dle mého odhadu nebude mít nějakou nadprůměrnou odolnost proti sestřelení kromě toho, že poletí příliš vysoko, než aby na něj dosáhly MANPADS. A jestli by šel trefit tím projektilem... no musela by se do toho projektilu zabudovat nějaká forma navádění na pohyblivý cíl, takže buď IR, radar a nebo dálkové ovládání, akorát by to muselo vydržet přetížení při výstřelu. A nebo spoléhat, že dron poletí rovně a mířit do předem vypočítané polohy. Potom proč ne...
A k odpálení protileteckých střel se už od 2. světové války používá "proximity fuse" (nevím český název), takže tam by problém nebyl vůbec. Pokud by se střela trefila alespoň do blízkosti několika metrů, výbuch a střepiny by odvedly svoji práci.
Ramjet není raketa!
Pavel Kaňkovský,2025-05-26 17:28:13
Já vím, že lidově se jakékoli střele s vlastním pohonem říká raketa, ale není to správně.
Ramjet neboli náporový motor je druh proudového pohonu, používá okolní vzduch jako zdroj kyslíku i jako "reakční hmotu" navíc ke spalinám (pokud budeme pro jednoduchost ignorovat rozdílnou hmotnost částic, tak naředěním spalin relativně chladným vzduchem v poměru 1:1 klesne teplota na polovinu a rychlost částic na sqrt(1/2), ale hmotnost bude dvojnásobná, tedy výsledná hybnost bude sqrt(2)-krát větší).
Pro raketový pohon je okolní vzduch jen komplikace, okysličovadlo si veze vlastní a je poháněn jen vyprodukovanými spalinami (proto má raketa mnohem horší Isp).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
