Boeing hlásí rekord při palbě houfnice municí Ramjet 155. Opět je tajný  
Pro moderní dělostřelectvo je zásadní co největší dostřel a co nejpřesnější zásah. Oba tyto požadavky by měla splnit revoluční munice Ramjet 155 s ramjetovým pohonem, kterou vyvíjejí Boeing a Nammo. Dělostřelecké systémy ráže 155 mm by s touto municí měly dostřelit asi tak dvakrát dál, než je dnes obvyklé.
Ramjetový projektil v akci. Kredit: US Army.
Ramjetový projektil v akci. Kredit: US Army.

Americký Boeing společně s norskou společností Nammo vyvíjejí v rámci programu Pentagonu XM1155 převratnou munici pro houfnice ráže 155 mm, která obsahuje projektil s ramjetovým pohonem. Ten by měl prakticky zdvojnásobit dostřel houfnic, které používají takovou munici. Zhruba před rokem jsme na OSLU psali o úspěšném testu této munice na polygonu Andøya Test Center v Norsku. Projektil munice Ramjet 155 tam měl pokořit dálkový rekord pro projektily s ramjetovým pohonem, detaily ale nejsou známé.

 

Prototyp houfnice programu ERCA (2021). Kredit: Ana Henderson, Wikimedia Commons, US Army.
Prototyp houfnice programu ERCA (2021). Kredit: Ana Henderson, Wikimedia Commons, US Army.

Jak je dobře patrné i z bojů během ruské invaze na Ukrajinu, dostřel dělostřelectva, v tomto případě houfnic, tedy nepřímé dělostřelecké palby, je v moderních konfliktech srovnatelných protivníků zcela zásadní. S jeho výjimečnou důležitostí rovněž ale bohužel souvisí i to, že se detailní informace související s dostřelem nově vyvíjených typů munice nebo dělostřeleckých systémů do značné míry utajují.

 

Dostřel různých typů munice pro dělostřelecké systémy ráže 155 mm. Kredit: Nammo.
Dostřel různých typů munice pro dělostřelecké systémy ráže 155 mm. Kredit: Nammo.

Proto nepřekvapí, že nový rekord v dostřelu houfnice municí Ramjet 155, kterým Boeing a Nammo údajně překonali vlastní rekord z loňska, je sice zveřejněný, ale není veřejný. Na druhou stranu, ramjetový projektil je skvělý nápad, který funguje, a není mnoho důvodů tiskové zprávě Boeingu nevěřit.

 

Nový tajný rekord se odehrál ve slavném vojenském prostoru Yuma Proving Ground v Arizoně. Před očima odborníků Boeingu, Nammo a US Army, vypálil rekordní výstřel prototyp samohybné houfnice vyvíjený v rámci programu ERCA (Extended Range Cannon Artillery). Jak potvrzuje její akronym, dostřel dělostřelectva je dnes naprostou prioritou, v tomto případě velmi daleký a velmi přesný dostřel.

 

Šéf Nammo Morten Brandtzæg uvádí, že munice Ramjet 155 již prošla celou sérií testů, v nichž obstála a prokázala, že dramaticky zvyšuje dostřel dělostřeleckých systémů. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že hlavní technické překážky byly u této munice překonány. V podstatě prý už téměř nebrání tomu, aby se v dohledné době začala vyrábět.

 

Testování ale bude ještě nějaký čas pokračovat. V následujícím kole testů Boeing a Nammo vybaví munici Ramjet 155 přesným naváděcím systémem, který využívá „letový počítač“ systému JDAM (Joint Direct Attack Munition). Následně budou ověřovat, jak je ramjetová munice s takovým vylepšením účinná proti pozemním nepohyblivým i pohyblivým cílům.

 

Video: How ramjets may change the role of artillery on the battlefield

 

Literatura

Boeing News Release 9. 10. 2023.

The Drive / Warzone 9. 10. 2023.

Datum: 15.10.2023
Tisk článku

Související články:

Prototyp hypersonické střely se scramjetem zvládl historický letový test     Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2021)
Boeing a Nammo úspěšně otestovali dělostřelecký projektil s ramjetem     Autor: Stanislav Mihulka (25.08.2022)
Přesně naváděný projektil SCALPEL zasáhl cíl v ohromující vzdálenosti     Autor: Stanislav Mihulka (31.03.2023)



Diskuze:

vojín Kotaz má zas dotaz:

Josef Hrncirik,2023-10-20 21:03:46

Jak zříti z obr.1, z levné Ramy prodávané v akci na kredit US Army, se mohutně valí plamen i dým, ale rázová vlna je přísně tajná ne-li stealth.
Vodorovně letící bomba se bude velmi často naplacato odrážet od terrainu.
Nebylo by lepší, kdyby měla vysunovací lyže, brusle, kolečka nebo křidýlka?

Odpovědět


Re: vojín Kotaz má zas dotaz:

Josef Hrncirik,2023-10-20 21:39:04

Zastavením proudu vzduchu kolem střely (letící u ústí hlavně běžně 3M) v komoře motoru či na špici stoupne kompresí teplota i ke 2000°C a opálený nápis UNRA bude ještě méně pěkný.
Palivem jsou spaliny z málo nitrované nitrocelulozy či jiného polymeru či jiné raketové palivo se špatnou kyslíkovou bilancí. Aby to alespoň jakž takž čmoudilo, musí být teplota spalin aspoň 2000°C.
Směšovací komora čoudu se vzduchem musí zajistit dobré víření při 2000°C a ve spalovací komoře ke 3000°c. Potom dá dýmovnice Rama z Army impulz i 4000 m/s. Komora asi bude muset být z uhlíku a tepelně izolovaná s problematickou odolností proti zrychlení při výstřelu. Nejspíš musí být dokonale zalitá masou dýmovnice protkanou kanálky rychle hořícího paliva.

Odpovědět


Re: Re: vojín Kotaz má zas dotaz:

Josef Hrncirik,2023-10-21 13:55:58

Jabůrek by zarámoval palbu Pánu Bohu do oken úvahami. Nebýt luftu pro dostřel 120 km elevací 500 grd by ústím muselo být vystřeleno cca 1084 m/s; výstup by byl 30 km; horizont. rychlost cca běžných 767 m/s (cca 2,6M při cca -50°C). Tlak je tam cca 1/30 než u moře, hustota cca 50 g/m3. tj. 1/25 plážové. Při 3M je aerodyn. koef. projektilu cca 0,3; při M1 cca 1.
Nedostatkový granát 155 mm má průřez cca 1,9 dm2 a při 3M nad vlnami má odpor vzduchu cca 9140 N; ve 30 km cca 366 N. Při délce granátu cca 50 cm má objem cca 10 l, cca 3 l Fe a 7 l TNT = 28 MJ. 24 kg Fe střepiny mohou letět až 2 km/s, tj. nést až 24 MJ. Železa i TNT je tam pro každého dost.
Jak je to s čoudem a luftem?
Místo pro 7 l TNT ubere přívod vzduchu řekněme D=155/2= 77 mm průřezu cca 0,48 dm2 a TNT + palivo bude méně než 3/4 x 7 l = 5 l. Uberme 2-3 l na stěny komory, tepelnou izolaci a zbyde 2-3 l na čouďák + TNT. Podělme se s banderovci na polovinu a zichr mají 1 l TNT. Tím pádem asi stačí i méně nedostatkového neekologického Fe, ale uřčo víc než 1 l. Řekněme že bude spěšně doručeno pomocí 2 l čouďáku 2 l TNT a řekněme 2 l Fe + 1 l C, ? cca 25 kg netto. Cca 3 kg spáleného čoudu by mohly přidat impulz až ? 12 kN.s. Tah však nelze jednoduše vektorovat do vztlaku ani přes ev. křidýlka.
Na spálení 3 kg čoudu je zapotřebí cca 18 kg vzduchu. Ve 30 km by při 3M vstup musel vysát 18/0,05=360 m3, tj. z dráhy 75 km, tj. za cca 83 s. Tah z RAM by mohl být až ? 12000/83= 144 N
oproti odporu min. 366 N a nesla by se tíha cca 250 N.
Je možné, že odpor je podceněn, schopnost nasávání přeceněna a impulz z přídavného spalování 18 kg vzduchu + 3 kg čoudu je až 7 x podceněn.
Slava gerojam!
ALLAHU AKBAR!!
Zbývá jen se trefit.

To ne Vy, ale ALLAHOVA ruka vede Váš JEHO šíp, Vašnosti.

Odpovědět

No neviem

Macko Pu1,2023-10-17 07:16:18

No z vojenskej techniky vela neviem, ale nie je lepsi dron? Kolko stoji takyto naboj , ked bezny stoji 5000?

Odpovědět


Declassified report

Josef Hrncirik,2023-10-21 14:43:29

U kanónů stál a vypůjčený prachy pořád do nich ládo ládoval.
Když měl pohodlně z dálky nenápadně zabíjet, kule do nich počal pilně nabíjet.
Vtom přiletěla dróna prudce, stejně tak i vysunula obě mechanické ruce.
Samoučící se algoritmus pak svižně bez skrupulí logisticky osvobodil Jabůrka od jeho kulí.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz