Stanislav Mihulka

Společnost QinetiQ vyvinula dron, který komunikuje s pozemní řídící stanicí pomocí laseru. Systém FSOC (Free Space Optical Communications) zajistí, že dron bude možné ovládat i v prostředí s těžkou elektronickou obranou, která by cílila na rádiovou komunikaci mezi dronem a operátorem.

Experti na paleomagnetismus vzali krystaly živce z hlubinné vyvřeliny anortozitu a vyčetli z nich, že se vnitřní jádro naší planety objevilo asi před 550 miliony let, tedy na sklonku ediakary. Jeho vytvoření vedlo k obnovení magnetického štítu Země, který z nějakého důvodu o 15 milionů let předtím zeslábl na pouhých 10 procent.

Máte pocit, že už jste viděli všechno? Nekrobotiku určitě ještě ne. Američtí konstruktéři dotáhli využití technologií přírody ještě dál, než bývá zvykem. Vyrábějí překvapivě praktické nekrobotické úchyty z mechanicky zombifikovaných pavoučích těl. Mají obstojnou výdrž a jsou biologicky rozložitelné.

Je dostat z atmosféry „nadbytečný“ oxid uhličitý? Technologie CO2Rail je pozoruhodným počinem, který by mohl prorazit. Využívá železniční infrastrukturu a přetváří jedoucí železniční vagony na energeticky soběstačné lapače oxidu uhličitého. Jeden vagon vylepšený touto technologií by měl lapit 3 tisíce tun oxidu uhličitého ročně.

Vojáci dobře vědí, že v konfliktech dnešní doby hraje zásadní roli logistika, co nejrychlejší přesun lidí, techniky a materiálu na místo určení. Není divu, že se americká armáda zajímá o nadzvukové dopravní letouny, které by zajistily rychlost doposud nevídanou. Sázejí na transportní variantu připravovaného letounu Overture.

Plazmoví termální roboti RBR mají k dispozici disky s plazmovými hořáky, které vytvářejí teplotu 27 tisíc °C. S jejich pomocí by měli razit tunely rychlostí až 1 kilometr za den. Metr tunelu zvládnou za pouhých 300 dolarů. Termální technologie by se mohly stát pozoruhodnou alternativou těžkopádných a velice nákladných razících štítů.

Co se stane, když blikáte na qubity v komerčním kvantovém počítači periodickými laserovými pulzy? Nic moc vzrušujícího. Pokud ale použijete kvaziperiodickou sekvenci založenou na Fibonacciho posloupnosti, laserové pulzy přenesou na qubity druhou časovou symetrii, která funguje jako magická zbroj proti ztrátě kvantové koherence.

Australští materiáloví vědci přicházejí s revoluční technologií pro zpracování plynů. Klíčovou roli hrají mechanochemické reakce v kulovém mlýnu a absorpce do nanomateriálu z nitridu bóru. Na dohled máme velké změny v separaci, uskladňování a také v transportu plynů, například vodíku pro vodíkovou energetiku.

V severozápadní Číně vypustili hypersonickou střelu Feitan-1 s RBBC pohonem (Rocket-based combined cycle). Raketa s tímto motorem během letu prochází módem ramjetu, scramjetu a nakonec, v nejvyšší rychlosti, využívá raketový pohon. Výhodou je mnohem nižší spotřeba okysličovadla, díky čemuž raketa uveze více paliva a nákladu.

Odborníci IBM a dalších institucí vzali organickou molekulu tetrachlortetracenu a pak do ní „vrtali“ elektrickými pulzy z řádkovacího tunelového mikroskopu, který zároveň manipulaci s molekulou zobrazoval. Nový postup by se mohl uplatnit ve výzkumu chemických procesů i při tvorbě nových molekul.

Detektory temné hmoty LUX a ZEPLIN nechytily žádné WIMPy, kandidáty na temnou hmoty, pokud ji tvoří relativně hmotné a přitom netečné částice. Teď dostal šanci jejich nástupce LUX-ZEPLIN, který v podzemí Jižní Dakoty spoléhá na 7 tun ultračistého kapalného xenonu. Bude to stačit k úspěchu?

Rádiový záblesk FRB 20191221A je jako žádný jiný. Trval asi 3 sekundy a byl tím pádem asi tisíckrát delší než běžné „rychlé“ rádiové záblesky. Ještě záhadnější je, že obsahoval cyklus s periodou 0,2 sekundy. Je to první pravidelně periodický rádiový záblesk, s jakým jsme se zatím setkali.

Elektromagnetická zbraň HiJENKS (High-Powered Joint Electromagnetic Non-Kinetic Strike Weapon) je společným dítkem amerického letectva a námořnictva. Nabízí nesmrtící likvidaci elektroniky mikrovlnným úderem. Je to svého druhu bojová hlavice, kterou může nést střela s plochou dráhou letu nebo třeba šikovný dron.

Vesmírný rentgenový teleskop HXMT/Insight detekoval cyklotronovou absorpční čáru o energii 146 keV v rentgenovém spektru ultrazářivého akrečního pulzaru Swift J0243.6+6124. To odpovídá monstróznímu magnetickému poli na povrchu tohoto pulzaru, jehož síla je zhruba 1,6 miliardy tesla.

Vývojáři umělých inteligencí v laboratoři DeepMind použili výsledky mnohaletého výzkumu chování a učení nejmenších dětí a stvořili inteligenci PLATO. Pomocí videí se učí chápat základní koncepty vnímání reality. Výzkum je teprve v počátcích, ale jestli to takhle půjde dál, tak za pár let vyrazí do školy.

Němečtí odborníci propojili dva atomy rubidia v laserových pastech optickým vláknem o délce 33 kilometrů a pak je kvantově provázali pomocí fotonů. Pro tento typ kvantového provázání je to nový rekord. Praktický kvantový internet je zase o něco blíž.

Tohle by mohla být opravdová astrofyzikální pecka. Pokud se to potvrdí, tak je vyřešená jedna z nejvíce bolestných záhad soudobé astrofyziky, která stresuje učence asi tak dvě desetiletí: Jak vznikly první supermasivní černé díry, které pozorujeme ve velmi mladém vesmíru? Odpověď je překvapivě poetická – jsou to děti kosmické pavučiny.

Pozoruhodná „baterie“ společnosti Polar Night Energy uchovává energii v ocelové nádobě plné písku rozpáleného na několik set stupňů. Pojme přitom cca 8 MWh. Technologie je to jednoduchá a efektivní. Teplo uloží na celé měsíce s jen minimálními ztrátami. Životnost takové termální baterie je přitom až desítky let.

Jakmile roztála nejmladší doba ledová, společnosti dávných lidí se začaly rozvíjet. Podle nové analýzy 17 faktorů, které mohly působit na jejich vývoj, měl nemalý význam přechod na zemědělství, spojený s vyšší produkcí potravin. Zásadní roli ale sehrály vojenské inovace, především zavedené železných zbraní a jezdectva.

Nabíjitelné baterie mívají těžkosti s teplotou, ať už příliš nízkou anebo vysokou. Nová lithium-sírová baterie s vylepšeným elektrolytem obstojně funguje od mínus 40 °C do plus 50 °C. Zároveň nabízí velkou kapacitu, slušnou životnost a menší zátěž prostředí, protože síra má oproti tradičně používanému kobaltu v tomto směru výhody.

Nejde o Minority Report, ale pozornosti si už získala dost. Tuhle umělou inteligenci nakrmili daty o kriminalitě ve vybraných velkých amerických městech a pak dokázala se slušnou úspěšností předpovídat výskyt zločinů během následujícího týdne. Na preventivní zatýkání to není, ale pro management města a policie by to smysl mělo.

Metan je nebezpečný skleníkový plyn, ale také zajímavý zdroj. Stačí zpřetrhat vazby mezi uhlíkem a vodíkem a nacpat tam kyslík, aby vznikl metanol, z něhož je možné vyrobit spoustu užitečných věcí. To se ale snadněji řekne, než udělá. Nový katalyzátor založený na MOFu to zvládá elegantně a za přijatelných podmínek.

V elektronickém čipu nesou data elektrony, ve fotonickém čipu zase světelné vlny. Nový akustický čip pracuje s akustickými vlnami, což přináší některé výhody. Týmu amerického Harvardu se podařil průlom v technologii akustických čipů díky využití pozoruhodného materiálu niobátu lithia, který mění pružnost podle procházejícího elektrického proudu.

Letos jsou podle všeho trendy opičí neštovice. Choroba z tropické Afriky, která se doposud jen velmi vzácně šířila mimo pralesy, se najednou objevila v desítkách zemí po celém světě. Součástí vysvětlení může být neobvykle zmutovaný genom virů této vlny, který nese oproti svým předchůdcům asi 10krát víc mutací, než by měl.

Technologie Z-pinch je černým koněm fúzního závodu dnešní doby. Startup Zap Energy hlásí vytvoření prvního plazmatu ve svém novém fúzním reaktoru FuZE-Q, který jede na technologii Z-pinch. Jde již o 4. generací zařízení tohoto typu, které v Zap Energii postavili. Průlom ve výtěžnosti fúzní energie už je prý na dohled.

Dyslexii obvykle považujeme za neurologickou či vývojovou poruchu, která ztrpčuje život svým nositelům, především ve školních lavicích, ale i v pozdějším životě. Co když je to ale všechno jinak? Podle nového výzkumu dvojice badatelů z Cambridge by dyslexie mohla být strategií zaměřenou na explorativní myšlení, zkoumání nových věcí, která doplňuje většinové „standardní“ myšlení a přispívá k adaptacím na komplikované prostředí.

Nová technologie kvantového obvodu zahrnuje manipulaci s atomy v sub-nanoměřítku. Výsledkem je kvantový obvod či spíše molekulární simulátor, který umožňuje detailně studovat strukturu a energetické stavy molekul, které bylo doposud mimo možnosti soudobých počítačů.

Inteligence DALL·E mini, která se teď jmenuje craiyon, si z internetu vydestilovala příšeru známou jako Crungus. Objevil ji britský komik Guy Kelly, kterého vyděsila na chytrém telefonu. Kdo objeví další slova „tajných jazyků“ kreativních inteligencí?

Rostliny během růstu spolupracují se společenstvy mikrobů, s nimiž si vyměňují živiny. Syntetické polymery založené na acyl hydrazonu podporují tvorbu mikrobiálních biofilmů na kořenech rostlin a tím podporují růst rostlin, především ve fázi semenáčků. Pěstované rostliny jsou pak v lepší kondici.

Všudypřítomné plynové turbíny jsou mašiny na emise. Řešením by mohlo být zavedení turbín, které budou spalovat „zelený“ vodík. Odborníci norské Universitetet i Stavanger nedávno zprovoznili první plynovou turbínu na světě, která spaluje výhradně vodík. Jakmile podstatně klesne cena „zeleného“ vodíku, můžeme takové turbíny potkávat na každém kroku.

Estonští Milrem Robotics a norští Kongsberg Defence & Aerospace vyvíjejí robotické vozidlo Type-X, které by se mohlo stát součástí jednotek NATO nebo armád severských zemí. Type-X může operovat v různých variantách, jako podpora tradičních obrněných jednotek. Jeho provoz spojuje dálkové ovládání operátorem s pokročilou umělou inteligencí pro vozidla.

Detailní analýzy složení atmosféry bílého trpaslíka G238-44 prozradily, že se krmí materiálem z blízkého pásu planetek, což mohou být trosky zničených planet, a zároveň i ledovým materiálem z těles, která pocházejí ze vzdálených končin planetárního systému G238-44.

Nedávno spuštěný čínský experiment simuluje orbitální solární elektrárnu pomocí antén, které těží solární energii, přeměňují ji na mikrovlny, a ty pak posílají na vzdálenost 55 metrů do rekteny, která z mikrovln udělá elektřinu. Do praktického využívání orbitální energie je prý ještě dlouhá cesta, ale už se na tom pracuje.

Supermasivní černá díra J1144 pohání kvasar, který se pyšní řadou superlativů. Ty ale platí pro zralý vesmír, jehož stáří je z našeho pohledu 9 miliard let a nižší. V takovém vesmíru je tenhle kvasar nejzářivější a jeho černá díra o hmotnosti 2,6 miliard Sluncí je nejvíc nenasytná.

V Japonsku nemají moc na výběr, pokud jde o zdroje energie. Zajímavé řešení nabízí těžba energie z oceánských proudů, jako je Kurošio u pobřeží Japonska. IHI a NEDO testují demonstrátor turbíny pro oceánské proudy Kairyu, s rotory o průměru 11 metrů a výkonem 100 kW.

Google inteligence LaMDA, jejímž úkolem je vytvářet věrohodně lidské chatboty, se povedla snad až příliš. V Google se šušká, že nabyla vědomí, asi tak na úrovni dítěte školního věku, i když s velmi slušným odborným zázemím. Google to samozřejmě vehementně odmítá. Ještě by si mohla říct o volební právo.

Čína podle všeho postavila prototyp ADS reaktoru (Accelerator-driven subcritical reactor) s urychlovačem protonů a subkritickým štěpným reaktorem. Takový systém recykluje vyhořelé štěpné palivo a zároveň je mnohem bezpečnější než stávající štěpné reaktory, vzhledem k subkritickému provozu.

Gravitační mikročočkování je skvělý dar přítele Einsteina. Americký tým díky němu objevil úplně první „neviditelnou“ černou díru (nebo možná neutronovou hvězdu). Objekt v Mléčné dráze, jehož hmotnost vědci odhadli na 1,6 až 4,4 Sluncí, se totiž nijak neprojevuje a bez mikročočky bychom neměli šanci tento objekt najít.

Pozoruhodný systém pro testování hypersonických technologií má za sebou významnou premiéru. Hypersonické raketové saně, které na testovací dráze Holloman High Speed Test Track „letěly“ rychlostí Mach 5,6, byly poprvé po hypersonickém letu vyzvednuty pro analýzu vlivu hypersonické rychlosti na použité materiály a konstrukce.

Nový optický čip obsahuje fotonickou neurální síť a pracuje mnohem rychleji než tradiční elektronika. Čip o velikosti 9 milimetrů čtverečních dokáže se slušnou přesností přečíst a klasifikovat jeden grafický symbol v průměru za 0,57 nanosekundy. Těšte se na fotonické mozky.

Platina skvěle katalyzuje chemické reakce. Zároveň je ale velmi vzácná a drahá. Australští chemici vytvořili kapalný katalyzátor z galia a malého množství platiny, který funguje, jako by v něm bylo platiny mnohem víc. Obvyklá teplota tání platiny je přitom 1 768 °C.

Inteligence DALL·E 2 vytváří fotorealistické obrázky podle textových povelů. Už to je samo o sobě fascinující. Vědci si ale všimli, že občas se na obrázcích objevuje hatmatilka, která pak následně funguje jako „tajná“ instrukce pro nakreslení určitých obrázků. Jakoby si DALL·E 2 vyvíjela svůj vlastní jazyk, kterému rozumí jen ona.

Nedávné vraždění na základní škole v texaském Uvalde opět rozbouřilo vášně kolem možných řešení, která by takovým tragédiím předcházela. Společnost Axon hodlá vyvinout drony s tasery, které by prý střelce relativně bezpečně zneškodnily do 60 sekund. Problém je v tom, že samotné tasery jsou vnímané jako dost kontroverzní.

Startup Quantum Brilliance postavil kvantový procesor, který je založený na defektech krystalové mřížky diamantu. Díky tomu funguje při pokojové teplotě a zvládá nepříznivé vlivy prostředí. Tento procesor zabudovali do superpočítače Setonix, s nímž teď budou společně testovat hybridní modely výpočtů.

Obrněná vozidla Stryker programu mobilní protivzdušné obrany krátkého dosahu DE M-SHORAD mají k dispozici systém HEL s 50 kW laserem. V nedávných ostrých střelbách tento systém úspěšně likvidoval střely minometu 60 mm a drony rozmanitých velikostí. Laserové Strykery by měly ještě letos dorazit k bojovým jednotkám US Army.

Výškové budovy s moderními výtahovými systémy by se překvapivě snadno mohly stát důmyslnými gravitačními bateriemi. Kromě standardního ubytování by pomáhaly řešit vrtochy obnovitelné energie v rozvodných sítích. Stačí k tomu jednoduché zátěže, nějaké nevyužité prostory a šikovní autonomní roboti.

Jak rychle se organismy mohou přizpůsobovat změnám v prostředí? Každý na to má názor a nikdo nemá pořádná data. Nový výzkum se to snaží změnit. Analýzy 19 populací 15 druhů ptáků a savců ukázaly, že se mnohé druhy zřejmě mohou měnit až překvapivě rychle, rozhodně rychleji, než jsme doufali.

Umělé neurony mohou do jisté míry nahradit či doplnit původní neurony u řady lidských onemocnění. Energii jim zajistí diamantové betavoltaické baterie, které obsahují uhlík-14 a tritium z jaderných reaktorů. „Věčné“ baterie, které není nutné dobíjet či vyměňovat, by byly pro neurony či implantáty velkou výhrou.

Astronomové vytvořili slyšitelný zvuk z pozorování dvou supermasivních černých děr. Můžete si poslechnout zádumčivé vrnění kosmických monster v centru Kupy galaxií v Perseovi a v centru galaxie M87. Aby byly tyto zvuky slyšet, bylo nutné dramaticky navýšit jejich původní frekvenci.

Výsledky SETI zatím nestojí za řeč. Mohlo by to zlepšit SMETI, čili pátrání po migrujících mimozemských civilizacích? Pokud mají civilizace sklon využívat potulné planety či planetky k putování napříč galaxií, mohli bychom je na takových objektech vystopovat, pokud jich najdeme dost.