Mladí lidé po celém světě se utápějí v úzkosti, osamění a smutku. Ačkoliv se na tom bádá, příčiny nejsou moc jasné, i když byste určitě dokázali vyjmenovat hlavní podezřelé, je to vlastně klišé. Sociální média, internet jako takový, videohry, chytré telefony a počítače, dozvuky covidu a tak podobně.
Pokud jde o účinná řešení, to už je samozřejmě slabší. Opět se ukazuje, jak málo si rozumíme a jak bývají klišé scestná. Andreas Benedikt Eisingerich z Imperial College London a jeho kolegové odvážně vystoupili proti tradicionalismu a zkusili zakročit proti moderní úzkosti právě těmi prostředky, které bývají mezi obviňovanými. Světe div se, fungovalo to.
Eisingerich s kolegy najali k výzkumu 518 postgraduálních studentů. Čekal je důkladný výzkum, v němž byli rozděleni do čtyř skupin. V těchto skupinách buď hráli nebo nehráli legendární videohru od Nintenda Legend of Zelda: Breath of the Wild a buď sledovali nebo nesledovali snad ještě legendárnější animované filmy od Studio Ghibli. Nejméně záživné to muselo být pro kontrolní skupinu, jejíž členové nedělali nic z výše uvedeného.
Hodnocení „legendární“ je v obou případech zcela na místě. Autor tohoto textu sice nemá žádnou zkušenost se Zeldou, protože nevlastní Nintendo, ale zmíněná videohra je považována za jednu z nejlepších a nejkrásnějších na světě. Je to akční adventura o záchraně princezny Zeldy v ohromujícím otevřeném světě Hyrule, která vyloženě nabádá k průzkumu a experimentování. Její silnou zbraní je nelineární příběh.
S animáči ze Studio Ghibli autor naopak má zkušenosti rozsáhlé. Kdo nemá, škodí sám sobě. Zvláštním způsobem se v nich snoubí fantaskní scenérie, živelná síla pokroku, hrůzné zkušenosti z války a smutek z mizení důvěrně známého. Ve výzkumu Eisingerichova týmu se uplatnili Mijazakiho Můj soused Totoro (1988) a Doručovací služba čarodějky Kiki (1989).
Účastníci experimentu hráli (či nehráli) Zeldu 30 minut a sledovali (či nesledovali) náhodně vybrané 7minutové klipy zmíněných Mijazakiho filmů. Vědci poté měřili, jaké mají pocity vzhledem k objevování nového, klidu, zvládnutí dovedností, smysluplnosti a životnímu štěstí.
Výsledky rozhodně stojí za pozornost. Už samotné hraní Zeldy zvyšuje skóre životního štěstí. Když ale lidé po hraní ještě zhlédli ukázku z dílny Studio Ghibli, skóre štěstí ještě dál narostlo. Badatelé to přičítají zlepšení, k němuž současně došlo v ostatních měřených parametrech, objevování, klidu, dovednostech a smysluplnosti.
Inu, zdá se, že přinejmenším ty doopravdy kvalitní videohry a filmy nejsou jenom pro zábavu. Pomáhají mladým lidem s obtížnou navigací stresem a smutkem tím, že podporují zmíněné pozitivní pocity. Při vhodném výběru mohou videohry a filmy být alespoň zčásti receptem v současné epidemii úzkosti. Fascinovaní vědci vzkazují – dejte videohrám a animáčům šanci.
Video: The Legend of Zelda: Breath of the Wild - Nintendo Switch Presentation 2017 Trailer
Video: My Neighbor Totoro - Official Trailer
Video: Kiki's Delivery Service - Official Trailer
Literatura
Virtuální zombie apokalypsa jako průprava na reálnou katastrofu
Autor: Stanislav Mihulka (24.03.2015)
Vampire Survivors: Vývojáři použili psychologii z kasina a udělali Hru roku
Autor: Stanislav Mihulka (15.04.2023)
Hraní Dračího doupěte prospívá duševnímu zdraví
Autor: Stanislav Mihulka (19.07.2024)
Diskuze:
Potom jim pusťte
Jan Šimůnek,2025-08-24 14:36:28
animák Hotaru no haka (Hrob světlušek) a najdete je viset na konci provazu :-)
Mononoke hime taky není moc optimistická.
Pokiaľ je to pravda
František Ozembuch,2025-08-24 12:49:10
tak úzkosť definitívne vymizne ako mor od roku 2026.vtedy bude na trh uvedený liek na úzkosť od Rockstar Games GTA 6.
Re: Pokiaľ je to pravda
Libor Zak,2025-08-25 10:19:28
No tak to je právě ten druh her, který si myslím moc na duševní vyrovnanosti nepřidá. V každém člověku jsou dvě zvířata, přátelské a vzteklé, a roste to, které je krmeno. Myslím, že většina her, byť obsahuje násilí, není problém, protože je násilí užíváno k "ochraně sebe nebo druhých", no a pak jsou zde hry, kde je násilí prostředkem k osobnímu prospěchu.
Dospšlí lidé většinou dobře rozlišují mezi fikcí a realitou. U dětí a dospívajících je ale problém s tím, že věcem přikládají větší význam, i když se jedná o fikci a více vše prožívají.
Tím neodsuzuji hry, jen říkám, že GTA6 nebo jakékoliv jiné na duševní pohodě mladým asi nepřidá.
Factorio
Jan Kluzak,2025-08-24 06:47:46
Mam uzkostnou poruchu. Kdyz hraju Factorio, tak zapomenu na vse z vnejsiho sveta. Stavim, uklizim, optimalizuju, relaxuju. 2500 hodin pohody.
Srovnání
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-24 02:35:24
Pokud jde jen o pocity, chtělo by to srovnání účinku i s jinými věcmi, které lidi dělají proto, aby se cítili spokojenější - např. kouření cigaret, pití sklenice piva / vína denně, pojídání čokolády, hulení trávy. Nebo také chození s přáteli do přírody, hraní deskovek, ruční tvorba čehokoliv.
Jinak jsem přesvědčený, že naprostá většina lidí nehraje videohry s otevřeným světem 30 minut denně. Nehrají buď vůbec a nebo hodiny denně.
Re: Srovnání
Vojtěch Kocián,2025-08-25 07:05:37
Hraní je hrozně individuální. Pokud jde o skupinu dospělých, kteří mají práci, rodinu a kromě hraní i další záliby (včetně Vámi jmenovaných), tak půl hodiny denně mi v delším průměru připadá jako celkem adekvátní číslo. Samozřejmě nemám k dispozici věrohodné statistiky, jen zkušenosti vrstevníků a mé vlastní.
A ano, udělat nějakou větší studii přes vícero zájmů a odreagovávacích závislostí, by mohlo být zajímavé. Jen se obávám, že stejně jako tato studie, i ty případné větší budou významně zatížené tím, že si nebudeme jistí, co je příčina a co následek. Je člověk víc v pohodě, protože hraje Zeldu (deskovky, chodí do přírody...) nebo právě proto, že je v pohodě, tak ho baví výše zmíněné věci a logicky je i provozuje?
Re: Re: Srovnání
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-25 10:28:53
Primárně narážím na to, že článek či studie to podávají tak, že člověk buď může hrát videohry (navíc v pravidelné, přiměřené denní dávce) a nebo nedělat nic, což samozřejmě neplatí. Když udělám studii, že část lidí bude rok v kuse jíst jen suché rohlíky a druhá část lidí bude jíst i 100 g salámu denně, bude ta skupina se salámem po roce pravděpodobně zdravější a celkově spokojenější. Ale to neznamená, že by byl salám léčivá potravina, ale že člověk potřebuje některé esenciální látky obsažené v masu. Pokud bude i třetí skupina, která místo salámu bude dostávat třeba tuňákový salát, bude pravděpodobně mnohem zdravější než obě dvě předchozí skupiny.
Stejně bych to viděl i s těmi hrami - lepší hrát videohry a koukat na anime, než se užírat, ale horší, než se věnovat jiné aktivitě, při které si člověk naplní potřebu vztahu s fyzickými lidmi a ideálně, když je ta aktivita rozvíjející i pro tělo.
Jeden bývalý kuřák mi říkal, že cigareta pro něj byla přínosná v tom, že šlo o jediný čas během dne, kdy se zastavil a udělal si čas čistě sám na sebe. Takže forma psychohygieny. Jenže pak je problém v rozumném dávkování, vytváření závislosti a v ostatních zdravotních dopadech.
Jinak opravdu nevím o nikom, kdo by pravidelně hrál 30 minut denně. Leda v průměru, ale s tím, že to hraní je soustředěné do jediného, několikahodinového bloku. Asi takoví hráči budou existovat, ale dost vzácně. To pravidelné, přiměřené dávkování mohlo mít zásadní vliv na pozitivní výsledek té studie. Prvek, který vnese řád do denního rytmu, ale není příliš časově náročný.
Re: Re: Re: Srovnání
Vojtěch Kocián,2025-08-25 12:43:28
Cituji z článku: "Nejméně záživné to muselo být pro kontrolní skupinu, jejíž členové nedělali nic z výše uvedeného." To ale neříká nic o tom, že by museli každý den půl hodiny jen sedět koutě a užírat se. Mohli dělat cokoliv jiného včetně vámi zmiňovaných aktivit a předpokládám, že je mnozí i provozovali. Vaši nepřesnou analogii s rohlíky, salámem a tuňákem bych upravil tak, že kontrolní skupina mohla jíst cokoliv a ta testovaná taky, ale musela sníst i 100 g salámu denně. Hned by výsledky dopadly jinak.
Re: Re: Re: Re: Srovnání
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-25 13:17:49
1. Žádná analogie není 100% přesná. Tady jde o analogii v tom, že těm lidem něco chybí ve stravě či v životě a hra či salám jim to poskytne. Lepší salám než nic, ale jsou ještě zdravější potraviny.
2. Článek tvrdí: "Nejméně záživné to muselo být pro kontrolní skupinu, jejíž členové nedělali nic z výše uvedeného."
Pokud by ta kontrolní skupina těch 30 minut trávila hraním deskovek nebo chozením do přírody, je ryzí spekulace, že to pro ně muselo být nejméně záživné. Zároveň je Vaše spekulace, že něco podobně hodnotného dělali. Stejně tak ten čas mohli trávit klikáním na sockách, což považuji za statisticky pravděpodobnější :)
3. To není nic proti hraní jako takovému, ale připomíná mi to studie o tom, jaké úžasné zdravotní účinky má pití kávy, pojídání čokolády nebo pití dvou decek červeného denně :)
Re: Re: Srovnání
Vít Výmola,2025-08-25 11:38:31
Jestli opravdu hrají 30 minut, tak nejspíš nějaký úplně jiný typ her. Adventury a RPG jsou velmi zdlouhavé hry, je to tak dobře a je to dost možná jeden z "terapeutických" účinků. Splnění úkolu nebo kampaně trvá celé hodiny. Za půlhodinu se dá tak sotva vůbec připravit, natož si hru užít. Jako by někdo sledoval film po pěti minutách denně.
Re: Re: Re: Srovnání
Vojtěch Kocián,2025-08-25 12:51:15
Už jsem takhle pár dlouhých her (60+ hodin) dohrál. Hraju hlavně na přenosné konzoli cestou do práce. Doma na to ani moc chuť nemám. Nepřipadá mi, že bych o moc přicházel, ale to může být dost individuální. Je potřeba si trochu vycvičit paměť, aby člověk hned věděl, kde a jak minule skončil a nemusel to deset minut zjišťovat. Kdyby to rozkouskovaně bylo tak zlé, tak by ti testovaní hráči Zeldy spíš trpěli tím, že je v hraní moc brzy přerušují.
Jinak souhlasím s tím, že většina lidí asi bude hrát po větších blocích.
Re: Re: Re: Re: Srovnání
Vít Výmola,2025-08-25 15:30:30
Proti osobní zkušenosti nemůžu nic namítat. :)
Já si to úplně představit nedokáži. I jeden jediný složitější souboj trvá například v Baldur's Gate třeba hodinu a přerušit se do nedá.
Re: Re: Re: Re: Re: Srovnání
Vojtěch Kocián,2025-08-26 06:59:50
Zrovna souboj v BG se dá přerušit velmi snadno. Je na tahy nebo se dá pauznout podle toho, který díl máte na mysli. Pak stačí uspat počítač/konzoli nebo hru hodit na pozadí a dělat něco jiného. Horší jsou dlouhé filmové sekvence, které pauznout nejdou (například v Kingdom Come: Deliverence). Uspání uprostřed nich většinou znamená, že o pár sekund přijdete. V krajním případě hra i spadne, což vzhledem k systému ukládání v KC:D ohrožuje životnost herního zařízení :-)
Re: Srovnání
F M,2025-08-29 13:08:54
Myslím, že do toho článku dáváte víc než je. V podstatě jde o to, že toto v té míře funguje jako dobrá duševní hygiena něco v tom smyslu, že po vyčištění zubů si vyčistím i mozek. Že je člověk otevřenější učení a podává vyšší mentální výkon, když ho něco baví také není nic nového. Možná by to někdo mohl konečně vysvětlit našemu školství.
Zeldu si jistě užijí i hráči, ale u nich je to v současné době taženo spíš multiplayerem a různými lákadly na úrovni hazardních her, než nějakým zážitkem ve smyslu tohoto článku, tedy alespoň co sledují kolem sebe. Osobně bych se také na párminutovou upoutávku vykašlal a filmy zhlédl v celku (doporučuji).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
