Poprvé jsme o startupu s tryskovými drony FusionFlight slyšeli v roce 2019, kdy předvedli „tryskovou kvadrikoptéru“ AB5 JetQuad. O dva roky později se objevil vylepšený model AB6 JetQuad, který měl teoreticky dosáhnout 644 km/h (což se ale ukázalo jako přehnané). Stejně jako předchůdce vypadal z dálky jako větší kvadrikoptéra ale namísto elektricky poháněných rotorů měl čtyři polohovatelné tryskové mikromotory, které mohly spalovat naftu, kerosin nebo letecké palivo Jet-A.
Podle nejnovějších údajů měl model AB6 zvládnout rychlost 402 km/h, přičemž v této rychlosti a s nádrží na 19 litrů paliva mohl letět asi 15 minut. Použití tryskových motorů pro dron typu kvadrikoptéra přináší určité výhody, tedy kromě toho, že je to ohromně cool. Dron má větší zrychlení, vyšší maximální rychlost, lze ho natankovat za pár minut, z počasí si dělá legraci a není třeba se bát, že by se rotory do něčeho zapletly.
Už tyto vlastnosti předurčují drony ze stáje FusionFlight k zajímavému využití, vojenském i civilnímu. Zároveň je ale lákavá, byť dost adrenalinová představa, že by bylo možné do něčeho takového nastoupit a řídit to. Ve FusionFlight na to mysleli a přišli s prototypem pilotované „tryskové kvadrikoptéry“ Axion.
Jednomístný prototyp má velikost malého osobního automobilu. Váží asi 150 kg, létá na stejná paliva jako bezpilotní AB6 JetQuad a uveze pasažéra či náklad do hmotnosti 80 kg. Oproti bezpilotním tryskovým modelům není poháněný čtyřmi ale celkem osmi polohovatelnými tryskovými mikromotory jejich společný tah přirovnávají k rotačnímu motoru s hodnotou kroutícího momentu 1 097 Nm. S takovým výkonem může Axion vzlétat i přistávat vertikálně a létat maximální rychlostí 362 km/h.
Dvě propojené nádrže paliva o objemu 57 litrů zajistí opět 15 minut letu. Pokud jde o bezpečnost, stroj ustojí ztrátu výkonu jednoho z osmi motorů. Adrenalinové to každopádně ale bude. Pilot řídí dron pomocí dvou fly-by-wire joysticků nebo prostě vybere cíl na displeji a dron tam doletí autonomně. Axion může letět i bezpilotně, autonomně nebo řízený na dálku, jako čistě transportní dron.
Jak uvádí zakladatel a výkonný ředitel FusionFlight Alex Taits, už probíhají pozemní testy pilotovaného dronu Axion. Vzlétnout by měl koncem letošního roku. Axion si bude možné předobjednat za ceny počínaje 289 995 dolary (momentálně přes 6 milionů Kč).
Video: Axion: Jet-Powered VTOL Racecar - An Introduction
Video: JetQuad jet-engine testing cold start!
Literatura
Tryskový dron JetQuad je jako kvadrikoptéra na pořádných steroidech
Autor: Stanislav Mihulka (30.11.2019)
Vylepšený tryskový dron AB6 JetQuad by měl zvládnout 644 km/h
Autor: Stanislav Mihulka (19.11.2021)
Fascinující dron Huntress s kombinovaným pohonem zvládne téměř 500 km/h
Autor: Stanislav Mihulka (31.01.2024)
Diskuze:
záhada
Vojta Ondříček,2025-07-09 18:03:28
Jednotka Nm = J = Ws pro jednotku energie.
Jednotka Nm je i pro vektor točného momentu.
Jednotka pro sílu je N.
Jednotka pro hmotu (masu) je M.
Co je tedy to záhadné NM ? Sílo hmota ?
Re: záhada
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-09 19:34:36
NM není v článku, jen v mém příspěvku - jde o reakci na něj?
NM je můj překlep, v článku mají Nm. To je v případě tryskového vznášedla nesmysl, u tryskového motoru se udává tah (jednotka N), ne točivý moment (jednotka Nm).
Re: Re: záhada
Vojta Ondříček,2025-07-09 23:20:11
Není, omlouvám se.
Přiznám se bez mučení, že jsem ten článek pana Mihulky jen nepozorně prolétnul.
Jules Verne vynalezl univerzální vozidlo jezdící po souši, létající povětřím, plujícím po hladině vody a ponorkujícím ve vodě. V Nizozemí se ujala ta kombinace "po souši" a "po hladině". I wehrmacht měl takovou kombinaci (Volkswagen Typ 166 Schwimmwagen).
No a od dob Julka Verna se snaží vynálezci o létající auto.
V tom článku uvedený model má mít osm motorů chrlících žhavý plyn, pochopitelně i s třeskutým hlukem startující Sea Harrier. Takže VTOL. Jestli se dočkáme funkčního prototypu je asi ve hvězdách.
K smíchu
Zdenek Svindrych,2025-07-08 23:55:36
Ta videa jsou k smíchu. Produkt žádný. Teda jo, hezká kostra, a hlavně ať při zážehu nespálí bílý ubrus...
A "společný tah 1 097 Nm" je co? Tah motorů se udává v Newtonech (příp. kN, MN). Jestli to mělo být 1097 N, tak se to při hmotnosti 150 kg ze Země ani nezvedne.
Re: K smíchu
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-09 01:11:16
Schválně jsem se kouknul a tenhle blábol je už na New Atlasu. Ty "vědecko-technické" články jim píše buď umělá demence a nebo nějaký absolvent humanitních oborů.
Na stránce https://fusionflight.com/axion/ je datasheet, ve kterém mají uveden tah 809 lbf (pound-force), ale zároveň mají v závorce hodnotu 3600 N. Na New Atlasu vzali pouze tu hodnotu 809, z "lbf" udělali "lb ft" a ještě to proaktivně v závorce převedli na 1097 NM. Pan Mihulka už jen důvěřivě zkopíroval ty newtonmetry.
Jinak je vtipné, jak tam člověku často cpou bláboly o různých elektrických pohonech pro letadla (kvůli ekologii) a pak ze stejného zdroje čtete větu: "The use of jet engines instead of electric motors not only provides faster acceleration and cruising speeds, it also lets the aircraft refuel in just a few minutes, maintain its usual range even in cold temperatures, keep flying in icy or snowy conditions..."
Jinými slovy od určité velikosti stroje a požadovaného doletu je elektřina pro létání úplně na hovno a vždycky to tak bude. Tady navíc ta fosilní paliva budou lít do chřtánu úplně zbytečné hračce pro zbohatlíky. A oba typy zpráv (greeewashing X vanity toys) se člověk dočte ze stejného serveru...
Re: Re: K smíchu
Vojtěch Kocián,2025-07-09 06:52:51
Souhlasím. Jen se nedivím tomu, že jsou oba typy článků na stejném serveru. Oba jsou technologicky zajímavé a dá se o nich na technické úrovni diskutovat (byť třeba o tom, že a proč jedno nebo druhé je nesmysl) a tak na server o popularizaci vědy a techniky asi patří.
Re: Re: Re: Patrí, ako aj rešerš článku pána Kletetschky..
Jaroslav Knebl,2025-07-14 03:44:17
Pravda, o tom asi popularizácia bude; kľudne i ptákoviny, hlavne nech prostoduchí uctievači v bázni púlia oči. Ideálne by tiež mohli venovať nejaké peniažky. A pokiaľ ani riadne nerozumejú jazyku tohto kmeňa, o to lepšie. Apropo omše v latine..
Ale aby som iba nevrčal, tak sa občas nájde i krásna perla (Vy Ste možno mysleli ten referovaný druhý server, tak tam som perly nehľadal, zatiaľ). Ako nedeľné video dňa, repete o Verlindeho gravitaci, od koho iného než pána Kulhánka. Dva roky staré síce, ale stálo fakt za pozretie (like like like..). Tam som pre zmenu vrčal blahom. I keď zdá sa, že pán Kulhánek by mi doporučil psychiatra.. smola, bol som už za dvomi, nepomohlo, stále myslím, že tie zaslané 4 rozmery vidím pomerne obstojne. A lentilky došliiii -_-
Re: Re: K smíchu
Malomestak Veliky,2025-07-12 10:16:15
> Jinými slovy od určité velikosti stroje a požadovaného doletu je elektřina pro létání úplně na hovno a vždycky to tak bude.
Nemyslím si že je to problém s elektřinou jako médiem. Problém jsou spíš baterie. Například není problém (již bylo párkrát na veletrzích) postavit letadlo s elektrickým tahem (elektrickým motorem na vrtuli/vrtulích), pro který poskytuje elektřinu palubní výkonný generátor s pístovým motorem nebo spalovací turbínou. Klasické fyzikální baterie (jako například Li-ion) jsou spíš pro "vyhlazení" výstupního výkonu a případně jako pojistka při výpadku primárního pohonu.
Navíc si lze představit palivový článek který "spaluje" třeba Jet-A1 se vzduchem a energii té reakce přenese s vysokou účinností na elektrický proud. To že nic takového ještě nemáme dle mého neznamená že to nepůjde někdy v budoucnu vyrobit.
Re: Re: Re: K smíchu
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-12 12:09:38
Letecké pohony, o kterých se tu obvykle referuje, mají deklarovaný cíl nahradit fosilní uhlovodíky jako palivo. Takže palivový článek na Jet-A1 není ve hře. Nejde jen o akumulátory, ale také vodíkové, případně metanové palivové články. Jenže tato paliva jsou zase pro letadla problematická z jiných důvodů (velký objem, kryogenní...).
Palivový článek na Jet-A1, který bude mít ve spojení s elektromotorem vyšší celkovou účinnost než proudový motor, si lze představit zhruba jako si lze představit proudový motor, který budou mít mnohem vyšší účinnost než ty současné. Každopádně i kdyby takový palivový článek existoval, je kromě účinnosti rozhodující také poměr výkon/hmotnost. Větší hmotnost letadla znamená větší indukovaný aerodynamický odpor. Vlastní přeměna chemické energie na mechanickou, může mít vyšší účinnost, a přesto letadlo spotřebuje více paliva, pokud bude kvůli palivovému článku těžší. Obří lodní diesely mají účinnost až lehce přes 50% (zhruba jako palivové články), ale nikdo snad nepředpokládá, že jejich namontováním do letadla by se ušetřilo palivo :) A neumím si představit soustavu palivový článek - elektromotor, která bude mít srovnatelný poměr výkon/hmotnost jako proudový motor.
Ano, dokážu si představit letadlo, kde výkon nehraje takovou roli, takže motory můžou tvořit relativně malou část hmotnosti letadla a pak převáží ta vyšší účinnost přeměny paliva nad vyšší hmotností. Ale ne dopravního letadla :)
Re: Re: Re: Re: K smíchu
Malomestak Veliky,2025-07-12 14:01:55
Myslím že právě účinnost je to co u dopravního letadla hraje prim. Palivový článek navíc může fungovat i reverzibilně, takže takový hypotetický letoun by mohl přidávat palivo do nádrže při klesání, například, takže by měl vlastně okamžitou spotřebu i v záporných číslech.
Ale to je samozřejmě čistá spekulace. V současné úrovni technologie by palivový článek o výkonu v desítkách MW s příslušenstvím zabral nejspíš polovinu užitečné kapacity dopravního letadla (příklad pro A320Neo/B737MAX a CFM-LEAP) a to je samozřejmě naprosto mimo :-)
Re: Re: Re: Re: Re: K smíchu
D@1imi1 Hrušk@,2025-07-12 15:09:59
"účinnost je to co u dopravního letadla hraje prim"
- Ano, ale účinnost celého systému. Tedy kolik nákladu či osob se přepraví s využitím daného množství paliva. Účinnost motorů v tom hraje jen dílčí roli a pokud by byla vykoupena neúměrným zvýšením hmotnosti, celková účinnost letadla klesne.
Většina pístových letadel využívá zážehový motor, ačkoliv vznětový motor má vyšší účinnost a dokonce spaluje mnohem bezpečnější palivo. Problém je, že při stejném výkonu je vznětový motor podstatně těžší.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: K smíchu
Malomestak Veliky,2025-07-13 19:04:00
Však o tom se nepřu. Reaguju celou dobu jenom na
> vždycky to tak bude.
Tvrdit že něco bude "vždycky" je velmi odvážné. Elektřina jako médium pro přenos energie má spoustu dobrých vlastností, a klidně je možné že pohony budoucnosti budou nejen účinnější a ekologičtější, ale i lehčí, než současné spalovací turbíny.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
