Stanislav Mihulka

Podivné rádiové kroužky (ORC, Odd radio circle) patří mezi zvláštní rádiové přízraky zneklidňujících tvarů, které poslední dobou objevujeme v okolním vesmíru. Podle nové studie by to mohly být rázové vlny po monstrózní aktivitě supermasivních černých děr galaxií, které se nacházejí uprostřed rádiových kroužků.

Americký startup GE Aerospace uskutečnil první pasivní let pokročilého ramjetu ATLAS s technologií pevného paliva Solid-Fuel Ramjet (SFRJ). Tento ramjet nemá prakticky žádné pohyblivé komponenty a jeho pevné palivo konzistence gumy nepotřebuje žádné okysličovadlo. První zážeh za letu bude někdy příště.

Tým Caltechu postavil doposud největší kvantovou soustavu, kterou tvoří celkem 6 100 qubitů, představovaných neutrálními atomy cesia. Qubity jsou umístěny ve vakuové komoře, kde je drží v mřížce 12 tisíc optických pinzet, tedy velmi přesně uspořádaných a extrémně koncentrovaných laserových paprsků. Celé tohle udrželi v superpozici zhruba 13 sekund.

Mohla by být částice temné hmoty elektricky nabitá? V souvislosti se supergravitací jsou ve hře supertěžká elektricky nabitá gravitina. Pokud existují, měla by být velmi vzácná. Přesto by je ale mohly přesvědčivě detekovat nové podzemní observatoře, jako třeba nedávno spuštěná neutrinová observatoř JUNO v Číně.

LIGO a Virgo v květnu 2019 detekovaly velmi zvláštní gravitační událost GW190521, při které se zřejmě srazily černé díry o hmotnosti 85 a 66 Sluncí. Průběh srážky se ale liší od naprosté většiny ostatních. Ve hře je celá řada pozoruhodných hypotéz, včetně toho, že jde o ozvěnu srážky z jiného vesmíru, která prošla červí dírou.

Výzkumný tým švédské Göteborgs universitet prolomil dlouho zaseknutý vývoj ozubených mikrokol. Obešli klasický mechanický pohon a vytvořili ozubená mikrokola z optických metamateriálů, díky čemuž je možné je roztočit laserovým paprskem. Těšte se na mikroskopické strojky v rozmanitých aplikacích.

Australští technici postavili kontejnerový systém Apollo High Energy Laser Weapon (HELW). S laserem o výkonu až 150 kW sestřelí dron na 3 km a na 15 km ho oslepí. V rozsahu 360 stupňů může zasáhnout proti 20 malým dronům za minutu. Pokroky laserů jsou fascinující.

Generativní inteligence Evo 1 a Evo 2 vzaly více než 2 miliony genomů fága Phi X 174, vycvičily se na nich a potom vymyslely tisíce vlastních fágových genomů. 302 nejslibnějších z nich dostalo šanci prokázat své schopnosti v reálném světě. Nakonec uspělo 16 genomů, jejichž fágy úspěšně likvidují rezistentní bakterie E. coli. Inteligence mají nové hřiště na hraní.

Tvoří temnou hmotu primordiální černé díry? Pokud ano, vybuchují kolem nás? Pokud ano, máme už v ruce důkaz? Kupodivu možná máme. Nejextrémnější neutrino všech dob KM3-230213A z letošního února mohlo přiletět z takové exploze. Ve hře jsou ale i jiná exotická vysvětlení. Bude to chtít ještě hodně detekcí částic, aby bylo jasněji.

Jak vznikly prsty? Evoluční genetici se vypravili pro odpověď do pravěku v genomu. Namísto pramice použili genetický editor CRISPR, s nímž v rybím genomu vyřízli konzervovanou oblast nekódující DNA, která je zodpovědná za vývoj prstů u myší. Dočkali se překvapení, rybám se zhroutil vývoj kloaky.

Výroba amoniaku je klíčová pro hnojiva v zemědělství. Zároveň je ale energeticky náročná a zatěžuje klima. Řešením by mohly být malé modulární jaderné reaktory, které by dodávaly potřebnou energii na místě, bez přímých emisí uhlíku. Na Utah State University probíhá vývoj designů s malými modulárními reaktory společnosti NuScale.

Tým University of California, Davis vyvinul pozoruhodné zobrazovací zařízení DeepInMiniscope, které v reálném čase a s vysokým rozlišením snímá mozkovou aktivitu. Nemá klasické čočky, nýbrž soustavu víc než stovky mikročoček, jejichž dílčí snímky sestavují algoritmy hlubokého učení.

Co se stane s kvantovými objekty a jevy, když je extrémně stlačíte? Jednoduchá otázka zůstávala dlouho nezodpovězená, protože vyrobit kvantové senzory, které by takové věci vydržely, a přitom kvalitně měřily, není úplně snadné. Řešení nabízejí 2D kvantové senzory z nitridu boru, umístěné mezi diamantovými kovadlinami.

V Tokiu prosekvenovali vzorky plivanců a vylezla na ně extrachromozomální monstra o délce zhruba 350 kilobází. Říkají jim Inoklové a představují důmyslnou soupravu pro přežití v extrémním prostředí lidské ústní dutiny. Je to pozoruhodný objev, který zahájí vyčerpávající výzkum Inoklů a jejich vlivu na lidské zdraví.

Japonská vládní agentury ATLA pokročila ve vývoji elektromagnetického railgunu. Je instalovaný na palubě experimentální lodi JS Asuka a na přelomu června a července v ostrých střelbách poprvé a s úspěchem zasáhl cvičnou loď. Jak se zdá, railgun se přece jen uplatní ve vojenských a určitě i civilních aplikacích.

Podle fyzikálního mainstreamu se černé díry vypařují Hawkingovým zářením a nakonec explodují. Takové exploze jsou tradičně považované za nesmírně vzácné. Mělo by k nim docházet jednou za minimálně 100 tisíc let. Podle nového výzkumu by tyhle exploze mohly být deset tisíckrát častější. Má to ale háček – měly by existovat temné elektrony.

Neutrina jsou jako přízraky mezi částicemi. Procházejí běžnou hmotou skoro jako by neexistovala. Co je vzít a udělat z nich „laser“? Na první pohled šílený nápad by mohl jít uskutečnit. Potřebujete udělat Bose-Einsteinův kondenzát z vhodných radioaktivních izotopů a lavina koherentních neutrin se spustí sama od sebe.

Malé červené tečky boří naše hýčkané představy o raném vesmíru. V červené tečce QSO1 našli supermasivní černou díru, co není ani trochu malá. Váží jako 50 milionů Sluncí, a přitom ji obklopuje galaxie, která vůbec nestojí za řeč. Vysvětlí tohle astrofyzikální rouhání primordiální černé díry?

V časových krystalech se kromě prostorové struktury mnohokrát opakuje také čas. Nový typ časových krystalů je založený na tekutých krystalech a na rozdíl od svých předchůdců se projevuje tak, že to lidé mohou přímo vidět. Buď v mikroskopu anebo i na vlastní oči, pokud jsou časové krystaly osvícené světlem.

Polsko na svém veletrhu obranných technologií překvapilo první domácí střelou s plochou dráhou letu Lanca. Tento polský Tomahawk by měl mít dosah pár set kilometrů, kam donese těsně podzvukovou rychlostí asi čtvrttunovou bojovou hlavici. Lanca bude operovat i z kontejnerů na automobilech nebo třeba lodích.

Tikají v našich genomech mutace zcela náhodně? Anebo to s náhodností není tak úplně jisté? Gen APOL1, který souvisí s rezistencí vůči spavé nemoci, se k této osudové otázce evoluce vyjadřuje ve prospěch ne zcela náhodných mutací. Jako by mutoval na rezistentní varianty častěji tam, kde je rezistence potřeba.

Recyklace směsného odpadu dá zabrat, hlavně kvůli vysokým finančním nákladům a náročnému třídění. Nová technologie plazmového hořáku poháněného vodíkem, který hoří teplotou až 2 000 °C, zvládne rozložit polymery plastů na jednodušší látky za méně než setinu sekundy.

Mezinárodní výzkumný tým zjistil, že led je flexoelektrický. Jinak řečeno, zmrzlá voda generuje elektřinu, když na ní působí nerovnoměrný mechanický stres. Významný objev by mohl vést k zajímavým aplikacím i k vysvětlení původu elektřiny v bouřkových mracích, z nichž šlehají blesky.

Raketové motory na pevná paliva zřejmě dostanou významnou pomoc. Tým chemiků University at Albany úspěšně syntetizoval látku diborid manganu, která je nesmírně energetická v porovnání s dnes používaným hliníkem. Třešničkou na dortu je vysoká bezpečnost raketových paliv s touto látkou.

Čínští odborníci postavili doposud největší neuromorfní superpočítač na světě Wukong neboli Darwin Monkey, jehož 960 neuromorfních čipů Darwin III vytváří přes 2 miliardy umělých neuronů propojených více než 100 miliardami umělých synapsí. Wukong bude na hraní pro neurovědce a vývojáře lidských inteligencí typu AGI.

Polsko jako první v Evropě spustí výstavbu malého modulárního jaderného reaktoru. Společný podnik Orlen Synthos Green Energy (OSGE) postaví ve Włocławku reaktor BWRX-300 o výkonu 300 MWe. Polsko už očividně nechce být uhelným dinosaurem Evropské unie.

První zkušební let prototypu stíhacího dronu General Atomics YFQ-42A je významným milníkem programu autonomních spolubojovníků Collaborative Combat Aircraft (CCA) amerického letectva. Jeho soupeřem je prototyp YFQ-44A od Andurilu. Vítěz by měl být vybrán v roce 2026.

V Pornainenu na jihu Finska uvedla společnost Polar Night Energy do provozu největší a nejvýkonnější pískovou baterii světa. Hromada písku o výšce 13 metrů a průměru 15 metrů se může rozžhavit až na 600 °C. Pojme asi 100 MWh, což je dost pro vytápění celého města na týden, s účinností nabití a vybití kolem 90 procent.

Velký strach čili epizoda běsnění venkovanů mezi 20. červencem a 5. srpnem 1789, významně přispěl k rozdmýchání revoluce ve Francii ohromené pádem Bastily. Hybatelem událostí byly „fake news“ o banditech poslaných šlechtici na venkov. Výzkum založený na modelech šíření epidemií přispěl k odhalení původu Velkého strachu.

Soustava radioteleskopů ALMA náhodou narazila v blízké aktivní galaxii NGC 4945 na zcela záhadný objekt, který vědci pokřtili jako Punctum. Zatím víme, že nemá žádný optický nebo rentgenový protějšek, je velmi kompaktní a nejspíš má vysoce strukturované magnetické pole. Uvidíme, co na to Webb.

Proč stavět větrné turbíny na zemi, když je možné je vypustit do vzduchu? Společnost Beijing Linyi Yunchuan Energy Technology vyrábí létající větrné turbíny, což jsou heliové vzducholodě s mikrogenerátory elektřiny. Brzy vzlétne jejich nejnovější model S1500, který bude ve výšce 1 500 metrů nad zemí těžit rekordních 1 MW.

Na americké Cornell University postavili „mikrovlnný mozek,“ křemíkový čip s plně integrovanou mikrovlnnou neurální sítí. Je to zázrak analogových výpočtů, tak malý a s tak malou spotřebou, že by se mohl stát AI mozkem chytrých hodinek nebo chytrých telefonů. Také bleskurychle analyzuje bezdrátovou komunikaci.

Pohltil vás či vaše blízké smutek poloviny dvacátých let? Zkuste si zahrát Legend of Zelda: Breath of the Wild a pustit si něco ze Studio Ghibli. Nebo jinou úchvatnou adventuru s otevřeným světem a jiný fantaskní animovaný příběh, i když výběr není zase moc rozsáhlý. Podle výsledků experimentů to funguje.

Pozoruhodná hypotéza Cosmologically coupled black holes (CCBH), která počítá s tím, že černé díry konvertují hmotu zhroucených hvězd na temnou energii, usmiřuje výsledky experimentu DESI, podle nichž ve vesmíru klesá množství baryonové hmoty s neutriny, která mohou tím pádem mít kladnou hmotnost.

Pokud jste se těšili na roboty řízené mozkovými organoidy, je to tady. Vědce napadlo pěstovat mozečky na grafenu, což se velice osvědčilo, a pak je hned šoupli do laboratorního robopsa. Funguje to skvěle, mozkové organoidy s grafenovým rozhraním reagují na prostředí. Jak se zdá, grafen čeká hvězdná kariéra v neuroinženýrství.

Nový pozoruhodný krystalický materiál, který je založený na oxidu stroncia, železa a kobaltu, dokáže mnohokrát opakovaně při zahřátí uvolnit kyslík, a pak zase kyslík absorbovat, aniž by se při tom rozpadl. Ovládání chování kyslíku otevírá cestu k chytrým materiálům, schopným adaptace v reálném čase.

Reálný svět strčil do kapsy komiksy. Velmi vzácná mutace, která vypíná gen pro imunitní protein ISG15 a komplikuje tím život svým nositelům, také poskytuje šokující superschopnost - mutanti neonemocní virovou infekcí. Zřejmě žádnou a nikdy. Mohla by z toho být univerzální protivirová mRNA léčba a zbraň proti budoucím virovým pandemiím, i když ani neznáme jejich původce.

Agentura DARPA nedávno rozbila o příď autonomní lodi USX-1 Defiant láhev a oficiálně ji pokřtila. Loď, jejíž design nepočítá s lidmi, připomíná elegantní dýku, která rozkrajuje mořské vlny. Její konstrukce spoléhá na jednoduchost a možnost masové výroby pro případ konfliktu.

Axiony, které patří k předním kandidátům na temnou hmotu, jsou stejně lehké jako kluzké a stále úspěšně vzdorují objevení. Mezinárodní tým fyziků po nich pátral pomocí urychlovačů velikosti kup galaxií, v nichž záření aktivních galaktických center urychlují nezměrná mezigalaktická magnetická pole. Objev axionů z toho nebyl, ale mají teď na kontě řekněme bod k dobru.

Nejvýkonnější srážeč částic LHC v CERNu projde dalším upgradem. Jeho součástí by měla být instalace nových čipů ADC pro detektor ATLAS, které umožní detekovat 1,5 miliard srážek za sekundu a současně vydrží drsné prostředí na pokraji fyziky, které by běžnou elektroniku smázlo jako obtěžující hmyz.

Podle nedávných zpráv čínských médií jednotky čínské 76. skupiny armád cvičí v terénu s moderními technologiemi, jako jsou robotičtí psi vybavení útočnými puškami a osobní exoskelety pro pěchotu. Zatím není jasné, jakou budou mít takové systémy bojovou hodnotu, ale Západ má každopádně co dohánět.

Americký vojenský bezpilotní raketoplán se chystá na osmou misi OTV-8. Kromě jiných experimentů poveze na orbitu i převratný kvantový navigační systém založený na atomové interferometrii. Pokud uspěje, mohl by se stát základem nové generace velmi přesných navigačních zařízení, prakticky nezávislých na satelitní navigaci.

Divácky atraktivní soustava gravitační čočky Podkova (Cosmic Horseshoe) zahrnuje gigantickou galaxii LRG 3-757, ve které teď vědci vystopovali ultramasivní černou díru o hmotnosti 36 miliard Sluncí. Je v TOP 10 nejtěžších známých černých děr vesmíru a zřejmě je dokonce vůbec největší.

Materiáloví alchymisté na Texas A&M University vyrobili nový vitrimer ATSP (Aromatic Thermosetting Copolyester). Vlastnosti má úctyhodné a aplikací se nabízí nepřeberné množství. Je velmi pevný, samoopravný, má tvarovou paměť a kromě toho je slušně recyklovatelný. Vývoj vitrimerů navíc ještě určitě neřekl poslední slovo.

Všechny zkoumané kosti neolitiků z jeskyně El Mirador ve španělské Atapuerce nesou stopy kanibalismu. Nešlo o přežití v nouzi ani bizarní náboženské rituály. Byla to sousedská zabijačka, se vším všudy. Vítězové poraženou rodinu snědli, staré, mladé i děti. Před 5 700 lety.

Curiosity brázdí kráter Gale na Marsu od roku 2012. Mimo jiné tam nachází horniny, které zřejmě vznikly působením dávné vody. Patří mezi ně i „korály,“ které tam Curiosity občas nachází, ale s pozemskými bezobratlými zaručeně nemají nic společného. Průzkum rudé planety pokračuje.

Initiative for Interstellar Studies (i4is) uspořádali extravagantní soutěž o nejlepší design multigenerační mezihvězdné kosmické lodi Project Hyperion Design Competition. Vítězem se stal projekt Chrysalis italského týmu, s 54 kilometrů dlouhou lodí ve tvaru válce pro 1 500 lidí, která by s podporou umělé inteligence dovezla výpravu k exoplanetě Proxima Centauri b.

Fyzici na ETH Zürich postavili optickou soustavu s lasery, ve které dokázali levitovat s objektem ze tří nanokuliček, který připomíná nanozmrzlinu. Tento objekt se stal největším, u jakého jsme zatím detekovali kvantové fluktuace nulového bodu. Tohle všechno dokázali za pokojové teploty.

Webbův dalekohled potvrdil supermasivní černou díru Malé červené tečky CAPERS-LRD-z9 jako oficiálně nejvzdálenější svého druhu. Pozorujeme ji ve vesmíru, kterému bylo pouhých 500 milionů let. Tohle monstrum o velikosti 300 milionů Sluncí muselo vyrůst doopravdy rychle.

Pokud najdeme černou díru do vzdálenosti 20 až 25 světelných let, mohli bychom k ní vyslat miniaturní mezihvězdnou loď, urychlenou na třetinu rychlosti světla gigantickým pozemním laserem. Za sto let bychom mohli získat data z blízkosti černé díry a s nimi pak třeba zbořit fyziku. Směle ke hvězdám!