Nejprve varování. S tímhle opatrně. Blín černý (Hyoscyamus niger) je nacpaný tropanovými alkaloidy a dalšími toxickými látkami. V České republice se s ním sice lze občas setkat, ale pokud nejste čarodějnice, nechte si raději zajít chuť. Účinná a smrtelná dávka jsou si v případě blínu nepěkně blízko, a jak to u rostlin bývá, obsah dotyčných látek je proměnlivý.
Nicméně, jak se zdá, Římané o blínu věděli a zřejmě ho využívali, i když není úplně jasné jak. Archeologové, které vedla Maaike Grootová z Freie Universität Berlin, získali první přesvědčivý důkaz, že Římané sbírali toxická semena blínu a k něčemu je používali.
Grootová a spol. analyzovali semena blínu uložená v duté kosti, nalezené na nizozemské lokalitě Houten-Castellum, která se nachází jihozápadně od Amsterdamu.
Předešlý výzkum naznačoval, že by kost mohla být dýmkou, používanou ke kouření blínu, kvůli jeho psychotropním účinkům. Ani semena ani kost z lokality Houten-Castellum ale nebyly ožehnuty ohněm. Další věc je, že kdyby se někdo pokusil kouřit stovky semen blínu, uložených v objevené kosti, současně, nejspíš by umřel.
Proto se badatelé domnívají, že v tomto případě nejde o dýmku, ale o nádobku pro uložení dotyčných semen. Mají-li pravdu, jsou jejich závěry v souladu s antickými autory, jako byl třeba Plinius Starší, kteří se zmiňovali o použití blínu při léčbě bolesti, kašle nebo horečky. Jak říká Grootová, Římané mohli své medicínské postupy rozšířit i do venkovských oblastí na okraji Římské říše.
Podle Grootové je archeobotanický výzkum blínu komplikovaný. Je to totiž ruderální druh a plevel, který často roste sám od sebe v těsné blízkosti lidských sídel. Nálezy blínu na archeologických lokalitách ještě neznamenají, že tam lidé blín využívali. Nález semen blínu v nádobce z kosti, navíc ještě uzavřených březových dehtem, ale ukazuje, že nešlo o náhodu. Blín tam nejspíš měl nějaký účel. Podobné nálezy jsou v této části světa velice vzácné. Jediná další nádobka se semeny blínu pochází ze středověku a byla objevena v Dánsku.
Video: Black Henbane
Literatura
Kalich hořkosti
Autor: Miloslav Pouzar (27.02.2012)
Kebule v rukách podvodníků, lupičů, pytláků a homeopatů
Autor: Miloslav Pouzar (28.03.2015)
Obsah THC v různých typech pěstovaného konopí je prakticky stejný
Autor: Stanislav Mihulka (14.10.2018)
Kratom
Autor: Miloslav Pouzar (28.05.2019)
Mléko jako protijed?
Autor: Miloslav Pouzar (12.01.2021)
Toxická invaze: Smrtící muchomůrky zelené pronikají do Spojených států
Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2023)
Diskuze:
že by
Eva M,2024-02-13 03:03:09
že by tradiční travičství?
(jinak by bylo celkem zajímavé podívat se ba ty tehdejší rostliny a léčové přípravky dnešním okem.
pokud většina znalostí nepatřila k ústní tradici.
občas člověk v životopisech i celkem nedávných narazí na podezření na úmrtí v důsledku použití např. rtuti při dřívějším onemocnění...)
Re: že by
Eva M,2024-02-13 03:10:14
"Jak je vidět, lidé odjakživa věděli, co je blín zač." - :) to mi připomíná žertovný esej - ale od koho už jen.. že by lem? - věnovaný neznámým hrdinům, kteří ochutnávali bobule, kořínky, houby atd, aby pro nás, potomky, zjistili, co a v jaké úpravě je jedlé...:-)
Re: Re: že by
Michal Ex laugaritio,2024-02-13 11:58:30
A myslíte, že to jedli ľudia, alebo to dávali napr. prasiatkam, či odchyteným hlodavcom?
Re: Re: Re: že by
Jirka Naxera,2024-02-14 18:57:00
Ja bych to tipoval ze zacatku hlavne na nahody a omyly a pozorovani, co zerou zviratka. (Ostatne, naprostym omylem treba i Alfred Hofman objevil LSD).
Precejen rizeny vyzkum neznameho vyzaduje mnohem vetsi dusevni usili.
Re: že by
Jirka Naxera,2024-02-13 11:33:30
Tak jako takovou lidovou medicinu, pokud Vas nekdo otravi Novicokem, VX nebo Sarinem, tak vytazek z Blinu nebo Ruliku Vam muze zachranit zivot. ;-)
DNA analýza
Michal Ex laugaritio,2024-02-12 15:15:10
Ktovie či by z toho dokázali vyťažiť DNA a porovnať so súčasným blenom. Ono za 2000 rokov mohla prevládnuť varianta, ktorá je toxickejšia. Možno v tej dobe bola hranica medzi zhulením a smrťou ovela širšia a teda aj terapeuticke využitie väčšie.
ps: rastliny vedia vyklíčiť aj po veľmi dlhej dobe, že? :)
Re: DNA analýza
Jirka Naxera,2024-02-12 15:26:47
Tak to asi ne, toxictejsi by znamenalo vetsi koncentraci alkaloidu, ale ten pomer (jestli se nepletu 1:4) mezi "zhulenim" a smrti, by to nezmenilo, to by v nem muselo byt neco jineho.
BTW spis nez "zhuleni" se tehle skupine latek (delirogenu) rikava "pravy halucinogen".
Re: Re: DNA analýza
Michal Ex laugaritio,2024-02-13 11:10:22
Ak dovolite, budem sa drzat svojej hypotezy. Nizsia koncentracia alkaloidov znamena nizsiu sancu otravit sa pri prvej davke. Zaroven, ak sa nedostavi "zhaluzenie", pozivatel siahne po dalsej davke. Pri vyssej koncentracii je vyssia sanca, ze prva davka bude smrtelna.
Re: DNA analýza
Otakar Šída,2024-02-15 16:07:09
Myslím, že ne... Ona koncentrace těch alkaloidů není zrovna tím, co by bylo pod evolučním tlakem, pod evolučním tlakem byla tvorba těch metabolických drah, které je produkují. Ta vlastní koncentrace už je potom často daná čistě pouze úrovní stresu, v které se ta rostlina nachází, vyšší produkce bývá typicky spouštěna jako reakce na poškození. Ta samotná tvorba těch metabolitů stojí rostlinu nějakou energii, není důvod ji vynakládat, pokud to není potřeba. My na ty jedy koukáme ze svého hlediska, ale ony je ty rostliny produkují jako ochranu proti herbivorii, čili především primárně proti žraní hmyzem. To, že zároveň ty alkaloidy fungují jako jed/pravý halucinogen pro jistý druh primátů je více méně náhodný vedlejší produkt.
Jinak osobně mi zrovna v tomhle případě přijde vcelku jedno, jak blízko se ona hranice mezi zhulením a smrtí nachází. Ono i jenom to pouhé zhulení je často v tomhle případě spíš nastartování nějaké príma psychické poruchy typu schizofrenie, než nějaký extatický mentální zážitek z jiné dimenze. S touhle kytkou bych si fakt nehrál...
Ale máte pravdu, že zrovna tahle semena by mohla klidně ještě alespoň z části po 2000 letech vyklíčit. U tabáku, což je hned vedle, se často najdou čerstvě vyrostlé rostliny na rumištích po starých stržených budovách, ze semen, která v těch domech byla uschovaná někde ve skříni evidentně dlouhou řadu desetiletí...
Blín v antice
Petr Hilaris,2024-02-11 09:21:12
To je pěkný a velmi zajímavý nález, který je v souladu s dobrou znalostí účinků blínu v antice. Nejen u Římanů, už u řeckého Xenofóna (5. až 4. století př.n.l.) najdeme zmínku: "...blín, po jehož požití se lidé pomatou na rozumu" (O hospodaření, I.13, přel. V. Bahník). V římské době pak o blínu jako léku i jedu pojednávají kromě Plinia Staršího také Pedanius Dioscorides, Celsus, Scribonius Largus (ten obzvlášť důkladně ve spise Compositiones medicamentorum / Složení léků) a možná i další autoři.
Mimochodem, v češtině je myslím stále nepřekonaná kniha Užitkové rostliny ve starověku (autoři L. Baťa a L. Sýkora, Praha 1945), která na 297 stranách pokrývá obilniny, zeleninu, ovoce, koření, pícniny, průmyslové rostliny, léčivky, drogy a jedy, okrasné rostliny a mnoho dalšího.
Re: Blín v antice
Zdeněk Kratochvíl,2024-02-11 11:01:22
Díky za info o té knize, bohužel mi unikla a musím to napravit. Pro starší dobu si dovoluju něco přihodit něco menšího, i když tam ale není o blínu: Anna Bouzková: Rostliny na minojských a mykénských freskách (diplomová práce na FF UK , 2011)
https://invenio.nusl.cz/record/314759?ln=cs
Re: Re: Blín v antice
Petr Hilaris,2024-02-11 12:17:44
Díky za info o této práci, kterou jsem neznal. Vypadá to na zajímavé a příjemné čtení. Stáhl jsem si text a požádal o obrazovou přílohu, která v digitálním repozitáři není volně ke stažení.
Re: Re: Blín v antice
Věnceslav Imperátor,2024-02-12 14:47:54
Je. Ovšem ta kniha vypadá tak divně, že já bych s ní čas neztrácel. Vypadá to, že je napsána ručním písmem. https://search.mlp.cz/cz/titul/uzitkove-rostliny-ve-staroveku/92901/#/getPodobneTituly=deskriptory-eq:7980-amp:key-eq:92901
Re: Re: Re: Blín v antice
Zdeněk Kratochvíl,2024-02-12 17:13:03
Neračte se mýlit, na webu Městské knihovny jsou jako "ukázka" staré katalogové lístky, a ty bývaly často psané ručně, protože z psacího stroje rády vypadávaly.
Re: Re: Re: Blín v antice
Petr Hilaris,2024-02-12 18:07:33
Jak píše pan Kratochvíl, na webu Městské knihovny jsou jen katalogové lístky. Náhledy do knihy jsou např. zde:
https://aukro.cz/bata-sykora-uzitkove-rostliny-ve-staroveku-vydal-vilimek-1945-6985191726
Já jsem si před mnoha lety koupil zachovaný a pěkně převázaný exemplář v antikvariátu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
