Stanislav Mihulka

Americká společnost Cemvita hodná provozovat biologické vodíkové farmy. Do vytěženého ropného vrtu vypustí geneticky vylepšené bakterie, které z ropy dělají vodík a oxid uhličitý. Vodík prodají a oxid uhličitý polapí a uskladní. Podle Cemvity nejde o vyloženě „zelený“ vodík. Říkají tomu „zlatý“ vodík a měl by být laciný.

Geologové detailně prozkoumali vrstvy, které pocházejí z doby dramatického závěru konce křídy, za kterou udělala tečku planetka o velikosti 10 až 15 kilometrů. Objevili tam stopy po nezměrných vlnách tsunami, co smetly pobřeží po celé planetě, a také ohromujícím zemětřesení, které pustošilo Zemi týdny, možná měsíce.

Americký umělec David Bowen pozoruhodným způsobem propojuje živé organismy a mechanické objekty. V jeho nové instalaci pokojová rostlina pomocí snímačů elektrických signálů, umístěných na listech a v květináči, ovládá pohyby robotické paže s masivní mačetou. Kytka si to zjevně užívá plnými doušky.

Ve východočínské metropoli Ta-lien spustili masivní průtokovou baterii a připojili ji k rozvodné síti. Bude sloužit jako městská powerbanka s kapacitou 400 MWh a výkonem 100 MW, do které se ukládá energie z obnovitelných zdrojů pro pozdější využití v energetických špičkách. Jde o demonstrační experiment, který má ověřit využitelnost takových baterií v energetice.

Australským tým simuloval superkontinentální cyklus naší planety, v němž se již nejméně 2 miliardy let srážejí a opět roztrhávají kontinenty. Podle těchto simulací se příští superkontinent, až se za zhruba 300 milionů objeví, vytvoří uzavřením Pacifiku, momentálně nejstaršího oceánu světa.

Černobyl se oproti všem očekáváním nestal přízračnou radioaktivní pustinou, ale tavícím kotlíkem evoluce, který uvařil pozoruhodný příběh rosniček, co zčernaly. Některé z rosniček v Černobylské zóně jsou temné jako noc. Je to kvůli melaninu, který je výborně chrání před účinky ionizujícího záření.

Přibližně před 2 miliardami let dopadla v prostoru dnešní jižní Afriky planetka, která vytvořila kráter o velikosti téměř 300 kilometrů. Podle nových simulací to bylo těleso o průměru 20 až 25 kilometrů, podstatně větší než planetka, která vymazala křídový svět. Dopadlo rychlostí 15 až 20 kilometrů za sekundu.

Důkladně vycvičená umělá inteligence se vrhla na renormalizační grupu se 100 tisíci rovnicemi, která popisovala chování kvantového Hubbardova modelu a bezohledně ji ořezala na pouhé čtyři rovnice, aniž by musela obětovat přesnost výpočtů. Trénovaná inteligence by mohla zvládnout i renormalizační grupy v kosmologii nebo třeba v neurovědě.

V diamantovém dole v africké Botswaně našli diamant, jehož kazy s inkluzemi minerálů prozrazují vznik v oblasti diskontinuity mezi svrchním a spodním pláštěm, v hloubce kolem 660 kilometrů. Z minerálů lze rovněž vyčíst, že diskontinuita je zřejmě pořádně nasáklá vodou.

Americké ministerstvo energetiky vyhlásilo hořčík za kriticky významný materiál. Standardní postupy „těžby“ hydroxidu hořečnatého z mořské vody, z něhož se následně hořčík získává, jsou ale poměrně nákladné, kvůli množství nečistot. Nová metoda zahrnuje proudění mořské vody společně s roztokem hydroxidu sodného a je výjimečně selektivní. Levnější hořčík je na dohled.

Dron Silent Ventus není ani zdaleka „tichý“ a je kolem něj stále mnoho otazníků a nedůvěry. Není jasné, zda bude někdy prakticky použitelný. Ale zároveň jde o stroj s revolučním elektrickým pohonem, v němž se nic netočí, a který létá na iontovém větru. Prototyp zjevně dokáže létat v terénu a vyletí nad stromy. Už jen za to náleží Undefined Technologies respekt.

Simulace termální a chemické evoluce kratonů, zřejmě původních částí kontinentů, ukazují, že se první kontinentální bloky naší planety po nějakém čase zřejmě opět zanořily do zemského pláště. Tam probíhala jejich postupná přeměna, po které následovalo opětovné vynoření. Tímto způsobem mohly postupně vznikat kontinenty v dnešní podobě.

Relativně jednoduchý postup, který zahrnuje 3D tisk kovu a jeho následné zahřívání, vedl k přeměně běžné beta titanové slitiny na novou titanovou superslitinu se specifickou mikrostrukturou. Výsledný materiál má výjimečnou pevnost a zároveň je jeho výroba podstatně levnější, v porovnání s dalšími materiály podobných vlastností.

Lockheed Martin si pospíšili s vývojem laseru o výkonu 300 kW pro zbraňové systémy. Dodali ho armádním vývojářům Office of the Under Secretary of Defense for Research & Engineering OUSD (R&E), kde se stane součástí různých technologických demonstrátorů. Ještě letos čekají tento rekordně výkonný bojový laser laboratorní i terénní testy.

Nikoliv penicilin, ale aspirin. Nikoliv vyléčení, ale zmírnění symptomů. Flotila 125 leteckých tankerů, schopných operovat ve velké výšce, by mohla vypouštět aerosoly nad polárními oblastmi, vždy během jejich jara a léta. Zajistilo by to ochlazení polárních oblastí, které to potřebují nejvíc, zhruba za 11 miliard dolarů ročně.

Technologie cihlové termální baterie startupu Rondo Energy je jako blitzkrieg v zelené energetice. Veškeré úsilí soustředí na rychlost, průmyslové měřítko a nízké náklady. Jejich motorem nejsou slogany, ale ekonomická výhodnost. První opékače cihel již úspěšně dodávají teplo průmyslovým procesům.

Nezdolná Einsteinova obecná relativita získala další skalp. Tentokrát jde o experiment MICROSCOPE, který zahrnoval sérii testů slabého principu ekvivalence na oběžné dráze. Experiment vystavil obecnou relativitu zatím nejpřísnějšímu testu ve volném pádu, ale s Einsteinem to ani nehnulo.

Kvantové výpočty si žádají extrémní chlad. Společnost IBM proto vyvíjí veliká chladící zařízení, která dovedou zmrazit velký objem prostoru na pouhé milikelviny nad absolutní nulou. První vlaštovkou je experimentální projekt Goldeneye, který chladí na teplotu tisíckrát nižší, než má vesmírný prostor. Jeho úspěch otevře cestu ještě velkorysejším ledničkám.

Materiáloví vědci udělali anodu pro lithiové baterie z oxidu niobičného. Ze začátku má amorfní strukturu. Po několika elektrochemických cyklech vybití a nabití se v této elektrodě přeskupí atomy a vytvoří doposud nevídaný typ krystalické nanostruktury. Výsledkem je výtečně stabilní baterie při vysokých rychlostech nabíjení.

Nejvíce zkázonosné vulkanické erupce na Zemi jsou erupce velkých magmatických provincií (LIP). Jako by se najednou zrodily tisíce supervulkánů, které se jako zkázonosná tlupa antických monster svým sopečným hněvem snaží zničit planetu, doposud, naštěstí, neúspěšně. Podle nového výzkumu je vypouští ze řetězu na první pohled nevinné zpomalení tektoniky.

Britský tým z Oxfordu úspěšně kvantově provázal dvoje atomové hodiny, založené na iontu stroncia. Pomocí laserového paprsku je provázali na vzdálenost 2 metrů. Vznikla jednoduchá kvantová síť provázaných atomových hodin, což by v dohledné době mohlo vést k prolomení limitů pro přesnost měření času.

Americký startup T-Omega vyvíjí plovoucí turbíny, které jsou na čtyřech „nohách“ rozkročené na široké plovoucí platformě. Jsou odolné, praktické a úsporné, pokud jde o finanční náklady i náročnost instalace nebo údržby. Obstojí i v divoce rozbouřeném moři. Větrná energetika se blíží k technologickému průlomu.

Australští odborníci vyvinuli zařízení, zatím v podobě raného prototypu, které provádí elektrolýzu přímo ze vzduchu. Dokáže těžit vzdušnou vlhkost a z ní pak následně vodík i v ovzduší, kde panuje pouhá 4procentní relativní vzdušná vlhkost. Elektřinu k provozu si bere z obnovitelných zdrojů.

Dálkově ovládaný hmyz je pozoruhodnou variantou malých robotů, kteří jsou sice užiteční, ale mají chronické problémy s energií. Novým vylepšením jsou švábi na solární pohon, kteří jsou vybaveni velmi tenkými organickými solárními články s lithium-polymerovou baterií.

Němečtí odborníci na kvantové jevy v magnetech pozorovali kvantové fázové přechody v pozoruhodném fluoridu lithia a holmia. Zjistili, že se tyto fázové přechody netýkají jen několika atomů současně, ale celých feromagnetických domén, které zahrnují množství kvantově provázaných magnetických momentů zároveň.

Nová zinková baterie využívá gelový elektrolyt z chitosanu. Ten je možné získat z ohromného množství krabích krunýřů, které každým dnem končí na skládkách. Výsledná baterie je levná, vstřícná vůči životnímu prostředí a nabízí slušnou výdrž i hustotu uložené energie. Mohla by se stát jednou z rozumných možností pro baterie rozvodných sítí.

Japonsko americký tým zchladil asi 300 tisíc atomů ytterbia na 1 miliardtinu kelvinu a uzavřel je v optické mřížce. Tím vznikl kvantový simulátor, který umožnil odkrýt komplexní kvantově magnetické vlastnosti ytterbia. Klasický výpočet těchto vztahů je přitom stále mimo možnosti soudobých počítačů.

V systému WR 140 se obíhá umírající masivní Wolf-Rayetova hvězda s ještě masivnější hvězdou spektrální třídy O. Z obou vzácných hvězd vanou ohromující hvězdné vichry, jejichž pravidelné srážky vytvářejí stále nové „kruhy“ v mlhovině, která tento pozoruhodný systém obklopuje.

V jádru aktivní Seyfertovy galaxie SDSS J1430+2303 se děje něco zvláštního. Astronomové tam pozorují oscilace, které se zkracují a to doslova před očima. Mohlo by jít o závěrečnou figuru osudového tance dvou supermasivních černých děr o celkové hmotě asi 200 milionů Sluncí. Pokud ano, srážka je na dohled. Brzy by mělo být jasno.

Norští World Wide Wind přicházejí s revoluční protiběžnou vertikální (dvoj)turbínou, která by mohla podstatně zvýšit produkci větrné energii na moři. Je plovoucí a nabízí se pro využití v oblastech s větší hloubkou. Mohla by dosahovat gigantických parametrů – dechberoucí výšky až 400 metrů a monstrózního výkonu 40 MW.

Jak donutit velmi tenkou vrstvu materiálu, aby absorbovala co nejvíc záření? Izraelsko-rakouský tým fyziků vymyslel „past“ na světlo, která důmyslně využívá zrcadla a vlnovou povahu záření. Jakmile se světlo dostane dovnitř, je přinuceno tam kroužit, dokud ho tenký materiál neabsorbuje. Nápad slibný, možné využití velmi široké.

Polymerový metamateriál zahrnuje nevodivé části a vodivé části se stříbrem, které dohromady vytvářejí mechanicko-elektrické sítě. Vnímá mechanické podněty a zpracovává informaci, kterou mu lze zadat mačkáním. Je jako mozek, jen o něco méně slizký. V budoucnu by mohl zpracovávat i vizuální signály nebo třeba rádiové vlny.

Lidé jsou nemocní a potřebují nové orgány. Poptávka neustále roste a darované orgány nestačí. LyGenesis nabízejí jako řešení pěstování minijater v lymfatických uzlinách pacienta, kam předtím vpíchnou jaterní buňky z darovaných jater, které jako celek nejsou vhodné pro transplantaci. Na výsledky průlomového experimentu se můžeme těšit za dva roky.

Pokud se hliník stane součástí redoxního systému pro ukládání energie, tak jeden kubický metr hliníku pojme úctyhodných 23,5 MWh. Takový systém by se mohl stát praktickým řešením sezónních výkyvů zdrojů obnovitelné energie. Potřebné suroviny jsou levné a dostupné, technologie jednoduchá a praktická.

V norském zkušebním středisku Andøya Test Center se odehrál významný test s prvním výstřelem projektilu Boeing Ramjet 155 na velkou vzdálenost. Jde o projektil s ramjetovým pohonem, který je určený pro standardní houfnice ráže 155 mm. Oproti tradičnímu projektilu doletí na mnohem větší vzdálenost s velkou přesností.

Oxid vanadičitý je ještě podivnější, než se zdálo. Průchod elektrického proudu si tento materiál pamatuje několik hodin, možná i několik dní. Jde o doposud neznámý jev, který zřejmě souvisí se strukturou materiálu. Mohl by se uplatnit při vývoji nových typů elektronických zařízení.

Oblak atomů rubidia, excitovaných dvěma různými laserovými paprsky do Rydbergova stavu, funguje jako přijímač rádiových vln, což lze využít k přenosu videosekvencí nebo třeba videoher, se slušnou přenosovou rychlostí 100 MB/s. Nová technologie by mohla vést k menším zařízením, odolnějším vůči interferencím.

Detektor SUPL (Stawell Underground Physics Laboratory) představuje nádrž s 50 kilogramy ultračistého jodidu sodného, která je umístěna pod kilometrem horniny, 100 tunami oceli, polymerovým stíněním a kapalinovým scintilátorem. Jde o první detektor temné hmoty na jižní polokouli, což je velmi důležité pro objasnění nejasných signálů detektorů na severní polokouli.

Asi před rokem Colossal Biosciences zveřejnili plány na vzkříšení mamuta. Jedno ikonické zvíře ale rozhodně nestačí. Teď se spojili s australskou laboratoří TIGRR, kde připravují genom vakovlka. Během příštího desetiletí by chtěli předvést první mládě vakovlka, narozené téměř sto let po oficiálním vyhynutí nešťastného druhu.

Nově objevená struktura Nadir u pobřeží západoafrické Guineje by mohla být impaktním kráterem o průměru nejméně 8,5 kilometru, který tam zřejmě vyhloubilo těleso o průměru zhruba 400 metrů, na samotném konci křídy. Souvislost s kráterem v Chicxulubu se vyloženě nabízí, ale vše bude nutné ověřit vrtáním.

Programovatelný systém Angry Kitten od Georgijské techniky, původně určený k simulacím protivníků při nácviku leteckého elektronického boje, je natolik úspěšný v testech, že se může stát standardním leteckým zbraňovým systémem pro elektronické bitvy budoucnosti.

V čínském zařízení Steady High Magnetic Field Facility (SHMFF) ve městě Che-fej vyrobili stálé magnetické pole o indukci 45,22 tesla. Překonali tím rekord amerického MagLabu z roku 1999, ale nepřekonali rekord MagLabu z roku 2019, kdy udrželi pole o indukci 45,5 tesla, ovšem jen po relativně krátkou dobu.

Extrémně porézní kovalentní organické kostry COF, strukturou blízké kovoorganickým kostrám MOF, nalezly využití v nanohoubách na grafenovém podkladu. Výsledný kompozitní materiál je výtečný ve filtrování organických barviv z vody, které patří k nebezpečným a obtížně odstranitelným znečištěním.

Přízračná temná energie zůstává hlubokým tajemstvím vesmíru. Co když ale máme odpověď celou dobu před očima? Íránští teoretičtí fyzici tvrdí, že by celá slavná temná energie mohla být vedlejším produktem vývoje kosmických prázdnot v průběhu historie vesmíru. Prázdnoty se podle nich prostě nafukují a tlačí na okolní galaxie.

Vědci se již delší dobu snaží recyklovat použité pneumatiky při výrobě betonu. Až doposud ale nedokázali vyrobit kvalitní beton s vysokých obsahem drcených pneumatik jako plniva. Nová metoda australského týmu zahrnuje použití stlačování betonu během jeho zrání, které vyřeší problém s mizernými vlastnostmi betonu s velkým množstvím drcených pneumatik.

Rozpohybovat molekulární nanostrojky není snadné. Čínský tým vyvinul nanodynamit, který je založený na molekulách fullerenu C60, nabitých nanočásticemi zlata. Po ozáření laserem dojde k explozi fullerenu a vystřelení zlaté „kulky“ rychlostí asi 300 m/s. V nanoměřítku je to pořádná šlupka. S takovým pohonem se už dá pracovat.

Kontinenty zná každý, ale jak vznikly a vyvíjely se, to neví nikdo. Podle nových analýz izotopů kyslíku v prastarých krystalech zirkonu z kratonu Pilbara v Západní Austrálii to vypadá, že se kontinenty zrodily ve strašlivých bolestech planety po dopadech velikých kosmických těles, na konci devastující éry Pozdního těžkého bombardování.

Korejští odborníci vyvinuli nový typ samoopravného povrchu, který je založený na zesíťovaném polymeru a organickém fototermálním barvivu. Oproti předešlým materiálům tohoto typu nabízí řadu výhod. Je průhledný, opraví poškození vícekrát na stejném místě, lze s ním pracovat klasickými metodami nástřiku a k aktivaci opravného procesu stačí mnohem méně energie.

Elektrická bakterie Geobacter sulfurreducens vyrábí a vede elektřinu. Shodou okolností to dělá lépe mrtvá než živá, což ji předurčuje pro biofilmy, které získávají elektřinu při vypařování vody. Elektrické články s mrtvými geobaktery se vyloženě nabízejí pro nositelnou elektroniku. V budoucnu by se mohly stát základem vypařovací energetiky.

Inženýři MIT vyvinuli nové programovatelné analogové rezistory, které jsou základním stavebním prvkem umělých synapsí. Namísto elektronů v nich proudí protony. Rezistory využívají pevný elektrolyt z fosfosilikátového skla, který obsahuje nanopóry, jimiž mohou procházet protony, ale nikoliv elektrony.