Jak se zdá, Polsko hodlá vstoupit jako první v Evropě do nové éry malých modulárních jaderných reaktorů. Polská státní společnost Orlen v těchto dnech ohlásila, že první polský malý modulární reaktor postaví ve Włocławku, česky Vladislavu, což je stotisícové město v centrálním Polsku. Pokud se vše podaří, bude první v celé Evropě.
Orlen prozradil, že jejich reaktor bude založený na modelu BWRX-300, který vyvinula v USA společnost GE Vernova Hitachi Nuclear Energy. Podle Orlenu jde o nejvíce pokročilý model malého modulárního reaktoru, jaký je teď ve světě k dispozici. Jak si libuje šéf Orlenu Ireneusz Fąfara, pracují na energii zítřka.
Orlen se kvůli malému modulárnímu reaktoru spojil se společností Synthos Green Energy do společného podniku Orlen Synthos Green Energy (OSGE). Ten by měl řídit stavbu, a pak také provoz reaktoru.
Polsko má dlouhou tradici energetiky založené na uhlí. Uhlí je ale už odepsané, a to i ve střední Evropě. Polská vláda tlačí směrem k alternativám s podstatně nižšími emisemi uhlíku. Ač je to téměř k neuvěření, domácnosti v Polsku spotřebují asi 87 procent uhlí, které se spálí pro domácnosti v celé Evropě.
Proto v Polsku v roce 2023 schválil výstavbu celkem 24 malých modulárních reaktorů, na 6 různých lokalitách, vybraných po důkladném geologickém průzkumu. Jedním z těchto míst je Włocławek, a pak ještě Ostrołęka, Stawy Monowskie, Dąbrowa Górnicza, Nowa Huta Tarnobrzeg Special Economic Zone.
Reaktor BWRX-300 představuje 300 MWe jaderný reaktor chlazený vodou, vybavený pasivními bezpečnostními systémy. Je založený na certifikovaném designu reaktoru Economic Simplified Boiling Water Reactor (ESBWR) a na licencovaném jaderném palivu GNF2. Konstrukce reaktoru BWRX-300 nabízí rychlejší a levnější stavbu.
Společně s Polskem sází na tento typ reaktoru i Kanada, kde v květnu schválili stavbu reaktoru BWRX-300 na lokalitě Darlington v Ontariu. Orlen plánuje mít v roce 2035 v provozu nejméně dva malé modulární reaktory o celkovém výkonu 600 MW. Má to být důrazný krok v obratu od uhlí k méně fosilní energetice.
Video: The BWRX-300 Small Modular Reactor: Pioneering a New Era in Nuclear Energy
Literatura
První elektrárna s malým jaderným reaktorem v USA bohužel nevznikne
Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2023)
Jaké malé modulární reaktory se budou v Česku budovat?
Autor: Vladimír Wagner (12.09.2024)
Google se spojil s Kairos Power kvůli vývoji modulárních reaktorů
Autor: Stanislav Mihulka (19.10.2024)
Diskuze:
no tak to vyzkoušej...
Eva M,2025-09-02 19:01:10
.. není na škodu počkat, až se tomu vychytají mouchy,
kdo si počká, ten se dočká,,,,,,,,,,,,,,,nebo ne?
Ekonomika?
Jiri Kamecek,2025-08-31 17:17:44
Nemohu uvěřit, že modulární reaktory budou ekonomické vůči 4 či 5 násobně větším klasickým. Stejné náklady na bezpečnost i na obsluhu a to všechno přepočtené na menší výkon. A stavba za 50 miliard se může protáhnout stejně jako stavba za 150 miliard.
Re: Ekonomika?
F M,2025-09-05 11:26:57
Náklady na obsluhu jsou malé každopádně. Výhoda (hádám) bude v tom, že to bude sloužit jako lokální teplárna, 870MW tepla což se u těch velkých nemusí vždy využít, ale nevím to jistě, každopádně u těch středních reaktorů u nás v ČR se s tím počítá. Bezpečnost, by asi chtěla komentář odborníka, ale tyhle nové malé (střední) reaktory jsou hodně stavěné s ohledem na pasivní bezpečnost (porucha - odstavení - odvod zbytkového tepla pasivně a další pasivní věci), takže kromě vymezeného prostoru splňujícího podmínky (ostraha, zemětřesení, hydrologie +?), nemusí být ty náklady na MW až tak vysoké. Přece jenom nejde o 15, nebo 35 MW jako u opravdu malých reaktorů a většina té úspory z rozsahu se zde již projeví, navíc jich můžou být (časem) v blízkém okolí (střední Evropa, Německo +) třeba desítky a k tomu víc konkurence, což by také mohlo trošičku pomoci.
Koukal jsem se, že se zde to palivo mění zhruba stejně jako u stávajících (12-18 měsíců vždy nějaká část), ale pokud se bude ta JE rozvíjet (snad) tak ta infrastruktura stejně musí vzniknout. Bude tam asi bazén?. Problémy vidím v tom, že by se ty typy mohly časem protřídit a pokud by od jednoho zůstalo jen pár kusů reaktorů, tak ty by mohli mít časem problémy.
Každopádně obecně (berte jako dotaz), mám nepříjemný dojem, že nejrizikovější část celé JEnergetiky s rostoucí bezpečností JE je/bude přeprava aktivních materiálů.
Re: Re: Ekonomika?
D@1imi1 Hrušk@,2025-09-05 12:39:32
Tím rizikem při přepravě radioaktivních materiálů myslíte nejspíš krádež a následné teororistické využití? Protože pokud jde o nehody, přepravní kontejnery CASTOR jsou navržené a testované, aby bez úniku radioaktivity odolaly prakticky všem myslitelným nehodám (požár, srážka s vlakem ve vysoké rychlosti, pád z velké výšky...).
Re: Re: Re: Ekonomika?
F M,2025-09-06 11:02:42
Já si při tom zvýrazňování bezpečnosti té JE vzpomněl na ten benzol. Nemyslel jsem to tak, že by to bylo u toho jaderného odpadu nějak rizikové, ale uvažoval jestli ne více než provoz a zvolil nepříliš šťastnou formulaci. Počítal jsem oboje, něco jako kumulativní nálož se dá složit, a nepotopitelný parník stejně jako nezničitelná chemička, nebo úložiště energie neexistuje. Ale ještě jednou nemyslím si, že by to bylo jinak než velmi (opravdu velmi) málo pravděpodobné.
Re: Re: Re: Re: Ekonomika?
D@1imi1 Hrušk@,2025-09-06 13:24:25
Benzen nebo benzol? Všude psali benzen - to je mediální zkreslení? No tam taky nešlo o žádné zodolněné cisterny. Takových cisteren s nebezpečnými látkami jezdí po republice tisíce, takže jedna nehoda s únikem jednou za pár let je nejspíš dobré score :)
Jinak trochu smutné je, že ještě v době, kdy probíhal zásah, psal kdosi v diskusi na Idnesu, že doufá, že to nebudou hasit, ale nechají to vyhořet, aby neodšlo ke kontaminaci podzemních vod. Tak nevím, jestli veliteli zásahu chyběly znalosti nebo o co tam šlo...
Re: Re: Re: Re: Re: Ekonomika?
F M,2025-09-06 17:42:51
Mě tam vyskočila hlavně ta rychlost toho vlaku. Tolik opatření a opatrnosti a nakonec toto. Koukám už je to i na Wiki celková škoda už jde o miliardě.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_u_Hustope%C4%8D%C3%AD_nad_Be%C4%8Dvou
Nehodu jsem nesledoval ani nic moc okolo nečetl. Zvážil bych následky toho hoření případně spadu, záběry vypadaly dramaticky. Je také možné, že velitel byl svázán předpisy, případně si netroufl nedělat nic. Každopádně alespoň něco se vyhořet nechávalo co si pamatuji, bude tam velké zkreslení omezenými informacemi oproti skutečnosti, mohla se nechat vyhořet velká část, otázka je kolik se vylilo a vsáklo než to zhořelo.
Chybí...
Honza .,2025-08-31 09:00:59
Kromě výkonu chybí základní údaje: za kolik a kdy.
Postavit jaderku trvá v USA tak 10 let, v EU zcela nepřekvapivě spíše 15 let, Korea, Japonsko a Čína klidně za 5-6 let.
Pokud v Polsku modulární verzi spustí do 10 let, považoval bych to relativně za úspěch.
Kolik to má podle plánu stát mi chybí, kolik to opravdu bude za 10 let stát se uvidí, inflace si k tomu připočítá své.
Mimochodem, těch 300MW mi přijde jako hranice pro "malý" reaktor.
Re: Chybí...
Emil Novák,2025-08-31 09:40:04
1) Přesněji řečeno, v EU trvá postavit první EPR svého druhu spíš 15 let. Jak dlouho trvá postavit v EU ostatní jaderné reaktory, které se nestaví jako první svého druhu, to teprve uvidíme. Ale není důvod aby to trvalo 15 let jako v případě prvních EPR.
2) V Kanadě mají stát čtyři BWRX-300 dohromady v přepočtu 13,3 miliardy €, ale je to včetně nákladů financování, a je to jen odhad, který postupně roste. Vzhledem k tomu že je to opět první svého druhu, může snadno růst i dál.
Re: Re: Chybí...
D@1imi1 Hrušk@,2025-08-31 10:19:41
Jaký je Váš názor na varné reaktory z hlediska bezpečnosti? Mně se vždy zdály inherentně bezpečnější tlakovodní reaktory, protože primární okruh neprochází přes tolik částí, kde může dojít k poruše. A který typ má více mechanicky či tepelně namáhanou aktivní zónu?
Re: Re: Re: Chybí...
Emil Novák,2025-08-31 15:21:51
Obě technologie mají svoje výhody a nevýhody, mně osobně je taky bližší tlakovodní reaktor, ale neřekl bych že je mezi nimi z hlediska bezpečnosti zásadní rozdíl. U varných reaktorů je zase výhodou nižší tlak v primárním okruhu například. Tomu odpovídá i to namáhání aktivní zóny, u tlakovodních reaktorů je více namáhaná vyšším tlakem, u varných zase nehomogenním tepelným podmínkám kvůli vzniku bublin při varu. U tlakovodních reaktorů na palivo působí kyselina boritá, u varných nikoliv, atd. Není to zkrátka černobílé.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
