Vědci mají za to, že černé díry, tedy černé díry podstatných velikostí, nežijí věčně, a že svou existenci, provázenou vypařováním díky Hawkingovu záření, zakončují spektakulární explozí. Doposud se přitom odhadovalo, že k tomu dochází tak přinejlepším jednou za asi tak 100 tisíc let. Podle nového výzkumu ale máme velmi slušnou šanci, že se dočkáme podivuhodné exploze černé díry během desetiletí.
Michael Baker z University of Massachusetts Amherst a jeho kolegové zjistili, že s více než 90procentní pravděpodobností dojde k takové explozi. Pokud budeme připraveni, mohly by naše dnešní výkonné vesmírné i pozemní teleskopy tuhle událost pozorovat.
Pokud by k tomu došlo, byl by to fyziky úžasný dáreček. Explozi černé díry by doprovázel silný výtrysk Hawkingova záření, které je jinak velmi slabé. Měli bychom přímý důkaz o jeho existenci. Současně by bylo prakticky jasné, že nešlo o supermasivní ani hvězdnou černou díru, protože ty jsou příliš veliké a vypařují se extrémně dlouho. Rychleji se vypařují menší černé díry. Pokud víme, tak jedinou možností je, že by šlo o primordiální černou díru z počátku vesmíru. Byl by to tedy také první přímý důkaz o jejich existenci. Dvě mouchy jednou ranou.
Zní to pěkně. Má to ale háček. Baker a spol. pracují s „dark-QED toy“ modelem, což znamená se zjednodušeným modelem temné kvantové elektrodynamiky, která zahrnuje velmi těžkou verzi elektronu, které říkají „temný elektron.“ Taková částice je ale pochopitelně zatím zcela hypotetická.
Bakerův tým připouští, že temné elektrony existují a vzhledem k tomu mění zásadní předpoklad o elektrickém náboji černých děr. Ten se tradičně považuje za nulový u standardních černých děr a stejně tak se předpokládal jako nulový u primordiálních černých děr. Baker a jeho kolegové ale tvrdí, že primordiální díry vznikly s malým temným elektrickým nábojem, tj. tvořeným temnými elektrony.
Jejich „dark-QED toy“ model předpovídá, že tento temný náboj vypařující se primordiální černé díry před finální explozí do určité míry stabilizuje, což by, mimo jiné, mělo za důsledek, že se ve vesmíru kolem nás neodpálí černá díra jednou za minimálně 100 000 let, ale tak asi jednou za 10 let. Technologie na pozorování takové události podle všeho máme, takže stačí být ve střehu a držet si palce. A uvidíme.
Video: CAN A BLACK HOLE EXPLODE?
Literatura
Nový objev: Černé díry zřejmě vytvářejí tlak na své okolí
Autor: Stanislav Mihulka (11.09.2021)
Nejen černé díry: Nakonec se vypaří úplně všechno ve vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (11.06.2023)
Je vesmír plný ultralehkých primordiálních černých děr?
Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2024)
Kosmologické tenze
Autor: Viktor Lošťák (16.04.2025)
Gravito-optický efekt: Chytáme gravitační vlny na světlo?
Autor: Viktor Lošťák (02.05.2025)
Dokážeme detekovat primordiální černé díry díky gravitačním vlnám?
Autor: Stanislav Mihulka (28.05.2025)
Diskuze:
Hawkinsonvo zareni
Theodor Leitner,2025-09-15 18:37:47
Hawkins svoje neexistujici zareni k vyparovani cernych der nejak "spocital" z Hintergrundstrahlung, (ze zareni v pozadi co ma byt zbytek tresku), pardon, cesky nazev neznam. Kdo se ale nad tim zamysli, tak posledni paprsky tohoto zareni nas minuly, kdyz se velky tresk ukoncil. Takze neco nesedi, ono toho nesedi mnoho, stejne jako napr. cerna hmota nebo zrychlovani expanze, nekonecny linearni vesmir, inflace (tez je spocitana),... etc. Vypocty se daji snadno manipulovat kdyz se neco vynasobi zlomkem x/y, kde x a y inklinuji k nule. Potom je kazdy vypocet a dukaz mozny.
Hawking poznal, ze cerne diry nemohu existovat vecne, tim by byl konec vseho a tak si vymyslel to zareni. Ale cerne diry se rozpadnou uplne jinak (ale je to taky jen uvaha), chci to popsat v me knize.
Divim se, ze pani fyzici se nazamysli, proc je hmnota atomu, elektronu, neutronu etc.? Proc neni napr. z malinkych cihel (jen legracne vyjadreno)?
temné nesmysly
David Pešek,2025-09-15 14:43:17
Kolik dalších temných blbostí je potřeba ještě zavádět k obhajobě těch už zavedených temných blbostí? Vysvětlení bude určitě mnohem jednodušší než si tu předkládáme a roubujem na to další předpoklady. Uvedu jednoduchou teorii: náš vesmír byl kompaktním objektem v nadvesmíru, vznikl kolapsem tamní hmoty, pod horizontem vznikly pravidla pro náš vesmír, velikost vzniklého vesmíru asi jak ho popisujeme v poinflační fázi, vesmír roste, protože do něj z venku padá hmota (žádná temná energie), hmota je rozervána na elementy ale co se dostane pod horizont není kompatibilní s naší baryonovou hmotou, projevuje se pouze gravitací (toto je naše nepolapitelná temná hmota)
stabilizace a pak výbuch
Florian Stanislav,2025-09-13 13:58:29
Překlad části textu zdroje Physical Review Letters 135:111002.
Jak ztrácí hmotnost, černá díra se zmenšuje a temné elektromagnetické pole v blízkosti horizontu událostí sílí. Nakonec se stane tak silným, že se v důsledku (temného) Schwingerova jevu vytvoří temné elektron-pozitronové páry.[37]Tím se černá díra rychle vybije.[38], což zvyšuje jeho teplotu a vede k explozi podobné Schwarzschildově.
Re: stabilizace a pak výbuch
F M,2025-09-18 08:30:05
Děkuji, to alespoň teoreticky trochu dává smysl.
Re: Re: stabilizace a pak výbuch
F M,2025-09-18 09:16:48
Ještě doplním, že ty teoretické temné elektrony musí být těžké, jinak by se vypařily dříve než se přiblíží ten hypotetický konec ČD. Podmínky vzniku primordiální ČD dost přísné, jak velikost, kvůli té době kdy ta časovaná bomba vybuchne, tak i kvůli neneutralizaci náboje akrecí. Vůbec těch podmínek je tam spousta a vše by, pokud by měli vybuchovat s vysokou frekvencí právě teď, muselo být dost přesně.
Náš dohled v tomto případě je značně omezený, cca 0,3 světelného roku což se také pojí s dalšími podmínkami, třeba přes hustotu rozmístění těch PBH (primordialní, PČD)
Ten zánik ČD, opět jde v podstatě o superradiace.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce






