Často si namlouváme, že jsme lidé rozumní, Homo sapiens, kteří se ve svém životě rozumně řídí fakty, které chladně zvažují a jako perfektní počítač vždy dojdou k rozumným závěrům. A pokud ne, pak že s námi je něco v nepořádku.
Problém je, že je to celé nesmysl, vůbec takoví nejsme. Nejsme počítač, který by v klidu hodnotil objektivní fakta a vyplivoval pásku s jednoznačnými instrukcemi. Jsme vlastně přímo opak. Psychologové si už dávno všimli, že v řadě situací doslova aktivně odmítáme vůbec vnímat fakta, i když to má pro nás zničující důsledky, včetně zdravotních, ekonomických anebo třeba politických, je bývá vidět u voleb. Jako když pštros strčí hlavu hodně hluboko do písku.
Radhika Santhanagopalanová z University of Chicago a její kolegové se rozhodli prozkoumat původ tohoto dávno známého, fascinujícího a současně mrazivě děsivého Efektu pštrosa (Ostrich effect), v němž se lidé aktivně vyhýbají informacím, i když to pro ně má prokazatelně devastující následky, v průběhu dětství. Za tím účelem uspořádali experimenty se 320 americkými dětmi ve věku od 5 do 10 let.
Potvrdili pozorování nespočtu rodičů, kteří tohle prožili na vlastní kůži. Dítě ve věku kolem 5 let hoří zvědavostí, která je někdy až zničující, tedy v dobrém smyslu slova.
Ve věku kolem 7 let, nejspíš nikoli náhodou v době, kdy začíná školní docházka, se ale děti začínají určitým informacím vyhýbat. Důvod je přitom stále stejný – snaží se vyhnout nejistotě, negativním emocím, které se vztahují k dotyčným vědomostem.
Proč to tak je? Emoce nás chrání, ale vlastně pro situaci, která už dlouho neexistuje. Když jsme žili v malých tlupách na stepi, fakta byla stále stejná a nebylo jich moc. Jen podružná záležitost. Na čem ale doopravdy záleželo, co bylo otázkou života a smrti, bylo postavení v tlupě a vztahy s ostatními lidmi. Kdo to nezvládl, třeba až natolik, že ho tlupa vyhnala, byl mrtvý. Emoce jsou jako záchranný kruh, abychom se cítili pokud možno dobře a vycházeli s ostatními. Fakta, to byla jenom taková špína na pěně dní.
Od té doby se svět hodně změnil, ale našemu mozku to jaksi zapomněli říct. Emoce mají stále navrch a stále nám strkají hlavu do písku jako pštrosovi, i když to může být likvidační. Je to nepěkný rudiment. Bohužel se s tím dá jenom máloco dělat, i když naděje umírá poslední.
Video: The Ostrich Effect: The truth we hide from ourselves | Ed Winters | TEDxLundUniversity
Video: TThe Ostrich Effect: Understanding Avoidance in Negative Situations (2-Minute Overview)
Literatura
Jací vůdci jsou s to zničit společnost?
Autor: Josef Pazdera (04.05.2020)
Výzkum potvrdil pozoruhodnou metodu proti vzteku: Napiš to a pak znič!
Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2024)
Jak účinně bojovat s dezinformacemi? Zapojte emoce!
Autor: Stanislav Mihulka (07.10.2024)
Paleofyziologie pocitů: Kde v těle cítili emoce starověcí Asyřané?
Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2024)
Dámón o proměnách společnosti a kultury
Autor: Zdeněk Kratochvíl (18.06.2025)
Drsné AI: Pokročilé inteligence v ohrožení lžou, vydírají a vyhrožují
Autor: Stanislav Mihulka (30.06.2025)
Diskuze:
Nepríjemné otázky
Ilil Akil,2025-10-13 13:41:20
Malým deťom sa "nepríjemné otázky" často prepáčia, že ešte "nemajú rozum"
No čim ďalej tým viac zisťujú, že nejaké otázky majú za následok podráždené reakcie dospelých.
Napríklad u bigotných veriacich rodičov dieťa rýchlo pochopí, že sa nemá pýtať nepríjemné otázky o viere, ale poslúchať a "veriť".
Podobne to je aj v iných záležitostiach, aj u iných skupín.
Hezké vysvěttlení
Pavel Aron,2025-10-10 18:52:55
Je to hezké e jednoduché vysvětlení. Lidé mají přirozené sklony patřit do nějakého stáda a nevybočovat. Potvrzují to i psychologické experimenty jako je Aschův test konformity. A nakonec i Platón to podobně popisuje na chování vězně v podobenství o jeskyni:
Po návratu nebude osvobozený vězeň v jeskyni schopen nic vidět, protože jeho oči již přivykly slunečnímu světlu, obdobně, jako tomu bylo, když poprvé vyšel z jeskyně (516e). Ostatní vězni podle Sókrata usoudí, že oslepení navrátivšího se vězně svědčí o tom, že cesta ven z jeskyně je nebezpečná a budou odmítat ji také podstoupit. Sókratés uzavírá, že ostatní vězní, pokud by to bylo možné, se pokusí zabít každého, kdo by se pokoušel je vyvléci ven z jeskyně (517a).
Re: Hezké vysvěttlení
Pavel Kaňkovský,2025-10-12 21:58:11
Pokud se zvenku vrátíte do jeskyně oslněný a nic moc nevidíte, tak to skutečně může být dost nebezpečná situace. A když pak při každém třetím kroku zakopnete v šeru jeskyně o kámen nebo se praštíte o krápník, tam se těžko ostatním divit, budou-li pochybovat o tom, že věci vidíte lépe než oni.
A snažit se někoho vyvléct ven proti jeho vůli, i kdyby to bylo z vězení, je přinejmenším morálně problematické počínání (ospravedlnitelné jen za zvláštních okolností).
;)
Odvaha
Prinz Pavel,2025-10-10 14:27:02
Domnívám se, že pravým opakem efektu pštrosa je odvaha. Odvahu lze definovat jako schopnost čelit negativním podnětům.
Podoba skolstvi
Petr Pavlata,2025-10-10 14:23:51
A nesouvici to prave s tou rigidni, frontalni a kolektivni podobou skolstvi, ktera ten individualni zajem, ktery ma kazde dite v danou chvili jiny, znasilni do nejake statem predem definovane formy?
Podle me to s tim vnitrnim zapalem pro zkoumani sveta nejde k dispozici a logicky ho to silne ponici. V te chvili to dite dela ne proto, ze chce, ale protoze musi.
Re: Re: Podoba skolstvi
Petr Najvar,2025-10-11 09:17:15
Při vší úctě, česká primární škola není celá taková, jak ji popisujete. Učitelé jsou rozmanití; konzervativní, progresivní, tvořiví, šikovní, unavení, geniální i horší. Zde predstavovaný jev má zřejmě hlubší podstatu.
Zpochybňuji ale první větu textu: "Když je dětem kolem pěti let, nasávají vědomosti jako houba." Tuto metaforu používala i Maria Montessori, aby poukázal na určité aspekty toho, že se děti učí jinak než dospělí. Ale metafora je to spíš nebezpečná, protože je zavádějící. Vtip tkví podle mě v rozdílu mezi učením a vyučováním.
Proč to studovat u dětí když se to vyskytuje v hojné míře u dospělých?
Martin Novák2,2025-10-10 14:02:56
Učí na univerzitě v Chicago, a podle odhadu FBI v ChiCongu (jak mu říkají američané) je 5% obyvatel členem nějakého kriminálního gangu, 6271 zastřelených a 32000 postřelených za posledních 10 let. Přesto tam lidé stále volí demokratického starostu který říká že zločinnost není problém.
Re: Proč to studovat u dětí když se to vyskytuje v hojné míře u dospělých?
Prinz Pavel,2025-10-10 14:31:54
Aktuálně : Federální soud USA zablokoval příkaz presidenta Trumpa vyslat do Chicaga Národní gardu.
Re: Re: Proč to studovat u dětí když se to vyskytuje v hojné míře u dospělých?
Martin Novák2,2025-10-10 18:35:24
"Demokratům" v USA stejně jako "demokratům" u nás a na západě z nějakého důvodu vysoká zločinnost vyhovuje, pokud je poháněna imigrací tím lépe. Demokratům v uvozovkách protože jejich pojetí demokratické diskuze je bezpodmínečný souhlas, a kdo nevolí s námi je dezolát a potřebuje cenzuru a postih aby byla demokracie demokraticky ochráněna - a to i za cenu porušení zákona. Stejně je u nás zvolilo 46% lidí.
Re: Re: Re: Proč to studovat u dětí když se to vyskytuje v hojné míře u dospělých?
F M,2025-10-16 01:27:03
To je to základní nastavení, normálně těch krajně pravo/levicových extrému v populaci až tolik není, ale jak se najde skulinka pro páku strachu, tak to začíná vypadat jinak, takže té malé části se to hodí, dost z toho profituje (platí pro obě strany).
Opačnou stranu extrému komentovat nebudu, strašení levicí jsme si teď v médiích užili dost. Ale ta vyloženě pravicová část populace, v rámci vlákna, než by dala 1 USD na sociální dávky pro ty 1-2% (ono těch lidí kteří se opravdu bez důvodu vyhýbají práci víc není; koukněte na minimum nezaměstnanosti u nás před pár lety a to ještě se starou metodikou) a 5 dalších za pomoc se zaměstnáním těch pár dalších procent u kterých je to zaměstnání problematické, tak dá raději deset za ochranky, policii a armádu navíc a i tomu ještě dalších 10 USD za věznice (poměr orientační, ale celkově více násobek).
Tedy ať nedochází k omylům, za špatné považuji oba (všechny) extrémy a ještě považuji za nutnou "oscilaci"/střídání okolo středu, ideálně spojené s vymetaním funkcí, kontaktů a rozbitím vazeb od/do penězovodů. Ovšem dnes mám obavy, že je to naopak a vládnou ty penězovody.
Re: Proč to studovat u dětí když se to vyskytuje v hojné míře u dospělých?
Pavel Aron,2025-10-10 17:57:52
Ano, dobrý postřeh. Tohle je typický jev nejen pro Chicago. Ještě bych připomněl úryvek z Platonova podobenství o jeskyni:
Po návratu nebude osvobozený vězeň v jeskyni schopen nic vidět, protože jeho oči již přivykly slunečnímu světlu, obdobně, jako tomu bylo, když poprvé vyšel z jeskyně (516e). Ostatní vězni podle Sókrata usoudí, že oslepení navrátivšího se vězně svědčí o tom, že cesta ven z jeskyně je nebezpečná a budou odmítat ji také podstoupit. Sókratés uzavírá, že ostatní vězní, pokud by to bylo možné, se pokusí zabít každého, kdo by se pokoušel je vyvléci ven z jeskyně
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
