Jací vůdci jsou s to zničit společnost?  
Když se do vedení dostane narcista, kaskádovitě se v ní rozšíří neetické chování, stává se normou a je institucionálně legitimizováno. Do funkcí se dostávají korupčníci, aktivisté a následky jsou dlouhodobé.

Vědci zkoumali, koho si vybíráme a svěřujeme mu pravomoci, aby nás vedl. Ať už jde o politiku, nebo podnikání, úlohu v našem rozhodování hraje charisma uchazeče, jeho odvaha s vizí předělat staré pořádky k lepšímu. Důvěřujeme takovým, kteří zpochybňují konvenci, nepřipouští si pochybnosti a nedbají na kritiku. Jde o osoby, které se umí propagovat, a z rozhovorů s nimi nabýváme dobrého dojmu.

 

Charles A. O'Reilly, profesor managementu na Stanfordu s Jennifer Chatman z Berkeley si posvítili na skutečné osobnosti zvolených vůdců a jaké jejich převzetí moci mělo vliv na kulturu v organizacích, chování podřízených,… Data získaná z více než 150 studií vykreslila pochmurný obraz.

Zvláště v dobách ekonomických otřesů, ať už jde o hlasovací akt široké veřejnosti, nebo v menším měřítku při rozhodování členů správních rady vybírající generální ředitele, se k moci mnohem častěji dostávají šíbři, kteří se ale málo kdy chovají, jak slibovali. Postupně zjišťujeme, že to, co nám u nich připadalo jako sebevědomí a odvážnost, byla jen arogance a impulzivnost. Že pojem empatie jim je cizí, ignorují odborné rady a že ve skutečnosti jde o arogantní mstivé narcisty.

 

Charles A. O'Reilly (profesor na Stanford): „Narcista se nezmění.“ (Kredit: Stanford)
Charles A. O'Reilly (profesor na Stanford): „Narcista se nezmění.“ (Kredit: Stanford)

Podle vedoucího výzkumu (O'Reilly) má společnost někdy „štěstí“ a vybere vůdce, kteří jsou tvrdí, ale nejde o narcisty. Rozdíl je v tom, co je motivuje. Mají nějaký cíl, jako je třeba výroba elektromobilů, nebo chtějí zpřístupnit cesty do vesmíru,… Když má jejich nadšení nějaký smysluplný základ, mohou dosáhnout velkých věcí. Takový byl případ Steva Jobse v Applu.

 

V posledních deseti letech vědci upozorňují na nárůst případů destrukce organizací vedených narcisty, viz kauzy Enron, Uber, Theranos,... Je to důsledek toho, že cíl narcisty je sloužit jen sám sobě. S tím, jak roste jejich moc, nabydou dojmu, že jsou nadřazení, a že se na ně nevztahují stejná pravidla a normy. U narcistů je běžné, že jedna nečestně. Vědí například, že lžou, ale nijak jim to nevadí, hanbu necítí a co do snahy získat slávu, jsou bezohlední. Mění tím společnost, nebo zemi, kterou vedou podobně, jako špinavé peníze ničí poctivé podnikání. Opoziční hlasy jsou pod takovým vedením umlčeny, lichotky a servilnost jsou odměňovány. Cynismus a apatie korodují jakýkoli smysl pro kulturu. Jak se v našich končinách říká, kdo může, ten hrabe. Slušnost ve vztazích rezignuje a nejhorší na tom je, že nastalé změny pak své strůjce, dlouho přežívají, říká O'Reilly.

 

Proč to dopouštíme? Kladou si otázku autoři studie

O'Reilly to vysvětluje na případu šikany. Každý, kdo se s ní v dětství setkal, byl ujišťován, že násilníci ve skutečnosti nejsou takoví z podstaty, ale že si takovým jednáním kompenzují své pošramocené sebevědomí. V naší povaze je utěšovat se tím, že možná cítí lítost a vnitřně trpí za své prohřešky. Někdy tomu tak opravdu bývá, ale jen v případech, kterým psychiatři říkají zranitelný narcismus. Těch ale moc není. Pravým opakem jsou podle O'Reilly ti, pro něž psychologové mají termín grandiózní narcista. Takoví jednotlivci mají vysokou míru sebeúcty, jsou extroverty a jsou opravdu nebezpeční. Žel, realita je taková, že právě oni dosahují vysokých pozic a přichází nečestně k velkým penězům.


Charakteristické pro grandiózní narcisty je, že jsou posedlí mocí a jsou ochotni udělat cokoliv, jen aby se dostali na pozice, které jim umožní dokazovat nadřazenost. Podle O'Reilly politika si takové jedince selektuje a dovoluje jim dostat se na vrchol. Dokazují to desítky studií. Přesvědčit se o tom můžeme i obyčejným pokusem. Pokud skupince osob, které se vzájemně moc neznají, zadáme nějaký úkol, s větší pravděpodobností si jako svého vůdce, vyberou právě narcistu.

K takové volbě tíhneme zvláště v období zmatků, kdy cítíme, že to s ekonomikou a bankami nevypadá zrovna nejlépe. Máme to v „genech“, hledat spásu v hrdinovi, který nám říká, že má řešení, říká O'Reilly. A dodává: I když jsme to zrovna nezkoumali, tak jsem přesvědčen, že riskující kapitalisté právě takové lidi rovněž milují. Jejich obchodnímu modelu, kterým je investovat do deseti společností a doufat, že jedna z nich bude trefa do černého, to smysl dává“.

 

Závěr není  optimistický. Všechny instituce, v nichž k něčemu takovému dojde, jsou v maléru. Je to dáno tím, že vůdčí osobnost vyznává jen vlastní zájem a jak terénní studie potvrzují, častěji se zapojují do podvodů a jiných typů zločinů. Manipulují se zisky a agresivně se vyhýbají daňovým povinnostem. Jako perličku O'Reilly zmiňuje i americké prezidenty.


Ve své loňské práci, kterou O'Reilly publikoval s Bernadette Doerr z UC Berkeley, uvádí tři experimenty o tom, co nazývá obecně nižší úrov integrity narcistů. V překladu do lidštiny to znamená, že „lžou, jako když tisknou“. Dělají to proto, aby vypadali před veřejností lepší, než ve skutečnosti jsou. Své jednání, si přitom ospravedlňují osobitým vnímání práva. Kritériem je pro ně totiž pouze být zvolen, nebo jmenován do funkce. Čertovo kopýtko je v tom, že tím své okolí povzbuzují k témuž, a tak se záhy v celé společnosti začnou uplatňovat ty nejhorší lidské instinkty.

 

Asi nepřekvapí ani to další, co autoři zjistili. Že totiž víra narcistů ve svou nadřazenost, ve své podstatě není ničím podložena. O své genialitě se ujišťují něčím, co nemá s nimi samotnými, inteligencí a objektivními měřítky, mnoho společného. Velkolepost narcistických vůdců bývá spojena jen s větším riskováním. Přesvědčení o mimořádných schopnostech vyvozují ze skromných zdarů, případné lepšími finančními výnosy nejsou jejich zásluhou. O to častější je u nich pocit nedostatečného uznání a z toho pramenící zášť. To je vede ke zviditelňování se na veřejnosti za používání „podpásovek“ s uváděním nepravdivých argumentů. Narcisté mají vcelku jednoduchý světonázor. Všechny, kteří nesdílí jejich názor, považují v tom lepším případě za akolyty (vykonávající obřadní povinnosti) nebo za nepřátele.

O'Reilly pro ně uvádí ještě jednu typickou charakteristiku. Své firmy často zapojují do nákladných soudních sporů. Tím nejhorším, co společnost ovládanou narcistou čeká, je vzor jeho chování se přenáší na okolí a v konečném důsledku jsou to jeho praktiky, které formují kulturu vztahů a normu, ať už jde o organizaci, nebo politickou partaj. Do rozhodujících pozic se dostávají korupčníci, aktivisté a týmová práce upadá. Jak autoři uvádějí, platí to obecně a nevyhnulo se to ani technologickým firmám ze Silicon Valley. Všude, kde se narcista dostal k moci, bylo pak nastolenou kulturu těžké změnit, následky jsou dlouhodobé.

 

Literatura

Charles A. O'Reilly., Jennifer A. Chatman.: Transformational Leader or Narcissist? How Grandiose Narcissists Can Create and Destroy Organizations and Institutions, California Management Review (2020). DOI: 10.1177/0008125620914989

Charlese A. O'Reilly , Bernadette Doerr.: Conceit and Deceit: Lying, Cheating and Stealing Among Grandiose Narcissists. Stanford Business News. August 2019

 

 


 

Video: O'Reilly: How Great Companies Achieve Extraordinary Results

 

Video: František Koukolík: Psychopati, machiavelisti a narcisté

Datum: 04.05.2020
Tisk článku

Související články:

Zadrátované mozky: Politický postoj přebije jednoznačné důkazy jako nic!     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2017)
Budeme volit politika, který se zpronevěřuje?     Autor: Josef Pazdera (09.01.2019)



Diskuze:

kim čong

Marcel Kovář,2020-05-15 11:00:00

lehátko [url=http://www.seznam.cz]seznam[/url]
https://www.seznam.cz/ www.seznam.cz seznam.cz

Odpovědět

Pavol Hudák,2020-05-14 12:42:50

Clanok je skor o psychopatoch, ako narcistoch. Aj ked je pravda, ze to ma k sebe velmi blizko.

Odpovědět

literární rešerše

Mojmir Kosco,2020-05-05 08:05:07

Nevím zda výcuc ze 150 studiu vydá bez vlastního výzkumu se závěrem že můj soused volí narcistu (nikdy ne já ) vede alespoň k identifikaci typické jednotlivé osobnosti ,kterou co nemám volit ? Vyřadit z veřejného života ?Odsunou na ostrov Dr.Moreau ? Na základě metadat se snaží rozpoznat jednotlivce a jeho vlastnosti a činy .Vypovídací hodnotu bych dával rovnou že podle tvaru lebky poznám zločince .


Samozřejmě otázka proč vůdci takoví jací jsou je relevantní. A domnívám se že nikdy v dějinách to nebylo jinak. I světci typu Gándí nebo Lincoln ostatně vykazují obdobné vlastnosti (snaha prosadit se , umět pracovat s lidmi ,být charismatický.) jako vůdci dnes řazení na druhou stranu Stalin , čingischán ovšem rámci našeho kulturního okruhu .V Rusku a v Mongolsku to vidí jinak ...

Myslím si že na počátku není často jasné kam takový člověk míří . Ratha lidé volili protože byl členem soc. demokracie a silně loboval za zubaře . A Klause nehájil nikdo proto že o to nestál , a po amnestii na to neměl nikdo chuť

Nedůležitější jak takového člověka omezit nebo zastavit je pouze v kontrole činů ,a možnosti mu jeho moc odebrat případně z vedení odvolat.


V prvním čarodějovém pravidlu (kniha) zavede čaroděj Kathlan na okraj lesa a zeptá se který strom se jí líbí nejvíc. Odpoví a ukáže na nádherný košatý strom . No a čaroděj poukáže na to že je nádherný a košatý právě proto že je největší tyran

Odpovědět

Takové chování společnosti

Richard Vacek,2020-05-05 07:41:12

snad musí mít nějakou obecnou výhodu. Možná, že narcisté v čele firem urychlují pokrok celku. Samozřejmě, řada firem kvůli jejich zmateným rozhodnutím zkrachuje, ale pro těch pár zbývajících budou náhodou ta zmatená rozhodnutí ta správná.

Odpovědět


Re: Takové chování společnosti

Pavel Hudecek,2020-05-05 09:12:39

Mě kdysi při pohledu na výčet vlastností Koukolíkových deprivantů napadlo, že takoví lidé zničili společnosti, jejichž systém způsobil, že se dobře nestarali o děti a tak umožnili náhradu systémy jinými.

Odpovědět


Re: Re: Takové chování společnosti

Jan Novák9,2020-05-08 10:05:06

Podle toho co dnes vidíme v západní evropě s etnickým nahrazením, nahrada jiným systémem nemusí být nutně zlepšením. Ostatně v historii je vidět že náhrada zkorumpovaného systému byla obvykle systémem horším...
...a horším...
...a horším...
dokud té katastrofy neměli všichni dost a nešlo o holé přežití všech lidí bez rozdílu. Viz např Francouzská revoluce.

Odpovědět

Petr Sanov,2020-05-05 07:07:03

Tady někdo nečetl Koukolíka a jeho Vzpouru deprivantů.

Odpovědět

...

Jan Balaban,2020-05-05 07:03:44

Pán profesor má po voľbách na Slovensku priam školský príklad.

Odpovědět


Re: ...

Roman Bathory,2020-05-05 21:30:10

Prečo, veď Fico nie je premiér.

Odpovědět


Re: Re: ...

Pavol Hudák,2020-05-14 12:44:14

Matovic sa s v clanku popisovanou charakteristiou zhoduje na 95%.

Odpovědět

Ukázka sebestředného prospěcháře extroverta

Lenka Svobodová,2020-05-04 21:28:18

Abyste si uměli prakticky představit zakového bezskrupulózního prospěcháře extroverta, podívejme se na konkrétní případ. Dr. David Rath, už v mládí se dostal do čela lékařských odborů. Velmi sprostě napadal své protivníky, kteří s ním nechtěli nic mít a uvolňovali mu cestu.

Poté, co Vaklav Klaus varoval před zvolením Ratha, Rath nazval prezidenta vrtošivým staříkem. I když se to zdálo jako nebetyčná drzost, která nemůže Rathovi projít, nikdo se prezidenta nezastal, nikdo netoužil stát se ostouzeným, a tak měl Rath volnou cestu. Později si jej vybral Parolek za místpředsedu ČSSD právě pro jeho oprsklost a suverénnost.

Konečne i u soudu kvůli úplatkářství Rath stejnou taktikou ostouzení soudců docílil o rok nebo 2 snížení trestu. Soudce nechtěl být zesměšňován médii, a tak částečně ustoupil.

Odpovědět


Re: Ukázka sebestředného prospěcháře extroverta

Jiří Gutman,2020-05-04 23:10:24

Ano, důležitá je ta poslední věta. Jsou to právě média, která nezodpovědně takovým lidem nahrávají.

Odpovědět


Re: Ukázka sebestředného prospěcháře extroverta

Pavel Hudecek,2020-05-05 02:12:27

Mě se nejvíc líbilo, když mu Macek dal facku:-)

Odpovědět


Re: Re: Ukázka sebestředného prospěcháře extroverta

Lukas Florner,2020-05-05 18:39:17

Když se dva deprivanti perou, třetí se směje ;)

Odpovědět


Souhlas, pane.

M. D.,2020-05-07 10:44:10

To byla zcela dokonalá ukázka.
Ovšem nešlo o facku, leč o pohlavek.
Leč na podstatě události to ničeho nemění.

Odpovědět

kapitalizmus

Peter Somatz,2020-05-04 20:01:31

Jon Ronson hovori ze to je zalezitost systemu. Odmenuje psychopaticke spravanie, co sposobuje ze jeho nositelia sa dostavaju do riadenia spolocnosti.
https://www.youtube.com/watch?v=xYemnKEKx0c

A ci vodcovia znicia (celu) spolocnost, ludstvo? Nie, ale mozu ju znacne poskodit. To je zrejme ich evolucna uloha. Pretoze ak ostatni clenovia spolocnosti dokazu vybalancovat ich desktrucny vplyv, tak to moze posunut spolocnost dopredu. Vid. Hitler a dosledky WW2.

Inak, ked pocujem slovo narcis - vzdy si spomeniem na toto: :-)
https://serial.kukaj.to/the-office

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz