Bludičky, latinsky ignis fatuus (bláznivý oheň) a anglicky mnoha jmény jako will-o'-the-wisp, will-o'-wisp, jack-o'-lantern, friar's lantern, nebo hinkypunk, představují extrémně zajímavý fenomén. Jde o jeden z mála mytologických konceptů, které se vyskytují doslova po celém světě, od přízračné slovanské mytologie až po Austrálii, kde se jim říká Min Min light a příběhy o nich se objevují už v dávných mýtech původních Austrálců.
Očividně jde o všudypřítomnou záležitost, s níž se lidé setkávají od pradávna, typicky v noci a na rašeliništích, v bažinách nebo v mokřadech. Jsou to strašidelná světélka, která nezřetelně blikají nebo i tančí na strašidelných místech. Není divu, že je lidé obvykle spojují s méně či více děsivými příběhy o duších mrtvých, ďáblech a podobných věcech. Je pozoruhodné, že moderní věda nemá s bludičkami úplně jasno.
Obvykle se spokojí s neurčitými řečmi o tom, že jde o oxidaci bahenních plynů, jako je fosfan, difosfan nebo metan, které vznikají při tlení organické hmoty v bažině, přesvědčivé důkazy o mechanismu ale scházejí.
S průlomem ve výzkumu bludiček přichází tým vedený chemiky Stanford University. Podle nich jsou původcem bludiček mikroblesky (microlightning), nepatrné spontánní elektrické výboje, které mohou vznikat v elektrických polích na rozhraních plynů a kapalin. Podle této představy mohou mikroblesky skákat mezi bublinami s různými elektrickými náboji a zažehovat metan.
Richard Zare a jeho kolegové uspořádali laboratorní experimenty, v nichž probublával vzduch a metan vodou a vědci snímali dění vysokorychlostní kamerou. Natočili jasně zřetelné mikroblesky, které trvají vždy jen zlomek milisekundy. Podle badatelů jsou tyto elektrické vývoje přirozeným mechanismem zažehnutí oxidace metanu za běžných podmínek.
Jak říkají Zare a spol, jejich objev podporuje dlouho podezřívanou spojitost mezi elektrifikovanými rozhraními plyn–kapalina a spontánně zažehnutými chladnými plameny, která představuje vysvětlení bludiček. Shodou okolností mohl být podobný proces zdrojem energie, který zažehl chemické reakce vedoucí ke vzniku života.
Video: Is Methane (CH4) Flammable?
Literatura
Odpaluje blesky kosmické záření?
Autor: Stanislav Mihulka (09.05.2013)
Štěstí přeje připraveným: První spektrum kulového blesku
Autor: Jaroslav Kousal (18.01.2014)
Blesky za bouřky vyrábějí radioizotopy a antihmotu
Autor: Stanislav Mihulka (24.11.2017)
Kvantové kulové blesky mohou prospět fúzní energetice
Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2018)
Při zásahu bleskem je lepší být suchý, nebo promoklý?
Autor: Josef Pazdera (23.02.2024)
Fotony a neutrina kosmického záření extrémně vysokých energií
Autor: Vladimír Wagner (04.09.2024)
Diskuze:
Jiné vysvětlení
Pavel A1,2025-10-06 18:40:13
Badatelé mají zcela jiné vysvětlení bludiček, doložené přímo pozorováním v terénu. Když šli po tmě na místo, kde se vyskytují bludičky, a uviděli je tam, tak si ně posvítili reflektorem. Byly to odlesky očí pasoucích se srn.
Mám pocit, že toto vysvětlení není zcela přesné
Jarda Ticháček,2025-10-06 18:05:51
Osobně se prikláním k mnohem realističtějšímu a prozaičtějšímu vysvětlení tohoto jevu.
Kdysi dávno se tím problémem zabýval významný výzkumník - Jiří Suchý. A jeho vysvětlení má smysl: Bludička? To jsou světélkující bahenní plyny seskupené do tvaru děvčete.
Psychologický faktor
Tomáš Novák,2025-10-06 13:42:28
Prosím, nepodceňujme psychologický faktor při vysvětlování podobných úkazů. Hraje prakticky vždy významnou roli!
bublinky vzduchu a metanu ve vodě
Florian Stanislav,2025-10-06 11:28:57
"bublinky vzduchu a metanu ve vodě" ???
Rozpustnost dusíku ve vodě (0°C až 10°C) je asi 30 mg až 25 mg N2/litr vody.
Rozpustnost kyslíku ve vodě je při 4 °C maximální a činí zhruba 14 mg na litr vody.
Očekával jsem větší rozpustnost kyslíku ve vodě než dusíku, ale zdá se , že je tomu naopak.
Takže stržení kyslíku navíc bublinou metanu z vody moc nevychází.
Rozpustnost metanu ve vodě je velice nízká, s rostoucí teplotou ve vodě klesá. Při teplotě 20°C se udává rozpustnost přibližně 0,22 mg/litr vody. Čili asi 10x méně jak vzduch.
Bublinky vzduchu bych v bahnité vodě neočekával a hořet to tam jistě nebude.
Takže k oxidaci metanu (fosfanu, difosfanu) dojde nejspíš snáze až na vzduchu na rozhraní plynové bubliny metanu se vzduchem.
Re: bublinky vzduchu a metanu ve vodě
Alyo Sha,2025-10-06 15:42:55
Ono je to s tým metanom tak, že sa nachádza v bahne pod vodou kde je generovaný hnilobnými procesmi a skrze vodu nad tým bahnom sa dostáva von.
Re: Re: bublinky vzduchu a metanu ve vodě
Florian Stanislav,2025-10-06 20:07:36
Jistě, metan vzniká hnitím organických látek v bahně-BEZ PŘÍSTUPOU VZDUCHU.
Můj příspěvek byl o tom, že vzduch v bahně není a nemůže odtud bublat.
Text :"laboratorní experimenty, v nichž probublával vzduch a metan vodou"
Re: Re: Re: bublinky vzduchu a metanu ve vodě
Vojtěch Kocián,2025-10-07 08:24:10
Kyslík pod vodou zase generují řasy. Někdy se všechen kyslík ve vodě nerozpustí a vytvářejí se bublinky. Pokud ano a nějaké, které pod vodou vydržely do noci, by mohly přijít do kontaktu s bublinami metanu z větší hloubky (bahna na dně). Ve dne by to mělo být častější, ale vzhledem k okolnímu světlu těžko pozorovatelné.
Re: Re: Re: Re: bublinky vzduchu a metanu ve vodě
F M,2025-10-08 13:31:15
Nebudu to číst celé, ale nahlédl jsem.
Tady nejde o hoření, kyslík netřeba, tedy k těm zábleskům, ty potom můžou zažehnout tu směs metanu a vzduchu nad hladinou (ale to jsem tam nezahlédl). Má jít o to napětí povrch bubliny-kapalina, při dvou opačné nabitých bublinách blízko sebe (s rozdílným složením silnějším? Tedy vypadá to jako důležitý faktor). Testují to "i" pouze s probublávajícím vzduchem jako kontrolu a funguje to také, ale neviditelně slabě, zkouší víc kombinací a mixů, nejlépe viditelný je u bublinek směsi metanu a vzduchu. U této směsi docházelo i k nějakým chemickým reakcím s produkcí tepla již při kontaktu pod hladinou. U té hladiny bych to bral tak, že ten vzduch tam již je, do toho se ředí ty bublinky, přeskočí jiskra (mikro) a ta správně naředěná část směsi reaguje.
Je tam pár videí těch mikrojiskřiček.
https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2521255122
"Mikroblesky mezi metanovými mikrobublinami nabízejí přirozený mechanismus zapálení pro oxidaci metanu za okolních podmínek. Tento objev podporuje dlouhodobě předpokládanou souvislost mezi elektrifikovanými rozhraními a spontánními chladnými plameny a poskytuje fyzikálně podložené vysvětlení výskytu ignis fatuus. V širším smyslu naše zjištění ukazují, že přechodné elektrické výboje na rozhraních plyn-voda mohou zprostředkovávat redoxní chemii a rozšiřovat tak roli mezifázových jevů v přírodních i uměle vytvořených systémech."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
