Už nějakou dobu je jasné, že se umělé inteligence stávají zásadním hráčem v molekulární biologii. Už jsme viděli, jak inteligence navrhují DNA a RNA sekvence, proteiny nebo i proteinové komplexy. Brian Hie z Arc Institute v Palo Altu a ze Stanford University, a jeho tým, teď zašli ještě podstatně dál. Nechali generativní inteligence, aby navrhli celé genomy virů a vybrané genomy pak syntetizovali a otestovali je v reálném světě.
Jak nadšeně líčí Hie, je to poprvé, co umělé inteligence udělaly funkční sekvence na úrovni genomu. Dalším krokem podle něj bude nový život generovanými umělými inteligencemi. Dle reakcí napříč sociálními sítěmi lze soudit, že to hodně lidí vystrašilo a okamžitě se vyrojily vize strašidelných AI organismů, které se plíží po zdech a v noci přepadají nebohé občany.
Ve skutečnosti je to spíš jen bouře ve sklenici vody. Nadsazený je úspěch Hieho týmu, a ještě více obavy těch, které to sklíčilo. Úspěch to samozřejmě je a taky průlom, jen poněkud méně velkolepý, než byste čekali. Badatelé vzali generativní inteligence Evo 1 a Evo 2, které pracují se sekvencemi a nechali je udělat viry.
Nebylo to ale tak, že by inteligence dělaly něco nového. Vycvičili je na více než 2 milionech genomů fágů a pak vzali genom fága Phi X 174 (ΦX174) a nechali inteligence, aby udělaly více či méně decentní variace na fága Phi. Procesem učení s učitelem (supervised learning) takové genomy vytvořily, s důrazem na to, aby infikovaly rezistentní kmeny bakterie E. coli. To je něco úplně jiného než vymyslet všechny složité interakce s hostitelskými buňkami úplně od nuly.
Ani tak nebylo snadné, aby genom fága fungoval. Má sice jen 5 386 bází a 11 genů, ale stejně je plný složitých interakcí. Inteligence nasekaly tisíce fágových genomů. Vědci z toho vybrali 302 životaschopných genomů bakteriofágů, které syntetizovali a pak je testovali, jak si poradí s bakteriemi. Ukázalo se, že 16 fágů dokázalo specificky infikovat a pobíjet rezistentní bakterie E. coli. Některé z těchto fágů dokonce zlikvidovaly tři různé kmeny E. coli, s nimiž si původní fág Phi neporadí.
Inteligence jsou ve vymýšlení virů očividně dobré. Určitě to bude možné využít v medicíně, třeba v boji proti rezistentním infekcím. Také je jasné, že by takový postup mohli použít nějací nestátní i státní aktéři s ne zcela pěknými úmysly a vyrobit viry nebo i jiné věci, které napáchají škody. Pro takový případ bude fajn mít po ruce inteligence, které takový útok detekují a pohotově spustí obranné mechanismy.
Video: Evo: DNA foundation modeling from molecular to genome scale | Brian Hie
Video: AIRR-C Seminar Series, February 22nd, 2024 - Brian Hie, Stanford University, US
Literatura
Zapomeňte na elektronické chatboty. Rýsují se organoidní inteligence
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2023)
Vědci zkřížili člověka se želvuškou
Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2024)
Biologická AI simulovala 500 milionů let evoluce a stvořila nový protein
Autor: Stanislav Mihulka (24.01.2025)
První syntetická biologická inteligence jede na lidských neuronech
Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2025)
Mutace spavé nemoci zpochybňuje náhodnost mutací
Autor: Stanislav Mihulka (05.09.2025)
Diskuze:
"bude fajn mít po ruce inteligence, které takový útok detekují"
Martin Novák2,2025-09-21 13:03:01
To mi připomíná hlasy které na začátku pandemie covid-19 říkaly že mutací proti původnímu netopýřímu viru je příliš mnoho a že je velice nepravděpodobné že by vznikly náhodou. Ty hlasy byly rychle umlčeny.
Genomy chřipky a covidu jsou také velice dobře zmapovány...
Re: "bude fajn mít po ruce inteligence, které takový útok detekují"
Roman Sobotka,2025-09-22 20:00:59
Na počátku, i v průběhu pandemie se objevilo nepřeberně různých spekulacích, ale to, že by bylo mutací u Covid 19 příliš mnoho, si nevybavuji. A ani není divu, protože ono těch mutací mnoho nebylo (spíše naopak - v porovnání s nejbližšími nepatogeními kmeny koronavirů) a nejeví se na nich nic nepravděpodobného. Ostatně stačí se zaměřit na fakt, kam se původní vir geneticky posunul v lidské populaci. Po roce pandemie měla Gamma varianta 22 mutací navíc, 12 ve spike proteinu...
V roce 2019 byla AI v plenkách, a ta dnešní na podobné manipulace (naštěstí) ještě nestačí. Ale asi to jednou přijde. Ono nejde ani tak o sekvenci genomů virů, ale hlavně o predikce proteinových interakcí (afinita spike proteinu k receptorům), stabilita mutovaných proteinů atd.
Re: Re: "bude fajn mít po ruce inteligence, které takový útok detekují"
Martin Novák2,2025-09-25 20:32:38
"V roce 2019 byla AI v plenkách, a ta dnešní na podobné manipulace (naštěstí) ještě nestačí."
Myslím že článek pod kterým diskutujete o právě takové manipulaci píše.
Predikci proteinových reakcí AI získá z analýzy mnoha existujících příbuzných kmenů které už afinitu proteinu k receptorům vyřešily. Pokud vím na viru nic jiného než sekvence genomu není, i ty proteiny jsou pořád kódovány v genomu. Ani první generace upraveného viru se nedělá tak že byste pracoval s proteiny.
Následky potom
František F,2025-09-21 12:15:58
Pěkné výsledky. Jenže. Konstrukce světa je promyšlená, nabízí se: umělá. Pak není jisté že lidské zásahy nakonec do stavby nás samotných, do člověka, budou to nejlepší. Možná i nejhorší. Následky bývají potom, stěží je odhalíme předem.
Mám rád institut poznávání
Waldemar Nováček,2025-09-21 09:57:37
ale tomuhle nefandím ...
Atomová bomba je sajrajt, ale při nějak dávce cynismu se dá říct, že následky pominou a jsou lokální, dáme plot a víme kam nechceme lézt, vyděsí nás následky, ale máme čas se k tomu jako lidstvo nějak postavit, je to velká cena za poznání, ale není devastující...navíc vyrobit takové zařízení nejde z kapesného... takže přirozená brzda existuje...
u tohohle tu lokálnost teda vážně nelze zajistit, a cena? ta už se blíží s trochou nadsázky kapesnému, a jakmile by to nebo něco ještě jiného odletělo mimo labák ...
Re: Mám rád institut poznávání
Frantisek Zverina,2025-09-21 20:40:45
Největší nebezpečí tím hrozí od fanatiků, pro které je jejich vlastní život bezcenný. Normální člověk totiž nechce obětovat sebe a své blízké nějaké ideologii.
Ale lidský druh tímhle způsobem nevyhyne, i když se můžou zhroutit společenské systémy a bude se znovu začínat skoro od nuly. Jak píše autor, není to úplně syntetická záležitost. Takže se s tím život dokáže úspěšně popasovat
Re: Mám rád institut poznávání
Petr Nováček,2025-09-22 13:31:43
U virů jsou problematické mutace. Udělat geneticky selektivní vir, který postihuje určitou skupinu obyvatel - třeba muže nebo černochy nebo modrooké, apod... je teoreticky možné udělat. Léky se také musí testovat na různých skupinách obyvatel, protože jeden lék sice může zabírat u indů, ale u černochů fungovat nemusí. Jenže, když vir zmutuje, tak i původně dobrý záměr může vyhladit všechny lidi.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
