Zatopená štěrková jáma Jais u města Gilching v zemském okresu Starnberg v Bavorsku se stala dějištěm pozoruhodné světové premiéry. Německá společnost SINN Power tam spouští vertikální plovoucí farmu, která je první na světě. Název je poněkud zvláštní, ale letmý pohled na fotografie prozradí, že víceméně odpovídá realitě. Případní zájemci si ji mohou najít na Google Maps, je tam pěkně vidět.
Podle komentátorů jde o významný milník ve využití obnovitelné energie na hladině vnitrozemských vodních ploch. Dotyčná solární farma s instalovanou kapacitou 1,87 MW a předpokládaným ročním výstupem asi 2 GWh pokrývá jen asi 4,65 procenta povrchu této vodní nádrže, která zde vznikla po těžbě štěrku.
Solární farma využívá patentovaný systém společnosti SINN Power zvaný SKipp, který je založený na vertikální solárních modulech, orientovaných východo–západně. Tyto moduly navzájem odděluje prostor s volnou vodní hladinou, který je široký nejméně 4 metry.
Podle vyjádření SINN Power takové uspořádání zajišťuje průběžnou dodávky elektřiny během dne. Jako bonus tato solární farma dodává nejvíce energie ráno a večer, což je doba, kdy konvenční fotovoltaické systémy generují spíše méně elektřiny. Stabilitu solárních modulů zajišťuje kýlovitá konstrukce, která sahá až 1,6 metrů pod hladinu. Jednotlivé moduly jsou propojené kabely, stejně jako celá farma s infrastrukturou na pobřeží.
Design vertikální solární farmy odpovídá německé legislativě German Federal Water Resources Act (WHG). Klíčové je, že zůstává pod limitem pro pokrytí vodní nádrže solární panely, který činí 15 procent. Současně má ale farma dost velkou hustotu modulů na to, aby ji bylo možné efektivně obsluhovat.
Pokud jde o vliv vertikální plovoucí solární farmy na životní prostředí, průzkumy neukázaly žádné zřejmé potíže. Podle počátečních dat se naopak zdá, že se v prostoru solární farmy zlepšila kvalita vody a systém nabídl místním organismům nové biotopy, především vodním ptákům a rybám.
Video: Drohnenflug über die weltweit erste vertikal installierte schwimmende Photovoltaikanlage
Literatura
Pohupováním po hladině vpřed
Autor: Dagmar Gregorová (05.08.2022)
Plovoucí protiběžné turbíny slibují dramatický nárůst větrné energie
Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2022)
Masivní plovoucí soustava větrných turbín Windcatcher směřuje k realizaci
Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2024)
Fascinující platforma NoviOcean těží až 1 MW z energie slunce, větru a vln
Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2024)
Core Power hodlají masově vyrábět plovoucí jaderné elektrárny pro pobřeží USA
Autor: Stanislav Mihulka (22.02.2025)
Diskuze:
Martin Zeithaml,2025-10-17 11:03:11
Mě by zajímalo jak jsou zapojené panely a jednotlivé články v panelech?
Při sériovém zapojení panelů se výkon celé řady se řídí nejslabším článkem, jeden zastíněný panel sníží výkon celé skupiny, to samé platí i u jednotlivých buněk v panelu.
Taky hotspot efekt, zastíněná buňka neprodukuje proud, ale musí jím procházet, tak se chová jako odpor. Dochází tím k lokálnímu přehřívání a buď k zničení panelu, nebo výjimečně i k požáru. Mezi buňkami by sice měly být diody, pokud nepoužili nejlevnější možné panely, ale problém zastínění třeba třetiny buňky to neřeší.
Re:
Vojta Ondříček,2025-10-17 12:16:54
Moderní panely mají ke každému článku anti-paralelně připojené diody (schottky), které vedou proud zastíněného článku a omezí tak jeho negativní napětí pod -0,5V. Tohle -0,5V napětí ten článek neodrovná a při proudu 10A hřeje ta dioda 5 W, musí mít tedy odvod tepla substrátem článku. Klasický 12V panel má tedy 36 diod.
Petr Nováček,2025-10-16 21:01:04
Řady s panely jsou blízko sebe a vzájemně si stíní, což snižuje výkon.
Zrusme dotacie!
Radoslav Pořízek,2025-10-15 21:51:42
Ked je fotovoltavika taka lacna a fajn, tak jej zrusme dotacie. Ked ma niekto takyto hurvinkovsky napad, nech to caluje zo svojho.
Velke firmy potrebuju si budovat dobry zeleny obraz, tak si kupia "odpustok" a nejake percenticka daju na financovanie green-deal startupov. Podla tejto zakazky uz vnziklo milion a jedna startupov, ktore su sice nefukcne, ale na prvy pohlad vyzeraju sexi, obzvlast pre proste masy - a teda buduju dobry obraz.
Čím více FV panelů, tím vice adidas
Mirek Bautsch,2025-10-15 13:46:55
Tady se koukněte, že žluté kopečky dělají jenom binec v energetice.
https://www.agora-energiewende.de/daten-tools/agorameter/
Pokud v Germánii nefouká, tak sosají elektřinu ze fšech stran, uhlíková stopa je jim ukradená, neb se ten fosil pálí jinde.
A zkuste si couvnout do letních dnů, tam lítají ceny od mínusů v neděli přes poledne do stovek v zamračené bezvětrné rána všedních dnů.
Dokud nebude vyřešena spolehlivá a LEVNÁ(!!!) akumulace, tak slunečníky a větrníky jsou cesta po španělské cestě k celoevropskému blackoutu...
Re: Čím více FV panelů, tím vice adidas
Miyuki Pateru,2025-10-17 08:33:13
Akumulace v rámci 24 hodin už je dávno vyřešená a levná. Problém je, že se kompletně musí nakoupit z Číny, protože to je jediné místo, kde vývoj ještě funguje.
Dnes stojí protáhnout elektřinu akumulátory včetně měničů méně než 1Kč/kWh
Ceny baterií už jsou naprosto směšné, ale je to naprostá závislost na Číně.
Re: Re: Čím více FV panelů, tím vice adidas
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-17 10:35:32
1 Kč/kWh - Do toho započítáváte veškeré náklady, nejen nákupní cenu článků a elektroniky (prostě TCO)?
Tady třeba nabízejí kontejnerové úložiště 5 MWh za 25 mil. Kč bez DPH. Při každodenním cyklování z 0 na 100 % po dobou 10 let (3650 cyklů - to by moderní LiFePO4 mohly zvládnout?), bude to vycházet 1,37 Kč/kWh bez DPH. Dejme tomu, že na té ceně na webu mají tučnou marži a 0,37 Kč/KWh by se dalo srazit, pak bychom byli na ceně, kterou udáváte. Nicméně zůstává zásadní problém - tohle funguje jen v laboratoři. V reálu nebude probíhat každý den cyklus v optimálním rozsahu. Zhruba polovinu dní v roce nebude co akumulovat a v kritické období byste naopak ty akumulátory potřeboval desetkrát (spíš stokrát) větší, aby překlenuly několik týdnů dunkelflaute (nebo alespoň týden). Po zbytek roku by ta extra kapacita byla nevyužitá a akumulátor by se jen opotřebovával stárnutím.
https://www.excelente.cz/pylontech-l5000-bat-20ft-kontejnerove-reseni-5-mwh/
Kolik stojí prohnat akumulátorem 1 kWh, je důležitý parametr při poskytování služeb síťové rovnováhy, kdy se akumulátor cykluje velmi často a v malém rozsahu, ale pro středně či dlouhodobou akumulaci potřebujete hlavně zlevnit kapacitu. Na ni jsou akumulátory nepoužitelně drahé.
Pak je otázka, kolik by ty čínské akumulátory a měniče stály, kdyby Čína penalizovala emise a produkci odpadů stejně jako EU. Čína provozuje a buduje mnoho nových uhelných elektráren a nezatěžuje je emisními odpustky. To se projevuje na ceně jak čínských akumulátorů, tak na solárních panelů. My budeme v EU "net zero", protože si všechny energeticky náročné výrobky necháme vyrobit v Číně. A když si je budeme chtít vyrábět sami, zjistíme, že to s občasnou energií udržitelně nejde.
Než se začaly emisní odpustky výrazněji propisovat do cen energie vyrobené z uhlí, stála asi 1 Kč/kWh - jenže bez potřeby jakékoliv další akumulace. A v kritickém zimním období ji šlo vyrábět neomezeně dlouho. Akumulátory jsou za tuto cenu schopné energii pouze ULOŽIT a to ve velmi omezeném množství. To se pak v Číně vyrábí za levno akumulátory a panely, když mohou uhelnou energii bez odpustků využívat.
Prečo v jazere?
Ilil Akil,2025-10-14 23:33:15
Má to aj nejaké výhody, že to je v jazere?
Lebo mi napadajú len nevýhody.
Pri nejakom malom obývanom ostrove by snáď malo zmysel to dať do mora, aby sa neobsadila vzácna súš...
No a že to využíva najmä len ranné a večerné slnečné žiarenie...
Okrem problémov, čo už sa tu písali, tak vtedy je žiarenie slabšie, lebo prechádza cez dlhšiu dráhu v atmosfére.
Re: Prečo v jazere?
Radoslav Pořízek,2025-10-15 21:45:13
> Všichni jsou zvědaví, jak se nový typ solární farmy osvědčí.
Tiez sa pridavam k tym, co zvedavi nie su, a nevidia sposob akoby sa drahsia (=ekologicky viacej devastacna)vyroba elektriny sa mohla viacej osvedcit.
Jedine, co ma napadlo, je odraz svetla o vodnej hladiny, co moze zvysit celkovy osvit na paneloch. Ale inac stavat 2MW elektricke zariadenie v skratujucej vode...
Re: Prečo v jazere?
Vojta Ondříček,2025-10-17 06:05:05
1. Na jezeře je vor s FV lehce natáčený proti rotaci Země a tím může sledovat Slunce.
2. Chlazené panely mají vyšší účinnost.
Re: Re: Prečo v jazere?
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-17 09:03:56
3. Můžou si vedle udělat plovoucí bateriové úložiště a v případě požáru ho rovnou poslat ke dnu místo složitého zásahu hasičů :))
Jinak o účinnost jim asi moc nejde, když si ty panely navzájem stíní. Měli udělat poloviční výšku nebo dvojnásobné rozestupy.
Také se obávám,
Miroslav Gretschelst,2025-10-14 14:56:26
že je to ukázka "Jak správně investovat pro získání nejvyšších dotací". Chvíli to vypadalo, že se EU probudila z horečnatého snu o Green dealu, ale to asi bylo jenom takové poblouznění ze zprávy Michaela Dragi, která ovšem už zcela "vyhnila". Naopak se zdá, že bude třeba posílit poplatky za OZE, protože přece všechno podražilo, inflace, energie, válka na Ukrajině a vůbec, jak by k tomu ubozí podnikatelé přišli, kdyby se jim dotace nevalorizovaly?
Efektivita
Honza Kohout0,2025-10-14 09:52:26
Počítám-lli to správně, očekávají v tomto výkonu jet ~1000 hodin (~2GWh).
To je účinnost ~1/8 (~8000 hdiin ročně). Asi 3 hodinny denně.
Vskutku Občasný Zdroj Energie (OZE). Občas.
Re: Efektivita
Martin Novák2,2025-10-14 13:41:55
Ne jenom občas, ale ještě pouze v době kdy jedou všechny ostatní OZE a cena energie je nízká až záporná, a navíc ještě všechny FV OZE jedou jenom v době kdy je poptávka nejnižší, typicky když je jasno a teplo.
Tím jenom odstavují stálé zdroje (v Německu MUSÍ být OZE energie vykoupena ze zákona za pevné ceny) a prodražují energii pro všechny, někdo ty subvence + pevnou výkupní cenu + ztrátu ze záporné ceny energie musí zaplatit. Tomu se říká loss-loss strategy :-)
Škoda hezkého místa na koupání.
Re: Re: Efektivita
Josef Šoltes,2025-10-14 13:45:57
V tomhle případě je to ovšem díky orientaci a specifickému způsobu umístění panelů trochu jinak, protože nejvíce vyrábí právě dopoledne a odpoledne, když běžné FVE už ztrácí dech. A tudíž nedochází ke kanibalizaci příjmů.
Re: Re: Re: Efektivita
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-14 14:03:33
Se základní myšlenkou souhlas, jen se obávám, že při těch relativně malých rozestupech, které jsou na fotce a na videu, si budou panely dopoledne a odpoledne navzájemn stínit a přímo osvícená bude třeba jen horní polovina. Hlavně v zimních měsících.
Re: Re: Re: Re: Efektivita
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-14 14:07:01
Podíval jsem se na to video ve vysokém rozlišení a tam k tomu stínění aktuálně dochází :D
Kde udělali soudruzi z BDR chybu?
Re: Re: Re: Re: Re: Efektivita
Martin Novák2,2025-10-14 14:24:44
Já myslím že soudruzi z BRD chybu neudělali a dotace přijdou. Reálný výkon/užitná hodnota/TCO/ROI nikoho nezajímá.
Re: Re: Re: Efektivita
Martin Novák2,2025-10-14 14:06:40
A platí za to menším koeficientem využití. Určitě nemají koeficient využití 12,5% jak se snaží namluvit ale maximálně tak 8%. Vertikální panely mají nižší účinnost obecně a východo-západní orientace účinnost dál snižuje. To nic nemění na tom že když je to nejvíc potřeba (je zima a sněží) tak nedodají vůbec nic. Půl roku slunce z východu ani západu vůbec nesvítí.
Re: Re: Re: Re: Efektivita
D@1imi1 Hrušk@,2025-10-14 14:28:18
Ten koeficient využití 12,5% je jen virtuální, pokud výroba nekoreluje se spotřebou. Kdyby se to posuzovalo v rámci celého systému, tak ten koeficient bude naopak nižší. Ale ty stínící si panely jsou paskvil par excellence a ještě si to dají do propagačního videa :))
Re: Re: Re: Re: Re: Efektivita
Martin Novák2,2025-10-15 09:29:42
Nemyslím že je možné dosáhnout 12,5% ani teoreticky. 12% je možných u orientace na jih a správném náklonu. Na tohle nebude slunce svítit kolmo nikdy, před tím než nastane aspoň trochu kolmý dopad světla se panely začnou stínit navzájem. Hlavní čas je když je slunce nízko a průchod atmosférou snižuje množství dopadajícího světla. Půl roku se slunce nedostane do správné polohy vůbec. 12,5% by mohlo být možné pokud by se ty panely natáčely a měly na to správné rozestupy (což nemají).
Re: Efektivita
Vojta Ondříček,2025-10-14 13:55:06
Jeden rok má zhruba 8760 hodin, denních hodin je polovina, tedy 4380h. Bezmračných dnů je odhadem kolem 60, což dá snad 700 hodin, s 50% oblačnotí dejme 350 hodin. Když si fandím dostanu za rok 1000 hodin slunečního svitu. 500h dopoledne, 500 odpoledne. Jenže nepohyblivé vertikální panely jsou po celou dobu osvětleny jen ze šikma v závislosti na denní době, ročním období a zeměpisné šířce pozice. Čímž velkoryse odhadnu, že panel o 1m² neposkytne víc jak 100W , tedy jen 30% jeho jmenovitého maximálního výkonu. V poledne jsou takové panely v rovině Slunce a poskytnou jen zanedbatelný výkon z světelného rozptylu.
Zkrátka z popsané konstrukce vertikálních 2MW panelů orientovaných východo-západně na 1000h slunečního osvitu a úhlu ozáření 0,6 GWh a ne 2 GWh ročně. No a tomu spojení vody s vysokým napětím (třeba 6kV * 100A) jsem dost skeptický.
Re: Re: Efektivita
Martin Novák2,2025-10-14 14:19:28
Nikdy jsem neslyšel o nějakých vysokonapěťových FV panelech, normální je myslím odolnost 500V max. jestli 1000V. Takže do větších skupin je nespojíte. Každou skupinu musíte vyvést na břeh samostatně. Nebo dát střídač na vodu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
