Kam Slunce nesvítí: Původ prstů hledej v kloace  
Jak vznikly prsty? Evoluční genetici se vypravili pro odpověď do pravěku v genomu. Namísto pramice použili genetický editor CRISPR, s nímž v rybím genomu vyřízli konzervovanou oblast nekódující DNA, která je zodpovědná za vývoj prstů u myší. Dočkali se překvapení, rybám se zhroutil vývoj kloaky.
Exprese „prstového“ vývojového genu Hox13 u rybího embrya. Kredit: Hintermann et al. (2025), Nature.
Exprese „prstového“ vývojového genu Hox13 u rybího embrya. Kredit: Hintermann et al. (2025), Nature.

Kde se vzaly prsty? Dřív se s podobnými záludně jednoduchými otázkami mořily celé generace vědců, a ruku na srdce, někdy z nich vypadly šílenosti. Teď to máme jednodušší, protože můžeme tušit, které geny stojí za kterým kusem těla či orgánem a můžeme sledovat jejich evoluční osudy. I tak je to ale napínavá cesta do pravěku, jen bez té řeky a pramice.

 

Denis Duboule. Kredit: EPFL.
Denis Duboule. Kredit: EPFL.

Když se potomci ryb asi před 380 miliony let odvážně vydali na souš, vyvinuly se u nich například plíce pro dýchání kyslíku nebo třeba právě končetiny s prsty, s nimiž si čtyřnožci dodnes užívají mnoho zábavy. Detailní průběh rané evoluce končetin, ale stále zůstává do jisté míry záhadou.

 

Za původem prstů se vypravil mezinárodní tým, který vedl Denis Duboule z University of Geneva, EPFL a Université PSL. Nakonec skončili tam, kde nečekali a jejich výzkum (opět) potvrdil, že evoluce není žádný veliký inženýr, nýbrž pokoutný recyklátor.

 

Bylo vcelku jasné, že prsty musejí pocházet z nějakých vývojových programů ryb, ze kterých jsme jako čtyřnožci vznikli. Nepřiletěli jsme s Marsu. Převládal ale názor, že roztomilé prstíky mají určitě něco společného s paprsky na rybích ploutvích. Nabízí se to. Jak se ale ukázalo, byl to naprostý omyl. Duboule a spol. vystopovali původ prstů úplně jinam. Do rybí kloaky. Kloaka, to je společný vyměšovací otvor téměř pro všechno, co ryby vyměšují.

 

Badatelé se lišácky nezabývali pouze geny, které přímo zodpovídají za vývoj prstů, ale také regulačními krajinami (regulatory landscapes), což jsou neurčitě vymezené oblasti nekódující DNA, které více či méně ovládají expresi genů. V případě prstů jde o slavné Hox geny, tedy některé z nich. Nejprve vystopovali regulační krajinu, která je konzervovaná u myší a u ryb a současně víme, že u myší ovládá vývoj prstů.

 

Logo. Kredit: University of Geneva.
Logo. Kredit: University of Geneva.

Pak si zahráli na genetické řezníky a pomocí oblíbeného editoru CRISPR/Cas9 tuto regulační krajinu u ryb vykuchali. A sledovali, co se bude dít. Výsledek je překvapil. Namísto očekávaných problémů s vývojem paprsků ploutví došlo ke zhroucení exprese genů ovládajících vývoj rybí kloaky.

 

Přistihli jsme umouněnou evoluci, že jako Pat s Matem na bujarém večírku vytáhla prsty suchozemských obratlovců… ehm… korektně řečeno, z kloaky. Na první pohled se možná nezdá, že by prsty a kloaka měly něco zásadního společného. Ve skutečnosti ale jde v obou případech o terminální, koncové struktury. Prsty jsou na konci končetin, zatímco kloaka je na konci trávicí, vylučovací i reprodukční soustavy. Evoluce ráda improvizuje, tak prostě vzala regulační geny, co byly po ruce a využila je při vývoji prstů. Není to moc elegantní, ale buďme rádi za to, co máme.

 

Video: 2022 Kafatos Lecture by Denis Duboule: Evolution and Embryonic Development

 

Literatura

Physorg 17. 9. 2025.

Nature online 17. 9. 2025.

Datum: 18.09.2025
Tisk článku

Související články:

Příštítná tělíska vznikla z žaber – evoluce dopadena přímo při činu     Autor: Stanislav Mihulka (14.02.2005)
Jak se z ploutví staly nohy     Autor: Stanislav Mihulka (12.12.2012)
Božský Tiktaalik zachraňuje evoluci pánve     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2014)
Dlouhé dětství šavlozubých smilodonů     Autor: Jaroslav Petr (25.08.2024)
Evoluce miluje šavlozubost. Až do úplného vyhynutí     Autor: Stanislav Mihulka (13.01.2025)
Protivná evoluční zátěž: Zuby nejsou tím, čím se zdají být     Autor: Stanislav Mihulka (23.05.2025)



Diskuze:

No tak to vlastně máme

Waldemar Nováček,2025-09-21 10:03:39

z prd... kliku, ne?

Odpovědět

Vývoj kloaky u myší

Radim Křivánek,2025-09-18 21:10:54

Wikipedie říká, že paprskoploutvé ryby kloaku nemají, protože mají samostatný anus. Nicméně více než názvosloví je zajímavý jiný fakt:
Kloaka vzniká během embryonálního vývoje všech obratlovců, i těch vyšších, a pak se teprve fyziologie změní. Takže ten problém s poškozením vývoje kloaky museli pozorovat už při zkoumání genů u myší, když hledali které geny mají na starosti prsty, ne?

Odpovědět


Re: Vývoj kloaky u myší

F M,2025-09-21 11:09:28

Teoreticky se to pozorovat nemuselo, záleželo by na přesné chronologii, třeba by se ty cesty vývoje mohly oddělit dříve než se to projeví.
Nejde o kódující DNA, ale o oblast ovlivňující expresi.

Ale ve skutečnosti to vliv má, řekl bych, že toto je tak "základní/zásadní" oblast, že se ani nic jiného čekat nedalo. Zkoušeli to i na myších, ty potom měly nedovyvinutá ta zakončení, jak okolo anusu tak i přilehlých komponentech.
Ještě bych tu otázku rozšířil i na lidská onemocnění/vývojové poruchy.

Odpovědět

Jenže...

Mintaka Earthian,2025-09-18 20:12:34

V článku je popsán zajímavý efekt, ovšem vyvodit z toho "jasný" závěr, s tím bych byl trochu opatrnější. Ono to může mít mnohem více souvislostí. Berme to tedy jako zajímavou teorii.

No a s tím, cite: "Nepřiletěli jsme s Marsu." bych si taky, nejen ve světle posledních objevů, nebyl skálopevně jist.


Díky za článek, ať se daří.

Odpovědět


Re: Jenže...

D@1imi1 Hrušk@,2025-09-19 13:54:28

To mi připomnělo vtip:

Vědci se rozhodli, že budou zkoumat trhání nožiček berušce. Utrhli jednu nožičku a přikázali jí: Beruško choď! Beruška s pěti nožičkama chodila dobře. Po utržení poloviny nožiček beruška na povel chodila už mnohem hůře, ale pořád lezla vpřed. Po utržení pěti nožiček se beruška na povel "Beruško choď!" už jen točila na místě pomocí poslední nohy. Po utržení poslední nohy už beruška na povel nedělala nic. Celý pokus potom provedli ještě na několika dalších beruškách se stejným výsledkem. Do závěru tedy napsali: Po utržení všech šesti nožiček beruška ztratí sluch.

Jinak pokud ten evoluční vývoj proběhl tak, jak to popisuje článek, nedehonestoval bych to slovem "recyklace", spíš bych to nazval jako důvtipné modulární řešení :)

Odpovědět


Re: Re: Jenže...

František F,2025-09-21 12:21:21

Fuj.

Odpovědět


Re: Re: Re: Jenže...

Alex Alex,2025-09-22 13:54:13

To je nič.
Sovietski vedci zasa zistili, že existuje priame nervové spojenie
medzi okom a prdelou.
Pichli chlapíka hrdzavým drôtom do prdele a okamžite mu vybehli slzy.
Následne sa ale zistilo, že spojenie je obojsmerné.
Keď ho totiž potom tým drôtom pichli do oka, okamžite sa posral.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Jenže...

D@1imi1 Hrušk@,2025-09-23 12:07:48

Ten je lepší :))

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz