Stanislav Mihulka

Kalifornský startup Radiant Nuclear míří k tovární výrobě 1MW mikroreaktorů Kaleidos. Továrna v Oak Ridge, Tennessee, by měla vyrobit 50 těchto reaktorů s pokročilým uranovým palivem TRISO ročně. První zákazníci, včetně americké vojenské základny, by je měli dostat v roce 2028.

Náš druh sní o hvězdách. Ať jste astronaut nebo ne, nebylo by špatné se posadit do kokpitu kosmické lodě a spustit warp pohon. Alfredo Carpineto vyzpovídal astronauty i příznivce vědy, které fiktivní lodě jim přirostly k srdci. Najdete mezi nimi svižná pašerácká plavidla, vědeckou hvězdnou loď i policejní budku.

Fotoničtí kouzelníci z Barcelony vylepšili své attosekundové mašiny a udělali nejkratší měkké rentgenové pulzy v historii. Pulzy o délce 19,2 attosekund dovedou zachytit chování elektronů v doposud nevídaném detailu jako nejrychlejší kamera na světě. Očekávejte průlomy napříč rozmanitými vědními obory.

Koncern ze Spojených arabských emirátů EDGE Group vyvíjí interceptor Allag-E se dvěma elektrickými motory, který uloví nepřátelské drony pohybující se rychlostí až 200 km/h ve výšce až 3 kilometry. Ničí je explozí bojové hlavice, která je účinná na více než 5 metrů. Baterie takových interceptorů by mohly bránit hranice.

Když Teorii Velkého třesku sleduje vědec, pohybuje se na další rovině reality, kterou běžný divák příliš nevnímá. Fyzici nedávno narazili na vědecký Easter egg, který se objevuje na tabulích Sheldona s Leonardem v 5. řadě. Jde o problém s produkcí axionů ve fúzních reaktorech. Fiktivní fyzici si na tomto problému vylámali zuby, reální vědci to teď rozlouskli.

Před tisíci let, koncem doby ledové, žili v Evropě nepříliš početní mezolitičtí lovci-sběrači. Původní Evropané. Jejich DNA máme stále v sobě. Jak ukazuje nový výzkum, kdo jí má víc, má větší šanci na stoletý život. Anebo ten, kdo má méně DNA zemědělců a pastevců, kteří později přišli z východu. Záleží na úhlu pohledu.

Slovem roku 2025 je „rage bait.“ Za libozvučným výrazem se skrývá zákeřný mechanismus, který číhá na sociálních mediích jako nastražená mina. Podle psychologů je pro lidskou psychiku, zatíženou evoluční minulostí, velmi těžké takové návnadě odolat. Dobrou ochranou je, když lidé alespoň tuší, o co jde.

Teoretický fyzik Ralf Schützhold navrhl monumentální experiment, v němž by bylo možné manipulovat gravitační vlny pomocí interakce se světelnými vlnami. Nebylo by to snadné, zvládnout se to ale nejspíš dá. Odměnou by bylo velké plus ve prospěch existence gravitonů, jak si je dnes představujeme – a v případě neúspěchu vyvrácení dnešního modelu gravitonů.

Společnost Last Energy vsadila na letitý design tlakovodního mikroreaktoru, který poháněl první obchodní loď světa s jaderným pohonem NS Savannah. Snad dopadnou lépe než dotyčná loď, která se stala technologickým i ekonomickým propadákem. Pilotní 5MW reaktor by měl být spuštěný v Austinu v nadcházejícím roce 2026.

Skrývá se v chaosu finančních trhů nějaký vzor? Dvojice japonských odborníků prozkoumala všechny obchody na Tokijské burze (TSE) za osm let a dospěla k názoru, že v obchodování, tedy přinejmenším na této burze, platí zákon druhé odmocniny (SRL) dopadu ceny. Bez ohledu na povahu akcií, obchodníků či trhu.

Z Kosmické sovy prchá supermasivní černá díra, kterou odpálila gravitační tahanice. RHB-1 je první případ, kdy jsme něco takového potvrdili. Táhne se za ní ohon plný plynu a hvězd, který je dlouhý asi 200 tisíc světelných let. Po dalších extrémních uprchlících bude pátrat Euclid nebo třeba teleskop Romanové.

Keramické aerogely jsou skvělé, ale mají slabinu. Stejné vlastnosti, jaké jim dávají výjimečnou odolnost, také mohou za to, že jsou křehké. Řešením by mohly být keramické materiály s vysokou entropií. Nový čínský materiál tohoto typu GLTZH tvoří pět kovových chemických prvků v náhodném uspořádání.

Medvědi v Itálii tvoří velmi malou populaci, která je již od doby Římské říše izolovaná od ostatních medvědů. Jak se ale zdá, přírodní výběr našel způsob, jak je udržet v krajině osídlené spoustou lidí. Stávají se z nich dobromyslní chlupáči, kterým příliš nedělá problém žít v blízkosti vesnic.

Technologický startup Atomic Canyon vyvíjí platformu Neutron s umělou inteligencí, která se zdatně prokouše papírováním kolem jaderných reaktorů. Jde o úředničinu tak strašlivou, že inteligenci musel vycvičit superpočítač Frontier, momentálně 2. nejvýkonnější na světě, s využitím databáze více než 3 milionů dokumentů o historii všech amerických jaderných reaktorů.

Fascinující výzkum archivu lidové medicíny z irského venkova se 3 655 různými léčebnými postupy potvrdil, že lidé se podstatně více uchylují k magickým prostředkům, pokud nerozumějí příčině choroby a jejímu průběhu. Nejde o bolest, závažnost nemoci nebo nutnost péče. Rozhodující je strach, úzkost z neznámého. Všichni jsme toho byli svědky během pandemie covid-19.

Společnost Inlyte Energy vyvíjí jako alternativu lithium-iontových baterií železo-sodíkový systém baterií. Nabízí nižší náklady, tepelnou stabilitu i výdrž v provozu. Tovární testy systému železo-sodíkových baterií dopadly úspěšně. Teď přijde na řadu pilotní provoz ve Wilsonville v Alabamě.

Technologický gigant Midea Group testuje poněkud děsivého šestirukého superhumanoida MIRO U. Jeden takový robot zastane práci celého týmu dělníků nebo několika jednotlivých strojů. Pilotní zapojení do výrobního procesu proběhne v továrně na výrobu praček ve Wu-si ve východní Číně. Jací roboti se asi v Číně objeví příště?

Íránské jednotky dostaly první drony tryskové Hadid-110 stealth konstrukce, které nesou hlavici o hmotnosti 30 kg do vzdálenosti 350 km, rychlostí přes 500 km/h. Mohou letět ve výšce přes 9 km, čímž překonají některé systémy protivzdušné obrany. Írán teď má k dispozici široké spektrum bojových dronů.

Podzemní detektor SNO+v dole v kanadském Sudbury zachytil v letech 2022 a 2023 několik událostí, při nichž se neutrino z jádra Slunce srazilo s jádrem uhlíku-13 a tím ho proměnilo na dusík-13, který se za chvíli rozpadl. Taková událost vyvolá 2 po sobě následující záblesky, což usnadňuje její detekci.

Boom Supersonic se účastní technologického závodu o nadzvukové dopravní letouny nové generace. Aby to utáhli finančně, vzali již hotový nadzvukový motor Symphony a udělali z něj turbogenerátor Superpower, poháněný zemním plynem nebo naftou. Superpower o výkonu 42 MW by měl pohánět věčně žíznivá datacentra.

Architektura VIO-40K společnosti QuantWare umožní stavět kvantové procesory, které obsahují 10 kiloqubitů. QuantWare rovněž budují v Nizozemsku továrnu Kilofab, která by měla takové kvantové procesory vyrábět. První by se měly dostat k zákazníkům v roce 2028.

Webbův dalekohled odhalil extrémní množství dusíku v galaxii GS 3073, kterou pozorujeme ve velmi mladém vesmíru. Nejlepším vysvětlením prý je, že tam dusík vyrobily supermasivní hvězdy o hmotnosti tisíců a desetitisíců Sluncí, které žijí jen statisíce let. Takové superhvězdy by mohly být zárodkem prvních supermasivních černých děr.

Kdy přijde obecná umělá inteligence s lidskými schopnosti čili AGI? Podle Integral AI už dorazila. Testují model AGI Sandbox, který je AGI podle jejich vlastní definice. Nakolik je takové tvrzení oprávněné ukáže čas. Určitě se ale ohledně pokročilých inteligencí nebudeme nudit.

Dnešní média pro ukládání dat nemají příliš velkou životnost. Společnost Atlas Data Storage sází na technologii prověřenou přírodním výběrem. Jejich služba Atlas Eon 100 nabízí ukládání dat v syntetické DNA, kde by měly vydržet dlouhé tisíce let, pokud bude DNA uložena ve vhodných podmínkách.

Experimentální výzkum během amerických, kanadských a polských voleb přinesl závažná zjištění ohledně vlivu AI chatbotů jako je ChatGPT na voliče. Cílevědomě instruovaná a vycvičená inteligence je jako atomovka v přesvědčování. Posune mínění voličů klidně o 25 bodů na 100bodové stupnici, o čemž si tradiční kampaně mohou leda nechat zdát.

Co když nejsou jen čtyři základní fyzikální síly? Fyzici už nějakou dobu laškují s tím, že jich je pět, přičemž by tu pátou mohly zprostředkovávat skalární částice, tj. částice bez spinu a vnitřní struktury. Modelování chladnoucích neutronových hvězd a jejich srovnání s pozorováním skutečných neutronových hvězd pátou sílu nepřineslo, ale zúžilo prostor.

Vědec a konstruktér Logan Olson uveřejnil videa, v nichž trénuje humanoidního robota Unitree G1, aby se pohyboval zcela nelidským způsobem. Je to na pohled docela děsivé, ale vypadá to, že pro humanoida je tento znepokojivý styl pohybu elegantnější, než se plahočit po dvou nohách.

Momentálně sedmý nejvýkonnější superpočítač na světě, japonský Fugaku, úspěšně simuloval mozkovou kůru laboratorní myšky, což představuje o něco více než desetinu jejího mozku, jehož celý objem je asi jako mandle. Není to špatné a pomůže to s modelováním mnoha procesů a pochodů v mozku, ale na simulace pořádných mozků si ještě počkáme.

Tureckému letectvu se jako prvním na světě povedl test s ostrou střelbou domácí radarem naváděné střely Gökdoğan, kterou vypálil bojový dron Kızılelma. Jde o významný milník v rychle postupujícím vývoji dronových leteckých sil, které už tolik nepočítají s lidskými piloty.

Kairos Power staví v Oak Ridge demonstrační oblázkový reaktor Hermes. Aby udrželi tempo, využili služby největší polymerové 3D tiskárny na světě, která pracuje v centru Advanced Structures and Composites Center (ASCC) University of Maine. S vytištěnými šablonami na beton se betonuje jedna báseň.

Ve vzdálenosti asi 140 milionů světelných let od nás se nachází vlákno kosmické pavučiny, dlouhé asi 50 milionů světelných let. Astronomové pozorováním galaxií v tomto vláknu zjistili, že toto vlákno rotuje, asi rychlostí 110 kilometrů za sekundu. Je to jedna z největších struktur ve vesmíru, kterou jsme přistihli při rotaci.

Vesmírná energetika stojí na solárních panelech. Jejich transport do vesmíru se ale hodně prodraží. Dcubed nabízejí jako řešení systém ARAQYS, který tiskne solární panely přímo ve vesmíru. Úspora je prý o řád, první solární panely by se měly tisknout ve vesmíru už v prvním čtvrtletí příštího roku.

Při průchodu elektřiny drátem nebo třeba vody trubkou dochází k tomu, že prostředí tento pohyb brzdí. Kvantový svět má ale svoje pravidla. „Kvantový drát“ z tisíců lineárně uspořádaných atomů rubidia, polapených v magnetických polích a laserech funguje jako perfektní vodič.

Mývalové geniálně využili lidských sídel a rozpoznali v nich zdroj nejsnáze dostupné potravy. Staly se z nich popelnicové pandy, které ale musejí být v rámci možností příjemné a milé, aby jejich lidští sousedé nebránili své odpadky se zbraní v ruce. Jsme svědky bouřlivé evoluce popelnicového mazlíka.

Horké vody národního parku Lassen Volcanic severovýchodní Kalifornii obývá geotermální améba, která je tak drsná, že se při teplotě 42 °C teprve začíná rozcvičovat. Experimenty ukázaly, že incediaméba roste a množí se až do teploty 63 °C, což z ní dělá nového rekordmana mezi eukaryoty.

Hraví fyzici našli (téměř) univerzální vztah, který platí pro náhodné rozbíjení křehkých objektů, ať už z pevných látek nebo kapalin. Nový zákon sedí na veliké množství dat o rozbíjení, s výjimkou příliš měkkých objektů a situací, kdy rozbití je spíše pravidelné než náhodné.

Soudobé hypersonické systémy jsou obvykle velice drahé. Jejich cena se pohybuje v desítkách milionů dolarů. Čínští Lingkong Tianxing Technology vyvinuli „lidový“ hypersonický systém YKJ-1000. Díky jednodušší konstrukci ho lze vyrábět ve velkém a podstatně levněji. Při rychlosti Mach 7 by ve větším počtu mohl zahltit už tak problematickou obranu proti hypersonickým střelám.

Materiáloví vědci Oregon State University vymysleli sofistikovanou náhražku betonu z jílové zeminy, vláken konopí, písku, biouhlu a tepelně aktivovaného pojiva na bázi akrylamidu. Začíná tvrdnout ihned po opuštění trysky tiskárny, za 3 dny se pevností vyrovná betonu pro obytné stavby a do 10 dní ho více než dvakrát v pevnosti překoná.

Můžeme si představovat, jak nám vědomí tajuplně vykrystalizovalo v hlavě a přemýšlet, proč jsme výjimeční. Nebo se můžeme podívat na ptáky. V poslední době se množí důkazy, že ptáci mají určité formy vědomí a jsou si svým způsobem vědomi sami sebe. Jak se zdá, vědomí má starobylou historii, prochází evolucí a jeho mnohem běžnější, než jsme si mysleli.

Indičtí kvantoví čarodějové zkusili prolomit limit prolomení limitu kvantové podivnosti se strojem na nukleární magnetickou rezonanci a qubitem z jádra atomu uhlíku uvnitř molekuly. Ačkoliv to zní nepravděpodobně, dokázali to, když uvedli qubit do stavu superpozice různých typů magnetické rotace. Výsledkem je ještě podivnější a překvapivě praktická podivnost.

Z Číny se stává velmoc humanoidních robotů. Humanoidi přijíždějí do továren, na letiště, do úřadů, a také na hranice. Hraniční přechody i samotnou hranici v provincii Kuang-si posílí žádaní humanoidi Walker S2 čínských UBTECH Robotics, kteří si sami mění baterie.

Startup Longshot vyvíjí veliké dělo, které by mělo vystřelovat projektily s nákladem na oběžnou dráhu. V domovském Oaklandu úspěšně prošli pilotními testy. Teď stavějí pokročilý prototyp v Alameda Point a čekají na povolení k výstavbě u letiště Tonopah v Nevadě pro dělo ráže 910 mm a délce přes 500 metrů, které by již mělo dostřelit na orbitu.

S rekordně malými nano OLEDkami z ETH Zürich je možné vyrobit pixely o velikosti 200 nanometrů. S nimi by bylo možné teoreticky vyrobit displej s rozlišením 50 tisíc pixelů na palec. Na obzoru se rýsují displeje s ultra ostrým obrazem, výkonné minilasery, pokročilé mikroskopy nebo třeba velmi citlivé biosenzory.

V ugandském národním parku Kibale se válčilo deset let. V genocidním konfliktu zvítězili šimpanzi Ngogo, obsadili území protivníků, získali jejich zdroje a okamžitě se jim začalo rodit víc dětí, které ještě ke všem mnohem lépe přežívaly. Války šimpanzů odhalují temnou evoluci válčení.

Stirlingovy motory obvykle pracují jako tepelné stroje s vnějším spalováním. Inženýři UC Davis obrátili tenhle mechanismus naruby a namísto ohřívání „teplé“ strany radiačně ochlazují „chladnou“ stranu motoru anténou, která za jasné noci vyzařuje křehké pozemské teplo do nelítostného mrazu vesmíru.

Britští Tokamak Energy úspěšně testují „vysokoteplotní“ supravodivé magnety. Jde sice o teploty jen asi 30 stupňů nad absolutní nulou, ale i to hraje velkou roli. Nové magnety dosahují magnetické indukce 11,8 tesla a mají našlápnuto k využití ve fúzní energetice, datacentrech, elektromotorech nebo třeba při magnetické levitaci.

Nanotrubičky nitridu boru (BNNT), které mají průměr 5 nanometrů, se uplatnili v novém filmu, který je velmi lehký, pevný, výborně vede teplo a výtečně stíní neutrony. Původně byl tento materiál vyvinutý pro kosmické technologie, ale mohl by se uplatnit celé řadě aplikací dalších odvětví moderního průmyslu.

Co se stane, když se mezi lidmi v metru objeví Batman? Italští psychologové to zkusili v milánském metru a zjistili, že se dramaticky zvýší ochota lidí pouštět sednout těhotnou ženu. Cestující zaskočí nečekaná situace. Roli ale zřejmě hraje i to, že Batman je jako superhrdina ochráncem slabších a mstitelem bezpráví.

Orbitální solární energetika nabízí možnost obejít omezení, jaká sužují těžbu solární energie na Zemi. Z orbity je možné posílat solární energii na zemský povrch nebo také na solární panely jiných satelitů. Takovou technologii vyvíjí i Star Catcher, který nedávno přenesl energii rekordním 1,1 kW paprskem.

Výzkumný tým vedený odborníky Karlovy univerzity skóruje objevem výjimečného eukaryota, který připomíná mimozemskou návštěvu v kultuře mořských nálevníků katedry zoologie. Solarion arienae je příbuzným podivuhodné meteory a společně s dalšími zvláštními „prvoky“ vytvořili novou velkou linii eukaryot, nazvanou Disparia.