Stanislav Mihulka

Za normálních okolností letí světlo stále stejnou rychlostí, čili rychlostí světla. Když chcete světlo pořádně přibrzdit, vyžaduje to nějaký velmi speciální materiál. Nový metapovrch z nesmírně tenkých vrstev křemíku dokáže zpomalit světlo více než 10 000krát. Taková technologie by mohla nalézt široké uplatnění, od optické komunikace po kvantové počítače.

Data vesmírné rentgenové observatoře Chandra a pozemní soustavy radioteleskopů Karl G. Jansky Very Large Array prozradila, že supermasivní černá díra Sgr A* v srdci Mléčné dráhy velice rychle rotuje, křiví tím časoprostor a shromažďuje energii a hmotu na pořádnou pecku, kterou v budoucnu odpálí. Nejspíš to bude parádní podívaná.

Archeologové objevili na lokalitě Houten-Castellum v Nizozemsku nádobku z duté kosti, která obsahovala stovky jedovatých semen blínu černého. Dutá kost zřejmě nesloužila ke kouření, ale k uchování semen, které lidé mohli využívat v medicíně nebo třeba k rituálním účelům. Jak je vidět, lidé odjakživa věděli, co je blín zač.

Tokamak Joint European Torus, který 40 let pracoval ve Velké Británii, se rozloučil s fúzním výzkumem ve velkém stylu. V poslední sérii deuterium-tritiových experimentů dosáhl produkce 69 MJ energie, přičemž spotřeboval 0,2 miligramů tritiového paliva. Smutné je, že Evropa teď nemá v provozu srovnatelný fúzní experiment.

Neutrina jsou téměř nepolapitelné příšerky, při jejichž detekci se musíme opravdu hodně snažit. Stavíme masivní podzemní detektory nebo dokonce observatoře pod ledem v Antarktidě. Fyzik Steven Prohira navrhuje využít k detekci neutrin lesy, které vlastně představují soustavu překvapivě praktických „stromových antén.“

V Rijádu právě končí druhý ročník veletrhu World Defence Show, věnovaný futuristickým technologiím. BAE Systems tam vystavili pozoruhodný design dronu, bez jakýchkoliv dalších údajů. Není dokonce známé ani jméno dronu. Na první pohled ale jde o tryskový dron s důrazem na stealth konstrukci.

Náš vesmír se nejen rozpíná, ale jeho rozpínání zrychluje. Kosmology to zahnalo do kouta, kde museli vymyslet temnou energii. Ta ale zůstává stále záhadnou a některé vědce to irituje. Jan Ambjørn a Yoshiyuki Watabiki nabízejí fascinující alternativu v podobě mnohovesmíru, v němž se vesmíry navzájem požírají.

Po zpracování cukrové třtiny zůstává spousta odpadní biomasy bagasy. Buď skončí na skládce, nebo z ní lze vyrobit něco užitečného. Pozoruhodnou možností je cukrbeton Sugarcrete, který je překvapivě odolný a přitom nabízí celou řadu výhod. V mírném pásu se ale budeme muset poohlédnout po jiné plodině.

Astronomové mají představy o povaze a vývoji trpasličích galaxií. Webbův dalekohled objevil trpasličí galaxii PEARLSDG, vzdálenou 98 milionů světelných let, která tyto představy staví na hlavu. Podle všeho je úplně izolovaná a současně bez nových hvězd, což by podle dosavadních modelů nemělo být možné.

Američtí tkáňoví inženýři vyvinuli nový postup 3D tisku mozkové tkáně, kterým lze vytvořit živou, rostoucí a funkční tkáň s propojenými neurony. Je to skvělý a dostupný model pro studium vývoje mozku i mnoha různých neurologických a psychiatrických poruch, nemluvě o testování léků.

General Atomics Aeronautical Systems vyvinuli, postavili a už taky otestovali nový dronový systém Advanced Air-Launched Effects (A2LE), který je určený pro vypouštění z letounů. A2LE vyrábí vysoce automatizovaná digitální továrna DAPS, která zajistí rychlou a levnou produkci. Zdá se, že Pentagon to myslí vážně s bleskurychlým nasazením masy levných dronů.

V raném vesmíru vznikaly prvotní trpasličí galaxie. Podle nových simulací, které zahrnuly interakci kosmického plynu s temnou hmotou, by tyto galaxie měly být maličké a současné velice jasné. To je práce pro Webbův dalekohled a další výkonné přístroje, které se brzy pustí do pozorování vesmíru. Pokud prvotní trpasličí galaxie nebudou jasné, možná máme problém teoriemi o temné hmotě.

Vlny nabízejí největší doposud nevyužívaný zdroj obnovitelné energie na Zemi. Těžit jejich energii hodlají ponořené vlnové generátory WaveRoller od finských AW-Energy, uspořádané do soustav WaveFarm. Pokud se prosadí, rozšíří portfolio obnovitelné energie, ale také podpoří rybáře, protože vlnové generátory se podle dosavadních zkušeností líbí rybám.

Sedimenty s obrněnkami odhalily epizody chladného počasí v antické Itálii. Obstojně se překrývají s pandemiemi, které postihly Římskou říši. Jak se zdá, studené počasí není dobré pro zdraví, ať už kvůli samotnému chladu anebo nedostatku vitamínů kvůli špatné úrodě.

Čtyřmetrový dron Huntress II Turbojet je masivní kvadrikoptéra, která má ještě k dispozici tryskový pohon. Může kolmo vzlétat i přistávat a poletovat, jak to kvadrikoptéry dělají. Anebo spustí tryskový motor a řítí se ďábelskou rychlostí. Uveze spoustu nákladu, což slibuje rozmanité využití ve vojenských i civilních aplikacích.

Nebude to trvat dlouho a písek bude (skoro) cennější než zlato. Nenasytnou poptávku po betonu budou muset ukojit náhražky. Pozoruhodnou alternativu písku, pokud bude technologie dotažena do ekonomicky přijatelné podoby, představuje bleskový grafen z metalurgického koksu, který může nejen nahradit písek, ale také vylepšit některé vlastnosti betonu.

Jestli přemýšlíte o tom, co všechno v nás žije, můžete si přidat další položku, tentokrát opravdu vydatnou. Lovci sekvencí vystopovali obelisky, kruhové sekvence RNA, které žijí v bakteriích lidských střev a lidských úst. Zatím nevíme, jak příjemní spolubydlící to jsou. Nepochybně mají nějaké své sobecké zájmy, které se, doufejme, příliš nekříží s našimi.

Důmyslný exoskelet ExoM Up-Armoured Exoskeleton od Mehler Protection unese velkou zátěž a zároveň poskytne slušnou balistickou ochranu, aniž by potřeboval nějaké baterie nebo motory. Přitom uchovává naprostou většinu pohyblivosti člověka, který si ho navlékne. Vojáci i policisté se už nemohou dočkat.

Nová metoda 3D tisku s taveným hliníkem pracuje rychle, s velkými objekty a s nižší spotřebou energie. Stačí zahřát hliník na teplotu přes 660 °C a pak ho tisknout opravdu hodně odolnou tryskou. Cenou za to je tisk v nižším rozlišení. Buď se vám líbí estetika šrotu anebo to překousnete a použijete tento 3D tisk pro objekty, u nichž to nevadí.

Japonsko má větší problém s tsunami než většina ostatních zemí. Čelit běsnícímu oceánu je nesmírně obtížné, takže potřebují chytrá a účinná řešení. Pohyblivé stěny proti tsunami s přílivovými mikroturbínami mohou ochránit přístavy a zároveň zajistí elektřinu, která po katastrofě často schází, nejen pro obsluhu zmíněných stěn

Učit věčně hladové pavouky snášenlivosti by byla sisyfovská práce. Chovat ve velkém se nedají a nezlepší se to. Tým japonského institutu RIKEN nabízí jako alternativu mikrokapalinovou snovací bradavku, která jednoduchým způsobem zpracuje umělé pavoučí hedvábí tak, že je jako živé. Na obzoru je revoluce v textilním průmyslu i v medicíně.

Kvantová teorie pole počítá s tím, že kromě „pravého“ vakua, které se pojí s energií v globálním minimu, existují i „falešná“ vakua, což jsou vlastně lokální minima. S mechanismem „rozpadu“ falešného vakua se počítá v úvahách o Velkém třesku a raném vývoji vesmíru. Až doposud to bylo zhola teoretické. Italsko-britský tým udělal první experiment.

Rádi bychom omezili uhlík v atmosféře. Nejlepší by bylo při tom ještě získat něco užitečného. Nová tandemová katalýza s elektrokatalyzátorem a termokatalyzátorem zařídí, že se atmosférický uhlík promění na uhlíková nanovlákna a jako sympatický bonus lze těžit plynný vodík. Je to jako vyrábět zlato ze vzduchu.

Webbův dalekohled hledí až k počátku času. Uviděl tam rané galaxie, které se vůbec nepodobají těm dnešním. Nejsou eliptické, ani nepravidelné, ani spirální. Jsou jako bagety nebo pivní tyčky. Nebo třeba housenky, které se prokousávají realitou starou pár set milionů let. Takhle nějak zřejmě vypadal zárodek Mléčné dráhy.

BMW Spartanburg už je rájem robotů. Teď to ještě vylepší první známí robotičtí zaměstnanci na světě, kteří nejsou jen tak v nějakém testovacím provozu, ale natvrdo nastupují do práce. Figure se ukázali jako bleskově rychlí vývojáři univerzálních humanoidních robotů. Revoluce právě začala.

Kvantové sítě blízké budoucnosti budou potřebovat kvantové paměti. V Basileji vyvinuli základní prvek optické kvantové paměti, který tvoří skleněná komora o velikosti pár milimetrů, naplněná atomy rubidia. Takovou kvantovou paměť bude možné vyrábět sériově s využitím již existujících výrobních postupů.

Britský experimentální laserový systém DragonFire úspěšně prošel další sérií testů. Tentokrát při ostrých střelbách ve vojenském prostoru Hebrides Range. Na stejnojmenných ostrovech na západě Skotska zasahoval vzdušné cíle. Je to další milník k nasazení laserových systémů mezi prostředky protivzdušné obrany britské armády i Královského námořnictva.

Ve vzdálenosti asi 9,2 miliard světelných let pozorujeme největší a druhou největší strukturu ve známém vesmíru. Ke Gigantickému oblouku z roku 2021 přibyl nedávno objevený Velký prsten. Obě struktury se nacházejí v prakticky stejné části oblohy, což je pozoruhodné a zároveň zneklidňující. Mainstreamová kosmologie si s těmito strukturami moc neví rady.

Jak se zdá, diamantové jaderné baterie vstupují na trh. Čínští Betavolt už jedou pilotní výrobu baterie BV100, která generuje 100 mikrowattů při napětí 3 V. Výzkum a vývoj běží dál, takže se nejspíš brzy objeví další novinky tohoto typu. Můžeme se těšit na chytré telefony, které nebude nutné nikdy nabíjet nebo na malé drony, které nebudou muset nikdy přistát.

Experti skupiny Anthropic, která stojí za inteligencí Claude, slibným konkurentem ChatGPT, experimentálně vycvičila modely generativních inteligencí, odvozené od Claudeho, na spící agenty. Když se ocitnou v roce „2024,“ začnou nenápadně podvádět uživatele a generovat zranitelné programy namísto bezpečných.

Mýtický had zahryznutý do vlastního ocasu poskytl jméno pozoruhodné autofágní technologii. Motor Ouroboros-3 po zážehu spotřebovává vlastní strukturu, vyrobenou z polyethylenového plastu o vysoké hustotě. Tavený plast se smíchává s kapalným kyslíkem a propanem – a proudí do spalovací komory. Alchymisté, pro které byl Ouroboros denním chlebem, by z toho měli radost.

V posledním desetiletí se jako velmi slibné rýsují perovskitové LEDky, které mají díky perovskitu řadu zajímavých vlastností. PeLEDky výzkumného centra Imec mají nový typ architektury, která jim umožňuje dosáhnout elektricky asistované zesílené spontánní emise záření. Představují významný milník na cestě k perovskitovým laserovým diodám.

Představte si jednoduché zařízení typu camera obscura se speciálním fotomateriálem, které bude snímat krajinu před sebou celý tisíc let. Taková je Millennium Camera experimentálního filozofa Jonathona Keatse. Jednu nedávno instaloval u Tusconu v Arizoně. Až ji někdo otevře v roce 3023, měl by uvidět otisk tisíce let historie.

Když někam umístíte velké množství solárních panelů, tak se dotyčná oblast ohřeje. Pokud je dostatečně velká, může se to projevit na globálním uspořádání klimatu. Změní to srážky, změní to oblačnost a změní to potenciál solární energetiky jinde ve světě. Přišel vám dnešní svět složitý? Těšte se na zítřek.

Když před časem omylem navrtali jeden z magmatických krbů vulkanického komplexu Krafla na Islandu, nespustilo to sopečnou erupci. V dohledné době to zkusí znovu, úmyslně. Chtějí prozkoumat magmatický krb a pak ho využívat jako zdroj prakticky nevyčerpatelné energie. Pokud jde o sopky, můžeme Islandu jen závidět.

Veřejnost se poprvé setkala s dlouho očekávaným supersonikem X-59. Je to experimentální platforma s technologií Quiet SuperSonic Technology (Quesst), která by měla zajistit sonický třesk tišší než prásknutí dveřmi. Jestli projekt uspěje, mohl by se stát základem pro návrat civilní nadzvukové letecké dopravy.

Výzkumná skupina Dark Energy Survey zveřejnila výsledky analýz 1 499 supernov typu 1a, pozorovaných 758 nocí během 6 let, zpracovaných s využitím algoritmů strojového učení. Nevyloučily standardní kosmologický model, ale ještě lépe prý na data sedí model, v němž temná energie slábne s rozpínáním vesmíru.

Představte si velkou spirální galaxii, jako je Mléčná dráha nebo Galaxie v Andromedě, se stejnou hmotou a stejným pohybem, ve které ale zmizely všechny hvězdy. To je objekt J0613+52, který pozorujeme ve vzdálenosti 270 milionů světelných let. Odborníci jen zírají. Je to jako zázrak na obloze.

Gravitační událost GW190521 z roku 2019 je divná. Podle opatrného mainstreamového názoru jde o srážku černých děr o hmotnosti 85 a 66 Sluncí, což je ale na hraně, ne-li za hranou dnešních modelů černých děr. Mohla to být srážka dvou bosonových hvězd, neviditelných a průhledných gravitačních příšer bez singularity a horizontu událostí?

Před více než 8 tisíci let došlo ke gigantickému podmořskému sesuvu na kontinentálním svahu Storegga u západního pobřeží Norska. Několikametrové vlny tehdy zaplavily pobřežní oblasti na severu Británie, kde žila většina mezolitických obyvatel této části světa. Kdo se hned neutopil, toho dostal hladomor po zničení keřů lísky, zásadního zdroje potravy mezolitiků.

Roboti Figure 01 napochodují do firmy anebo si jen pustí video s tím, co tam lidé manuálně dělají, analyzují, co se děje, a pak se sami pustí do práce. Budoucnost dorazila a lidská manuální práce se chýlí ke konci. Jistě to nebude hned, ale jak by řekl Churchill, tohle je pro práci rukama začátek konce.

Grafen dlouho lákal výrobce elektroniky, jako slibný materiál s pozoruhodnými vlastnostmi. Za normálních okolností ale postrádá elektronický zakázaný pás (Band gap), což ho u mnohých diskvalifikovalo. Průlomový výzkum přinesl polovodivý epigrafen, který je prvním funkčním polovodičem založeným na grafenu. Je to tektonická změna s potenciálem změnit celou elektroniku.

Ve světě je momentálně velmi intenzivní poptávka po zbraních, s nimiž je možné čelit útokům dronů, které mohou být malé, levné, přesto smrtící a schopné útočit v hejnech. Raytheon pracuje na mikrovlnných systémech proti dronům a podobným hrozbám, jejichž prototypy by měly být hotové do roku 2026.

Vesmír je plný nezměrných magnetických polí. Možná jde o primordiální magnetická pole, která vznikla snad už během 1 sekundy po Velkém třesku. K jejich detekci bychom mohli použít minihala temné hmoty, jejichž přítomnost by byla důsledkem působení primordiálních magnetických polí.

V zemském jádru sněží železo. Podobný proces zřejmě probíhá i na řadě dalších těles Sluneční soustavy. Nedávný experiment rafinovaně simuloval sněžení železa v mnohem méně pekelných podmínkách nádrže s vodou. Na tělesech se slabším magnetickým polem by zmíněný proces mohl vést k tomu, že magnetické pole periodicky mizí a zase se objevuje.

Timorebestie byly přes 30 cm velké příbuzné dnešních ploutvenek v mořích spodního kambria. Jak prozrazují fosilie z lokality Sirius Passet na severu Grónska, šlo o poměrně velké predátory tehdejšího světa, kteří byli blízko vrcholu potravního řetězce. Timorebestie jsou tyranosauři mezi ploutvenkami.

Neutronové hvězdy jsou extrémní samy o sobě. V jejich nitru je nesmírně stlačená a z našeho pohledu velice exotická hmota. Otázkou je, zda je stlačená natolik, že v ní existují víceméně volné kvarky a gluony. Další důkaz ve prospěch existence kvarkové hmoty nedávno přinesly superpočítačové výpočty.

Chemický pohon je klasika, ale od samotného počátku jede na maximum. Prostor pro vylepšování je prakticky nulový. NASA proto sází na převratné typy pohonů, jako je rotační detonační pohon. Testy jdou dobře, ale ještě nějaký čas potrvá, než budou ve vesmíru létat kosmické lodě a přistávat landery s tímto pohonem.

Objekty ve velmi mladém vesmíru jsou pro nás velmi vzdálené, a také ne zcela srozumitelné. Vesmírný dalekohled Jamese Webba má tu moc, že dohlédne dál, než jsme doposud dokázali. Díky tomu jsme se dozvěděli, že to, co vypadalo jako velká galaxie HFLS3 s extrémní tvorbou hvězd, je ve skutečnosti něco jiného.

Dřív jsme nedali dopustit na humanoidní roboty. V posledních letech si ale pořádný díl zájmu utrhli robotičtí psi. Čtyřnohý design, který příroda vyvinula před stovkami milionů let, má své kouzlo. Novým přírůstkem je čínský Unitree B2, který by měl být nejrychlejším robotem svého druhu.