Extravagantní minulost: Měla Země v ordoviku prstenec jako Saturn?

Zkuste si představit, že Zemi v oblasti rovníku obepíná impozantní prstenec, který vznikl roztrháním planetky, v průběhu pár desítek milionů let se zase rozpadne a jeho kusy budou bombardovat zemský povrch. Zřejmě k tomu opravdu došlo, asi před 466 miliony let, v období středního ordoviku. Musela to být fantastická podívaná.

Byla naše planeta světem s prstencem? Kredit: Oliver Hull.

Naší planetu známe jako snový modrý svět, který se třpytí v černi nehostinného vesmíru. Současně ale víme, že Země v některých obdobích bouřlivé historie vypadala velmi odlišně. Po svém vzniku a pak také během období Pozdního těžkého bombardování byla naše planeta pokryta oceánem žhavé lávy. Na sklonku starohor opakovaně zamrzla do „sněhové koule.“ Nemluvě o tom, že díky deskové tektonice se neustále mění vzhled a postavení kontinentů. Jak se ale zdá, minulost Země by mohla být ještě mnohem barvitější.

Andrew Tomkins. Kredit: Monash University.

Andrew Tomkins z australské Monash University a jeho kolegové přinášejí důkazy ve prospěch fascinující představy, podle které měla Země v minulosti prstenec. Detektivní geologickou prací dospěli k závěru, že se kolem naší planety asi před 466 miliony let, tedy ve středním ordoviku, vytvořil prstenec z kosmické suti. Jestli mají pravdu, tak Země tehdy musela být perlou Sluneční soustavy. Dnešní Saturnovy prstence jsou ostatně staré možná jen 10 milionů let a nejspíš zase zmizí, asi tak za 100 milionů let.

Geologové už delší dobu vědí o takzvané Ordovické meteoritické události, která se odehrála právě v uvedené době. Tehdy došlo k dramatickému nárůstu dopadů meteoritů, chondritů typu L. Tomkinsův tým analyzoval 21 známých kráterů té doby a pomocí modelů deskové tektoniky a pohybu kontinentů určoval, kde se krátery nacházely v době svého vzniku.

Logo. Kredit: Monash University.

Vyšlo najevo, že se všechny tyto krátery nacházely do 30 stupňů zemské šířky od tehdejšího rovníku. Následné výpočty ukázaly, že pravděpodobně nejde o statistickou chybu, ale že jsme na stopě nějaké zvláštní události. Podle Tomkinse a spol. tehdy Země zachytila planetku, která prolétala kolem. Šťastnou souhrou okolností planetka nenarazila do naší planety. Gravitační síly ji rozervaly na kusy a vytvořily fantaskní prstenec kolem Země.

Naše planeta si zřejmě hrála na dnešní Saturn pár desítek milionů let. Během té doby se prstence zvolna rozpadal a kosmická suť se řítila dolů na Zemi, především v oblasti rovníku. Hypotéza s prstencem by vysvětlila i některé další záhady, které se pojí s Ordovickou meteoritickou událostí. Zdá se například, že meteority, které tehdy dopadly na Zemi, nestrávily předtím v kosmu příliš dlouhou dobu. To by odpovídalo prstenci, který vznikl z rozervané planety a záhy poté se opět rozpadl.

Asi o 20 milionů let později, na konci ordoviku, vstoupila Země do období velmi výrazného ochlazení, takzvaného Hirnantianského nebo Andsko-Saharského zalednění. Tehdy byla na naší planetě příšerná zima, asi tak jako v dnešním cyklu ledových dob. Pokud tehdy Země měla prstenec kolem rovníku, který stínil povrch planety pod sebou, leccos by to vysvětlovalo. Tomkins s kolegy ve výzkumu pokračují. Chtějí důkladně modelovat vznik prstence, jeho evoluci i jeho vliv na klima.

Video: Andy Tomkins, Meteorite Hunter