Zatoulaný paleontologický nález z Bílovce  
Zhruba před rokem přišel do redakce Osla e-mail s fotografiemi něčeho, co se povalovalo na poli poblíž Ostravy. Měli jsme pomoci určit, co by to mohlo být. Žádost jsme předali panu Borisi Ekrtovi z paleontologického oddělení Národního muzea v Praze a vy se dnes můžete seznámit s příběhem vskutku detektivním.

 

 

Zvětšit obrázek
René Poduška se zubem, na místě jeho nalezení.


Zachování zbytků dávného života

Zvětšit obrázek
Detail nálezu.

 je vždy výsledkem souhry mnoha okolností a šťastných náhod. Vždyť to co dnes nacházíme v podobě zkamenělin je jen mizivým zlomkem z obrovského množství jedinců a druhů, které byly zapojeny do někdejších bujných ekosystémů. Organismus, který byl osudem „vyvolený“ pro to aby byl po mnoha milionech let spatřen moderním člověkem musel být hned dvakrát ve správnou dobu na správném místě. Musel ve vhodnou dobu uhynout v prostředí, kde mohl být rychle konzervován do horninové masy aby byl o miliony let později zase odkryt na místě, kde se právě v tu dobu pohyboval všímavý člověk. Co se s organismem dělo v době mezi úhynem a nalezením je i pro odborníky někdy jen vemi obtížně vysvětlitelné.

 

 

V roce 2005 pouštěl pan René Poduška se synem Rostislavem draka na svahu nenápadného kopce, který pozvolna stoupá severozápadně od obce Bílovec u Ostravy. Po pádu draka do vlhké ornice nalezli podivný sedmicentimetrový kamenný předmět, který připomínal jakýsi „zkamenělý zobák“.

 

Ukázalo se, že se jedná o nález zubu obrovského vymřelého žraloka Carcharocles megalodon. Tito žraloci obývali před 16-1,6 miliony let světová třetihorní moře a díky své délce dosahující až 16 metrů byli největšími žraloky kteří kdy na Zemi žili. Zkamenělé zuby těchto obrovských predátorů byly mimo Antarktidu nalezeny na všech kontinentech a jsou známy i z území České republiky, kde byly nalezeny v písčitých usazeninách na Moravě.

 

 

 

Zvětšit obrázek
U špičky zubu jsou zoubky na jednom okraji rovně obroušené. To mohlo způsobit jenom usměrněné obrušování při řezání zubní hranou. To je zřejmě pozůstatek činnosti člověka z doby kamenné.

Potud tedy nebylo na vzácné fosílii nic překvapivého. Potíž nastala při návštěvě místa nálezu a pohledu na geologickou mapu.

Zvětšit obrázek
Rekonstrukce čelistí megalodona. Smithsonian Institution, Washington, D.C.

Na svahu kopce východně od Bílovce se totiž  třetihorní usazeniny nevyskytují. Najdeme zde pouze horniny z období karbonu, tedy z doby, kdy tato velká skupina „moderních žraloků“ ještě neexistovala. V této době žili na Zemi i na našem území pouze primitivní formy žraloků, naprosto odlišných od třetihorních.

 

 

Je tedy nesporné, že tento zub měl trochu složitější osud, než je obvyklé. Prvním podezřelým je neživá příroda, která dokáže z našeho pohledu neuvěřitelné věci. Disponuje totiž mocnými silami a především dlouhým geologickým časem, po který dokáže pomalu ale neustále působit na horninové prostředí a významně ho ovlivňovat.

 

Například zlomová tektonika mohla způsobit zaklesnutí větší či menší horninové masy do mnohem starších hornin a vytvořit tak kapsu, ve které byly mladé horniny uchráněny před odnosem a zůstaly zde zakonzervovány jednotky, které zde dříve byly, ale v okolí po nich již není jiné památky. Na kopci severozápadně od Bílovce však nejsou žádné stopy po třetihorních horninách. A nejsou ani ve výše položených místech, odkud by mohly být sneseny pomalým gravitačním pohybem půdy, tzv. soliflukcí. Zjištěná realita je taková, že usazeniny, které by alespoň teoreticky mohly takové fosílie obsahovat najdeme odkryté nejblíže 13 kilometrů východně od tohoto místa, navíc na druhém konci velmi širokého údolí! Toto údolí vděčí vděčí za svůj plochý tvar do značné míry i kontinentálnímu ledovci, který v době starších čtvrtohor pokrýval velkou část Polska a Německa.

 

 

Zvětšit obrázek
Porovnání velikosti vyhynulého žraloka s dnes žijícím velkým bílým a potápěčem.

Před několika sty tisíci lety, v místě nazývaném „moravská brána“ pronikla jeho nezanedbatelná část dokonce i na naše území. Zdejší krajinu svým pohybem významně pozměnil a místy doslova ostrouhal. Ze severněji ležících oblastí přinesl písčitokamenitý materiál, který zde po svém ústupu zanechal.

 

Nabízí se proto otázka, jestli nebyl zub žraloka na místo přinesen ze severněji ležícího místa, možná dokonce až z Polska. Teorii by svědčily v okolí nalézané obroušené exotické valouny, typické pro materiál přinesený ledovcem. Potom by ale i zub byl stejně jako valouny pohybem ledovce obroušen. Na povrchu zubu však nejsou stopy po celkovém obroušení.

 

Zdá se tedy, že sem byla zkamenělina donesena a ztracena člověkem v době moderní nebo historické. Je těžké si však představit, že by dnešní člověk chodil po polích a pastvinách se vzácnou zkamenělinou v kapesníku. Ale předvěký člověk, který nemohl znát vědeckou hodnotu zubu ho mohl používat k různým rituálním nebo i ryze praktickým účelům. U nás bylo například z archeologické lokality Pavlov na jižní Moravě zaznamenáno pár vzácných nálezů těchto zubů, které byly tehdejším člověkem používány jako různá škrabadla, nože resp. pilky.

 

Tyto zuby se k uvedeným účelům obzvláště hodí, protože mají ostrý pilovitý okraj připomínající nůž na chleba. Pokud by byl zub používán jako pracovní nástroj, byly by na jeho okraji patrné stopy po této činnosti. Vezmeme si proto na pomoc mikroskop abychom podrobně prohlédli jemně zoubkované okraje zubu.

 
Repliku čelistí megalodona ale můžete sehnat na internetu za 13 500 EUR. Skutečnou fosilii zubu obdobnou té z Bílovce, lze koupit za zhruba jeden až dva tisíce korun.

Drobné zoubkování je na několika místech olámané k čemuž došlo spíše pri orbě traktorem během pobytu zubu na poli. Ale nedaleko špičky zubu jsou zoubky na jednom okraji zubu skutečně rovně obroušené tak, že to mohlo způsobit jenom usměrněné obrušování při řezání zubní hranou.

Kdyby obroušení pocházelo z dob života žraloka a bylo výsledkem kousání nebo lépe krájení potravy, tak by obroušení bylo podobné i na druhé hraně zubu.

 

Zdá se, že pachatel byl usvědčen. Zub u Bílovce tedy ztratil prehistorický člověk doby kamenné. Přitěžující okolností je existence důkazů, že se tehdejší člověk touto krajinou potuloval a zakládal zde svá sídliště. Přímo z centra obce Bílovec byly popsány kamenné pracovní nástroje z mladší doby kamenné a jednoduché pazourkové úštěpy byly nalezeny i na svahu severozápadně od obce - dvěstě metrů od místa nálezu zubu.
Přestože je nalezení tohoto zubu výsledkom velkého množství šťastných okolností, je důkazem, že i takovéto náhody se stávají. Ukazuje nám, že člověk už odpradávna ovlivňuje geologické prostředí jehož je nedílnou součástí a geologické vědy s jeho vlivem musí počítat.

 

 

 

Autor: Boris Ekrt
Datum: 26.02.2008 05:00
Tisk článku

Související články:

Slavíme padesátiny nálezu Etiopanky přezdívané „Lucy“     Autor: Josef Pazdera (14.04.2024)
Fosilie stromu Sanfordiacaulis     Autor: Josef Pazdera (05.02.2024)
Xenusion – nejznámější a nejvzácnější fosilie z ledovcových souvků     Autor: Aleš Uhlíř (06.01.2024)
Podivuhodná Timorebestia byla gigantickou ploutvenkou kambrického oceánu     Autor: Stanislav Mihulka (04.01.2024)
Co odhalil genom živoucí fosilie z dob dinosaurů?     Autor: Josef Pazdera (23.09.2023)



Diskuze:

Re: Jiné možnosti

Boris Ekrt,2008-05-20 12:40:32

Dobrý den,
možnosti že by zub byl denudačním reliktem případně byl donesen ledovcem jsou v článku již rámcově diskutovány. Ale jelikož v článku nebyl prostor pro podrobnosti, mohu je zde rozebrat detailněji:

1.) Jak je v článku uvedeno - zub není na svém povrchu obroušen k čemuž by při transportu ledovcem jistě došlo jak ukazuje i odolnější materiál z ledovcových morén. Navíc, i když je pravděpodobné, že ledovec původně dosahoval i do míst dnešního nálezu zubu, tedy až na svah kopce ba i výše, od konce poslední doby ledové docházelo na svahu k masívnímu ploužení půdy (tzv. soliflukci) která vše odnesla o řádově stovky metrů až prvních kilometrů dolů do údolí. Je ale fakt, že toto byla moje první pracovní teorie kterou jsem zvažoval a koketoval jsem s tou myšlenkou asi rok. Po lopotném detailním studiu jsem ledovcovou teorii musel opustit.

2.) Možnost reliktu z nadložních, dnes již neexistujících vrstev.... - No to byla myslím druhá možnost na kterou jsem se upnul, ale jen na chvíli. Po prozkoumání povrchu zubu pod mikroskopem, jsem i toto musel vyloučit. Kdyby zub pocházel z mladších jednotek které byly v důsledku vyzdvižení nad dnešním místem nálezu, tak by postupné zvětrávání a odnos hornin trvající miliony let musely na zubu zanechat minimálně nějaké prokazatelné následky pobytu na zemském povrchu. Zub ale na své sklovině nemá žádné stopy po dlouhodobé expozici na povrchu (jako zvětrání skloviny) nebo v případě pobytu těsně pod povrchem (naleptání od kořenů rostlin). Troufám si říci, že i když jsou zuby docela odolným materiálem, tak po mnoha milionech let by z něj v této klimatické oblasti nezůstalo nic. To dokáže vydržet například křemen (příp. křemenec)- např. prokřemenělá třetihorní paleopůda (tzv. sluňáky), ale i ty jsou přez svou tvrdost a odolnost po té době šíleně ožužlány jako bonbónky. A to mají ještě štěstí, že z křemene si rostliny svými kořeny nelízají minerální látky jako ze zubu a kostí obecně.

Inu, jsem rád, že se i dnes na našem území občas najdou zkameněliny které zaujmou a vyvolají nějakou diskusi. Zvláště když se do diskuse zapojí čtenáři kteří do geologie vidí a uvažují v širších geologických souvislostech. To jsou všichni dosavadní přispěvatelé, takže i Vám díky.

Odpovědět

Re:

Boris Ekrt,2008-05-20 11:10:47

Ano Carcharocles angustidens by to zajisté také mohl být, to je správná připomínka, ale zub přeci jenom více odpovídá tomu druhu Carcharocles megalodon. No, škoda že není kompletní aby se to dalo posoudit s jistotou. Přerostlý "Great white" to není, ale to je zřejmé z pohledů a detailů, které nejsou v tomto článku zobrazeny. Účelem článku nebyla taxonomická studie. To by se podstata sdělení hrozně zanesla diskusemi "co by to také případně mohlo být" až by z toho byl čtenář úplně jelen :-) Je tedy dobře, že na toto upozorňujete, takže se rozšiřující informace které jsem nechtěl do článku zanášet objeví v diskuzi. To ocení zvídavější čtenáři, kteří jsou zvyklí na to že ve vědě je málokdy a máloco naprosto jednoznačné.

Ad cena zubu: díky za pochvalu, nicméně tento obrázek s popisem odhadované ceny tam dodala redakce. Já nerad hovořím o cenách zkamenělin...

Odpovědět

Jiné možnosti

Aleš,2008-04-29 17:58:51

Žraločí zuby se mohly na místo dostat i jiným způsobem. Je zde sice karbonské podloží a žádné miocénní sedimenty, přesto miocénní moře za svého největšího rozšíření dosahovalo až do celé dnešní Moravské brány a pokrývalo i dnešní Ostravu. Při vyzdvižení východního okraje koncem třetihor (vertikální pohyb místy cca 1000 metrů) moře ustoupilo. Odolné fosilie jako zuby se při změnách terénu mohly těch pár kilometrů přenést a dostat se tak na místo, kde k vertikálním pohybům nedošlo. Kromě toho mohlo k jejich přirozenému transportu dojít mořským příbojem za silných bouří apod. Když se ještě uváží, že později zde protékaly vody z kontinentálního ledovce, jehož čelo bylo nedaleko Bílovce (a při tom se smývaly uzazeniny, přinášel písek atd.) může i toto být jednou z možností, jak se sem žraločí zuby mohly dostat. Jeden z příspěvků zmiňuje, že se tyto zuby dají koupit. Rozhlédl jsem se po internetu a taková prodejna s nabídkou těchto zubů je dokonce v Národním muzeu. Nabízeny jsou zuby jak s bezvadným oboustranným zoubkováním, tak se zoubkováním částečně či zcela opotřebovaným. Jestliže miocénní moře, v němž tento druh žraloka žil, sahalo až k dnešnímu Bílovci, jeho zálivy pronikaly k Ostravě, na Opavsko apod., mohly se žraločí zuby na "neobvyklém" místě ocitnout bez lidského přičinění.

Odpovědět

nález druhého zubu

Jan Bachratý,2008-02-28 17:35:15

Ve spravnou dobu na správnem místě podruhé? Jen asi 4km. od místa nálezu prvního zubu jsem našel podobný loni vlistopadu, jako učastník honu,mysliveckého združení Bílov ,jsem procházel místem kde se staví dálnice. Když se na zemi zalesk v první chvíli jsem myslel že jsem nalezl pazourkový hrot.Zubaté okraje a kořenový val mi napověděli a já mohl kolegum myslivcum ukázat žralčí Zub.

Odpovědět


Re: nález druhého zubu

Boris Ekrt,2008-04-25 23:16:56

Ano je to zajímavé, nejenom pan Poduška ale i vy jste byl ve správnou dobu na správném místě :-) Gratuluji, to je také hezký nález a děkuji Vám za upřesnění místa nálezu které jste mi poslal. Podle geologické mapy se i tady ukázalo, že podobně jako ten první ležel na karbonském podloží a tudíž se tam také musel dostat dost krkolomným způsobem....

Odpovědět

MEGALODON

Michal Seko,2008-02-26 08:13:37

Zdravím českú paleontológiu stavovcov !!! Zub naozaj vyzerá ako C. megalodon z Moravy. Do úvahy by však mohlo prichádzať aj niečo obdobné, nakoľko nie je kompletný a chýbajú mu spodné okraje. Čisto hypoteticky by napr. mohlo ísť o z Európy známeho oligocénneho Carcharocles angustidens ( má malé výstupky na spomínaných spodných okrajoch ), prípadne by prichádzal do úvahy aj prerastený great white.

Každopádne je však dobré poznamenať ako autor spomenul pod jedným z obrázkov, že zub z mega v kvalite ako ten z Bílovce sa dá skutočne zohnať za 1 - 2 ticíce korún, no poriadny macek stojí ďaleko viac a pokiaľ sa pohybuje rádovo nad 11 cm, tak kaźdý ďalśí centimeter je kruto spoplatnený. A to ďaleko viac ako nejajký ten palec naviac na LCD obrazovke :-)))

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz