Laboratorní maso stále bojuje o své místo na slunci, tedy na stole zákazníků. Přináší řadu výhod, ale také se stále potýká s nedostatkem důvěry veřejnosti. Jihokorejští odborníci to chtějí zvrátit s hybridní masorýží, ve které se snoubí tkáňové inženýrství s odvážnými kulinářskými experimenty.
Jinkee Hong z Yonsei University a jeho tým pojali troufalý plán – udělat rýži s živočišnými svaly a tukem. Nejde však o nějaké hodně odvázané genetické inženýrství, při němž by rýži donutili vyrábět živočišné buňky. Tak daleko ještě nejsme. Tohle byl pozoruhodný trik na buněčné úrovni.
Při výrobě laboratorního masa se využívají rozmanitá „lešení“ (scaffold) z vhodných biomateriálů, která zajistí potřebné trojrozměrné uspořádání. Hongův tým rafinovaně použil jako „lešení“ pro růst laboratorního masa zrnka rýže. Jsou porézní a mají organizovanou strukturu, která se živočišným buňkám očividně líbí. Stejně tak neopovrhnou látkami obsaženými v rýži, které podporují jejich růst. To vše dělá ze zrnek rýže velmi zajímavý substrát pro růst živočišných tkání, tedy v přiměřené velikosti.
Badatelé nejprve potáhli zrnka rýže potravinářskými enzymy a rybí želatinou, bezpečným a jedlým materiálem, kvůli snazšímu kontaktu se živočišnými buňkami. Poté na rýži vypustili kraví svalové a tukové buňky a vše ponechali růst na Petrisce po dobu 9 až 11 dní. Výsledná masorýže představuje pozoruhodný produkt, který naplňuje bezpečnostní a zdravotní požadavky na potraviny. Kromě toho obsahuje o 8 procent více proteinů a o 7 procent více tuků než běžná rýže. Prý je to jenom začátek.
Testy konzistence ukázaly, že masorýže je o něco pevnější a křehčí. Pokud jde o chuť, masorýže s vyšším obsahem svalové tkáně voní jako hovězí a také jako mandle, zatímco masorýže s větším obsahem tuku má blíž smetaně, máslu a kokosovému oleji. Masorýže má očividně slušný potenciál pro zábavné potravinářské experimenty.
Pro tvůrce masorýže je podstatně, že šetří ekonomické náklady i emise oxidu uhličitého. Na každých 100 g obsažených proteinů u masorýže vzniklo maximálně 6,27 kg emisí, zatímco u hovězího 49,89 kg. Pokud by se masorýže dostala na trh, stála by asi 2,23 dolarů za kilogram, zatímco hovězí přijde 14,88 dolarů.
Hong s kolegy jsou nadšeni, že jim živočišné buňky v rýži rostou ještě lépe, než čekali. Pokud technologii masorýže dotáhnou do konce, mohla by nalézt široké uplatnění, nejen v běžných supermarketech, ale i v potravinové pomoci, vojenských přídělech nebo třeba ve stravě astronautů a vesmírných kolonistů.
Literatura
Řetězec fastfoodů KFC vyvíjí 3D tištěné kuřecí nugety
Autor: Stanislav Mihulka (22.07.2020)
Ochutnejte celebritu: BiteLabs vyvíjejí laboratorní maso z tkání osobností
Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2022)
O kravském mléku, které se nedojí, nýbrž vyrábí
Autor: Dagmar Gregorová (20.10.2022)
Australští Vow vyrobili masové koule z mamuta
Autor: Stanislav Mihulka (29.03.2023)
Ne z jatek, ale z bioreaktoru
Autor: Dagmar Gregorová (18.05.2023)
K umělému masu i rajčata z bioreaktoru?
Autor: Dagmar Gregorová (23.10.2023)
Diskuze:
riziká
Martin Smatana,2024-02-16 18:28:13
Bude sa to musieť udržiavať sterilné, aby sa to nepokazilo a nezhnilo a to bude vyžadovať obrovské množstvá chemikálií alebo nejakej sterilizácie. Alebo to bude mať vlastnú imunitu???
A podľa mňa predstavuje prílišná závislosť na technológiách, pokiaľ ide o jedlo (a nielen o jedlo), príliš veľké riziko. Najlepší bioreaktor sú živé organizmy. Bioreaktor otestovaný evolúciou.
Kto sa pokúša ísť proti prírode a obabrať ju, môže spôsobiť veľké problémy. Keby len sebe, je mi to jedno, tak mu treba, ale ak iným ľuďom, tak si zaslúži preplesk.
Re: riziká
Florian Stanislav,2024-02-16 19:49:43
Což takhle dát si řasu chlorelu.
Sladkovodní řasy chlorella a spirulina:
Sušina obsahuje 45 - 60 % bílkovin! Dále 10 – 20 % sacharidů, 6 – 25 % vlákniny, 6 – 9 % minerálních látek.
Re: Re: riziká
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-16 20:39:23
Nejlepší by bylo genetickými úpravami naučit naše organismy, aby nebyly tak vybíravé, co se živin týče. Naše těla si spoustu látek neumějí vyrábět, protože díky všežravosti jsme jich měli dost ve stravě. Kdyby naše těla byla chemicky "chytřejší", stačilo by nám např. něco přes čtvrt kila levných olejnatých semen denně. Pak by nebylo potřeba řešit, jestli raději maso z průmyslového chovu a nebo z laboratoře.
Re: Re: Re: riziká
Martin Novák2,2024-02-18 21:12:33
Pokud AI zjistí že jsme jí k něčemu dobří (pochybuji) tak i na to přijde...
Nebo Soylent Green... ...už tu máme :-)
https://soylent.com/pages/about-the-company
Jestlipak používají stejnou recepturu jako ve filmu?
Re: Re: Re: Re: riziká
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-18 21:55:04
Obecně jsem příznivcem podobných pokusů o "kosmonautickou" stravu. Bohužel prakticky vždycky to má z výživového hlediska nějaké nedostatky a pokud ne, je to pak několikrát dražší než normální jídlo z obchodu. Navíc nejde jenom o to, jestli potravina tabulkově obsahuje všechny potřebné látky, ale také, jak reaguje v trávicím traktu. Občas mi někdo dal přebytečné Nutridrinky - ty by prý měly být výživově komplexní, jenže kromě šílené ceny mě navíc trochu nadýmají.
Pořád stejné problémy
Vít Výmola,2024-02-16 12:44:09
Opět jednou musím vytáhnout skvělý článek od Josefa Pazdery zde na Oslu, který všechny podobné syntetické produkce masa uvádí do jiného světla:
https://www.osel.cz/10940-ekologicke-supermaso-pripravene-bunecnym-zemedelstvim.html
Umělá produkce masa má všechny popsané problémy pořád. Pokud někdo tvrdí, že jde o ekologické, šetrné a levné řešení, nejspíš lže nebo je zaslepený ekologistický aktivista bez znalosti problematiky.
Re: Pořád stejné problémy
Martin Novák2,2024-02-18 21:02:13
"Pokud někdo tvrdí, že jde o ekologické, šetrné a levné řešení, nejspíš lže nebo je zaslepený ekologistický aktivista bez znalosti problematiky."
Třetí možnost je správná: potřebují granty a jsou ochotní kvůli tomu obětovat všechno a všechny (ostatní) :-)
Musíte to brát z jejich pohledu: ty stovky milionů za jejich laboratoř zaplatil někdo jiný, účty za provoz také platí někdo jiný takže z jejich pohledu je to vlastně zadarmo. Takže počítají jenom suroviny a přímou energii.
Nebudem slušný
Michal Ex laugaritio,2024-02-16 09:24:09
A to som hovoril, že konečne budem, keď som sa po dlhej dobe vrátil na Osla ... ale toto sú tak neskutočné kokotiny: "Pro tvůrce masorýže je podstatně, že šetří ekonomické náklady i emise oxidu uhličitého. Na každých 100 g obsažených proteinů u masorýže vzniklo maximálně 6,27 kg emisí, zatímco u hovězího 49,89 kg. Pokud by se masorýže dostala na trh, stála by asi 2,23 dolarů za kilogram, zatímco hovězí přijde 14,88 dolarů."
Ako by sa dal porovnať výsledný produkt, ak sa tá krava pasie vonku na zelenej lúke a konzumuje všetky možné rastliny aj s ich účinnými látkami, vitamínami a neviem čím ešte.
A áno, som už alergický nato, že sa každá blbosť luďského života meria množstvom CO2 a ešte tomu vedci nadšene tlieskajú. Akoby tu nikdy neboli texty od p. Kremlíka, že?
Re: Nebudem slušný
Florian Stanislav,2024-02-16 10:00:52
Ano, zmiňuje Lomborga, který říká, že náklady na boj s globálním oteplováním jsou obrovské a účinky malé.
Řešení má být ochrana před následky globálního oteplování.
Jak to udělat a levně ale neví nikdo.
https://www.klimaskeptik.cz/velikost-otepleni/a21-stoleti/
Pan Kremlík ( historik a překladatel) si vzal jako výchozí rok 1997, kdy bylo lokální maximum a za 15 let do roku 2012 se neoteplilo.
V diskuzi na klimaskeptik.cz dostal takové kapky, že diskuzi zrušil a na Web asi od 2017 nepřispívá.
Píše třeba
"Oxid uhličitý tvoří asi 0,03 procent atmosféry Země."
Aktuálně je 442,8 ppm CO2.
Cena, emise
D@1imi1 Hrušk@,2024-02-16 09:23:06
Nechci být kverulant, ten produkt vypadá zajímavě. Ale není mi jasné, jak mohli dosáhnout ceny 2,23USD/kg, když jde pouze o výzkumný projekt, čili je velmi náročný na vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, zato produktu mají pouze vzorková množství.
Pokud počítali pouze s náklady na suroviny je ta cena nesmysl. To je, jako kdybych u ceny za kuřecí maso počítal jen s náklady na zrní a ignoroval bych ostatní náklady na provoz drůbežárny - budova, energie, zaměstnanci...
Nevím, kolik stojí obyčejná rýže v Koreji, v Česku skoro tolik jako ta udávaná cena "masorýže". Takže to skutečně vypadá, že všechny ostatní než surovinové náklady ignorovali.
(Mimochodem hovězí lze u nás koupit zhruba o třetinu levněji než v článku udávaná cena 14,88 USD/kg.)
Totéž lze napsat na adresu CO2 stopy. Pokud nemají funkční testovací provoz, nemůžou zhodnotit, jaké všechny energetické a surovinové náklady bude mít, kolik vyprodukuje odpadu atd. Z toho by teprve mohli spočítat CO2 stopu.
Re: Cena, emise
F M,2024-02-16 16:31:17
Pr, marketing, problém je v tom, že tomu lidé věří.
K těm kuřatům, tam jsou náklady na krmení opravdu suverénně nejvyšší položka u zemědělce. Tedy ne tak úplně kvůli pšenici, je tam potřeba spousta proteinů a tedy dražších krmiv cca 500/q vs 1500/q kvalitní směs velkoodběratel. Jenže ona se ta cena cestou od něj 2-3násobí (podle toho jestli jdou do akce).
Procenta
Miroslav Pragl,2024-02-16 07:19:04
Opravdu obsahuje jen o cca 10% vice proteinu, nez bezna (neloupana nevarena) ryze? Tzn. z nejakych 7 % proteinu se dostaneme na ~ 8 %? Nebo se jedna o PROCENTNI BODY a obsah bilkovin vzroste vice nez dvojnasobne?
Dik
MP
J P77,2024-02-16 06:13:36
Ekonomicky asi dobrý, chuťově věřím že taky, ale jinak odporný. Zdravotně měli použít radši kuřecí maso, to je pro člověka zdravější než kravský. Zajímalo by mě jak to zabijou aby to přestalo růst a jestli to vaří dlouho jako maso nebo jako rýži.
Tvůrci se zapřísahají, že to chutná
Miroslav Gretschelst,2024-02-16 03:22:55
příjemně. No, tak to jsem tedy pesimista. Kolikrát já už tohle od dětství slyšel! A vždycky to bylo něco nechutného. Opravdu by mě překvapilo, kdyby moje chuťové pohárky souzněly s těmi korejskými. Ale třeba to bude fungovat i na jiné obilí, bez toho rybího postřiku a nejlépe s vepřovou buněčinou (ještě bych preferoval ovárek), to by mohl být zabijačkový prejt, ten by mě asi neurazil :-)
Re: Tvůrci se zapřísahají, že to chutná
Jirka Naxera,2024-02-16 04:21:36
Za me teda velmi opatrny optimismus.
Filtrem na ty nejpodstatnejsi pozadavky (aby to bylo neco, na co jsou lide zvykli, coz hovezi je, a aby to vychazelo ekonomicky) to splnuje, a jestli je to hnusne, to uz se da s vizi na masovou vyrobu s tim neco delat.
Re: Tvůrci se zapřísahají, že to chutná
Vojtěch Kocián,2024-02-16 11:20:22
Kdyby to chutnalo jako rýže vařená v hovězím vývaru (v podstatě italské rizoto), tak bych taky nepohrdl. Tipl bych si, že ta rybí želatina je tam kvůli tomu, že se v Koreji běžně používá na všechno. U nás by se možná dala použít vepřová a v Americe hovězí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
